Komentář

Komentář

V roce 2004 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ač byl větší než v minulém roce, přece jen se z pohledu delšího časového období zdá, že trvale klesá. Zvláštní postavení v tomto směru má okres Frýdek-Místek, který již druhým rokem vykazuje přírůstek počtu obyvatel. Naopak okres Ostrava - město vykazuje trvale výrazný pokles počtu obyvatel (letos rekordní saldo - 1 686 obyvatel). Počet narozených dětí trvale roste (z původních 11 332 v roce 2001 až na 11 821 v letošním roce), zatímco celkový počet zemřelých se v dlouhodobém pohledu téměř nezměnil. Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva snížilo z 1 697 osob v roce 2001 na 1 220 osob v roce 2004. Počet přistěhovalých do kraje sice v roce 2004 oproti roku předchozímu poklesl, nicméně se zdá, že trvale roste. Stejně jako v předchozích letech však byl převýšen počtem vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty vyšší než před rokem (byť výrazně nižší než v předchozích letech). Celkový populační úbytek se zvýšil. Počet obyvatel kraje tak poklesl o 2 723 obyvatel.

Přirozený přírůstek byl pouze v okrese Nový Jičín (84 osob), ostatní okresy vykázaly (stejně jako kraj) úbytek obyvatel. Stěhováním ubylo nejvíce osob v okrese Ostrava - město (1 342 osob, tj. dvojnásobek předchozího roku), naopak okres Frýdek-Místek takto získal 532 osoby. Počet obyvatel tak v okrese Frýdek-Místek díky stěhování roste již druhým rokem.

Ve srovnání s rokem 2003 se zvýšil počet sňatků (o 4,4 %, tj. o 247) a dosáhl tak téměř šesti tisíc. Mírně vzrostl i počet rozvodů na 4 404 oproti předchozímu roku to je nárůst o 54 rozvodů, tedy o 1,2 %. Pozitivním jevem je dlouhodobý úbytek potratů, byť v letošním roce pouze o 3 potraty (z 4 885 vloni na 4 882 potratů letos). I tak je úbytek oproti roku 2001 velmi výrazný, činí více než 20,4 % (v absolutním vyjádření je to pokles o 1 130 potratů), což vynikne zvlášť při srovnání s počtem živě narozených (ten vzrostl za stejné období o 489, tj. o 4,3 %).

K 31. 12. 2004 měl kraj 1 257 554 obyvatel, z toho 614 331 mužů a 643 223 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v roce 2004 celkem 314,5 tis. osob (fyz.), což bylo o 0,6 % (1 898 osob) méně než ve stejném období minulého roku. Nejvýraznější úbytek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech se projevil v okrese Bruntál, k poklesu došlo i v okresech Opava, Nový Jičín a Ostrava - město. Tento trend trvá již několik let. V okrese Frýdek-Místek zůstal počet zaměstnanců stejný po růstu v roce 2003 a mírném poklesu v minulých čtvrtletích. V okrese Karviná vzrostl o 6,5 % (tj. o 2 599 osob). Tento pozitivní trend pokračuje v okrese Karviná již šest čtvrtletí a alespoň částečně tak napravuje negativní vývoj v kraji.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2004 proti srovnatelnému období předchozího roku o 6,8 % (1 077 Kč) a činila na fyzické osoby 16 911 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 17 311 Kč (nárůst o 6,5 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval jako obvykle okres Ostrava - město, nejnižší okres Bruntál (taktéž jako obvykle). V porovnání s ostatními kraji republiky pak Moravskoslezský kraj udržuje své postavení na „bramborovém“ čtvrtém místě hned za Prahou, Středočeským a Plzeňským krajem. Ve srovnání okresů pak „nejúspěšnější“ okres (Ostrava - město) postupně klesl z 18. až na současné 20. místo. Naopak si mírně polepšil okres Frýdek-Místek (z 38. místa v roce 2001 a 39. v letech následujících až na 36. místo v současnosti). Okres Nový Jičín postoupil z 41. místa na místo 39. (ale byl už i 38.). Okres Karviná má bilanci značně nevyrovnanou nicméně i po loňském propadu průběžně stoupá (původně 63., nyní 46.). Postupně stoupající bilanci měl i okres Opava, nyní však nastal pád a z loňského 58. místa je letošní 68. Postupné zlepšování pozic mezi okresy ČR nastalo i u okresu Bruntál, který se z 89. místa v roce 2001 (třetí od konce) dostal až na místo 85.

