Komentář
Komentář
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2007 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k 30. září 2007 na území Jihomoravského kraje 1 137 533 obyvatel (553 tis. mužů, 584 tis. žen). V kraji tak na 1 000 mužů připadá 1 055 žen, což je v mezikrajském porovnání po Hlavním městě Praze (1 073 žen na 1 000 mužů) druhý nejvyšší podíl žen v populaci. Od počátku roku přibylo v kraji 4 970 obyvatel, což jej v celkovém přírůstku obyvatel v mezikrajském srovnání staví na třetí místo (po Středočeském kraji a Praze), avšak v hodnocení celkového přírůstku na 1 000 obyvatel zaujímá Jihomoravský kraj až 8. místo. Nejvyšší přírůstek obyvatel zaznamenal Středočeský kraj (18 262 obyvatel, tj. 20,6 na 1 000 obyvatel), naopak nejméně obyvatel přibylo ve Zlínském kraji, a to 643 osob, v přepočtu celkového přírůstku na 1 000 obyvatel obsadil poslední místo Moravskoslezský kraj s hodnotou 0,7. Při hodnocení okresů Jihomoravského kraje se nejvíce zvýšil od začátku roku počet obyvatel v okrese Brno-venkov (o 3 583), ke snížení počtu obyvatel došlo pouze v okrese Hodonín (o 101 osob). Brno vykazuje nejvyšší podíl žen v populaci (1 097 žen na 1 000 mužů) mezi okresy celé republiky. V 1. až 3. čtvrtletí 2007 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 9 374 dětí, což je o 697 dětí více než ve stejném období roku 2006. V přepočtu na 1 000 obyvatel (hrubá míra porodnosti) se na prvním místě s hodnotou 11,6 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel umístil okres Brno-venkov, pod republikovým průměrem tohoto ukazatele (11,2) se z Jihomoravských okresů nachází okresy Blansko, Břeclav, Hodonín a Vyškov. Oproti stejnému období minulého roku se v Jihomoravském kraji mírně zlepšila jak kojenecká úmrtnost (ze 3,6 v loňském roce na 3,5 v letošním roce), tak i novorozenecká úmrtnost (z 3,0 na hodnotu 2,9). Meziročně se opět zvýšil počet i podíl dětí narozených mimo manželství. V průběhu letošního roku se mimo manželství v Jihomoravském kraji narodilo 2 679 dětí (28,6 %), loni to bylo 2 388 dětí (27,5 %). Nejvyšší podíl z Jihomoravských okresů vykazuje okres Znojmo (31,9 %, tj. 310 mimomanželsky narozených dětí z 973 dětí živě narozených celkem). Nejnižší podíl (24,6 %) dětí narozených mimo manželství je v okrese Brno-venkov (411 z 1 671 dětí). V 1. až 3. čtvrtletí 2007 zemřelo v Jihomoravském kraji 8 446 osob (4 170 mužů, 4 276 žen). Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě byly vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.). V letošním roce zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 1 915 mužů (45,9 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 2 528 žen (59,1 % z celkového počtu zemřelých žen), na novotvary 1 203 mužů (28,8 %) a 927 žen (21,7 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí mužů byly vnější příčiny, a to 315 případů (7,6 %), u žen v 216 případech nemoci dýchací soustavy (5,1 %). Celkem 19 žen a 80 mužů spáchalo ve sledovaném období letošního roku sebevraždu, ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2006 jich bylo celkem o 8 méně. Nejvíce zemřelých připadlo v absolutní hodnotě (2 856 osob) i v relativním vyjádření, tj. v počtu zemřelých na 1 000 obyvatel (10,4 %), na okres Brno-město, naopak nejmenší úmrtnost (9,2 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2007 bylo uzavřeno 5 214 sňatků, tedy o 487 více než v předcházejícím roce. V hodnoceném období bylo povoleno 2 552 rozvodů, (o 179 více než ve stejném období roku 2006). Největší rozvodovost (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) vykazuje v Jihomoravském kraji okres Brno-město (3,9), naopak nejnižší je v okrese Břeclav (2,0). Rozvodovost v Jihomoravském kraji dosahuje 3,0 rozvodu na 1 000 obyvatel, stejně jako v průměru České republiky. Nejnižší index rozvodovosti (počet rozvodů připadající na 100 sňatků) vykazuje okres Břeclav (33). Nejvyšší index rozvodovosti z okresů Jihomoravského kraje má Brno, kde na 100 sňatků uzavřených v 1. až 3. čtvrtletí připadalo 57 rozvodů. Do Jihomoravského kraje se v 1. až 3. čtvrtletí 2007 přistěhovalo 10 898 osob, což je o 3 389 osob více než ve stejném období roku 2006. Z celkového počtu přistěhovalých se 6 368 osob (o 2 908 více než ve stejném období 2006) přistěhovalo ze zahraničí, z toho více než polovina (3 292 osob, tj, o 1 665 osob více než ve stejném období minulého roku) z Ukrajiny. Ze Slovenska se přistěhovalo 638 osob, z Vietnamu 512 osob. Z kraje se od počátku roku vystěhovalo 6 856 osob, je to o 1128 osob více než v 1. až 3. čtvrtletí loňského roku. Z celkového počtu vystěhovalých se 1 426 osob vystěhovalo za hranice republiky, z toho nejvíce na Ukrajinu (414 osob). V Jihomoravském kraji představoval v 1. až 3. čtvrtletí 2007 přírůstek stěhováním 4 042 obyvatel, což znamenalo zvýšení migračního přírůstku v porovnání se stejným obdobím loňského roku o více než 2 tisíce osob. Na přírůstku stěhováním se významně podílí zahraniční stěhování. Migrační saldo zahraničního stěhování představuje přírůstek 4 942 lidí. V meziokresním srovnání se od roku 1995 na kladném migračním saldu kraje nejvíce podílí okres Brno-venkov, nejinak tomu bylo i v letošním 1. až 3. čtvrtletí, kdy se do okresu přistěhovalo 5 921 (o 2 336 osob více než ve stejném období minulého roku) a vystěhovalo pouze 2 682 obyvatel, přírůstek stěhováním v okrese činil 3 239 obyvatel. ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo ve sledovaném období 333 763 zaměstnanců (fyzické osoby). Meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 3 % byl třetí nejvyšší v ČR po Středočeském kraji (nárůst o 4,1 %) a Pardubickém kraji (nárůst o 3,1 %). Z celkového počtu 49 213 sledovaných subjektů v ČR jich připadlo na Jihomoravský kraj 11,5 % (5 637), počet zaměstnanců těchto vykazujících jednotek činil 10,1 % všech zaměstnaných v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob vzrostla ve sledovaném období v Jihomoravském kraji meziročně o 8,8 %, což byl v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší nárůst po Středočeském kraji (nárůst o 9,3 %). Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob dosáhla v Jihomoravském kraji 19 242 Kč, tedy 91,1 % průměrné mzdy (21 119 Kč) v ČR a zařadila Jihomoravský kraj na 5. místo v České republice. Nejmenší mzdu pobírali zaměstnanci sledovaných podniků v Karlovarském kraji. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo v Jihomoravském kraji ve 3. čtvrtletí 2007 celkem 533,7 tis. osob (z toho 42,9 % byly ženy). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl v Jihomoravském kraji počet zaměstnaných v hlavním zaměstnání o 16,6 tis. osob, což představovalo druhý nejvyšší nárůst v ČR po Moravskoslezském kraji, kde počet zaměstnaných osob meziročně vzrostl o 17,5 tis. osob. Naopak počet zaměstnaných osob se snížil v kraji Ústeckém (o 5,2 tis.) a Libereckém (o 0,7 tis.). Ve sledovaném období meziročně klesla obecná míra nezaměstnanosti o 2,8 procentních bodů a činila 5,2 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce). Obecná míra nezaměstnanosti žen dosáhla 6,8 % a snížila se proti 1. až 3. čtvrtletí 2006 o 3 procentní body. V mezikrajském srovnání zaznamenali opět nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (9,0 %), nejnižší byla již tradičně v Praze (2,3 %). V Jihomoravském kraji byla v tomto srovnání zaznamenána sedmá nejnižší obecná míra nezaměstnanosti v České republice. