Komentář

Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Olomouckého kraje v 1. čtvrtletí 2004

OBYVATELSTVO

Demografické údaje v 1. čtvrtletí roku 2004 se na straně jedné mohou pochlubit dobrými zprávami – začíná se rodit více dětí, ubývá potratů, ale na straně druhé dochází ke každoročnímu úbytku obyvatel, klesá počet sňatků a zvyšuje se rozvodovost jak v Olomouckém kraji, tak v celé České republice.

Počet obyvatel v Olomouckém kraji během 1. čtvrtletí 2004 klesl o 514 osob a oproti stejnému období minulého roku došlo ke snížení o 729 obyvatel. K 31. 3. 2004 měl náš kraj 635 799 obyvatel, z toho 309 278 mužů a 326 521 žen.

Největší úbytek obyvatel byl v okrese Přerov, a to o 428 osob oproti 1. čtvrtletí roku 2003. Naopak zvýšení o 262 obyvatel zaznamenal okres Olomouc.

Na počtu obyvatel se velkou měrou podílí také migrace obyvatelstva. Migrační saldo dosáhlo hodnoty -246 osob, to znamená, že počet vystěhovalých z kraje byl vyšší než počet přistěhovalých.

Jen v okrese Prostějov byl přírůstek stěhováním kladný (+18), v ostatních okresech zaznamenaly úbytek počtu obyvatel v důsledku vystěhování. V okrese Jeseník (-17), Olomouc (-64), Přerov (-72) a v okrese Šumperk (-111).

Pozvolna se v našem kraji zvyšuje počet narozených dětí, což souvisí s tím, že ženy z nejsilnějších ročníků sedmdesátých let (1974 – 1976) jsou na vrcholu plodnosti. Lidé nechtějí zůstat bez dětí, ale již si většinou z finančních a kariérních důvodů pořizují převážně jedno dítě.

V 1. čtvrtletí 2004 došlo ke zvýšení o 46 živě narozených dětí na 1 383 v celém kraji. Pokud srovnáme okresy našeho kraje, tak ke zvýšení oproti 1. čtvrtletí 2003 došlo jen v okrese Olomouc, a to o 89 novorozenců. V ostatních okresech došlo ke snížení narozených, i když většinou jen k mírnému.

Oproti minulému období (konec roku 2003) a 1. čtvrtletí 2003 se v tomto čtvrtletí roku 2004 narodilo více dívek než chlapců. V celém Olomouckém kraji se narodilo 51 % dívek, jen v okresech Prostějov a Přerov převažovali chlapci ( 52 – 53 %).

Velmi zajímavým jevem u narozených je, že stoupá počet dětí, které se narodily mimo manželství. V 1. čtvrtletí 2003 se v necelých 25 % případů narodily děti mimo manželství, v tomto čtvrtletí počet dětí narozených mimo manželství přesáhl 28 %. V letošních prvních třech měsících se svobodným matkám nebo nesezdaným párům narodilo 391 dítě z celkového počtu 1 383 novorozenců v Olomouckém kraji. To znamená, že každé třetí dítě se narodilo do neúplné rodiny. Češky jsou emancipovanější, umějí dítě uživit samy nebo s partnerem, se kterým si nepotřebují vyměnit prstýnky. V dnešní době je pohled na svobodné matky podstatně jiný než dříve a zanedbatelná není ani ekonomická stránka pro mladé lidi. Svobodná maminka s dítětem je na sociálních dávkách zabezpečena daleko lépe než mladí manželé.

Po roce 1989 se rodinné postoje a chování Čechů prudce proměnily. Současná česká rodina je méně stabilní než dříve a manželství postupně přestává být vnímáno jako jediná správná varianta soužití muže a ženy. Za posledních deset let významně přibylo lidí, kteří žijí sami, a silně klesla porodnost. Zvyšuje se rovněž počet svobodných mladých lidí, kteří spolu žijí v jedné domácnosti. Pokud se rozhodnou lidé manželství uzavřít, děje se tak ve stále vyšším věku. Tomuto vývoji odpovídají i počty sňatků v Olomouckém kraji, oproti 1. čtvrtletí 2003 se jejich počet snížil (o 18). Úbytek sňatků zaznamenaly všechny okresy s vyjímkou okresu Šumperk, kde došlo dokonce k nárůstu počtu sňatků (o 24). Naopak rapidní nárůst rozvodů se v tomto čtvrtletí projevil ve všech okresech Olomouckého kraje (o 131). K nejvyššímu zvýšení počtu rozvodů došlo v prvních třech měsících roku 2004 oproti 1. čtvrtletí 2003 v okrese Jeseník (o 39), nejméně v okrese Přerov (o 12).

Pozitivním jevem je dlouhodobý úbytek potratů. Proti stejnému období 2003 poklesl o 75 a tento úbytek jsme zaznamenali ve všech okresech kraje. Rozšířená osvěta mladých lidí, zpřístupnění hormonální antikoncepce a moderních antikoncepčních prostředků se ukazuje jako správná cesta k dalšímu snižování. Potrat jako řešení nechtěného těhotenství se v důsledku dalšího vývoje vědy a medicíny, většího vzdělání v oblasti sexuální výchovy, která byla dříve tabu, vytrácí.

Dalším demografickým ukazatelem, který je ovlivněn obyvatelstvem nepřímo je úmrtnost. Počet zemřelých mírně pokles oproti 1. čtvrtletí roku 2003 (o 98 osob). Ve většině okresů se počet zemřelých snížil, jen v okrese Šumperk se mírně zvýšil (o 18). Nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy (904 úmrtí), ale i zde došlo k poklesu (oproti 1. čtvrtletí 2003 o 44).

