SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

V roce 2006 pokračoval v Moravskoslezském kraji úbytek obyvatelstva. Je však třeba poznamenat, že úbytek obyvatel je výrazně nižší než v předchozích letech. Od roku 2001 klesl na třetinu původní hodnoty. Opět se zvýšil počet narozených dětí a také celkový počet zemřelých poklesl. Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva snížilo a pokles počtu obyvatel přirozenou měnou se snížil na nepatrných 276 obyvatel. V předešlých letech bylo toto číslo několikanásobně vyšší. I tak se náš kraj zařadil mezi menšinu krajů se zápornou bilancí přirozené měny obyvatelstva spolu s krajem Zlínským, Jihomoravským, Královéhradeckým a Plzeňským. Populační přírůstek vykázaly celkem tři okresy (tradičně Nový Jičín, nově i Opava a Ostrava – město). Výrazně si polepšily i okresy Frýdek-Místek a Karviná. Jediným okresem, kde došlo ke zhoršení, byl okres Bruntál. Počet přistěhovalých do kraje stejně jako ve srovnávaném období předchozích let nepřevýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo opět záporné hodnoty avšak nižší než v minulých letech s výjimkou roku 2003. Stěhováním se opět zvýšil počet obyvatel v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín, nově k nim přibyl i okres Opava. Jediný okres, ve kterém došlo ke zhoršení, byl okres Karviná. Celkový populační přírůstek (úbytek) se zmírnil a poprvé za sledované období (od roku 2001) nepřekročil dva tisíce obyvatel. Počet obyvatel kraje totiž poklesl „pouze“ o 1 479 obyvatel.

V mezikrajském srovnání vychází náš kraj opět špatně. Jako jediný má totiž zápornou bilanci v obou ukazatelích (ubylo nám obyvatel přirozenou cestou i migrací). Úbytek obyvatelstva přirozenou měnou vykázaly ještě kraje Zlínský, Královéhradecký, Jihomoravský a Plzeňský. Stěhováním však ubylo obyvatelstvo pouze ve dvou krajích: našem a Ústeckém.

Ve srovnání s rokem 2005 se zvýšil počet sňatků (na druhou nejvyšší míru od roku 2001) avšak počet rozvodů vykázal rovněž nárůst, byť ne tak výrazný. Jejich počet vzrostl oproti minulému (v tomto směru rekordně nízkému) roku o pouhých 27 rozvodů. Počet rozvodů vzrostl v cca polovině krajů i v celé ČR. Počet potratů sice vzrostl ve srovnání s minulým rokem, nárůst však činí zanedbatelného 0,5 %. Počet potratů vzrostl v polovině krajů, byť ČR jako celek vykázala pokles.

K 31. 12. 2006 měl kraj 1 249 290 obyvatel, z toho 611 101 mužů a 638 189 žen, takže i nadále zůstavá nejlidnatějším krajem České republiky.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v roce 2006 přes 312 tis. osob (fyz.), což bylo o 2,1 % (6 608 osob) více než ve stejném období minulého roku. Nejvíc zaměstnanců působí v průmyslu (44,9 %), většinou pak jde o průmysl zpracovatelský. V zemědělství pracuje necelých 6,5 tisíce zaměstnanců (tedy 2,0 % všech zaměstnanců v kraji). Pokles počtu zaměstnanců zaznamenaly obory zemědělské, stavební a doprava a spoje. Nejvíce poklesl počet zaměstnanců v odvětví Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů, kde činil 21,6 %, což však znamená pokles o necelých 200 zaměstnanců. Nejvyšší nárůst zaznamenala paradoxně odvětví Spoje (jako celý obor totiž vykázal pokles), kde počet zaměstnanců vzrostl o 200 (tedy o 40,2 %). V Moravskoslezském kraji vzrostl meziročně počet zaměstnanců o 2,1 %, což je více než číní průměr celé České republiky (nárůst pouze o 1,5 %). Vyšší nárůst zaznamenaly pouze kraje Liberecký, Jihomoravský a Vysočina.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2006 proti srovnatelnému období předchozího roku o 6,0 % (1 057 Kč) a činila na fyzické osoby 18 680 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 19 145 Kč (nárůst o 6,1 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval odvětví Činnosti v oblasti výpočetní techniky, kde průměrná mzda překročila 30 tisíc korun. Naopak nejméně si v průměru vydělali zaměstnanci ve Výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin, kde činila mzda 10 172 Kč. Přitom jde o jeden ze dvou oborů, kde mzda meziročně poklesla. Mzdy nejvíce vzrostly v oboru Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (nárůst činil 17,7 %, tj. 2 348 Kč). Pokles výše mezd zaznamenala pouze dvě odvětví a to Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (pokles o 0,9 %, tj. o 217 Kč) a Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (pokles o 0,8 %, tj. o 82 Kč).