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 3. čtvrtletí 2007 dosáhla míra ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let v Jihomoravském kraji 57,6 % a klesla oproti stejnému období minulého roku o 0,3 procentního bodu. Ekonomická aktivita mužů zůstala na úrovni stejného období 2006 (67,4 %), u žen klesla o 0,6 bodu na 48,6 %. V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj mírou ekonomické aktivity zařadil na jedenácté místo (spolu s Olomouckým krajem) v posuzování od nejvyšší hodnoty v Hlavním městě Praze (62,1 %) po nejnižší v Moravskoslezském kraji (56,6 %). V sedmi krajích dosáhla míra ekonomické aktivity vyšší hodnoty než je průměr republiky (58,8 %). Ve druhém a dalším zaměstnání bylo po Hlavním městě Praze (9,6 tisíc osob) v Jihomoravském kraji zaměstnáno ve 3. čtvrtletí nejvíce osob (8,7 tisíc) v mezikrajském srovnání, přičemž počet takto zaměstnaných mužů byl více jak dvojnásobně vyšší než žen. Ve srovnání s 3. čtvrtletím 2006 pracovalo ve druhém zaměstnání o 1,7 tisíc osob méně. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu využilo v Jihomoravském kraji 27,5 tisíc osob (o 1,5 tisíc osob méně než ve stejném období 2006), z tohoto počtu tvořily ženy téměř 73 %. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji ve sledovaném období dosáhl 29,3 tis. osob a meziročně výrazně klesl o 15,5 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo 7,6 tisíc, počet nezaměstnaných mužů klesl o 7,9 tisíc. Nejvíce nezaměstnaných osob zaznamenali v Moravskoslezském kraji (47,1 tisíc) a Ústeckém kraji (36 tisíc), na Jihomoravský kraj připadlo třetí místo v tomto srovnání. V Moravskoslezském kraji došlo také k nejvyššímu úbytku nezaměstnaných ve srovnání se stejným obdobím 2006, a to o 21,7 tisíc osob. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra registrované nezaměstnanosti v 1. až 3. čtvrtletí 2007 v Jihomoravském kraji 7,01 % (meziročně poklesla o 1,79 procentního bodu). Jihomoravský kraj se tak v mezikrajském srovnání zařadil na čtvrté místo v pořadí od nejvyšší registrované míry nezaměstnanosti a o 0,85 procentního bodu přesáhl republikový průměr. Nejvyšší nezaměstnanost zaznamenali už tradičně Ústeckém kraji (11,27 %), nejnižší nezaměstnanost byla opět Hlavním městě Praze (2,41 %). Ve sledovaném období se opět projevil rozdíl mezi mírou registrované nezaměstnanosti mužů (5,45 %) a žen (9,01 %). Zatímco míra nezaměstnanosti žen zůstala v Jihomoravském kraji v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší po Ústeckém kraji a Moravskoslezském kraji, muži se v tomto srovnání umístili na čtvrtém místě. Z meziokresního pohledu byla nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo, kde překročila desetiprocentní hranici zejména vlivem vysoké nezaměstnanosti žen. K 31. 9. 2007 registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji 44 885 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho 56,6 % připadlo na ženy. Oproti stejnému datu roku 2006 klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání o 18,7 %. Z uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji bylo ke konci září 42 001 dosažitelných (93,6 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). Meziročně se snížil počet uchazečů o práci u všech sledovaných skupin, především u absolventů škol, kterých se na úřadech práce ucházelo o zaměstnání o 28,4 % méně než ke stejném datu roku 2006. Ve sledovaném období bylo uchazečům o zaměstnání nabídnuto o 44,5 % více volných pracovních míst než ve 3. čtvrtletí 2006. Z celkového počtu 12 623 volných pracovních míst připadlo 31,7 % na Brno-město a 21,1 % na Brno-venkov. Ve sledovaném období klesl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihomoravském kraji téměř o polovinu oproti 30. 