Komentář

Komentář

OBYVATELSTVO

V roce 2007 došlo k obratu v přírůstku (úbytku) obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje značně zlepšily. Počet narozených dětí se zvýšil o téměř 1 000 (tj. o 8 %) a celkový počet zemřelých se téměř nezměnil (za rok 2007 zemřelo o 11 osob více než v roce předchozím). Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva změnilo ze záporného na kladné. V přepočtu na tisíc obyvatel středního stavu je sice tento přírůstek třetí nejnižší v celé České republice, ale oproti minulému roku se jednak saldo obrátilo a navíc Moravskoslezský kraj předstihl kromě kraje Zlínského i kraj Jihomoravský. Počet přistěhovalých do kraje stejně jako ve srovnávaném období předchozího roku nepřevýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty. Je však třeba poznamenat, že v roce 2007 činilo migrační saldo pouze 98 osob, zatímco za rok 2006 to bylo přes 1 200 osob, které opustily náš kraj. Celkový populační přírůstek tak dosáhl poprvé po letech kladné hodnoty. Počet obyvatel kraje se tak zvýšil o 607 obyvatel.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj odlišný. Přirozený přírůstek vykázaly všechny okresy kraje s výjimkou okresu Karviná (pokles o 56 obyvatel), stěhováním ubylo nejvíce osob v okresech Ostrava – město, Karviná a Bruntál, naopak vysoký nárůst obyvatel migrací vykázal okres Frýdek-Místek. Migrací rovněž vzrostl počet obyvatel v okresech Nový Jičín a Opava.

Ve srovnání s rokem 2006 se zvýšil počet sňatků (o 10,3 %), zatímco počet rozvodů vykázal naopak pokles. Meziročně opět vzrostl počet potratů, tentokrát o 4,6 %.

K 31. 12. 2007 měl kraj 1 249 897 obyvatel, z toho 611 825 mužů a 638 072 žen a je stále nejlidnatějším krajem v České republice.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v roce 2007 přes 328 tis. osob (fyz.), což bylo o 2,1 % (6 754 osob) více než ve stejném období minulého roku. Relativně větší nárůst zaznamenaly pouze 3 kraje (Středočeský, Jihomoravský a Pardubický). Pokles počtu zaměstnanců zaznamenaly 4 kraje.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2007 proti srovnatelnému období předchozího roku o 7,4 % (1 382 Kč) a činila na fyzické osoby 20 069 Kč, což je po Praze a Středočeském kraji třetí nejvyšší hodnota. Na druhou stranu je však třeba přiznat, že mzdový nárůst (ač nad průměrem ČR) je třetím nejnižším ze všech krajů. V přepočtu na plně zaměstnané 20 560 Kč (nárůst o 7,3 %).

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 4. čtvrtletí 2007 více než 563 tis. osob, z toho bylo 325,6 tis. mužů (57,8 %) a 237,8 tis. žen (42,2 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 19,7 tis. osob, tj. 3,6 %, vyšší. Zvýšení se týkalo obou pohlaví (u mužů 4,2 %, u žen pak 2,8 %).

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 7,2 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 1,4 tis. osob (16,3 %). Zajímavé je, že meziročně poklesl počet žen s dalším zaměstnáním skoro na polovinu, zatímco počet takto zaměstnaných mužů vzrostl. Z počtu 30,1 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 78,1 % žen, přičemž tento podíl meziročně poklesl o 3,5 procentního bodu.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 52,7 % a proti 4. čtvrtletí 2006 se zvýšila o 0,2 bodu. Toto zvýšení se týkalo mužů (meziročně o 0,3 bodu) i žen (nárůst o 0,1 bodu).

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 4. čtvrtletí 2007 celkem 49,2 tis. osob (z toho 29,6 tis, tj. 60,2 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 14,8 tis. osob. Počet nezaměstnaných klesl výrazněji u mužů (meziročně o 33,3 %) než u žen (meziroční pokles o 14,5 %). Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 2,5 bodu na 8,0 %, což znamená 3. nejhorší mezi kraji. Důležitý ale je fakt, že Moravskoslezský kraj byl po dlouhé roky na místě předposledním a byl těsně následován krajem Ústeckým. Nyní již předstihl kraj Karlovarský a snad se tak odpoutává ode dna.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 12. 2007 téměř 66 tis. osob (z toho 34,5 tis., tj. 52,4 % žen) a proti stejnému období roku 2006 se snížil o 19 606 osob.