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 4. čtvrtletí 2006 celkem 543,7 tis. osob, z toho bylo 312,4 tis. mužů (57,5 %) a 231,3 tis. žen (42,5 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 3,3 tis. osob, tj. 0,6 % vyšší. Zajímavé je, že nárůst se týkal mužů (přibylo jich 8,4 tisíce), zatímco počet žen poklesl o 5,1 tisíce (tj. o 2,2 %). Porovnáním mezi kraji lze zjistit, že v našem kraji vzrostl počet zaměstnaných nejméně. Je však třeba říci, že ve třech krajích dokonce poklesl.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v dalším zaměstnání 8,6 tis. osob. Po loňském maximu (počítána 4. čtvrtletí let 2001 až 2006) tak nastal významný pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 6,5 tis. osob (43,0 %), což je naopak nejnižší hodnota od roku 2001. Z počtu 29,9 tis.osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 81,6 % žen. Oproti stejnému období minulého roku sice počet zkrácených úvazků mírně poklesl, avšak je stále vyšší než v předchozích letech. Podíl žen (tak jako v předchozích letech) opět vzrostl.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 57,0 % a proti 4. čtvrtletí 2005 se snížila o 1,4 bodu. Pokles se týkal pouze ekonomické aktivity žen, hodnota u mužů zůstala oproti minulému roku stejná. Ve srovnání mezi kraji dosáhl náš kraj nejnižší míry, a to jak u žen (které patřily vloni k ekonomicky nejaktivnějším v mezikrajovém srovnání), tak u mužů, kde je rozdíl proti ostatním krajům výraznější.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 4. čtvrtletí 2006 celkem 64,0 tis. osob (z toho 34,6 tis., tj. 54,1 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 18,5 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 2,7 bodu na 10,5 %, což je pokračování trendu z předchozího roku. I tak je obecná míra nezaměstnanosti druhou nejvyšši v ČR (nejvyšší je v kraji Ústeckém). Markantní je pokles počtu nezaměstnaných ve věku 15 až 29 let, jichž meziročně ubylo téměř 10 tisíc.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 12. 2006 přes 85 tis. osob (z toho přes 44 tis., tj. 51,9 % žen) a proti stejnému období roku 2005 se snížil o více než 11 tisíc osob (o 11,5 %). Pokračoval tak plynulý pokles nezaměstnaných trvající od roku 2003.

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 12,58 %, tj. o 1,65 bodu méně než před rokem. O pokles se zasloužily všechny okresy v kraji, nejvíce poklesla registrovaná míra nezaměstnanosti v okresech Bruntál (2,50 procentního bodu) a Nový Jičín (2,11 bodu). Nejméně pak poklesla v okrese Opava (o 1,04 bodu). Nejvyšší je již tradičně v okrese Karviná, nejnižší v okrese Nový Jičín. Porovnáním s ostatními okresy v ČR zjistíme, že proti loňskému roku zůstal okres Karviná na předposledním místě (druhá nejvyšší registrovaná míra nezaměstnanosti v celé ČR, hůře je na tom jen okres Most). Okres Bruntál si polepšil o jedno místo, je celkově 72. Následuje okres Ostrava – město na 69. místě (jako vloni), Opava je 61. (pokles za Frýdek-Místek, který je 60.). Nejlépe je na tom okres Nový Jičín, který se s mírou nezaměstnanosti 8,81 % dostal na 53. místo, což znamená zlepšení o 2 pozice. V mezikrajovém srovnání je Moravskoslezský kraj opět na předposledním místě před krajem Ústeckým, přičemž pouze tyto dva kraje mají míru nezaměstnanosti přes 10 % (ještě v loňském roce to bylo 5 krajů). Porovnáním počtu nezaměstnaných dostáváme pořadí: nejvíce okres Karviná, pak Ostrava – město, a potom Hlavní město Praha (které však má statut kraje!).