9. 2006, nejvíce zájemců o práci evidovali v okrese Hodonín (6,8 uchazečů na 1 volné pracovní místo), nejlepší byla opět situace v okrese Blansko s 1,9 uchazeči na jedno volné pracovní místo. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA V Registru ekonomických subjektů (RES) bylo k 30. září 2007 evidováno 268 584 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji, což představovalo 10,9 % subjektů z celorepublikového registru. Ve srovnání s 30. zářím 2006 vzrostl počet subjektů v RES Jihomoravského kraje o 2,6 %, tj. o 6 883. Nejvíce registrovaných jednotek v Jihomoravském kraji připadlo na Brno-město (41,9 % z celkového počtu), kde byl zaznamenán meziroční nárůst o 2,5 % (o 2 796 subjektů). Z hlediska právní formy připadlo 77,9 % na fyzické osoby, a to především na fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, jejichž počet 182 530 meziročně vzrostl o 2,2 %. Převážná část právnických osob připadla na obchodní společnosti (34 851, tj. 58,6 %), jejichž počet vzrostl ve srovnání se stejným obdobím 2006 o 1 695 subjektů. Většina těchto společností (91,0 %) byla zaregistrována jako společnost s ručením omezeným. Na soukromé rolníky a zemědělské podnikatele připadlo 6,5 % (13 550) z celkového počtu fyzických osob. Podle odvětvové struktury RES se více než čtvrtina (68 875) subjektů se zabývala obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, 56 631 subjektů (21,1 %) zajišťovalo služby převážně pro podniky nebo podnikalo v oblasti nemovitostí, 37 213 subjektů (13,9 %) podnikalo v průmyslu a 30 907 subjektů (11,5 %) ve stavebnictví. Z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců nedošlo rovněž k výrazným změnám. Nejpočetnější skupinou (86,9 %) zůstaly jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,9 % jednotek zaměstnávalo 1 - 5 zaměstnanců a 26 firem mělo 1 000 a více zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ Stavební ohlášení a stavební povolení (dále jen SOP) odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stanovením závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. V 1. až 3. čtvrtletí 2007 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 11 168 SOP, tedy v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší počet a 12,8 % z celkového množství 87 188 SOP, vydaných ve sledovaném období v České republice. Nejvíce SOP bylo vydáno ve Středočeském kraji (15 925). V daném období zaznamenaly meziroční pokles všechny kraje v ČR (v Jihomoravském kraji došlo ke snížení o 17,4 %), nejvyšší pokles se projevil v Plzeňském kraji (o 24,7 %). Při meziokresním porovnání vydali nejvíce SOP v okrese Brno-venkov, na který připadlo 32,8 % z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji. Naproti tomu v okrese Vyškov bylo vydáno nejméně SOP v Jihomoravském kraji (645). Z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji připadalo 6 382 (57,1 %) na stavby budov v celkové orientační hodnotě staveb 21,7 mld. Kč. Převážná část povolení na stavby budov byla vydána na změny dokončených staveb bytových i nebytových budov (61,1 %). Zatímco 70,9 % všech SOP na budovy v Brně-městě bylo vydáno na změny dokončených bytových budov, opačný trend zaznamenali v okrese Brno-venkov, kde bylo 43,2 % povolení vydáno na novou výstavbu bytových budov. Nárůst orientační hodnoty staveb se meziročně projevil u poloviny krajů. Přestože