SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

V 1. pololetí roku 2005 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje mírně zlepšily, avšak ve srovnání s lety 2001 – 2003 je úbytek obyvatel vyšší. Počet narozených dětí se opět zvýšil (narůstá již od roku 2001), avšak více vzrostl celkový počet zemřelých (dostal se na úroveň roku 2003). Z toho důvodu saldo přirozené měny obyvatelstva vzrostlo nad úroveň roku 2004. Počet přistěhovalých do kraje stejně jako ve srovnávaném období předchozího roku nepřevýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty, i když nižší než před rokem. Celkový populační úbytek se opět prohloubil. Počet obyvatel kraje tak poklesl o 1 374 obyvatel.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj značně odlišný. Zatímco v okresech Bruntál, Nový Jičín a Opava mírně ubývá obyvatel přirozenou měnou, výrazný úbytek obyvatel je v okresech Ostrava – město, Frýdek-Místek a především v okrese Karviná, tak jako v předešlých letech. Přírůstek stěhováním vykazují okresy Frýdek-Místek a Nový Jičín. U Frýdku-Místku jde o jev trvalý, v případě Nového Jičína migrační saldo kolísá, kladná hodnota však převažuje. Ostatním okresům pak obyvatelstvo stěhováním ubývá, nejvíce okresům Bruntál a Ostrava – město. V konečném důsledku tak přibylo obyvatel pouze v okrese Nový Jičín, v okrese Frýdek-Místek je bilance téměř vyrovnaná (pokles o 3 obyvatele) a v ostatních okresech počet obyvatel stále klesá. Nevýraznější pokles je v okrese Ostrava – město, kterému ubylo přes 600 obyvatel.

Ve srovnání s 1. pololetím 2004 mírně vzrostl počet sňatků, nicméně úrovně roku 2001 dosud nedosáhl. Počet rozvodů vykázal naopak pokles na nejnižší úroveň od roku 2001. Zajímavé je, že počet sňatků poklesl v okresech Karviná a Opava, zatímco počet rozvodů poklesl ve všech okresech s výjimkou okresu Opava. Setrvalým jevem je pak pokles počtu potratů jak v absolutním počtu, tak i v porovnání s živě narozenými i celkovým počtem obyvatel. Výjimkou je ale okres Ostrava – město, kde oproti prvnímu pololetí roku 2004 potratů přibylo (byť pouze o 9 případů). Proti stejným obdobím předchozích let je však i zde výrazný pokles.

K 30. 6. 2005 měl kraj 1 251 883 obyvatel, z toho 611 685 mužů a 640 198 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. pololetí 2005 celkem 313,5 tis. osob (fyz.), což bylo o 0,1 % (313 osob) méně než ve stejném období minulého roku. Celkový úbytek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech se projevil pouze ve třech okresech kraje a nikde nepřevýšil 3 %. Okres Karviná po dlouhodobém nárůstu počtu zaměstnanců vykázal poprvé pokles o 1,2 %. Naopak nárůst vykázaly okresy Nový Jičín (0,8 %), Opava (3,1 %) a Frýdek-Místek (3,9 %).

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2005 proti srovnatelnému období předchozího roku o 4 % (645 Kč) a činila u fyzických osob 16 773 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané to bylo 17 194 Kč (nárůst o 4,1 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval jako vždy okres Ostrava – město (109,9 % krajského průměru), nejnižší (opět jako obvykle) okres Bruntál (86,7 % krajského průměru). Ve srovnání s ostatními kraji ČR je náš kraj na 4. místě (podle mezd plně zaměstnaných), přičemž okres Ostrava – město zaujímá mezi okresy 21. místo a okres Bruntál pak místo 85. (tj. šesté od konce).