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 9,62 %, tj. o 2,96 bodu méně než před rokem. Pokles se týkal všech okresů kraje. Nejvyšší byla již tradičně v okrese Karviná, nejnižší v okrese Nový Jičín a Frýdek-Místek (tento okres je nově druhým nejúspěšnějším v kraji, když předstihl okres Opava). Meziokresní srovnání celé republiky pak potvrzuje vylepšení situace v kraji. Moravskoslezský kraj má sice i nadále druhou nejvyšší registrovanou míru nezaměstnanosti, ale okresy Frýdek-Místek a především Nový Jičín stoupají tabulkou vzhůru.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 22,1 %, a počet občanů se zdravotním postižením o 9,7 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 31. 12. 2007 mírně přes 3 tisíce, což bylo o 2 736 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 22,4 % z celkového počtu neumístěných, což je o 1,9 procentního bodu více než ve stejném měsíci 2006.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 10 696, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 6,2 uchazečů (loni 10,8). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 2 800 (35,5 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 48 (55,8 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 31. 12. 2007 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 235,5 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 3 860 (tj. o 1,7 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (včetně samostatně hospodařících rolníků a zemědělských podnikatelů téměř 192 tis. subjektů, tj. 81,5 % z celkového počtu), dále bylo 18 261 společností s ručením omezeným (7,8 %), 5 391 sdružení (2,3 %), 4 141 zahraničních osob (1,8 %), 3 613 společenství vlastníků jednotek (1,5 %) a 2 755 organizačních jednotek sdružení (1,2 %). Ostatní právní formy se na celkovém počtu jednotek podílely méně než jedním procentem.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel) a opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala. Necelá čtvrtina subjektů neuváděla žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,1 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2007 téměř 11 tis. stavebních povolení (v orientační hodnotě blížící se 52 mld. Kč b.c.), tj. o 958 povolení (8,2 %) méně než před rokem, přičemž orientační hodnota staveb je téměř dvojnásobná. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 64,3 %, stavby k ochraně životního prostředí 11,4 % a ostatní stavby 24,3 %. Tak jako v předchozích letech převažovala stavební povolení na změnu dokončených staveb zhruba dvojnásobně nad novou výstavbou. To se týkalo jak staveb bytových, tak i nebytových. Zcela jiná situace byla v oblasti orientačních hodnot – zde 48,5 % hodnoty staveb, na něž bylo vydáno stavební povolení, připadá na výstavbu nebytových budov.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek, těsně následovaném okresem Opava. Ve Frýdku-Místku převládaly stavby ostatní následovány stavbami a změnami dokončených staveb bytových. V Opavě pak převládaly (43,0 % všech stavebních povolení) změny bytových staveb. Tradičně nejnižší počet stavebních povolení byl vydán v okrese Bruntál.

V porovnání mezi kraji zaujal Moravskoslezský kraj třetí příčku za Středočeským a Jihomoravským krajem. Zajímavé je, že počet stavebních povolení meziročně poklesl ve všech krajích ČR, nejvíce v kraji Olomouckém (o 18,9 %), nejméně v krajích Zlínském a Vysočině (shodně o 5,1 %). Méně než v Moravskoslezském kraji pak poklesl počet vydaných stavebních povolení ještě v kraji Pardubickém.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci roku 2007 vyšší než před rokem. Totéž se projevilo u dokončených bytů i bytů rozestavěných. U bytů zahájených tvoří rodinné domy 58,4 % bytové výstavby, u domů dokončených to pak je dokonce 65,9 %. U obou kategorií je obdobný počet vestaveb, nástaveb a přístaveb k rodinným i bytovým domům, zahájeno však bylo podstatně více bytů v bytových domech, domech s pečovatelskou službou, penzionech i nebytových stavbách. Jedinou kategorií, kde převážil počet dokončených bytů nad zahájenými, jsou stavebně upravené nebytové prostory.

