Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj
3.1 Vývoj počtu obyvatel
Pro charakteristiku vývoje počtu obyvatel Pardubického kraje z historického pohledu lze využít časovou řadu údajů z jednotlivých sčítání lidu, a to již od roku 1869, kdy proběhlo první tzv. „moderní sčítání“. K jeho datu žilo na dnešním území kraje 486 227 obyvatel (95,7 % současného počtu). V následujících letech se stav obyvatelstva postupně zvyšoval, přičemž nejvyšších hodnot dosáhl při sčítání v roce 1910, kdy na území kraje žilo 551 164 obyvatel. Od tohoto roku již nebyl tento počet obyvatel kraje v žádném z dalších sčítání lidu překročen. Na úbytku více než devatenácti tisíc osob v populaci Pardubického kraje do sčítání v roce 1921 se podílel především vliv první světové války. Nejvyšší pokles počtu obyvatel se však projevil mezi sčítáními v letech 1930 – 1950, kdy v souvislosti s druhou světovou válkou ubylo v kraji 96,5 tisíce osob a celkový počet obyvatel poklesl opět pod hranici pěti set tisíc. Nejvyšší úbytek obyvatel byl zaznamenán v částech Svitavska a Ústeckoorlicka (na celém území obou okresů pak úhrnem 71 tisíc osob), který souvisel především s odsunem německého obyvatelstva po skončení války. Úbytek obyvatel, který se projevil i ve vnitřní části území kraje – především na Chrudimsku (téměř 23 tisíc), byl spojen hlavně s odchodem obyvatel do vysídleného pohraničí. Populační exploze v padesátých a následně v sedmdesátých letech se odrazila ve výrazném zvýšení počtu obyvatel a při sčítání v roce 1980 tak žilo na území kraje již opět více než pět set tisíc osob.
Tab. 3.1.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v kraji a ve vybraných městech
Z bilance pohybu obyvatelstva lze zjistit, které demografické faktory nejvíce ovlivnily vývoj populace Pardubického kraje na konci 20. století. V důsledku klesající porodnosti, která se začínala projevovat již počátkem 80. let, se dlouhodobý přirozený přírůstek (živě narození mínus zemřelí) výrazně snižuje. To spolu s úbytkem obyvatel stěhováním (do jiných krajů či zahraničí) typickým pro celé období osmdesátých let působí na celkový úbytek obyvatelstva. Při sčítání v roce 1991 tak bylo v kraji sečteno o 3 855 osob méně než v roce 1980.
K dalšímu postupnému poklesu počtu obyvatel zejména ve druhé polovině 90. let přispěl nadále nízký podíl živě narozených dětí. Přestože úmrtnost měla převážně klesající tendenci, lze právě v důsledku nízké porodnosti sledovat v kraji od roku 1994 trvalý úbytek obyvatel přirozenou měnou. Ani od roku 1991 trvale mírný přírůstek obyvatel stěhováním nemohl poklesu celkového počtu obyvatel zabránit. V roce 2001 bylo v kraji sečteno 508 281 osob, tedy o 437 méně než před deseti lety. Vzhledem k tomu, že do celkového počtu obyvatel byli při posledním sčítání započítáváni na rozdíl od předchozích sčítání také cizinci s dlouhodobým pobytem (těch bylo v kraji sečteno celkem 1 917), byl skutečný úbytek sečtených osob v posledním desetiletí ještě vyšší.
Tab. 3.1.2 Bilance obyvatel mez i sčítáními
Ve srovnání s ostatními kraji v republice je Pardubický kraj v počtu obyvatel třetí nejmenší (po Karlovarském a Libereckém kraji). Přestože je v současné době nejlidnatějším územím v kraji Pardubicko (v okrese Pardubice žije téměř třetina obyvatel kraje), ne vždy tomu tak v historickém vývoji bylo. Ještě do sčítání v roce 1950 žilo nejvíce osob na území dnešního okresu Ústí nad Orlicí a pardubický okres patřil naopak k nejméně osídleným v kraji. Největší změny nastaly po druhé světové válce, kdy rozvoj průmyslu (a s tím spojený vznik řady pracovních míst) a růst bytové výstavby podpořil příliv obyvatel především do města Pardubice. To spolu s působícími propopulačními opatřeními státu podporujícími porodnost přispělo k tomu, že v krajském městě bylo v roce 1980 sečteno o 42 610 více obyvatel než v roce 1950. Jednalo se o největší absolutní i relativní (85,8 %) nárůst počtu obyvatel v tomto období mezi všemi městy uvedenými v tabulce 3.1.1 – tedy městy, která měla k datu sčítání 2001 více než 10 000 obyvatel. Všechny údaje ve zmiňované tabulce jsou přepočtené na územní strukturu kraje a měst k 1. 3. 2001, což zaručuje plnou srovnatelnost dat v časové řadě. V průběhu 80. let minulého století se sice počet obyvatel Pardubic ještě mírně zvyšoval, trvalý úbytek obyvatel přirozenou měnou a ještě intenzivnější úbytek obyvatel stěhováním (příznivější bytové podmínky v okolních obcích) od roku 1993 se však odrazily v poklesu počtu trvale bydlících osob. V roce 2001 bylo v Pardubicích sečteno téměř o 4 tisíce osob méně než v roce 1991, v relativním vyjádření šlo o čtyřprocentní úbytek.