Vývoj mezd v jednotlivých odvětvích je uveden v tabulkovém přehledu. Nejvyšší úrovně mezd dosahují odvětví Činnosti v oblasti výpočetní techniky. Nejnižší mzdovou úroveň mají odvětví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, Ubytování a stravování a Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 2. čtvrtletí 2005 celkem 537,2 tis. osob, z toho bylo 304,6 tis. mužů (56,7 %) a 232,6 tis. žen (43,3 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 17,1 tis. osob, tj. 3,3 %, vyšší. Dosáhla také (s výjimkou 2. čtvrtletí roku 2002) nejvyšší hodnoty od roku 2001.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 12,4 tis. osob, což je nárůst oproti předchozím letům. Z počtu 26,8 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 81,7 % žen. Podíl žen tak trvale narůstá.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v %) dosáhla za obě pohlaví 58,8 % a proti 2. čtvrtletí 2004 se zvýšila o 1,5 bodu, čímž dosáhla hodnot roku 2001.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 2. čtvrtletí 2005 celkem 88,2 tis. osob (z toho 51,4 tis., tj. 58,3 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o cca 200 osob. Snížení se však týkalo výhradně mužů. Počet nezaměstnaných žen totiž vzrostl o 4,8 tis. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 0,4 bodu na 14,1 %, což je od roku 2001 druhý nejlepší výsledek za druhé čtvrtletí.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 6. 2005 celkem 96 tis.osob (z toho přes 49 tis., tj. 51,4 % žen).

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 14,33 % celkem, přičemž u mužů je míra nezaměstnanosti 12,33 %, zatímco u žen dokonce 16,92 %. Ve srovnání mezikrajovém má Moravskoslezský kraj absolutně nejvyšší míru nezaměstnanosti žen, muži jsou pak o 0,81 procentního bodu za krajem Ústeckým, který pak „vede“ i v součtu obou pohlaví nad naším krajem o 0,62 procentního bodu.

Neumístěných uchazečů o práci se změněnou pracovní schopností je 13 803, což je nejvíc ze všech krajů ČR. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 6. 2005 celkem 4 486, což byl také nejvyšší počet v porovnání krajů. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 19,3 % z celkového počtu neumístěných.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 2 859, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 33,6 uchazeče. Přitom za celou ČR tento údaj činí 8,6 a v Praze dokonce mají 1,8 uchazeče na 1 volné pracovní místo.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 6. 2005 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 227,5 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 2 170 (tj. o 1 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (přes 169 tis. subjektů, tj. 74,4 % z celkového počtu), dále bylo 6 978 samostatně hospodařících rolníků (3,1 %), 12 759 osob ve svobodném povolání (5,6 %), 16 348 společností s ručením omezeným (7,2 %), 1 306 akciových společností (0,6 %), 1 214 družstev (0,5 %), 68 státních podniků a 3 336 zahraničních osob (1,5 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy (pomineme-li zemědělské podnikatele) Fyz. osoba nezaps. v obchod. rejstř., kterých přibylo 819 a Společnost s ručením omezeným (nárůst o 655 jednotek). Nejvyšší relativní nárůst zaznamenaly právní formy Svazek obcí a Stavovská organizace - profesní komora (opět kromě zemědělských podnikatelů). Největší pokles zaznamenaly právní formy Sam. hosp. rol. nezaps. v obchod. rejstř. (přechod na právní formu Zemědělský podnikatel – fyzická osoba) a Fyz. osoba zaps. v obchod. rejstř.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala. Téměř 30 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,3 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2005 celkem 5 246 stavebních povolení, tj. o 464 povolení (8,1 %) méně než před rokem a vlastně nejméně od roku 2001. Nicméně toto srovnání není díky územním změnám zcela korektní. Téměř poloviční podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy (stejně jako v předchozích letech), stavby k ochraně životního prostředí 16,8 % a ostatní stavby 22,8 %. Na celkovém počtu stavebních povolení převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou, jako ostatně vždy s výjimkou roku 2003. Obvyklý je i poměr mezi změnami dokončených staveb a novou výstavbou. Změn je cca trojnásobek u staveb bytových a dvojnásobek u staveb nebytových oproti nové výstavbě. Z mezikrajského srovnání vyplývá, že v Moravskoslezském kraji bylo vydáno nejméně stavebních povolení na 1 000 obyvatel (4,19). Republikový průměr činí 6,34 povolení na 1 000 obyvatel a nejúspěšnější je Středočeský kraj s 10,43 povoleními na 1 000 obyvatel.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek (jako ostatně většinou), bytových staveb však hodlají postavit nejvíce v okrese Ostrava – město (ovšem jen díky změnám dokončených staveb, nových bytových staveb staví nejvíce opět Frýdek-Místek) a staveb na ochranu životního prostředí v okrese Opava (tento okres v tomto ukazateli vede již od roku 2002).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 1. pololetí roku 2005 vyšší než před rokem pouze v okrese Nový Jičín (okres Bruntál ani kraj celkem nelze korektně srovnávat díky územním změnám) v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v rodinných domech a vestavbách a přístavbách. Ostatní okresy vykazují pokles, především pak u rodinných domů. Rozdílný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se zvýšil příznivý vývoj z minulého roku a jejichž počet se zvýšil prakticky v celé struktuře s výjimkou bytových domů a domů s pečovatelskou službou. Počet rozestavěných bytů byl k 30. 6. 2005 nižší než před rokem, pouze okres Frýdek-Místek vykazuje vyšší rozestavěnost.