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 9,8 %, a počet občanů se zdravotním postižením o 2,9 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 31. 12. 2006 celkem 5 758, což bylo o 400 méně než před rokem. Osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti tvořily 20,5 % z celkového počtu neumístěných, což je o 0,8 procentního bodu méně než ve stejném měsíci 2005.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 7 896, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 10,8 uchazečů (loni 29,2). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 4 590 (138,8 %), pro občany se zdravotním postižením bylo volných míst o 42 (95,5 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 31. 12. 2005 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, téměř 232 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 2 544 (tj. 1,1 %). Nejvíce jednotek je tradičně v okrese Ostrava – město (přes 66 tis.), nejméně v okrese Bruntál (přes 19 tis.).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. V kraji bylo více než 171 tis. těchto subjektů , tj. 73,8 % z celkového počtu, největší podíl měl okres Karviná (77,6 %), nejmenší opět okres Bruntál (70,2 %). Další velkou skupinou jsou společnosti s ručením omezeným (v kraji jich je přes 17 tisíc, tj. 7,5 %), dále bylo přes 13 tis. fyzických osob ostatních nezapsaných v obchodním rejstříku (5,7 %, opět největší podíl v okrese Karviná), následují samostatně hospodařící rolníci nezapsaní v OR (téměř 6,5 tis., tj. 2,8 %, největší podíl v okrese Bruntál). Přes 2 procenta (přesně 2,2 %, tj. 5 122 subjektů) je zařazeno v právní formě sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Mezi jedním a dvěma procenty jsou v registru organizací zastoupeny právní formy zahraniční osoba (1,6 %, tj. 3 744 jednotek), společenství vlastníků jednotek (1,4 %, tj. 3 215 jednotek) a organizační jednotka sdružení (1,2 %, tj. 2 695 jednotek). Ostatní subjekty mají podíl zastoupení v registru pod 1 %.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce, jejich podíl však po několikaletém poklesu opět stoupl (vloni 49 652, letos 50 780 jednotek).

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců přes 60 % subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo. Téměř 27,5 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1 – 5 zaměstnanců se zařadilo 8,2 % subjektů a počet 6 – 9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem opět vzrostl počet jednotek, které neuvádějí počet zaměstnanců.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2005 celkem 11 730 stavebních povolení (v orientační hodnotě 28 348 mil. Kč b.c.), tj. o 3 povolení méně než před rokem. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 60 % (o 2,4 procentního bodu více než vloni), stavby k ochraně životního prostředí 14,2 % (vloni 17,5 %) a ostatní stavby 25,3 % (vloni 17,8 %). Na celkovém počtu stavebních povolení převažoval více než dvojnásobně podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou a stejným poměrem převážily stavby bytové nad nebytovými.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek (jako každoročně), kde se staví i nejvíce bytových staveb novou výstavbou, ve změnách dokončených staveb však převládají okresy Ostrava – město, Nový Jičín a Opava. Nejvíce nebytových staveb se staví v okrese Opava (a to jak novou výstavbou, tak změnou dokončených staveb). Nejvíce staveb na ochranu životního prostředí se staví v okresech Frýdek-Místek a Opava, staveb ostatních pak opět ve Frýdku-Místku. Nejméně se staví v okresech Bruntál a Karviná (ta při srovnání s počtem obyvatel vychází naprosto nejhůř).