Vývoj mezd v jednotlivých odvětvích je uveden v tabulkovém přehledu. Nejvyšší úrovně mezd dosáhla odvětví Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení a Činnosti v oblasti výpočetní techniky. Tato dvě odvětví udržují trvale nejvyšší úroveň mezd. Od roku 2001 u nich vzrostla mzda o 19,2 % resp. o 25,1 % (u fyzických osob). Nárůst průměrné mzdy mezi roky 2001 a 2004 však u fyzických osob činil dokonce 34,9 %. Nejnižší mzdovou úroveň mělo odvětví Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, kde průměrná mzda dokonce klesla. Na rozdíl od nejvyšších mezd se tady v různých letech odvětví s nejnižšími mzdami střídala.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 4. čtvrtletí 2004 celkem 527,6 tis. osob, z toho bylo 301,1 tis. mužů (57,1 %) a 226,5 tis. žen (42,9 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 10,7 tis. osob, tj. 2,1 %, vyšší. Bylo to však méně než v minulém čtvrtletí.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 10,3 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 2,2 tis. osob (21,4 %). Z počtu 24 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu bylo 77,5 % žen (a tento podíl klesá).

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 57,9 % a proti 4. čtvrtletí 2003 se zvýšila o 0,4 bodu. Nejvyšší hodnoty však dosáhla ve 4. čtvrtletí 2002, kdy činila 59,0 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 4. čtvrtletí 2004 celkem 87,5 tis. osob (z toho 49,5 tisíc, tj. 56,6 %, byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 6,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných tak klesl na úroveň roku 2002. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 1,1 bodu na 14,2 %.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 12. 2004 přes 105 tis. osob (z toho 52 tis., tj. 49,4 %, bylo žen) a proti stejnému období roku 2003 se snížil o 818 osob. Pokles je zde poprvé od roku 2001. V porovnání okresů je vidět pokles u okresů Nový Jičín (o 8 %), Opava a Ostrava - město, zatímco ostatní okresy vykazují nárůst.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 15,66 %. Srovnání s předchozím rokem není možné, protože došlo ke změně metodiky výpočtu (viz Metodické vysvětlivky). Nicméně ve srovnání s předchozím čtvrtletím je zde nárůst o cca 0,5 %. Nejvyšší byla v okrese Karviná (19,59 %), tento okres je na tom nejhůře v kraji po dlouhou dobu; v celé ČR je na tom hůře jen okres Most. Nejnižší byla v okrese Opava (11,30 %). I tento okres si své nejlepší postavení v kraji udržuje, v rámci celé ČR však „stačí“ pouze na 56. místo ze 77 možných. Není tedy divu, že je náš kraj na předposledním místě v rámci ČR (15,66 %). Hůř už je na tom jen kraj Ústecký, jehož počet uchazečů o práci je oproti našemu kraji zhruba dvoutřetinový.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen zvýšil o 2,1 % (nejvíce v okrese Karviná, okresy Nový Jičín a Opava naopak vykázaly pokles) a počet občanů se změněnou pracovní schopností o 4,6 % (zde byl nárůst u všech okresů, pouze Ostrava - město vykázala pokles). Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 31. 12. 2004 celkem 7 944, což bylo o 2 012 méně než před rokem, což znamená zachování příznivého trendu z minulého roku. Pokles zaznamenaly všechny okresy s výjimkou okresu Bruntál (nárůst o 0,6 %). Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 19,2 % z celkového počtu neumístěných, největší podíl těchto osob byl v okrese Opava (24,6 %), nejnižší v okrese Karviná (14,7 %).

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 2 674, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 39,4 uchazečů (loni 40,8). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 271 (11,3 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 129 (o 586 %) více. Tento nárůst zapříčinily zejména nestátní neziskové organizace v okrese Ostrava - město (z 8 na 136 pracovních míst).

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 31. 12. 2004 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 227 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 3 656 (tj. o 1,6 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 170 tis. subjektů, tj. 74,7 % z celkového počtu), dále bylo 8 274 samostatně hospodařících rolníků (3,6 %), 12 739 osob ve svobodném povolání (5,6 %), 15 959 společností s ručením omezeným (7,0 %), 1 299 akciových společností (0,6 %), 1 182 družstev (0,5 %), 70 státních podniků a 3 187 zahraničních osob (1,4 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 2 414 subjektů. O téměř 600 narostl i počet společností s ručením omezeným, vzrostl i počet společenství vlastníků jednotek, zahraničních osob a sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku (o 246, tj. o 16,7 %) a samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v OR (pokles o 341, tj. o 4,0 %).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce. Tato kategorie současně zaznamenala nejvýraznější meziroční pokles, počet jednotek se snížil o 1 074 (tj. o 2,0 %). Nejvíce jednotek naopak přibylo u kategorií ostatní podnikatelské činnosti (nárůst o 1 038, tj. o 3,4 %), stavebnictví (nárůst o 844 jednotek, tj. o 4,1 %) a činnosti v oblasti nemovitostí (nárůst o 705 jednotek, tj. o 15,0 %).

