1.1 Charakteristika okresu Okres Kroměříž je souč

Převážnou většinu tohoto okresu představuje úrodná rovina Hané, která místy přechází v pahorkatinu. Kopce Hostýnských vrchů lemují okres na severu, Chřibů na jihu. Zemědělská půda pokrývá 62,0 % celkové plochy, lesy 27,3 %. Územím protéká řeka Morava, do které se vlévají jen menší přítoky – říčky Haná, Kotojedka, Moštěnka, Rusava. Nachází se tady také řada rybníků. Vodních srážek, které v okrese dlouhodobě sleduje meteorologická stanice v Holešově, ročně spadne průměrně 615 mm, a dlouhodobá roční teplota vzduchu je 8,5°C. Kroměříž patří tedy k teplejším oblastem naší republiky s průměrným srážkovým úhrnem. Celé území je hustě zalidněno, průměrně na 1 km2 připadá 135 obyvatel, což je o 5 osob více, než činí republikový údaj a z 63,9 % to jsou lidé, žijící v obcích se statutem města.

Haná nemá nerostné suroviny, na území se těží jen cihlářské hlíny, písek, štěrkopísek a vápenec. Nížinná oblast, převážně kolem toku řeky Moravy, vytváří dobré podmínky pro pěstování ovoce, zeleniny i náročnějších zemědělských plodin. V důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu, přibližně od poloviny 90. let, se začala měnit hospodářsky stabilní pozice okresu i celé východní Moravy. Působí zde i vliv špatné dopravní obslužnosti území. Ta by měla být v nejbližší době zlepšena stavbou dálnice D1 s návazností na rychlostní komunikace. K rozvoji celé oblasti přispějí i připravované průmyslové zóny v Kroměříži a v Pravčicích v blízkosti napojení rychlostní komunikace 1/55 a R49 na dálnici D1 z Brna do Přerova. Územím prochází 541 km silnic, z toho je 40,4 % silnic I. a II. třídy, a také mezinárodní železniční trať Budapešť - Břeclav – Přerov – Bohumín – Varšava. Město Hulín je železničním uzlem okresu.

Kroměříž býval okresem průmyslově zemědělským. I nyní je nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel, a to 33,4 %, zaměstnáno v průmyslu (strojírenském, potravinářském, dřevařském a ostatním zpracovatelském). V zemědělství a lesnictví pracuje již jen 5,6 % ekonomicky aktivních osob. Větší podíl pracuje v oblasti sociální činnosti, v oblasti obchodu, stravování a ubytování a ve stavebnictví. Po okresu Vsetín je v Kroměříži druhá nejvyšší míra nezaměstnanosti Zlínského kraje. Nejnižší nezaměstnanost je už tradičně na Holešovsku, dlouhodobě nejhůře je na tom Koryčansko. Podle údajů úřadu práce k 31. 12. 2002 dosahovala míra registrované nezaměstnanosti v okrese 11,0 % a pohybovala se cca 1 procentní bod nad úrovní České republiky. Nepříznivý vývoj na trhu práce se odráží v rostoucím počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. K 31. 12. 2002 připadalo v okrese Kroměříž na volné pracovní místo 17 uchazečů.

Životní prostředí v Kroměříži není tak silně narušeno, jako v typicky průmyslových oblastech. Největším zdrojem emisí znečisťujících látek v okrese Kroměříž jsou kotelny sloužící k vytápění vojenských objektů a také Technoplast Chropyně, TON v Bystřici pod Hostýnem a v Holešově. Emise do ovzduší se meziročně snižují. Největší podíl na tom má postupující ekologizace vytápění a využívání nových technologií. Mezi nejvýznamnější akce na snižování znečišťování ovzduší v okrese, realizované v roce 2001 patřila probíhající stavba Biocentrumu Roštín na spalování biomasy a rekonstrukce obalovny živičných směsí v Hulíně. Ve většině monitorovacích stanic je však naměřeno zvyšující se imisní zatížení Nox v důsledku rostoucí automobilové dopravy. Nejzatíženějším úsekem je ulice Tovačovského v Kroměříži, kde projede denně přes 20 000 vozů. Imisní poškození lesů je malé. Nejvýznamnějšími znečišťovateli povrchových vod jsou obce, které nemají zavedeno čištění odpadních vod.

V roce 2001 existovalo v okrese Kroměříž 312 podniků ( investorů se sídlem na území okresu bez podniků do 20 zaměstnanců, rozpočtových organizací, obcí, okresů a krajů ) a objem pořízených hmotných investic představoval 1,1 mld. Kč, v tom připadalo na budovy a stavby 288 mil. Kč, na stroje a zařízení 610 mil. Kč a na ostatní investice 212 mil. Kč.

Kroměřížsko je region s velkou perspektivou rozvoje cestovního ruchu. Předpoklad pro to dávají významné architektonické památky, především Arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada v Kroměříži, které jsou od roku 1995 zařazeny mezi Národní kulturní památky České republiky a od prosince 1998 zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Kroměříž byla vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky za rok 1997. Pro soustředění bohatého kulturního a vzdělávacího života bylo město historických památek, škol, umění a kultury již v 19. století nazýváno „Hanáckými Athénami“. Dalším zajímavým místem okresu je skanzen lidové architektury v Rymicích, kde se nacházejí charakteristické objekty místní lidové kultury. Jsou to chalupy s doškovými střechami a roubené domy omazané hlínou, jejichž základním rysem je jednoduchost, účelnost a užitkovost. Hanácký kroj patří k jednomu z nejhonosnějších na Moravě. Dodnes se z lidové výroby zachovala například místní hanácká technika zdobení velikonočních vajec – kraslic, lepených slámou. Často navštěvován je také poutní kostel na vrcholu Svatého Hostýna, židovský hřbitov a synagoga v Holešově, zřícenina hradu Cimburk, lovecký zámeček v Chropyni a další. Volný čas lze aktivně trávit v oblasti Hostýnských vrchů, kde jsou ideální podmínky pro cykloturistiku. Podél řeky Moravy vede Moravská cyklostezka, která prochází celým územím okresu a navazuje na cyklostezky rakouské a slovenské. V zimě jsou lyžařům v Chřibských a Hostýnských vrších k dispozici upravené sjezdovky a běžecké trasy. Návštěvníkům je k dispozici 39 ubytovacích zařízení s 680 pokoji a 2 089 lůžky. V roce 2001 jejich služeb využilo 30 tis. hostů, z toho bylo 7,9 tis. cizinců, převážně z Německa.