Z porovnání průměrných hodnot předpokládaných staveb je vidět, že nejdražší stavby se chystají v okrese Ostrava – město, následuje okres Karviná (v obou případech jde především o výstavbu staveb nebytových), naopak průměrně nejlevnější stavby se začínají stavět v okrese Opava.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci roku 2006 vyšší než před rokem o 916 bytů (45,7 %). Nárůst se týkal rodinných domů, kterých se začalo stavět o 258 více (tj. o 20,5 %), bytových domů (v těch se začalo stavět o 374 bytů více, tj. sedminásobek loňského počtu) a domů s pečovatelskou službou a penzionů, které vloni nezaznamenaly žádnou zahájenou stavbu, zatímco letos se začalo stavět 171 bytů této kategorie. Výrazný nárůst zaznamenala také modernizace bytového fondu, která meziročně vzrostla téměř trojnásobně. Nejvíce se začínají stavět byty v okrese Frýdek-Místek (téměř třetina zahájených bytů), nejvíce ale akcelerovala bytová výstavba v okresech Ostrava – město a Karviná, kde počet zahájených bytů vzrostl více než dvojnásobně. V Ostravě – městě to bylo způsobeno hlavně byty v rodinných a bytových domech, v Karviné hlavně byty v domech s pečovatelskou službou a penzionech. Podle počtu zahájených bytů obsadil Moravskoslezský kraj 4. místo mezi kraji. Nárůstem proti minulému roku je dokonce na místě druhém.

Rozdílný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se proces dokončování zpomalil. Toto zpomalení zapříčinily z velké části rodinné domy (pokles počtu dokončených bytů o 14,6 %). Poklesl i počet dokončených nástaveb, přístaveb a vestaveb stejně jako počet bytů v domech s pečovatelskou službou a penzionů. Vzrostl pouze počet dokončených bytů v bytových domech. Mezi okresy to byl pouze Nový Jičín, ve kterém počet dokončených bytů vzrostl (přitom zde počet zahájených bytů proti loňsku poklesl). Nejvíce se s dokončováním bytů zhoršil okres Frýdek-Místek, kde počet dokončených bytů proti roku 2005 poklesl dokonce o třetinu (pokles o 201 byt). Mezikrajově se Moravskoslezský kraj umístil na 6. místě v počtu dokončených bytů, zaznamenal však třetí největší pokles.

Počet rozestavěných bytů byl k 31. 12. 2006 vyšší než před rokem o 12,3 %. Nejvíce rozestavěných bytů je v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín, nejméně pak v okrese Bruntál. Největší nárůst počtu rozestavěných bytů zaznamenaly okresy Karviná a Ostrava – město. Počtem rozestavěných bytů je náš kraj na 4. místě, nárůst jejich počtu je však třetí nejvyšší.

V kraji bylo během roku 2006 vydáno 248 rozhodnutí o zrušených bytech. Budov bylo zrušeno 113, přičemž v obou případech se na tom nejvíce podílel okres Karviná (u bytů Ostrava – město). Počet zrušených staveb je mezi kraji čtvrtý nejvyšší, u zrušených bytů bylo zaznamenáno dokonce druhé místo.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu roku 2006 bylo v kraji prodáno téměř 240 tis. tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 58,1 % a ječmen 30,0 %. Prodej těchto plodin však činí pouze 4 – 5 % prodejů v České republice. Podstatně významnějšími plodinami pro Moravskoslezský kraj však jsou technická cukrovka (přes 285 tis. tun, tj. 20,3 % z celé ČR) a řepka, které sice bylo prodáno hmotnostně méně (necelých 51 tis. tun), jenže to bylo 48,9 % prodejů řepky v ČR. Prodeje ostatních plodin byly v porovnání s jinými kraji zanedbatelné a nepřesáhly 3 % objemu prodeje.

Výroba masa dosáhla 414,7 tis. tun, z toho připadalo 334,7 tis. tun na maso vepřové a 79,7 tis. tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2005 se výroba masa celkem a i ve většině základních druhů v kraji snížila. To odpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde však vyrobené objemy neklesly tak výrazně jako v našem kraji. Pět krajů dokonce zaznamenalo vzestup produkce.

Celková sklizeň obilovin v roce 2006 byla v porovnání s produkcí roku 2005 nižší o více než 78 tis. tun (tj. o 20,4 %). Důvodem byla bezpochyby jak nižší osevní plocha, tak i méně příznivé počasí, rok 2005 byl výší sklizně vysoce nadprůměrný. Dosažený hektarový výnos 4,1 t je o 0,5 t pod úrovní předchozího roku. U jednotlivých druhů obilovin byla situace obdobná. Poklesly osevní plochy (jedinou výjimkou je jarní pšenice) i výnosy.

Celková produkce brambor byla téměř o 13,5 tis. t (45,2 %) nižší než v předchozím roce. Plocha klesla o 32,3 %, výnos o 5,2 t/ha.