Mírné zlepšení vidíme i u zhoubných novotvarů (zemřelo o 10 lidí méně než ve stejném období minulého roku). V podstatě u většiny nemocí došlo oproti minulému roku ke zlepšení, ke snížení počtu zemřelých.

Na druhé straně jsou nemoci, u kterých se zvýšily počty zemřelých, například zhoubné novotvary konečníku, hrtanu, infarkt, stavy vzniklé v perinatálním období. Bohužel dnes ještě neumíme rakovině zabránit, ale tzv. civilizačním chorobám jako třeba infarktu můžeme péčí o vlastní zdraví a životní styl předejít. Tato zodpovědnost leží na každém z nás.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Ve vývoji zaměstnanosti pokračují dlouhodobě se prosazující tendence. Rostou počty podnikatelů bez zaměstnanců, klesá počet pracovníků v zemědělství, ve stavebnictví, v dopravě, ve vzdělávání, ve zdravotnictví apod. Menší změna k lepšímu nastává v evidenčním počtu pracovníků. Poprvé od roku 2000 dochází ke zvýšení počtu zaměstnanců, i když se zatím jedná o nárůst zanedbatelný.

K 31. 3. 2004 došlo v ekonomických subjektech se sídlem na území Olomouckého kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců ke zvýšení počtu zaměstnanců na 148 677 osob (fyzických). Nárůst počtu zaměstnanců činil o 0,7 % více než k 31. 3. 2003. Tento nepatrný přírůstek se projevil jen v okrese Olomouc a Přerov. Ve zbývajících třech okresech Olomouckého kraje (Jeseník, Prostějov a Šumperk) došlo k úbytku evidenčního počtu zaměstnanců.

V 1. čtvrtletí 2004 dochází ke změnám v pořadí průměrných mezd. Zatímco po tři roky patřilo Olomouckému kraji poslední místo v průměrné mzdě, nyní se náš kraj řadí na 12. místo v republice. Za Olomoucký kraj s průměrnou mzdou 14 824 Kč se zařadil kraj Karlovarský s průměrnou mzdou 14 778 Kč, kterému v 1. čtvrtletí roku 2003 patřilo místo 11. Na poslední místo se propadla Vysočina s 14 734 Kč. Ve srovnání s průměrnou mzdou v České republice (17 235 Kč), pobírali zaměstnaní v Olomouckém kraji v průměru o 2 411 Kč méně.

Mezi jednotlivými okresy v našem kraji jsou podstatné rozdíly. Zatímco do konce roku 2003 byla situace mezd v Olomouckém kraji obdobná, nejvyšší mzdy měli lidé na Olomoucku a nejnižší na Jesenicku. Ale nyní, v 1. čtvrtletí roku 2004, nastává obrat. Prostějovský okres předstihl poprvé ve výši mezd okres Olomouc. Na Olomoucku dosáhla průměrná mzda 15 076 Kč (zvýšení o 8,8 %), ale u pracujících na Prostějovsku došlo k nejvyššímu meziročnímu zvýšení mzdy v rámci kraje o 24,6 % na 15 617 Kč. K nejvyšší mzdě právě v okrese Prostějov přispěla skutečnost, že v tomto okrese má sídlo významná tuzemská společnost. Vyššího meziročního zvýšení mezd v celé republice dosáhl jen okres Praha 11 (zvýšení o 48,6 %).

Také obyvatelé okresu Přerov a Šumperk si polepšili. Přerované si v 1. čtvrtletí 2004 vydělali 14 670 Kč (zvýšení o 10,6 %), což je jen o 406 Kč méně než Olomoučané. Lidé na Šumpersku měli v tomto období průměrnou mzdu 14 176 Kč (zvýšení o 9,9 %).

Tradičně nejhůře je na tom Jesenicko, kde lidé pobírají v průměru 13 067 Kč, což je i nejnižší mzda v celé České republice, i když i zde došlo meziročně ke zvýšení mzdy (o 10,4 %). Okres Jeseník má průměrnou mzdu na přepočtené osoby o 4 168 Kč nižší než je celorepublikový průměr.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda v Olomouckém kraji vzrostla ve zmíněných ekonomických subjektech v 1. čtvrtletí roku 2004 proti stejnému období roku 2003 o 12,1 % a činila na fyzické osoby 14 395 Kč. Proti období roku 2003 se průměrný plat v přepočtu na občany s plnou pracovní dobou zvýšil o 12,2 %, což je i nejvyšší meziroční přírůstek v rámci celé České republiky. Zvýšení průměrné mzdy v tomto čtvrtletí představuje zrychlení oproti předcházejícím čtvrtletím minulého roku, kdy růst mzdy v Olomouckém kraji činil od 7,1 % do 7,8 %.

Údaje o mzdě a počtu zaměstnanců za jednotlivá území jsou částečně ovlivněny zjišťováním tzv. podnikovou metodou, což znamená, že zaměstnanci závodu, který leží v jiném kraji než mateřský podnik, jsou zahrnuti do zpracování v kraji sídla podniku.

Podle jednotlivých odvětvích na tom finančně byli nejlépe lidé pracující v Olomouckém kraji ve stavebnictví (19 345 Kč), kde došlo i k nejvyššímu meziročnímu přírůstku mezd (zvýšení o 53,5 %). Mezi odvětví s nejvyšší mzdou patřilo peněžnictví a pojišťovnictví, ale v 1. čtvrtletí 2004 lidé získali dokonce menší výdělek (14 484 Kč) než je průměr Olomouckého kraje (14 824 Kč) a jejich mzda meziročně klesla o 28,4 %.

Nadprůměrnou mzdu v našem kraji měli také zaměstnanci pracující v odvětví dobývání nerostných surovin (17 292 Kč).