Bytová výstavba je nejaktivnější v okrese Frýdek-Místek (týká se zahájených i dokončených bytů) a Ostrava – město (pouze u bytů zahájených), resp. Opava, Nový Jičín a Ostrava – město u bytů dokončených (ve všech třech okresech je číslo velmi podobné). Nejnižší počty zahájených i dokončených bytů jsou v okrese Bruntál a ani okres Karviná není v o mnoho lepší situaci.

Mezikrajové srovnání ukazuje na výrazný náskok v intenzitě bytové výstavby u Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje. V počtu zahájených bytů je pak další v pořadí kraj Moravskoslezský, zatímco u bytů dokončených jej předstihl ještě kraj Jihočeský. Porovnáme-li meziroční index bytové výstavby, získáme zcela jiný obrázek. Nejvíce se zlepšil (u zahájených bytů) kraj Olomoucký následovaný kraji Zlínským a Moravskoslezským, přičemž pouze 6 krajů vykázalo nárůst počtu zahájených bytů. U bytů dokončených vede opět Praha, Moravskoslezský kraj je až 7. a pokles počtu dokončených bytů se projevil pouze u dvou krajů.

V kraji bylo během roku 2007 vydáno 183 rozhodnutí o zrušených bytech v celkem 127 zrušených budovách. Drtivou většinou šlo o byty v bytových domech a nejčastějším důvodem bylo odstranění stavby (budovy) nebo její části (celého bytu). Nejvíce bytů bylo zrušeno v okrese Ostrava – město (55,2 %), nejméně v okrese Bruntál (pouze 2 byty).

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu roku 2007 bylo v kraji prodáno 202 627 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 46,9 % a ječmen 25,0 %. Z porovnání s objemy prodejů za celou ČR vychází jako nejvýznamnější zelenina, jíž se prodalo sice pouhých 15,4 tis. tun, což ale znamenalo podíl 13,2 % na celé ČR, z plodin pak technická cukrovka, jíž se v roce 2007 prodalo v Moravskoslezském kraji přes 251 tis. tun, což bylo 10 % objemu prodejů v celé ČR a z obilnin kukuřice na zrno (prodáno 23,4 tis. tun, tj. podíl 5,3 % na ČR).

Výroba masa dosáhla 31,6 tis. tun, z toho připadalo 29,1 tis. tun na maso vepřové a 2,4 tis. tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2006 se výroba masa celkem a i ve většině základních druhů v kraji zvýšila. Podíl Moravskoslezského kraje na výrobě masa v celé republice vzrostl (nárůst za republiku zaostal o 2,8 procentního bodu). Nárůst zaznamenala především výroba masa telecího, která vzrostla o 52,2 %, což však představuje nárůst o necelých 6 tun. Obdobně „významný“ byl téměř třetinový nárůst u produkce masa skopového. Objemově významnější pak byl nárůst masa vepřového, kde produkce vzrostla o 7,2 %. tj. o 1 957 tun. To znamenalo 8,6% podíl na výrobě tohoto druhu masa v celé ČR.

Celková sklizeň obilovin v roce 2007 byla v porovnání s produkcí roku 2006 vyšší o 21 tis. tun (tj. o 6,9 %). Je třeba i poznamenat, že této sklizně bylo dosaženo na plochách o 1 979 ha (tj. o 2,6 %) menších než v roce předchozím. Dosažený hektarový výnos 4,46 t je o 0,4 t nad úrovní předchozího roku. Tato hodnota je 0,81 t/ha nižší než rekordní výnos z roku 2004. Z jednotlivých druhů obilovin se zvýšila především sklizeň žita téměř 2,5krát, přičemž výměra vzrostla pouze 1,4krát, pokles produkce zaznamenal pouze ječmen. V hektarových výnosech se pak objevil pokles u jařin.

Celková produkce brambor (bez raných) byla o 8 tis. t (52,7 %) vyšší než v předchozím roce při hektarovém výnosu 26,4 t (v roce 2006 činil výnos 22,0 t/ha).