Jihomoravský kraj vykázal v mezikrajském srovnání čtvrtou nejvyšší orientační hodnotu staveb (26,3 mld. Kč), patřil k těm krajům, ve kterých došlo meziročně ke snížení orientační hodnoty staveb celkem (o 10,2 %). Nejvyšší orientační hodnota staveb byla ve sledovaném období zaznamenána v Moravskoslezském kraji (téměř 50 mld. Kč), kde byl také nejvyšší růst v porovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2006 (nárůst o 98,5 %) a kde byla nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení (5,1 mil. Kč). Při meziokresním srovnání v Jihomoravském kraji činila orientační hodnota staveb v Brně-městě 40,1 % z celkové hodnoty v kraji, což se také projevilo v průměrné hodnotě na jedno stavební povolení (5,2 mil. Kč). Jihomoravský kraj tradičně patří mezi kraje s vysokým počtem staveb na ochranu životního prostředí. V 1. až 3. čtvrtletí 2007 zde bylo v mezikrajském srovnání vydáno nejvíce ohlášení a povolení na stavby na tento typ staveb (2 811). Zatímco více jak polovina těchto SOP byla vydána v okrese Brno-venkov, orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Brno-město, kde na 164 vydaných SOP připadlo 42,1 % (910 mil. Kč) orientační hodnoty staveb na ochranu životního prostředí v Jihomoravském kraji. BYTOVÁ VÝSTAVBA Bytová výstavba v Jihomoravském kraji zaznamenala v 1. až 3. čtvrtletí 2007 především meziroční nárůst dokončování bytů, ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 zde však pokračoval pokles zahájené výstavby (o 11,5 %). Počtem zahájených bytů si Jihomoravský kraj udržel třetí příčku v mezikrajském srovnání po Středočeském kraji (6 457) a Hlavním městě Praze (5 307). V polovině krajů došlo k meziročnímu poklesu zahájené výstavby. Ze sedmi krajů, ve kterých naopak vzrostl počet zahájených bytů, zaznamenali nejvyšší nárůst v Olomouckém kraji (o 28 %). V Jihomoravském kraji bylo zahájeno 3 646 bytů celkem, z nichž připadlo 61,1 % na okresy Brno-město a Brno-venkov. Zatímco v Brně-městě bylo z celkových 1 183 zahájených bytů 56 % v bytových domech (662), z 1 046 zahájených bytů v Brně-venkově bylo 73,4 % v rodinných domech (768). V 1. až 3. čtvrtletí 2007 převýšila v Jihomoravském kraji zahájená výstavba v rodinných domech o 750 bytů výstavbu bytů v bytových domech. Ve sledovaném období bylo v kraji dokončeno celkem 3 251 bytů (meziroční nárůst o 27 %) a Jihomoravský kraj si tak v mezikrajském srovnání udržel třetí místo v České republice. Z meziokresního pohledu bylo nejvíce bytů dokončeno v okrese Brno-město (1 370 bytů, tedy 42,1 % z celkového počtu v kraji). Ve sledovaném období bylo v kraji dokončeno o 325 bytů v bytových domech (1 493) více než v domech rodinných (1 168). Na počtu dokončených bytů v bytových domech se podílel především okres Brno-město 58,9 %, naproti tomu v okrese Hodonín nebyl dokončen žádný byt v bytovém domě. V rodinných domech bylo v Jihomoravském kraji dokončeno meziročně o 18,3 % bytů více, přičemž třetina z dokončených bytů v rodinných domech připadla na okres Brno-venkov (392). V 1. až 3. čtvrtletí 2007 byla zahájena výstavba pouze 14 bytů v domech s pečovatelskou službou, ve srovnání se stejným období minulého roku to bylo o 96 bytů méně. Dokončeno bylo téměř třikrát méně těchto bytů oproti stejnému období 2006. Oproti předcházejícím obdobím došlo v Jihomoravském kraji v 1. až 3. čtvrtletí ke snížení počtu zahájených modernizací. To se však netýkalo dokončených a rozestavěných modernizací, kde došlo k meziročnímu nárůstu. Ve sledovaném období byla zahájena modernizace 5 296 bytů (o 3,8 % méně než v 1. až 3. čtvrtletí 2006), dokončena byla modernizace 2 911 bytových jednotek (nárůst o 