Na druhé straně s podprůměrnou mzdou (jen 9 895 Kč) se museli v Olomouckém kraji spokojit lidé pracující v ubytování a stravování. Jejich plat činil o 7 340 Kč méně než byl celorepublikový průměr. Hned za nimi následovali lidé pracující v zemědělství, myslivosti a lesnictví, kteří domů nosili v průměru 11 278 Kč, což bylo o 6,9 % více než ve stejném období roku 2003, ale stále patřili k nejméně placeným odvětvím v našem kraji.

Podíváme-li se na mzdové prostředky v Olomouckém kraji, tak na počátku roku 2004 došlo ke zvýšení, jak v Olomouckém kraji (o 12,9 %), tak i ve všech jeho okresech. Nejvyššího zvýšení mzdových prostředků dosáhl okres Prostějov (o 23 %) a Přerov o necelých 14 %.

Ve většině hlavních odvětví došlo také ke zvýšení mzdových prostředků oproti 1. čtvrtletí roku 2003. Nejvyšší nárůst mzdových prostředků vykazovalo odvětví – stavebnictví (zvýšení o 46,9 %), naopak nejnižší pokles mzdových prostředků je patrný u odvětví – peněžnictví a pojišťovnictví (snížení o 17 %).

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

V 1. čtvrtletí 2004 dosáhl počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v Olomouckém kraji 273,3 tis. osob. Počet zaměstnaných mužů byl 155,9 tis. mužů (57,0 %) a počet žen 117,3 tis. (42,9 %). Když budeme porovnávat zaměstnanost s 1. čtvrtletím roku 2003 zjistíme, že se celková zaměstnanost ve stejném období roku 2004 v kraji snížila o 14,2 tis. osob. Na celkové zaměstnanosti v České republice se podílí Olomoucký kraj téměř 6 %.

Podíváme-li se na nyní velmi diskutovanou skupinu podnikatelů, kterých bylo v Olomouckém kraji v 1. čtvrtletí 2004 celkem 36,6 tisíc a tvořili podíl na počtu zaměstnaných 13,4 %, můžeme konstatovat oproti stejnému období roku 2003 nárůst o 1,4 tisíc. Z celkového počtu v celé republice se podílí Olomoucký kraj počtem podnikatelů 4,7 %.

Zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci se snížil o 3,2 tisíc, počet podnikatelů bez zaměstnanců se zvýšil o 4,6 tisíc osob. I to dokazuje, že malí a střední podnikatelé se zaměstnanci v poměrně značném rozsahu končí s podnikáním, nejsou konkurenceschopní větším podnikům. Naopak mnozí noví nezaměstnaní se snaží uživit jako živnostníci bez zaměstnanců.

Tato situace již začíná signalizovat další změny a bohužel ne k lepšímu. Jedním z hlavních důvodů poklesu je, že při současné legislativě se začíná nevyplácet podnikatelům zaměstnávat další pracovníky.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v Olomouckém kraji v druhém a dalším zaměstnání celkem 6 594 osob. Z toho tvořil podíl mužů 66 % (4 347) a podíl žen 34 % (2 247). Oproti 1. čtvrtletí roku 2003 došlo k nárůstu o 2 689 osob, z toho u žen je zvýšení výraznější než u mužů, a to o 1 519 žen. Když si položíme otázku, proč tomu tak je, musíme porovnávat v širších souvislostech. Zvyšuje se počet rozvedených žen, přibývá svobodných žen s dětmi, které žijí bez stálého partnera, mladší ženy se přizpůsobují světovému trendu sňatků a rodičovství v pozdějším věku a tudíž žijí samostatně ve své vlastní domácnosti. Tím vznikají této skupině žen větší náklady na chod domácnosti a to je nutí k hledání dalšího zaměstnání.

Z počtu 14,4 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 70,8 % žen. Tato kategorie se celkově meziročně zvýšila o 4,3 tis. osob.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla celkem 57,7 % a vzhledem k 1. čtvrtletí 2003 se snížila o 1,2 procentního bodu.

Počet pracovních příležitostí se snižuje a v souvislosti s tím roste počet nezaměstnaných a lidí hledajících si práci.

Počet nezaměstnaných, vypočtený na základě VŠPS, činil v Olomouckém kraji v 1. čtvrtletí roku 2004 celkem 37,5 tis.osob, což je proti stejnému období minulému roku o 9,4 tis. více. Ženy se podílejí na nezaměstnanosti více než 52 % (tj. 19,6 tis.), muži necelými 48 %.

Obecná míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji činila 12,1 % a zvýšila se meziročně o 3,2 %. Po Moravskoslezském a Ústeckém kraji je nejvyšší ze všech krajů v České republice.

Musíme upozornit, že obecná míra nezaměstnanosti se zjišťuje podle metodiky Mezinárodního úřadu práce (ILO) a požadavků Eurostatu. Podle této metodiky se za nezaměstnané považují pouze ty osoby, které ve zkoumaném období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

Tato metodika snižuje uměle počet nezaměstnaných tím, že kdo odpracuje dokonce jen jednu hodinu za odměnu, je vlastně považován za zaměstnaného.

Důsledkem toho je, že počet nezaměstnaných podle této metodiky (ILO) je vždy menší než vykazuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vykazuje počet nezaměstnaných podle počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce.

Hlavním důvodem ukončení posledního zaměstnání u pracujících v posledních 8 letech bylo stejně jako v ostatních krajích České republiky – propuštění (54 %), následovalo skončení dočasného zaměstnání (15,5 %), osobní a rodinné důvody (12 %), ostatní důvody (11,6 %) a posledním důvodem ukončení zaměstnání jsou zdravotní důvody (6,5 %).

Vývoj ukazatelů zaměstnanosti a nezaměstnanosti za poslední léta je velmi alarmující a může vést k velkým sociálním konfliktům. Jediným východiskem je obnovení ekonomického růstu, a tím získání několika tisíc nových pracovních příležitostí.

