SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

V 1. až 3. čtvrtletí roku 2004 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje poněkud zlepšily. Počet narozených dětí se zvýšil o 2,1 % a celkový počet zemřelých poklesl o 4,1 %. Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva snížilo na méně než polovinu oproti stejnému období minulého roku. Počet vystěhovalých z kraje na rozdíl od srovnávaného období předchozího roku převýšil počet přistěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty (-1 770 obyvatel). Celkový populační úbytek se zvýšil. Počet obyvatel kraje tak poklesl o 2 205 obyvatel. To je skoro stejné číslo jako vloni za celý rok.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obdobný. Přirozený přírůstek vykázal pouze okres Bruntál (19 obyvatel) a okres Nový Jičín (152 obyvatel). Stěhováním ubylo nejvíce osob v okrese Ostrava - město (954 obyvatel), dokonce ani okres Frýdek-Místek nevykázal migrační přírůstek obvyklý v minulých obdobích. Jen okres Ostrava - město tak dosáhl za tři čtvrtletí tohoto roku většího úbytku obyvatelstva než vloni celý kraj za stejné období.

Ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2003 se zvýšil počet sňatků v kraji i všech okresech s výjimkou Frýdku--Místku a Nového Jičína, stejně jako počet rozvodů (ten poklesl pouze v okresech Bruntál a Ostrava - město). Pozitivním jevem je dlouhodobý úbytek potratů, kterých meziročně ubylo dalších 3,4 %. Za poslední tři roky (tedy od 3. čtvrtletí 2001) poklesly potraty o 14,2 %, tedy o 591 potrat při nárůstu živě narozených o 5,6 %, tj. o 480 dětí.

K 30. 9. 2004 měl kraj 1 258 072 obyvatel, z toho 614 229 mužů a 643 843 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. až 3. čtvrtletí 2004 celkem 313 tis. osob (fyz.), což bylo o 1,2 % (3 761 osob) méně než ve stejném období minulého roku. Celkový úbytek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech se projevil ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Karviná (nárůst o 6,6 %). V tomto okrese (jako jediném v kraji) přetrvává růst počtu zaměstnaných osob již po tři čtvrtletí a tento trend se konečně projevil i v poklesu míry nezaměstnanosti.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2004 proti srovnatelnému období předchozího roku o 7,2 % (tedy o 1 094 Kč) a činila na fyzické osoby 16 284 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané to bylo 16 666 Kč (nárůst o 7,0 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval okres Ostrava - město, nejnižší okres Bruntál. Nejrychlejší nárůst mezd (přes 11 %) vykázal opět okres Karviná, nejnižší okres Opava, který však dominoval růstem mezd v loňském roce. V porovnání s ostatními okresy ČR vyniká Ostrava - město, byť své umístění postupně ztrácí (během tohoto roku z 19. klesla na 21. místo), nejhůře je na tom okres Bruntál (v poslední desítce okresů).

Vývoj mezd v jednotlivých odvětvích je uveden v tabulkovém přehledu. Nejvyšší úrovně mezd dosahují odvětví Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení (zde mzda přepočtená na plně zaměstnané osoby překračuje 32 tis. korun). Nejnižší mzdovou úroveň mají odvětví Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin a Ostatní činnosti (v rámci Ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb), kde průměrná mzda nedosahuje ani 10 tis. korun.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 3. čtvrtletí 2004 celkem 530,2 tis. osob, z toho bylo 301,7 tis. mužů (56,9 %) a 228,5 tis. žen. V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o téměř 5 tis. osob, tj. 1 %, vyšší. Toto zvýšení se týkalo obou pohlaví.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 11,2 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 0,3 tis. osob (2,7 %). Porovnáním podle pohlaví však lze zjistit, že pokles se týkal pouze žen (ze 4,1 tis. ve 3. čtvrtletí roku 2003 na 3,5 tis. ve 3. čtvrtletí tohoto roku), zatímco u mužů šlo o nárůst o cca 0,3 tis. osob. Z počtu 21,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 76,3 % žen (tento podíl však oproti stejnému období minulého roku poklesl).