V porovnání mezi kraji je kraj Moravskoslezský na posledním místě srovnáme-li počty zahájených bytů s počtem obyvatel. V porovnání počtu bytů dokončených a rozestavěných, je náš kraj na místě předposledním těsně následován krajem Ústeckým.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. pololetí 2005 bylo v kraji prodáno 65 104 tun obilovin celkem (podíl na prodejích v celé ČR tak činí pouhé 3,6 %), na čemž se nejvíce podílela např. pšenice 58,2 % a žito 27,9 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej konzumních brambor, kterých bylo prodáno 2 165 tun, což ovšem představovalo pouze 2,4 % z celkového prodeje v republice. V porovnání s minulým rokem však prodaná množství vzrostla asi o polovinu (kromě sadbových brambor a zeleniny, kde byl zaznamenán meziroční pokles).

Výroba masa dosáhla téměř 17 tis. tun, z toho připadalo 15,2 tis. tun na maso vepřové a 1,6 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2004 se výroba masa celkem a i ve většině základních druhů v kraji snížila. To odpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde však vyrobené objemy klesly více.

PRŮMYSL

V lednu až červnu roku 2005 pracovalo v kraji 205 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2004 poklesl o 2,1 % (o 2 585 osob), přičemž nejvíce se snížil v odvětví Těžba nerostných surovin o 7,8 % a v odvětví Výroba a rozvod elekt., plynu a vody o 7,1 %. Naopak ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo v průmyslu Výroba el. a optic. přístrojů a zařízení o 26,3 % (což mimochodem činí nezanedbatelných 500 zaměstnanců). Přes 10 % nových zaměstnanců zaznamenala ještě odvětví Výroba pryž. a plast. výrobků a Výroba chemic. látek, přípr., léčiv a chem. vláken. Pokles počtu zaměstnanců byl v Moravskoslezském kraji nejvyšší ze všech krajů ČR spolu s krajem Jihočeským (tam počet zaměstnanců klesl ještě o 0,1 procentního bodu více). Průměrně však v ČR počet zaměstnanců v průmyslu vzrostl. Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích v kraji meziročně zvýšila o 4,6 %, což koresponduje s růstem v celé ČR (4,5 %).

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem jsou druhé nejvyšší ze všech krajů ČR (lépe je na tom pouze kraj Středočeský). V těchto dvou krajích je realizována třetina tržeb z celé ČR. Totéž platí o tržbách z průmyslové činnosti.

STAVEBNICTVÍ

V 1. pololetí 2005 poklesl v 257 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 0,3 %. V celé ČR pak objem těchto prací vzrostl o 3,5 %. Podíl našeho kraje, ač činí pouze 7,1 %, je třetím nejvyšším v ČR (první je Praha s téměř 40 % a druhý je kraj Jihomoravský s 12,5 %). V tuzemsku bylo provedeno 98,1 % (v celé ČR 98,7 %) z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, nicméně největší nárůst prací se objevil na opravách a údržbě a to hned ve 3 okresech kraje.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2005 proti shodnému období předchozího roku zvýšil o 5,8 % (poklesl pouze v okresech Bruntál a Opava). V porovnání s ostatními kraji si zde náš kraj drží shodné umístění jako v případě „S“ se stejnými kraji a podobnými podíly.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z ZSV zaznamenala příznivý vývoj, z „S“ nepříznivý. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 0,9 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce ze ZSV o 1,3 bodu. V okresech však byla tato bilance různá, např. okres Bruntál zaznamenal snížení mezd o 2,8 % a propad produktivity práce z „S“ dokonce o 23,9 %, naproti tomu okres Ostrava – město zaznamenal k mzdovému nárůstu 2,3 % nárůst produktivity o 11,9 %.