Jako ve většině krajů v České republice i Olomoucký kraj se podílí na celkovém počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání nejvíce odvětvím průmyslu (35,4 %). Meziročně došlo ke zvýšení o 1,3 procentního bodu. Z toho je nejvíce zastoupen obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (13,5 %). Podíl odvětví zemědělství činí 5,8 % a po Vysočině je to druhý největší podíl v České republice. Oproti 1. čtvrtletí roku 2003 je to nárůst o 0,4 %.

Shodně s Jihomoravským krajem má Olomoucký kraj největší podíl počtu zaměstnaných ve školství (6,7 %).

Nejmenší počet zaměstnaných v hlavním zaměstnání podle odvětví má Olomoucký kraj v rámci celé republiky v peněžnictví a pojišťovnictví (0,9 %), v pohostinství a ubytování (2,9 %).

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Úřady práce v Olomouckém kraji evidovaly ke konci března roku 2004 celkem 42 091 osob ucházejících se o zaměstnání, což bylo o 3,7 % více než ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, což je o 1 500 nově nezaměstnaných.

Z jednotlivých okresů nezaměstnaných nejvíce přibylo v okrese Přerov (9,8 %, tj. nárůst o 886 osob) a v okrese Jeseník (7,1 %, tj. nárůst o 268 osob). O moc lépe na tom nebyl ani okres Prostějov, kde meziroční nárůst nezaměstnaných činil 6,6 %, tj. o 374 nezaměstnaných více. Nejnižší nárůst v počtu nezaměstnaných vykázal okres Šumperk (4,1 %, tj. o 332 evidovaných uchazečů o práci více). Opačná situace nastala v okrese Olomouc, kde počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 2,6 %, tj. o 366 nezaměstnaných méně.

Více než třetina (34,1 %) nezaměstnaných, kteří jsou evidovaní na úřadech práce v kraji, pobírá příspěvek před nástupem do zaměstnání. Nezaměstnaných v Olomouckém kraji, kteří měli nárok na tento příspěvek meziročně přibylo o 1,8 %. Z uvedených dat je zřejmé, že se zvyšuje počet lidí dlouhodobě nezaměstnaných, kteří už nemají nárok na finanční podporu před nástupem do zaměstnání.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji k 31. 3. 2004 dosáhla 12,9 % a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla ve všech okresech našeho kraje s výjimkou okresu Šumperk, kde míra nezaměstnanosti stagnovala.

Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti je dlouhodobě v okrese Jeseník (19,4 %). Druhou příčku mezi okresy obsadil okres Přerov (14,5 %). Následuje okres Šumperk (13,2 %) a Olomouc s 12,0 %. Z okresů Olomouckého kraje má Prostějov nejnižší míru registrované nezaměstnanosti (10,5 %).

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen k 31. 3. 2004 zvýšil o 5,5 %, tj. nárůst o 1 047 nezaměstnaných žen, takže k uvedenému datu bylo v Olomouckém kraji celkem 20 160 žen evidovaných na úřadech práce.

Nejvyšší podíl žen (50,1 %) z celkového počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání byl v okrese Šumperk. V ostatních okresech našeho kraje se podíl žen z celkového počtu uchazečů o práci pohyboval v rozmezí 44 - 48 %.

Rovněž se zvýšil počet občanů se změněnou pracovní schopností, a to o 5,5 %, takže jejich počet v kraji dosáhl ke konci března letošního roku 5 493 osob. Nejvyšší nárůst nezaměstnaných se ZPS (o pětinu) byl v okrese Šumperk, a tak jejich počet ke konci března činil 1 056 osob. O desetinu se zvýšil počet občanů se ZPS v okrese Jeseník, tj. na 523 osob. V okrese Přerov se počet evidovaných zájemců o práci s průkazem ZPS zvýšil o 4,4 %, tj. na 995 nezaměstnaných. Stejný počet (995) takto nezaměstnaných byl i v okrese Prostějov s tím rozdílem, že počet občanů se ZPS v tomto okrese stagnoval.

V okrese Olomouc bylo ve sledovaném období celkem 1 924 nezaměstnaných se ZPS a jejich počet se meziročně zvýšil o 1,5 %.

Absolventi škol byli v hledání svého uplatnění na trhu práce úspěšnější než před rokem. Jejich počet poklesl v kraji téměř o pětinu, tj. o 836 absolventů. Z jednotlivých okresů byli nejúspěšnější absolventi z okresu Přerov, kde jejich nezaměstnanost poklesla o více než 35 %, ale v okrese Olomouc jen o necelá 2 %.

Alarmující je především fakt, že kromě růstu počtu lidí bez práce ubývá i volných pracovních míst. Zatímco uchazečů o práci bylo v kraji 42 091, tak volných pracovních míst bylo pouze 2 962. O jedno volné místo se v kraji ucházelo v průměru 14,2 uchazečů (loni 13,6).

Při podrobném zhodnocení okresů vychází, že v okrese Jeseník je na 1 volné pracovní místo 91,7 uchazečů (loni 64,9), v okrese Přerov 27,0 uchazečů (před rokem 27,2). Stagnace v počtu uchazečů na jedno volné místo byla zaznamenána ještě v okrese Šumperk 16,5 uchazečů (loni 16,4). V Olomouckém okrese připadlo na jedno volné místo 14,2 uchazečů (loni 13,1) a v okrese Prostějov 5,6 uchazečů (loni 5,4).

Z uvedeného počtu volných pracovních míst je v Olomouckém kraji největší zájem o pracovníky se středním odborným vzděláním (vyučen) – 61 %, z toho nejvíce v okrese Prostějov (894 volných míst s požadavkem na tuto kvalifikaci).