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 58,1 % a proti 3. čtvrtletí 2003 se snížila o 0,3 bodu.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 3. čtvrtletí 2004 celkem 86 tis. osob (z toho 49,1 tis, tj. 57,1 %, byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 8,1 tis. osob, čímž se vrátil na úroveň stejného období roku 2002. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 1,2 bodu na 14,0 %.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 9. 2004 celkem 103,7 tis. osob (z toho 52,5 tis., tj. 50,6 %, žen) a proti stejnému období roku 2003 se snížil o 1 235 osob.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 15,12 %, tedy druhá nejvyšší v ČR. Horší situace je pouze v Ústeckém kraji (15,45 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v okrese Karviná (tento okres je po Mostě druhým nejvíce postiženým v republice, těsně pod 20 %), nejnižší v okrese Opava (10,25 %).

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen zvýšil o 1,3 % a počet občanů se změněnou pracovní schopností o 3,8 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 9. 2004 celkem 9 208, což bylo o 1 133 více než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 25,5 % z celkového počtu neumístěných, což je o 2,2 procentního bodu méně než ve stejném měsíci 2003.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 2 975, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 34,9 uchazeče (loni 40,8). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 399 (15,5 %). Pro občany se změněnou pracovní schopností bylo o 1 volné místo (tj. o 4,3 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 9. 2004 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, téměř 226,5 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 2 728 (tj. o 2 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (více než 169 tis. subjektů, tj. 74,7 % z celkového počtu), dále bylo 8 437 samostatně hospodařících rolníků (3,7 %), 12 687 osob ve svobodném povolání (5,6 %), 15 837 společností s ručením omezeným (7,0 %), 1 296 akciových společností (0,6 %), 1 164 družstev (0,5 %), 71 státní podnik (0,03 %) a 3 194 zahraničních osob (1,4 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 2 912 subjektů. Výrazný nárůst se projevil i u Společností s ručením omezeným (o 700, tj. 4,6 %). Největší pokles zaznamenali naopak Samostatně hospodařící rolníci nezapsaní v obchodním rejstříku (o 315, tj. o 3,6 %). V relativních počtech je největší nárůst u Svazků obcí (200 %, ale jde o nárůst jen o 8 jednotek). Významný je však pokles počtu předškolních zařízení - z 86 ve 3. čtvrletí roku 2002 jich zůstalo pouze 6 (což je méně než polovina loňského stavu).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výr. pro osobní potřebu a převážně pro domácnost.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců více než čtvrtina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala. Téměř 60 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 9,1 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti minulým obdobím narůstá mírně počet malých a středních podniků.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2004 celkem 9 401 stavebních povolení (v orientační hodnotě 16 036 mil. Kč b.c.), tj. o 211 povolení (2,3 %) více než před rokem, takže počet povolení dosáhl téměř k úrovni roku 2002. Orientační hodnota staveb však je oproti minulému roku výrazně nižší. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 57,7 %, stavby k ochraně životního prostředí 19,3 % a ostatní stavby 22,9 %. Oproti stejnému období minulého roku vzrostl podíl ostatních staveb o 2,5 procentního bodu, v absolutním vyjádření jsou počty stavebních povolení v celé struktuře tabulky I.1 za obě období téměř shodné (s výjimkou právě ostatních budov). Tak jako ve stejném období minulých roků u počtu stavebních povolení převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou zhruba dvojnásobně.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek (stejně jako v minulých obdobích), většina z nich se týká bytových staveb (více než třetina). Tento podíl je obdobný i u ostatních okresů. Nižší je pouze u okresu Bruntál (obdobně jako v minulém roce), vyšší v Ostravě (zde oproti minulým letům) a staveb na ochranu životního prostředí v okrese Opava (stejně jako loni).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 3. čtvrtletí roku 2004 nižší než před rokem v důsledku poklesu u všech kategorií s výjimkou rodinných domů a modernizace bytového fondu, což odpoídá trendu minulých let. Rozdílný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se zachoval pokles z minulých let, přičemž oproti loňsku vzrostl pouze podíl dokončených bytových domů, vestaveb a nástaveb k nim a domů s pečovatelskou službou. Počet rozestavěných bytů byl k 30. 9. 2004 jen o málo nižší než před rokem. Pokles byl zaznamenán u všech kategorií s výjimkou rodinných domů a nástaveb a vestaveb k nim. Tento trend pokračuje prakticky od roku 2001.