Nárůst byl zaznamenán i u produkce řepky, které bylo sklizeno o 3,7 tis. tun více než vloni. Pokles naopak zaznamenala produkce ostatních plodin a to jak díky poklesu ploch, tak i hektarových výnosů.

Zajímavostí pak je sklizeň 2 tun hroznů – jev v předchozích letech nevídaný.

PRŮMYSL

V roce 2007 pracovalo v kraji 224 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců byl v těchto subjektech přes 123 tis. Nejvíce zaměstnanců bylo v oboru těžba energetických surovin (přes 17 tis.), následovala výroba dopravních prostředků a zařízení s necelými 17 tis. zaměstnanci. Průměrná měsíční nominální mzda ve sledovaných průmyslových podnicích dosahovala 22 799 Kč, přičemž nejvyšší průměrné výdělky měli zaměstnanci oboru těžba energetických surovin (přes 28 tis. Kč), nejnižší pak zaměstnanci oboru výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (přes 12,5 tis. Kč).

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2007 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 4,7 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 2,6 % a to nejvíce v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody o 21,9 %, výroba dopravních prostředků a zařízení (o 20,4 %) a zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku (o 19,9 %), pouze v odvětvích výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků byl zaznamenán jejich pokles o 12,2 resp. 8,1 %.

Moravskoslezský kraj byl v celorepublikovém srovnání sídlem zaměstnavatelů s nejvyšším počtem zaměstnanců (podíl na celé ČR činil 13,7 %). Mzdy v kraji byly 3. nejvyšší v republice (za Prahou a Středočeským krajem). Nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb celkem byl druhým nejnižším v celé ČR (za Karlovarským krajem), objemem pak byl po Středočeském kraji druhým nejvyšším.

STAVEBNICTVÍ

V roce 2007 vzrostl v 279 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 16,6 %. V tuzemsku bylo provedeno 92,8 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, které se z větší části týkaly pozemního stavitelství. Nejvíce stavebních firem je registrováno v okrese Ostrava – město, kde také vykázaly 59,2 % z celkového objemu “S“ v kraji. Nejméně firem je sice registrováno v okrese Bruntál, ale nejmenší podíl na tomto ukazateli má v kraji okres Nový Jičín. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenaly okresy Opava a Ostrava – město.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2007 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo nižší než u „S“. V tomto ukazateli se nejlépe vedlo opět okresu Ostrava – město, nejvyšší meziroční nárůst však zaznamenal okres Opava.

V období hodnoceného čtvrtletí nepokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem o 11,8 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce z „S“ o 9,8 bodů, zatímco ZSV překonal o 0,2 bodu. Pokles zaměstnanosti zaznamenaly všechny okresy kraje, nejvíce v okrese Frýdek-Místek, nejméně v okrese Nový Jičín. Produktivita práce ze ZSV klesla v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín (zde dokonce o 11,2 %), zatímco produktivita práce z “S“ klesla pouze v okrese Nový Jičín.

Mezi kraji je nejvíce stavebních firem v Praze, následuje kraj Jihomoravský a Moravskoslezský. Objemem prací ze ZSV je Moravskoslezský kraj taktéž na 3. místě (za stejnými kraji), tempem růstu však zaostal za celorepublikovým průměrem. Pokles počtu zaměstnanců byl v kraji větší než celorepublikový průměr o 2,7 bodu. Mzdy byly v Moravskoslezském kraji podprůměrné, byť jejich nárůst byl druhý nejvyšší v republice. Produktivita práce ze ZSV byla dokonce 3. nejnižší ze všech krajů, její meziroční nárůst však byl nadprůměrný.

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 643 948 hostů, z čehož bylo 132 223 nerezidentů. Zatímco rezidenti se ubytovávali v hotelích v přibližně polovině případů (59,8 %), u nerezidentů to bylo plných 80,5 %. Z hlediska rezidentů byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (25,5 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 11,0 % případů. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že celá třetina příjezdů se týká Prahy, druhý pak je kraj Jihomoravský s 9,1 %. Podíl našeho kraje pak činí 5,0 % z celé ČR.