Plochy vzrostly pouze u trvalých travních porostů (o 1,3 %) a sklizeň tak vzrostla o 2,5 %.

PRŮMYSL

V roce 2006 pracovalo v kraji 208 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2005 vzrostl o 1,0 % (o 1 146 osob). Největší nárůst zaznamenalo odvětví Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku, kde počet zaměstnanců stoupl téměř na dvojnásobek, což v reálu znamenalo nárůst o 300 zaměstnanců. Největší nárůst počtu zaměstnanců zaznamenalo odvětví Výroba dopravních prostředků a zařízení, kde přibylo přes 1,4 tis. lidí. Téměř stejný počet přibyl i ve Výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení. Počet zaměstnanců naopak poklesl nejvíce v odvětví Dobývání nerostných surovin (pokles o 773 zaměstnanců, tj. o 3,9 %). Největší relativní pokles pak zaznamenalo odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků, kde meziročně ubylo 14,9 %, tj. 660 zaměstnanců. Pokud se podíváme na celou Českou republiku, vzrostl počet zaměstnanců v kraji stejně jako v celé ČR (o 1,0 %).

Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 5,3 %. Nejvyšší nárůst zaznamenalo odvětví Výroba dopravních prostředků a zařízení, kde mzda vzrostla meziročně o 7,3 %. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o více než 3 tisíce korun. Pokles mezd zaznamenala pouze dvě odvětví. Bylo to Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku (pokles výše mezd o 2,0 %, tj. o 337 Kč) a Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (pokles o 0,7 %, tj. o 172 Kč). Proti celorepublikovém průměru náš kraj zaostal v růstu mezd o 1,4 procentního bodu.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2006 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 10,9 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 11,0 % a to nejvíce v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, kde tržby vzrostly více než třikrát, největší pokles zaznamenalo odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků, kde tržby poklesly o 13,2 %. Celý kraj pak v růstu tržeb zaostal za průměrem ČR o 0,9 procentního bodu.

STAVEBNICTVÍ

V roce 2006 vzrostl v 281 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 6,9 %. To znamená opětovné zpomalení růstu a další zaostávání za průměrným růstem v ČR. Pokles sice zaznamenal pouze okres Ostrava – město, jenže objem prací firem v tomto okrese tvoří téměř 56 % objemu kraje. V takovém poklesu se ztratí jinak enormní nárůst u okresu Bruntál (objem vzrostl o 83,4 %).

V tuzemsku bylo provedeno 96,7 % z celkového objemu “S“, což znamená nárůst objemu prací prováděných v zahraničí. Tak jako vždy se největší objemy týkaly prací na nové výstavbě, rekostrukcích a modernizacích, ale rychleji vzrostly objemy na opravách a udržbě, kde nárůst zaostal proti celorepublikovému průměru o pouhé dvě desetiny bodu. Zajímavý je výrazný celorepublikový pokles objemu ostatních prací na polovinu loňského, v našem kraji došlo k ještě výraznějšímu poklesu na čtvrtinu.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2006 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo ještě vyšší než u „S“ a dosáhlo 14,2 %. Mezi kraji je to růst nadprůměrný a čtvrtý nejvyšší. Nejlépe v rámci kraje dopadl opět okres Bruntál, nejhůře okres Ostrava – město (nárůst o pouhé 4,1 %).

V hodnoceném období pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. V tomto roce to bylo 1,9 %. Nejvíce se o to zasloužil okres Bruntál s nárůstem 16,1 %, pokles naopak zaznamenaly okresy Nový Jičín a Opava. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. U ZSV opět vede okres Bruntál. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 6,9 % vyšší (republikový průměr je 7,3 %) a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce ze ZSV o 5,2 bodů (u ČR o 1,8 bodů).

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 609 436 hostů, z čehož bylo 112 668 nerezidentů. Zatímco rezidenti se ubytovávali v hotelích v přibližně polovině případů (55,9 %), u nerezidentů to bylo plných 76,0 %. Z hlediska rezidentů byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (30,7 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 14,4 % případů. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že celá třetina příjezdů se týká Prahy, druhý pak je kraj Jihočeský s 8,7 %. Přes jeden milion příjezdů zaznamenal ještě kraj Jihomoravský (8,4 %). Podíl našeho kraje pak činí 4,8 % z celé ČR.