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců téměř třetina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala. Více než 55,8 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1 - 5 zaměstnanců se zařadilo 8,8 % subjektů a počet 6 - 9 zaměstnanců uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se nejvíce změnil podíl u kategorie bez uvedení počtu zaměstnanců, který se zvýšil o 25,1 procentního bodu. Pokles naopak vykázala kategorie bez zaměstnanců (pokles o 10 505 jednotek, tj. o 7,6 %).

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2004 celkem 12 789 stavebních povolení (v orientační hodnotě 24 115 mil. Kč b.c.), tj. o 331 povolení (2,6 %) více než před rokem a dokonce o 196 povolení (tedy o 1,6 %) více než v roce 2002. Více se bude stavět ve všech okresech kraje s výjimkou Opavy a Bruntálu. Toto bylo první oživení od roku 2001, nepočítáme-li loňský nárůst v okresech Bruntál a Nový Jičín. Setrvalým trendem je i nárůst průměrné hodnoty na jedno stavební povolení z 1,497 mil. Kč v roce 2001 na současných 1,886 mil. Kč. Nejdražší stavby se budou stavět v Ostravě (toto se od roku 2001 nezměnilo), opačnou stranu „žebříčku“ zaujímá Opava (ani zde se nic nezměnilo). Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 56,0 % (tento podíl se s časem příliš nemění), stavby k ochraně životního prostředí 20,8 % (podíl těchto staveb od roku 2001 trvale klesá) a ostatní stavby 23,2 %. Na celkovém počtu stavebních povolení výrazně převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou, což je také trvalý trend, stejně jako převaha staveb bytových nad nebytovými.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek (jde hlavně o novou výstavbu), staveb na ochranu životního prostředí hodlají postavit nejvíce v okrese Opava a ostatních staveb opět v okrese Frýdek-Místek.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci roku 2004 nižší než před rokem v důsledku poklesu počtu zahájených bytů v bytových domech, penzionů a domů s pečovatelsou službou a stavebně upravených nebytových prostor, zatímco u rodinných domů pokračoval nepřetržitý nárůst od roku 2001. Zajímavý je vývoj nástaveb, vestaveb a přístaveb, kde jsme svědky poklesu výstavby u rodinných domů, zatímco u domů bytových do roku 2002 výstavba rostla. Obdobný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se zachoval nepříznivý vývoj z minulého roku (oproti letům předešlým) a jejichž počet se snížil prakticky v celé struktuře s výjimkou staveb pro bydlení. Počet rozestavěných bytů byl k 31. 12. 2004 nižší než před rokem. V porovnání let 2001 až 2004 je patrný pokles dynamiky u rozestavěných bytů z 11 028 na 10 978 letos. Pokles je v celé struktuře kromě rodinných domů.

Zahájených bytů bylo nejvíce v okrese Frýdek-Místek, kde ale nespěchali s jejich dokončením, naopak v okrese Nový Jičín sice zahájili méně, ale více dostavovali a zbavovali se tak rozestavěných bytů. Oba tyto okresy realizovali byty především v rodinných domech. Při porovnání v rámci ČR byl Moravskoslezský kraj na pátém až šestém místě, ale klesající dynamika bytové výstavby na rozdíl od většiny ostatních krajů nebyla příliš povzbudivá.

V kraji bylo během roku 2004 vydáno 180 rozhodnutí o zrušených bytech. Skutečně bylo zrušeno 385 bytů, z toho 88,6 % odstraněním stavby. Nejvíce bytů bylo zrušeno v okresech Karviná a Ostrava - město, v okresech Bruntál, Nový Jičín a Opava byl počet zrušených bytů řádově nižší.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu roku 2004 bylo v kraji prodáno 278 484 tun obilovin celkem, což bylo nejvíce od roku 2001. Nejvíce se na tom podílela pšenice (přes 170 tis. tun, taktéž nejvíc od roku 2001) a ječmen (68 tis. tun, což bylo méně, než v uplynulých letech). Vzrostl i podíl kukuřice na zrno (přes 22 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej technické cukrovky, které bylo prodáno téměř 260 tis. tun, což představovalo 8,6 % z celkového prodeje v republice (nejvyšší podíl ze všech plodin). I tak však prodej cukrovky nedosáhl úrovně minulých let. Obecně lze říci, že Moravskoslezský kraj nemá v oblasti zemědělské produkce takový význam jako v jiných odvětvích.