22,2 %), z nichž 72,2 % připadalo na Brno-město a rozestavěno zůstalo 15 756 modernizací (nárůst o 23,4 %). ZEMĚDĚLSTVÍ V 1. až 3. čtvrtletí 2007 bylo v České republice prodáno celkem 3 505 812 tun obilovin celkem. Jihomoravský kraj se na tomto prodeji podílel množstvím 490 785 tun (14 % z celkového množství). Přestože to znamenalo druhý nejvyšší prodej obilovin v České republice po Středočeském kraji, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku to znamenalo pokles o 3 %. Nejvýznamnější komoditou je pro prodej obilovin v Jihomoravském kraji pšenice, jejichž prodaných 290 367 tun činilo 59,2 % z celkového prodeje v kraji. Téměř čtvrtina prodeje obilovin připadla v Jihomoravském kraji na prodej ječmene. Prodej obou těchto komodit zařadil Jihomoravský kraj na druhé místo za kraj Středočeský. Nelze opomenout ani význam kukuřice na zrno, jejíž prodej představoval 57,2 % z celkového republikového množství. Ve sledované období bylo v kraji prodáno rovněž nejvyšší množství luštěnin při mezikrajském srovnání. Svůj význam si zachoval také prodej ovoce (třetí nejvyšší v ČR). Z celkové republikové výroby masa (bez drůbežího) v tunách jatečné hmotnosti připadlo ve sledovaném období 13 % na Jihomoravský kraj. Bylo vyrobeno 40 132 tun masa celkem (meziroční nárůst výroby pouze
PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v 1. až 3. čtvrtletí roku 2007 sídlilo celkem 275 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení (51 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (41 podniků) a výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (36 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 82,8 tisíc zaměstnanců (přepočtený počet), což byl po Moravskoslezském a Středočeském kraji třetí nejvyšší počet mezi kraji a 9,2 % z republikového počtu zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 19 382 Kč, proti republikovému průměru byla o 1 917 Kč, tj. o 9,0 % nižší, mezi ostatními kraji svou výší zaujímá až desáté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (24 811 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti ostatních nekovových minerálních výrobků (23 480 Kč) a v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (21 239 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích za tři čtvrtletí tohoto roku přesáhly částku 147 miliard Kč (pátý nejvyšší objem mezi kraji). Proti stejnému období loňského roku tyto tržby vzrostly o 33,2 miliardy Kč, což představuje nárůst o 29,1 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků zabývajícími se výrobou elektrických a optických přístrojů, kde se tržby téměř zdvojnásobily, dále u podniků vyrábějící nekovové minerální výrobky, zde se tržby zvýšily o 71,5 %. Podniky těchto odvětví také zaznamenaly nejvyšší nárůst tržeb z průmyslové činnosti. Výší dosažených tržeb z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj na osmé místo v České republice. STAVEBNICTVÍ Z celkového počtu 2 431 podniků s 20 a více zaměstnanci v České republice, které mají hlavní činnost zaměřenou na stavební výrobu, bylo 295 (tj. 12,1 %) subjektů v 1. až 3. čtvrtletí 2007 evidováno na území Jihomoravského kraje. V mezikrajském srovnání je to druhý nejvyšší počet po Hlavním městě Praze, na jehož území bylo registrováno 354 stavebních podniků. V Jihomoravském kraji počet organizací s hlavní činností zaměřenou na stavebnictví meziročně poklesl o 12 subjektů. Více jak polovina sledovaných stavebních podniků v Jihomoravském kraji měla sídlo v Brně-městě. U základních ukazatelů stavební výroby v Jihomoravském kraji pokračovalo nadprůměrného tempo růstu. Stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) vzrostly