Graf 2. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v kraji, krajském městě a ostatních obcích
Dlouhodobě druhým nejlidnatějším městem v kraji je Chrudim (s výjimkou sčítání v roce 1930, kdy jej předstihly Svitavy). Jestliže ještě koncem 19. století si byla dvě největší města kraje v počtu obyvatel velice blízko, v roce 2001 připadaly na jednu osobu z Chrudimi téměř čtyři z Pardubic. Mezi městy nad 10 000 obyvatel byla Chrudim spolu s Pardubicemi jediným městem, kde se mezi sčítáními v letech 1930 – 1950 neprojevil pokles počtu osob. Největší přírůstek v počtu obyvatel Chrudimi byl zaznamenán v sedmdesátých letech v souvislosti s vysokou porodností a příchodem mladých rodin do nově postavených sídlištních bytů. Na rozdíl od krajského města se v Chrudimi neprojevil v devadesátých letech úbytek obyvatel přirozenou měnou, přírůstek se však neustále snižoval. Do poloviny devadesátých let byl nárůst počtu obyvatel podporován přírůstkem stěhováním, ten však od roku 1995 přechází v trvale mírný úbytek. V roce 2001 bylo v Chrudimi sečteno o 255 osob více než v roce 1991, v relativním vyjádření šlo o přírůstek 1,1 %.
Porovnáme-li změny v počtu sečtených obyvatel u všech měst nad 10 000 obyvatel mezi sčítáními v letech 1991 – 2001, je patrné, že k nejvyššímu relativnímu přírůstku došlo ve Vysokém Mýtě z okresu Ústí nad Orlicí (12,2 %). Stav obyvatel se zde zvyšoval nejen vlivem přirozeného přírůstku, ale i přírůstkem stěhováním (obsazování rekonstruovaných bytů po sovětské armádě). Více osob než před deseti lety bylo sečteno ještě v Litomyšli, Svitavách a již zmiňované Chrudimi. Nejvyšší relativní úbytek počtu obyvatel zaznamenalo krajské město, kromě něho také Hlinsko, menší úbytek se projevil v Moravské Třebové, Ústí nad Orlicí a České Třebové.
Značné rozdíly ve vývoji počtu obyvatel se projevují také mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). V období let 1961 – 2001 se podle údajů přepočtených na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 nejvíce zvýšil počet obyvatel obvodu ORP Pardubice (o 24,8 %; 24 043 osob). Přitom největší přírůstek počtu obyvatel byl v tomto obvodu zaznamenán v průběhu 60. a 70. let, v následujícím období se intenzita růstu počtu obyvatel výrazně snížila a mezi sčítáními v letech 1991 – 2001 se zde již projevil úbytek obyvatelstva (o 1,5 %; 1 829 osob). Druhý největší relativní přírůstek počtu obyvatel v posledních čtyřiceti letech měl obvod ORP Žamberk (13,4 %), více než desetiprocentní přírůstek měl ještě obvod ORP Česká Třebová (11,1 %). Naopak nejvyšším relativním úbytkem počtu obyvatel se od roku 1961 vyznačuje obvod ORP Holice (11,4 %) a Hlinsko (9,6 %). Jestliže na Holicku se v průběhu 90. let pokles počtu obyvatel zastavil, na Hlinecku se jako u jediného obvodu v kraji projevoval mezi sčítáními v posledních čtyřiceti letech dlouhodobý úbytek obyvatel.
Stejně jako při minulých sčítáních se i v roce 2001 dělilo obyvatelstvo podle druhu pobytu na osoby přítomné v místě svého trvalého bydliště (resp. dlouhodobého pobytu) a osoby dočasně nepřítomné. Z celkového počtu 508 281 obyvatel kraje bylo v roce 2001 sečteno 49 861 osob s pobytem dočasně nepřítomným (tj. 9,8 %), z toho bylo 27 247 mužů. Oproti roku 1991 narostl počet dočasně nepřítomných o 26 955 osob, tedy více než dvojnásobně. Na tomto výrazném navýšení se jen nepatrně podílela změna v metodice spojená se započítáváním cizinců s dlouhodobým pobytem. Mnohem větší vliv zde měl posun rozhodného okamžiku sčítání: v roce 1991 půlnoc ze soboty na neděli, v roce 2001 půlnoc ze středy na čtvrtek. Uprostřed pracovního týdne tak pobývalo více osob (především studentů a pracovníků) mimo své trvalé bydliště, a to nejen na území republiky, ale také v zahraničí.
Osoby se státním občanstvím České republiky, které v době sčítání pobývaly mimo své trvalé bydliště na území republiky, byly sčítány také v místě svého dočasného pobytu. Jako místo dočasného pobytu uvedlo některou z obcí Pardubického kraje 33 284 osob (o 18 200 osob více než v roce 1991), nejvíce dočasně přítomných mezi obcemi v kraji bylo sečteno v Pardubicích (9 134 osob). K výraznému růstu počtu osob sečtených mimo své trvalé bydliště přispěla nejen již zmiňovaná změna rozhodného okamžiku sčítání, ale i skutečnost, že se neustále rozšiřuje řada obyvatel, kteří i dlouhodobě po přestěhování dosud úředně nezměnili místo svého trvalého pobytu. Sčítání podléhali rovněž cizinci s krátkodobým pobytem do 90 dnů, kteří však podle metodiky do celkového stavu obyvatel započítáváni nejsou. V Pardubickém kraji jich v době sčítání pobývalo 785, z toho nejvíce se státních občanstvím Slovenské republiky (314 osob) a Ukrajiny (125 osob).