Jedná se o specifické profese, které zaměstnavatelé v tomto okrese požadují, a tak lze konstatovat, že ekonomika sice hledá nové zaměstnance, ale nenachází je. Lidé nabízejí jiné profese, než jsou žádány a také díky nedostatečné mobilitě pracovních sil nedochází ke sladění poptávky a nabídky.

Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je téměř čtvrtina (24 procent) dlouhodobě nezaměstnaných (tj. déle než 2 roky) a tvoří tak nejpočetnější skupinu z uchazečů o zaměstnání. Jedná se o zhruba 10 000 nezaměstnaných v Olomouckém kraji. Dalších téměř 7 000 (16,6 %) nezaměstnaných patří do kategorie s délkou nezaměstnanosti 12 – 24 měsíců. Je pravdou, že čím déle je nezaměstnaný doma, tím hůře shání práci a mnohdy i rezignuje, nebo ve skutečnosti žádnou práci aktivně nehledá.

Více než pětina uchazečů o zaměstnání (20,6 %) si najde práci do 3 měsíců od zaevidování na úřadu práce a skoro stejný podíl (20,1 %) si najde práci v rozmezí 3 – 6 měsíců od zaevidování na úřadu práce.

Podle věkové kategorie jsou nejčastěji postiženy nezaměstnaností mladí lidé ve věku 20 – 24 let, tzn. absolventi, ale také lidé v rozmezí 45 –54 let. Na rozdíl od absolventů, které úřad práce může v novém zaměstnání dva roky dotovat, starší občany nepodporuje žádný vládní program.

Pokud se budeme zabývat otázkou jaká je nejčastější výše měsíční dávky v nezaměstnanosti, lze odpovědět, že jsou tři nejvýraznější kategorie. Třetině uchazečů o zaměstnání je vyplácen příspěvek před nástupem do zaměstnání v rozpětí 1 501 – 2 500 Kč. Druhý nejvyšší podíl (24,3 %) uchazečů o zaměstnání pobírá měsíční příspěvek ve výši 2 501 – 3 500 Kč a třetí nejvyšší podíl (16,7 %) pobírá měsíční dávku v nezaměstnanosti v rozpětí 3 501 – 4 500 Kč.

Olomoucký kraj má 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Bohužel z výsledků k 31. 3. 2004 vyplývá, že všechny ORP mají registrovanou míru nezaměstnanosti vysokou. Nejhorší situace je ve třech ORP, tj. v ORP Jeseník, kde registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla 18,5 %, v ORP Lipník nad Bečvou - 17,4 % a v ORP Uničov - 16,7 %. ORP Jeseník má pod svou správou 24 obcí. Pod ORP Lipník nad Bečvou spadá 14 obcí a pod ORP Uničov 10 obcí. Každý pátý obyvatel, který patří do kategorie ekonomicky aktivních je v ORP Jeseník bez práce. V ORP Lipník nad Bečvou a v ORP Uničov je každý šestý z této kategorie bez práce. Pro úplnost je nutné dodat, že registrovaná míra nezaměstnanosti v obcích je počítána jako podíl registrovaných uchazečů o práci a ekonomicky aktivních obyvatel zjištěných při posledním sčítání v roce 2001.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K 31. 3. 2004 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů 128 304 subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 3 807 (tj. o 3 %). Ke zvýšení došlo ve všech okresech Olomouckého kraje. V okrese Olomouc došlo ke zvýšení o 1 882 subjektů, v okrese Prostějov o 697, v okrese Šumperk o 503, v Přerově o 388 a v okrese Jeseník o 337 subjektů. Ze všech podnikatelských subjektů (128 304) má jen 15 824 nějakého zaměstnance.

Nepotvrdily se tak pesimistické předpovědi, že kvůli novým legislativním změnám (rostoucí daňová zátěž, zvýšené odvody na pojistném a pokračující růst vstupů) se zkomplikují podmínky pro podnikání do takové míry, že pro řadu podnikatelů přestane být podnikání rentabilní.

V Olomouckém kraji naopak vzrostl v prvním čtvrtletí 2004 počet registrovaných podnikatelů. Rušení živností se nekonalo, někteří podnikatelé jen pozastavili svoji činnost, nevyvíjeli žádnou podnikatelskou aktivitu, ale v registru jsou neustále evidováni do té doby než sami nepožádají o zrušení IČO.

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (95 914 subjektů, tj. 75 % z celkového počtu), dále bylo 7 586 samostatně hospodařících rolníků (5,9 %), 6 147 osob ve svobodném povolání (4,8 %), 7 084 společností s ručením omezeným (5,5 %), 625 akciových společností (0,5 %), 487 družstev (0,4 %), 44 státních podniků (0,03 %) a 993 zahraničních osob (0,8 %).

Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 2 922 subjektů.

Meziročně ke snížení počtu subjektů došlo v našem kraji u formy samostatně hospodařících rolníků (o 87), sdružení (o 80) a příspěvkových organizací (o 38).

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců více než 23 % subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo. Více než 64 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance, vidíme zde pokles o 5 % oproti 1. čtvrtletí 2003, kdy se do této kategorie počtu zaměstnanců zapsalo necelých 69 % subjektů. Do kategorie 1 - 5 zaměstnanců se zařadilo 8,5 % subjektů a počet 6 – 9 zaměstnanců uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. V ostatních kategoriích počtu zaměstnanců se podíly oproti stejnému období roku 2003 výrazně nezměnily.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem, opravou motorových vozidel a spotřebního zboží stejně jako v 1. čtvrtletí roku 2003. V 1. čtvrtletí 2004 došlo ke snížení o 118 subjektů na 37 857.