meziročně v kraji o 18,9 % a základní stavební výroba (ZSV) vzrostla o 10,4 %. I přes tuto skutečnost ze srovnání tempa růstu stavebních prací se stejným obdobím roku 2006 vyplývá, že došlo z částečnému zpomalení (v loňském 1. až 3. čtvrtletí vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv o více jak 40 %, základní stavební výroba o více jak čtvrtinu). Zpomalení bylo mimo jiné ovlivněno i nedostatkem některých pracovních profesí a vybraných druhů stavebních materiálů. Z objemu stavebních prací „S“ v České republice připadlo na Jihomoravský kraj 18,1 % a kraj se tak opět zařadil na druhé místo v mezikrajském srovnání za Hlavní město Prahu. Ze stavebních prací „S“ (43 039 mil. Kč) bylo v Jihomoravském kraji 91,9 % provedeno v tuzemsku. Tuzemské stavební práce vzrostly v kraji meziročně o 18,6 % a z jejich celkového objemu (39 555 mil. Kč) činila 94,4 % nová výstavba, rekonstrukce a modernizace. Na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích se více jak 55,6 % podílí především pozemní stavitelství s meziročním nárůstem o 14,5 % a druhým nejvyšším objemem těchto prací (20 770 mil. Kč) v mezikrajském srovnání po Hlavním městě Praze (41 749 mil. Kč). Stavební práce „S“ zaznamenaly meziroční nárůst téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Brno-venkov o 52,8 %. Ke snížení objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv celkem došlo pouze v okrese Vyškov (o 15,3 %). Obdobně tomu bylo i u ZSV, kde v okrese Vyškov vykázali rovněž snížení o 15,3 %, naopak v ostatních okresech došlo k meziročnímu nárůstu, a to nejvíce v okrese Brno-venkov (o 21,9 %). Převážná část objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv (84,5 %, 36 350 mil. Kč) a základní stavební výroby (77,7 %, 21 995 mil. Kč) připadla v Jihomoravském kraji na Brno-město. Ve sledovaném období zaměstnávaly stavební podniky v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší počet zaměstnanců po Hlavním městě Praze. Průměrný evidenční počet zaměstnanců těchto podniků v Jihomoravském kraji činil 22 327 fyzických osob (14 % z celkového počtu za ČR) a udržel se tak na stejné úrovni, jako v 1. až 3. čtvrtletí roku 2006. Nejvíce (67,0 %) zaměstnanců z celkového počtu v kraji zaměstnávaly podniky v Brně-městě. Také průměrná měsíční mzda byla v Jihomoravském kraji opět druhá nejvyšší v ČR po Hlavním městě Praze a při nárůstu o 10,7 % oproti stejnému období 2006 dosáhla hodnoty 22 046 Kč. Nadprůměrnou mzdu pobírali zaměstnanci sledovaných podniků v Brně-městě (24 836 Kč), relativně nejvyšší nárůst však zaznamenali v okrese Blansko (o 11,7 %). Produktivita práce u stavebních prací podle dodavatelských smluv vzrostla oproti stejnému období loňského roku o 18,9 % a u základní stavební výroby byl meziroční nárůst produktivity práce 10,4 %. V mezikrajském srovnání produktivity práce z „S“ a ZSV se Jihomoravský kraj zařadil opět na jedno z předních míst v České republice. CESTOVNÍ RUCH Ve sledovaném období využilo kapacit ubytovacích zařízení Jihomoravského kraje téměř 957 tisíc hostů. Byl to v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší počet hostů po hlavním městě Praze (3 299 tisíc hostů) a na Jihomoravský kraj tak připadlo 9,3 % z celkového počtu ubytovaných hostů v ČR při meziročním nárůstu o 10,3 %. Ze všech hostů, kteří se ubytovali ve sledovaném období v ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje, bylo 37,1 % hostů nerezidentů. Jejich počet 355 tisíc opět zařadil Jihomoravský kraj na třetí místo v mezikrajském srovnání, přičemž všechny kraje řádově převyšovalo v počtu hostů nerezidentů Hlavní město Praha. |