Nejvíce se staví byty v okrese Frýdek-Místek (což je jev trvalý), oproti minulému roku si však velmi polepšil u dokončených bytů okres Bruntál, u bytů zahájených naopak ztratil. Obecně lze konstatovat, že je-li v některém okrese meziroční nárůst u např. dostavěných bytů (bez ohledu na jejich strukturu), pak je ve stejném období pokles u bytů zahájených a v příštím období se situace obrátí. V tomto pohledu je nejstabilnější počet bytů rozestavěných. Ten nyní stagnuje po růstu v letech 2002 a 2001. Stabilně roste pouze v okrese Frýdek-Místek.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2004 bylo v kraji prodáno 202 226 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela např. pšenice 65,1 % a žito 25,4 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej řepky, které bylo prodáno 46 839 tun, což představovalo 6,9 % z celkového prodeje v republice. Obecně lze ovšem říci, že význam Moravskoslezského kraje coby zemědělské oblasti je dosti slabý, i když v porovnání s minulými lety jeho význam mírně roste (např. u obilovin činí nárůst za poslední dva roky téměř 2 procentní body – posuzováno prodeji obilovin celkem vždy za 1. - 3. čtvrtletí). Obdobný vývoj vykazují i konzumní brambory či zelenina, zatímco prodeje technické cukrovky, řepky či luštěnin meziročně výrazně kolísá v desítkách procentních bodů.

Výroba masa dosáhla 27 433 tun, z toho připadalo 24 918 tun na maso vepřové a 2 512 tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2003 se výroba masa celkem v kraji snížila. To odpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde vyrobené objemy poklesly méně, než v našem kraji. Nárůst je pouze u masa telecího (v kraji více než v celé ČR), ale i toto zvýšení je v kraji v řádu asi 540 kg. V kraji je výrazný pokles výroby masa skopového (v celé ČR je trend spíše opačný), nicméně produkce jehněčího prudce stoupá (podstatně více než zbytek ČR).

PRŮMYSL

V lednu září roku 2004 pracovalo v kraji 203 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2003 poklesl o 2,3 % (o 2 875 osob) a klesl tak na 121 820 osob. Nejvíce (více než o 5 procentích bodů) poklesl v odvětvích Těžba nerostných surovin, Výroba textilií, textilu a oděvních výrobků, Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Naopak ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo v průmyslu Výroba dopr. prostřed. a zařízení, který dosáhl růsto o 8,4 %. Menších nárůstů dosáhla i Výroba pryžových a plastických výrobků a Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 7,1 %. Zvýšení se týkalo všech odvětví s výjimkou Výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení. Nárůst mezd přes 10 % dosáhl Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (nárůst o 13,4 %). Ve srovnání s ostatními kraji má náš kraj nejvíce osob zaměstnaných v průmyslu a i když jeho podíl (14,0 %) klesá, stále si udržuje značný náskok. V porovnáná poklesu počtu zaměstnanců i růstu mezd si udržuje podobnou úroveň jako ČR.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2004 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 24,3 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 26,6 % a to nejvíce v odvětvích Výroba základních kovů, hutních a kovodělnických výrobků o 40,6 %, Výroba dopravních prostředků a zařízení o 29,6 % a Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených o 27,1 %. Pouze v odvětvích Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků a Výroba textilií, textilu a oděvních výrobků byl zaznamenán jejich pokles o 3,9 resp. 4,8 %. Svými nárůsty tržeb byl Moravskoslezský kraj vysoce nad úrovní ostatních krajů i ČR celkem.

STAVEBNICTVÍ

V 1. až 3. čtvrtletí 2004 vzrostl ve 253 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 24,3 %, což nás řadí na přední místa v rámci ČR. V tuzemsku bylo provedeno 98,5 % z celkového objemu „S“, z toho 80,1 % na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, opravy a údržba se podílela 16,2 % a ostatní práce 2,8 %. S klesajícím podílem na „S“ klesala i meziroční intenzita růstu. To je diametrálně odlišné od ČR celkem, kde největší nárůst byl právě u ostatních prací.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2004 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo nižší než u „S“, nicméně i tak překročilo průměrný růst v ČR.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala opět příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 6,3 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce z „S“ o 12,6 bodů a ze ZSV o 3,7 bodů.

Ke zlepšení základních ukazatelů stavebnictví došlo ve všech okresech kraje, pouze v okresech Bruntál a Ostrava - město došlo k poklesu počtu zaměstnanců. Mzdy ve stavebnictví nejvíce vzrostly v okrese Bruntál (i tak však zůstaly za produktivitou práce ze ZSV). Naopak největší nárůst počtu zaměstnanců vykázal okres Frýdek-Místek. Největší produktivitu ze ZSV vykázal okres Opava.