Podíváme–li se na rozdíly v počtu subjektů podle odvětví mezi 1. čtvrtletím 2003 a stejným obdobím roku 2004, výrazný nárůst můžeme spatřit u odvětví – činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání, služby pro podniky, výzkum a vývoj. U této skupiny odvětví došlo k meziročnímu nárůstu o 1 581 subjektů. Neměli bychom opomenout také výrazný nárůst subjektů ve stavebnictví, který meziročně činil 781 subjektů.

Naopak k největšímu meziročnímu poklesu v Olomouckém kraji došlo u hlavních odvětví převažující činnosti – u oboru obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (o 118 subjektů). U pododvětví nejmarkantnější snížení počtu subjektů je u velkoobchodu a zprostředkování obchodu (kromě motorových vozidel) o 771 subjektů.

V Olomouckém kraji je několik oblastí, kde lze hovořit o stagnaci v počtu subjektů zapsaných v RES oproti 1. čtvrtletí roku 2003. Například domácnosti zaměstnávající personál a exteritoriální organizace a spolky. Podobně jsou na tom i některé podskupiny odvětví převažující činnosti - dobývání ropy, ostatních rud, zpracování tabáku, koksování ropy, výroba kancelářských strojů a počítačů, výroba dvoustopých vozidel, vodní, letecká a kosmická doprava.

Nejvíce lidí podnikalo v obchodu, opravy mot. vozidel a spotřebního zboží (29,5 %), ve zpracovatelském průmyslu (14,6 %) a v činnostech v oblasti nemovitostí, pronajímání, služby pro podniky, výzkum a vývoj (13,7 %). Nejméně podnikatelů bylo v rybolovu (0,02 %), dobývání nerostných surovin (0,03 %), ve veřejné správě, obraně (0,51 %), ve školství (1,48 %), ve zdravotnictví (1,54 %) atd.

Z údajů vyplývá, že podnikatelů v RES přibývá, ale skutečnost je taková, že řady zaměstnanců řídnou. Podnikáním se v našem kraji na začátku roku 2004 živilo přes 100 tisíc fyzických osob, což je o necelých 3 000 osob více než v prvním čtvrtletí roku 2003. Ekonomové upozorňují, že za růstem není zvyšující se podnikatelský duch Čechů, ale snaha firem ušetřit na daních. Podstata spočívá v tom, že podnik přijme pracovníka na živnostenský list a dál se nemusí starat o odvody státu. Ale v opačném případě podnik za svého zaměstnance musí platit sociální a zdravotní pojištění.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

K datu 31. 3. 2004 bylo stavebními úřady na území kraje vydáno celkem 1 478 stavebních povolení s předpokládanou hodnotou staveb 2 503 mil. Kč. V obou těchto ukazatelích došlo ve srovnání se stejným obdobím minulého roku ke zvýšení. Stavebních povolení se vydalo o 5,5 % více a orientační hodnota staveb se v kraji zvýšila téměř o pětinu.

Nejvíce investic bude směřováno do výstavby budov. Nejvyšší podíl na celkovém počtu vydaných stavebních povolení tvořily stavby budovy (celkem 49,2 %), z toho 21,9 % na novou bytovou výstavu. Stavby k ochraně životního prostředí se na celkovém počtu stavebních povolení podílejí téměř třetinou (29,6 %) a ostatní stavby více než pětinou (21,2 %).

Vydaná stavební povolení v kraji, která jsou zaměřená na bytové stavby by měly vést ke vzniku 391 nových bytů, což je o 97 bytů více než ve stejném období minulého roku. Nejvíce nových bytů bude postaveno v okrese Olomouc (155), dále v okrese Prostějov (115), Šumperk (78), Přerov (42), ale v okrese Jeseník pouze 1 byt.

Co se týká počtu vydaných stavebních povolení a předpokládané hodnoty staveb, jsou mezi jednotlivými okresy markantní rozdíly. V okrese Jeseník se ve sledovaném období vydalo pouze 50 stavebních povolení, což je propad o více než třetinu. Alarmující je ovšem ta skutečnost, že předpokládaná hodnota staveb, která se zjišťuje z rozpočtu stavby, poklesla o 68 %. V tomto okrese byla přibližně polovina stavebních povolení vydána na změny dokončených staveb ať už bytových či nebytových. Zatímco před rokem byla průměrná hodnota na jedno stavební povolení 1 298,7 tisíc korun, v 1. čtvrtletí letošního roku to bylo už jen 640 tisíc korun.

Další okres, kde byl zaznamenán pokles v počtu vydaných stavebních povolení (téměř o pětinu), je Přerov. Stavební úřady vydaly celkem 295 stavebních povolení, ale z údajů vyplývá, že stavby budou nákladnější, tzn., že došlo ke zvýšení předpokládané hodnoty staveb o 28,4 %. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostla na hodnotu 1 685,8 tis. Kč (loni 746,5 tis. Kč).

V okrese Šumperk se vydalo ve srovnání s předchozím obdobím loňského roku o 2,1 % stavebních povolení více, tj. celkem 296 povolení za 1. čtvrtletí 2004. Rozhodující je ovšem to, že orientační hodnota staveb vzrostla o 69,2 %, což je nejvyšší nárůst ze všech okresů Olomouckého kraje a v konečném důsledku to znamená pozitivum pro stavebnictví v tomto území. Ve sledovaném období se průměrná hodnota na jedno stavební povolení zvýšila na 1 685,8 tis. Kč (loni 1 017,2 tis. Kč).

Okres Olomouc vykázal meziroční nárůst v počtu vydaných stavebních povolení o 23 procent. Celkem se vydalo 550 stavebních povolení a předpokládané investice do povolených staveb se zvýší o 3,5 %. Z celkového počtu vydaných stavebních povolení bylo 236 povolení na stavby, které budou sloužit k ochraně životního prostředí. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení dosáhla výše 2 289,1 tis. Kč (loni 2 720,4 Kč) a i přes tento pokles je to nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení ze všech okresů našeho kraje.

