ÚMRTÍ NA NEMOCI OBĚHOVÉ SOUSTAVY Tab. 18 Vývoj po
ÚMRTÍ NA NEMOCI OBĚHOVÉ SOUSTAVY
Tab. 18 Vývoj počtu úmrtí na nemoci oběhové soustavy ve Zlínském kraji podle okresů za období 1991 – 2002
Za období let 1991 – 2002 pokračoval u mužů i u žen ve Zlínském kraji velmi příznivý vývoj úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Počet úmrtí v roce 2002 byl ve srovnání s rokem 1991 nižší o 17,2 %. Nejvyšší četnosti dosáhl v roce 1995, kdy na nemoci oběhové soustavy zemřelo celkem 4 005 lidí. Jestliže v první polovině sledované časové řady se zastoupení této příčiny smrti na celkovém počtu úmrtí pohybovalo okolo 60 procent, v posledních pěti letech se přibližuje k 55 procentnímu podílu. I nadále jsou však úmrtí na nemoci oběhové soustavy jednoznačně na prvním místě v celkové úmrtnosti populace.
Tab. 19 Hrubá míra úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve Zlínském kraji podle okresů za období 1991 – 2002
I přes pokračující demografické stárnutí obyvatelstva byl pokles intenzity úmrtnosti tak význačný, že se snižovala i hodnota hrubé míry úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Od roku 1991, kdy činila 6,5 promile, poklesla v roce 2002 na 5,4 promile. Po nejvyšší zjištěné hodnotě hrubé míry úmrtnosti v roce 1995, docházelo již v podstatě k trvalému snižování počtu úmrtí na nemoci kardiovaskulárního systému připadajících na 1 000 obyvatel, s výjimkou roku 1997.
Vývoj úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy byl v zásadě určen vývojem tří nejčetnějších skupin příčin úmrtí a to ischemické choroby srdeční (ICHS), akutního infarktu myokardu (AIM) a cévního onemocnění mozku (COM). Došlo ke strukturálním změnám, když poklesl standardizovaný podíl úmrtí na AIM z 22,9 % na 15,7 % a na COM z 27,8 % na 27,0 % a naopak se zvýšil podíl úmrtí na chronickou ICHS z 25,6 % na 28,6 %. Zvyšující se prevalence (celkový počet evidovaných nemocných) chronických forem kardiovaskulárních onemocnění je paradoxním důsledkem zlepšující se léčebné péče. Nové léčebné postupy prodlužují život pacientům s ICHS, srdečními vadami či srdečním selháním a posouvají úmrtnost do vyššího věku.
Tab. 20 Počet úmrtí na nemoci oběhové soustavy podle vybraných diagnóz ve Zlínském kraji za období 1991 – 2002
Ve všech okresech Zlínského kraje klesal podíl úmrtí na akutní infarkt myokardu. Nejvyšší procento lidí z celkového počtu úmrtí na nemoci oběhové soustavy zemřelo na AIM v roce 2000 v okrese Kroměříž a to 32,5 %. Okres Kroměříž je také okresem s nejvyšším podílem úmrtí na AIM ze všech úmrtí na nemoci oběhové soustavy. Okresem s nejnižším podílem je Zlín.
Pokles počtu úmrtí na COM ve Zlínském kraji byl jenom v okrese Zlín do roku 2001. Podíl úmrtí na COM z celkového počtu úmrtí na nemoci oběhové soustavy poklesl z 33,8 % v roce 1991 na 17,3 % v roce 2001. V roce 2002 se podstatně zvýšil a činil 23,5 %.
Vysoká úmrtnost na ICHS za období let 1991 – 2002 byla zjištěna v okresech Zlín a Vsetín (34,6 % a 34 % z celkového počtu úmrtí na nemoci oběhové soustavy). V okrese Kroměříž byl tento podíl nejnižší 17,2 %.
Z počtu zemřelých na nemoci oběhové soustavy v letech 1991 až 2002 bylo 47,1 % mužů a 52,9 % žen. Jestliže u chorob srdce častěji umírají muži, tak na cévní onemocnění mozku více umírá žen.
Obr. 6 Zemřelí na nemoci oběhové soustavy ve Zlínském kraji za období 1991 - 2002