Výroba masa dosáhla 36 tis. tun, z toho připadalo 32,6 tis. tun na maso vepřové a 3,4 tis. tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2003 se výroba masa celkem a i ve většině základních druhů v kraji opět snížila. Svou úroveň si udržela pouze produkce masa telecího a jehněčího, ovšem zde je produkce v řádu tun, takže na celkový výsledek kraje to má minimální dopad. To odpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde vyrobené objemy taktéž klesly pod úroveň předchozího roku s výjimkou masa skopového a jehněčího. Totéž platí i o jednotlivých krajích.

Celková sklizeň obilovin v roce 2004 byla v porovnání s produkcí předchozích let vyšší a dosáhla 428 tis. tun. Dosažený hektarový výnos 5,27 t/ha byl třetinu nad úrovní předchozího roku. V porovnání jednotlivých plodin byl vidět mírný pokles produkce jařin a ovsa (ten je dán menší osevní plochou), zatímco ozimé obiloviny, triticale i kukuřice na zrno vykazovaly výrazný nárůst. Hektarové výnosy vzrostly u všech plodin.

Celková produkce pozdních konzumních brambor byla o 1,6 tis. tun (10,6 %) vyšší než v předchozím roce. Zvýšil se i výnos z hektaru. Nicméně produkce ani výnos nedosáhly úrovně roku 2002.

Výrazně vzrostla i produkce řepky, zatímco produkce kukuřice na zeleno a siláž stagnovala. Stagovala i produkce pícnin na orné půdě.

PRŮMYSL

V roce 2004 pracovalo v kraji 201 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2003 poklesl o 2,2 % (o 2 772 osob), přičemž největší pokles byl v odvětvích těžba nerostných surovin, kde se snížil o 7,4 %, a výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (pokles o 5,7 %). Tento pokles však není již tak výrazný jako v předchozích letech. Naopak ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo pouze u odvětví výroba dopravních prostředků a zařízení (nárůst o 9,3 %), výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (nárůst o 2,1 %) a výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (nárůst o 1,9 %). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 6,5 %, tj. 1 176 Kč, což je nárůst podobný jako v předchozích letech. Nejvyšší nárůst mezd zaznamenala těžba nerostných surovin (8,9 %), naopak pokles zaznamenala odvětví výroba vlákniny, papíru a výroba z papíru (pokles o 0,4 %) a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (pokles o 0,2 %).

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2004 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 24,3 %. Přitom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 26,1 % a to nejvíce v odvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělnických výrobků o 44,2 %, pokles však zaznamenalo odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků, výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba pryžových a plastikových výrobků. Pokles nepřesáhl nikde 10 procentních bodů.

V porovnání s ostatními kraji byl Moravskoslezský kraj největším zaměstnavatelem v průmyslových odvětvích (téměř 14 % všech zaměstnanců v průmyslu). V oblasti mezd však ztrácel na Středočeský kraj a Prahu. Náš kraj byl na druhém místě v oblasti objemů tržeb a to jak celkem, tak i z průmyslové činnosti (v obou kategoriích přes 14 % celé ČR).

STAVEBNICTVÍ

V roce 2004 vzrostl v 259 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 20,5 %. Nejvýraznější nárůst zaznamenal okres Ostrava - město (23,4 %), nejmenší pak okres Bruntál (8,1 %). V tuzemsku bylo provedeno přes 99 % z celkového objemu “S“ (v zahraničí nejvíce stavěly firmy z okresu Ostrava - město), z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (80,2 %). Na této výstavbě se více podílelo pozemní stavitelství, avšak stavitelství inženýrské zaznamenalo podstatně vyšší nárůst stavebních prací. V porovnání okresů je vidět, že pozemnímu stavitelství se oproti situaci před rokem dařilo více v okresech Frýdek-Místek, Karviná a Nový Jičín (zde inženýrské stavitelství klesalo), zatímco ve zbývajících okresech byla situace opačná.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2004 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo nižší než u „S“.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. „Černého Petra“ poklesu zaměstnanosti tentokrát dostal okres Ostrava - město (vloni to byl okres Bruntál a v roce 2002 okres Nový Jičín). Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj jak v celém kraji, tak i ve všech okresech – až na mírný pokles produktivity ze ZSV v okrese Karviná (pokles o 2,1 %). Průměrná měsíční mzda opět proti mzdě před rokem vzrostla a byla o 5,0 % vyšší, avšak její nárůst zůstal za růstem produktivity práce z „S“ o 9,7 bodů a ze ZSV o 1,2 bodů. Tento příznivý vývoj (produktivita roste rychleji než mzdy) zaznamenaly všechny okresy kraje s výjimkou okresu Karviná.

V porovnání mezikrajovém je vidět, že zatímco mzdy vzrostly v Moravskoslezském kraji méně než v ostatních krajích, produktivita práce ze ZSV je nad průměrem ČR.