O více než čtvrtinu (25,9 %) stavebních povolení bylo ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vydáno v okrese Prostějov, tj. celkem 287 povolení a orientační hodnota staveb vzroste o 43 procent. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení dosáhla výše 1 285,7 tis. Kč (loni 1 131,6 tis. Kč).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Za první tři měsíce letošního roku začala v Olomouckém kraji výstavba 437 bytů, což bylo téměř o polovinu více než ve stejném období roku 2003. Z uvedeného počtu zahájené výstavby bytů je 193 v rodinných domech (loni 142). Právě výstavba bytů v rodinných domech vykazuje dlouhodobý nárůst a pro mnoho lidí je tak řešením touhy po vlastním bydlení. Pořízení rodinného domu převažuje nad novou výstavbou bytů v bytových domech, kterých se začalo v 1. čtvrtletí letošního roku stavět celkem 94 (loni 13). Výstavba v této kategorii byla zahájena pouze ve dvou okresech (Olomouc 46 bytů a Prostějov 48 bytů v bytových domech).

Dá se předpokládat, že bytová výstavba poroste i v následujícím období, protože až do konce roku 2007 na výstavbu bytů platí snížená, tj. pětiprocentní sazba DPH. Zatím se tento předpoklad neprojevil pouze na nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným a bytovým domům. Obě uvedené formy bytové výstavby měly o 15 zahájených bytů méně, tj. celkem 71 zahájených bytů (loni 86).

Z údajů za 1. čtvrtletí 2004 vyplývá, že v okrese Jeseník se nová bytová výstavba téměř zastavila. Začal se stavět pouze jeden byt (před rokem 12) a modernizovat 3 stávající byty.

Pokles v nové bytové výstavbě vykázal ještě okres Přerov, kde byla zahájena výstavba 45 nových bytů (loni 54), tj. pokles o 16,7 %.

Ve zbývajících třech okresech byl nepřehlédnutelný nárůst v počtu zahájených bytů. V tomto ukazateli jednoznačně obsadil první příčku okres Prostějov, kde se počet zahájených bytů ve srovnání se stejným obdobím minulého roku téměř zdvojnásobil (na 113 bytů). Okres Olomouc zahájil výstavbu 176 nových bytů, což představuje zvýšení o 78 % a okres Šumperk se 102 zahájenými byty vykázal nárůst téměř o 50 %. Více bytů se začalo stavět v domech s pečovatelskou službou a penzionech. Výstavba byla zahájena v okrese Šumperk, a to 18 bytových jednotek (loni také okres Šumperk - 8 bytových jednotek).

Dokončená výstavba bytů v hodnoceném období v kraji pokulhávala. Investorům se podařilo zakončit práce na výstavbě 264 bytů, což je proti stejnému období loňského roku o 13 procent méně.

Výsledky za první čtvrtletí ukázaly, že v okrese Prostějov se stavebníkům podařilo dokončit 75 bytů (loni 39), tj. zvýšení o 92,3 %. Nárůst v počtu dokončených bytů byl ještě v okrese Jeseník (celkem 13 dokončených bytů, tj. zvýšení o 30 procent). V okrese Šumperk byl počet dokončených bytů stejný (28 bytů) jako v předchozím období minulého roku. Naopak k poklesu dokončených bytů došlo v okrese Přerov, kde se podařilo dokončit 26 bytů (loni 69), což je pokles o 62,3 %. V okrese Olomouc se dostavělo 122 bytů (loni 158), tj. pokles o 22,8 %.

Rozestavěných bytů proti loňskému konci března přibyla zhruba desetina, a tak k tomuto datu bylo v kraji rozestavěných téměř 9 000 bytů, z toho nejvíce v rodinných domech (4 312). Rozestavěnost vzrostla ve všech formách bytové výstavby, nejvýrazněji u domů s pečovatelskou službou a penzionech (o 34 procent), tak v kraji bylo celkem 142 rozestavěných bytů u této formy.

Všechny okresy Olomouckého kraje s výjimkou okresu Jeseník (pokles rozestavěnosti o 5,8 %) vykázaly nárůst v rozmezí 6 – 14 %. Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů a zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena.

Otázku bydlení nelze řešit jen výstavbou nových bytů, ale i souběžně probíhající modernizací bytového fondu. V Olomouckém kraji byla zahájena modernizace 450 bytů (loni 404), z toho nejvíce v okrese Přerov (392). Dokončených, zmodernizovaných bytů, které prošly stavebními úpravami bylo v kraji celkem 490 (loni 188) a opět nejvyšší počet těchto bytů byl v okrese Přerov (445). Vysoká rozestavěnost se netýká jen nové výstavy bytů, ale i modernizovaných bytů, kterých bylo ve sledovaném období celkem 2 037 (loni 1 771). Důvodem jsou patrně chybějící finanční prostředky stavebníkům. Nejvíce rozestavěných modernizovaných bytů je v okrese Přerov (760), Prostějov (541) a Olomouc (476).

ZEMĚDĚLSTVÍ

Oproti 1. čtvrtletí roku 2003 se výroba masa v jatečné hmotnosti v Olomouckém kraji snížila o 21,5 %. Pouze jehněčího masa se vyrobilo více - výroba vzrostla o 55,8 %. Vepřového se vyrobilo o 19,4 % méně než ve stejném období předchozího roku, hovězího a telecího bylo vyrobeno o 33 % méně.

Poklesl také prodej zemědělských výrobků od prvovýrobců. V Olomouckém kraji se v prvních třech měsících roku 2004 prodalo méně obilovin než ve stejném období předchozího roku. Méně se prodalo především pšenice, a to o 55 % méně než v 1. čtvrtletí roku 2003. Méně se prodalo také žita a kukuřice na zrno.

Celkový prodej luštěnin se výrazně nezměnil. Podstatně méně se prodalo brambor konzumních, prodej klesl o 79,4 %. V žádném z krajů se neprodala cukrovka technická. Ovoce se také neprodávalo tak dobře jako loni. V prvním čtvrtletí roku 2004 se prodalo dokonce o 68 % méně ovoce než ve stejném období roku 2003.

Růst prodeje je vidět jen u zeleniny a řepky. Zeleniny se prodalo více o 32,3 % , a řepky o 21,5 % ve srovnaní s prvním čtvrtletím roku 2004.

PRŮMYSL

V Olomouckém kraji pracovalo v 1. čtvrtletí 2004 celkem 158 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, což je o 8 podnikatelských subjektů více než v předchozím čtvrtletí roku 2003.

V 1. čtvrtletí 2004 byl průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích roven 52 320 osob, což je o 549 pracovníků méně než ve stejném období předchozího roku. K poklesu počtu pracovníků došlo zejména v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (pokles o 115 osob, tj. 8,1 %) a v textilním a oděvním průmyslu (snížení o 474 zaměstnanců, tj. 6,2 %). Naopak zaměstnanost se zvýšila v dřevozpracujícím průmyslu (růst o 146 osob, tj. 20,3 %).

Průměrná měsíční nominální mzda v průmyslových podnicích v 1. čtvrtletí 2004 dosáhla 14 701 korun a meziročně se zvýšila 10,3 %. Nejvyšší mzdy byly v odvětvích těžba nerostných surovin, výroba chemických látek, přípravků a léčiv a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. Naopak nejnižší úroveň mezd byla v odvětvích výroba usní a výrobků z usní a výroba textilií a textilních a oděvních výrobků.

V rámci celé ČR byly v 1. čtvrtletí 2004 nejvyšší průměrné měsíční nominální mzdy dosaženy v průmyslových podnicích sídlících na území Hl. města Prahy (21 883 korun) a v kraji Středočeském (18 869 korun). Mezi 14 kraji ČR byly nejnižší mzdy zaznamenány v průmyslových podnicích se sídlem v Olomouckém kraji. Nejvýraznější meziroční nárůst průměrné nominální mzdy zaznamenaly průmyslové podniky v kraji Vysočina (zvýšení o 13,1 %).

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v běžných cenách se v 1. čtvrtletí 2004 meziročně zvýšily o 15,1 %. Tržby z průmyslové činnosti oproti stejnému období roku 2003 vzrostly o 15,4 %. K růstu tržeb z průmyslové činnost přispěl především vysoký růst v odvětvích výroba kovů a kovodělných výrobků (zvýšení o 28,4 %) a výroba strojů a zařízení (růst o 23,7 %).

STAVEBNICTVÍ

Stavební výroba v Olomouckém kraji v prvním čtvrtletí roku 2004 vzrostla o 4,7 %. Ve srovnaní s ostatními kraji ČR vzrostla základní stavební výroba ve Zlínském a Jihočeském kraji o více než 28 %. V celé České republice to bylo 10,4 %.

Základní stavební výroba v Olomouckém kraji poklesla v okresech Prostějov a Přerov. K růstů došlo v okrese Olomouc, ve kterém se základní stavební výroba zvýšila o 32 % ve srovnaní se stejným obdobím roku 2003.

Mezi 14 kraji ČR pouze v Olomouckém kraji došlo k poklesu stavebních prácí podle dodavatelských smluv, a to o 3 %. U zbývajících 13 krajů rozpětí růstu stavebních prací bylo od 0,1 % v kraji Ústeckém až po 38,7 % v Jihočeském kraji. V Olomouckém kraji největší snížení stavebních prací podle dodavatelských smluv zaznamenalo Prostějovsko, kde došlo k poklesu o 25,7 %. V dalších okresech Olomouckého kraje se stavební práce podle dodavatelských smluv zvýšily, nejvíce na Olomoucku (39,7 %).

Významný růst v 1. čtvrtletí roku 2004 zaznamenaly v Olomouckém kraji práce na nové výstavbě v pozemním stavitelství, a to o 40,5 %. Nejvíc výrazné bylo Prostějovsko, kde se pozemní stavitelství zvýšilo o 92,1 %. Ovlivňují to především nízké úrokové sazby, široká nabídka hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebních spoření, postupné oživování ekonomiky a obava domácnosti z růstu cen nemovitostí a nájmů – lidé se chtějí co nejrychleji přestěhovat do vlastního bytu či domu. Navíc silná generace 70. let se dostává do věku, kdy investuje do bydlení.

Práce inženýrského stavitelství poklesly. Došlo zde ke snížení o 42,3 % oproti prvnímu čtvrtletí roku 2003, na Jesenicku dokonce poklesly tyto práce o 97,9 %.

Zvýšil se průměrný počet zaměstnanců a produktivita práce celkem. V Olomouckém kraji bylo ve stavebnictví zaměstnáno o 3 % osob více než ve stejném období roku 2003, což je dobré při stále rostoucí nezaměstnanosti. Stavebnictví jako jedno z mála odvětví zvyšuje počet pracovníků.

Průměrná měsíční mzda zaměstnance ve stavebním oboru vzrostla. S 19 450 Kč měsíčně se Olomoucký kraj zařadil na druhé místo v republice, hned za hlavním městem Praha. Zaměstnanci stavebních firem sídlících na území Olomouckého kraje měli v 1. čtvrtletí 2004 vyšší mzdu než byl celorepublikový průměr.