Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v 1. pololetí 2008 OBYVATELSTVO Z okresů Jihomoravského kraje se počet obyvatel zvýšil nejvýrazněji v okrese Brno-venkov, a to jak v absolutním vyjádření (o 1 291 osob) tak i v přepočtu na tisíc obyvatel (13,2 osob na 1 000 obyvatel). V okrese Hodonín bylo jako v jediném okrese kraje zaznamenáno snížení počtu obyvatel. V 1. pololetí 2008 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 6 427 dětí (3 255 chlapců, 3 172 děvčat) což bylo o 329 dětí více než ve stejném období minulého roku. Hrubá míra porodnosti, což je přepočet počtu živě narozených dětí na 1 000 obyvatel, tak činila 11,3 dětí na tisíc osob. Touto přepočtenou hodnotou byl kraj pod republikovým průměrem (11,5) a spolu s Jihočeským a Královéhradeckým krajem obsadil 7. místo. Nejvyšší hrubá míra porodnosti byla zaznamenána ve Středočeském kraji (12,6 živě narozených na 1 000 obyvatel), naopak nejnižší ve Zlínském kraji (10,6 živě narozených na 1 000 obyvatel). Z okresů Jihomoravského kraje byl nejpříznivější stav v této oblasti v okrese Brno-venkov (12,2 živě narozených na 1 000 obyvatel), nejméně dětí podle přepočteného ukazatele se narodilo v okrese Břeclav (9,7 živě narozených na 1 000 obyvatel). Případ, kdy se matce narodilo první dítě, byl zaznamenán u 3 021 z živě narozených dětí, pro matku druhé dítě v pořadí představovalo 2 537 dětí a 869 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě. Mimo manželství se v 1. pololetí narodilo 1 904 dětí, tedy 29,6 % z celku. V mezikrajském srovnání byl tento podíl 3. nejnižší (po Zlínském kraji a kraji Vysočina - 25,9 ), naopak nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl zaznamenán v Karlovarském kraji (52,7 %). Okres Brno-venkov se nachází na 4. místě ze všech okresů České republiky s nejnižším podílem mimomanželsky narozených dětí (25,0 %). Vůbec nejnižší podíl v rámci republiky má okres Zlín - 22,6 %, naopak v okrese Most tento podíl činí 58,3 %. Podíl dětí narozených mimo manželství má v posledních letech zvyšující se tendenci, v zásadě však nejsou rozlišeny případy, kdy je matka opravdu osamělá a nebo kdy se jedná o stále rozšířenější formu soužití partnerů bez uzavření sňatku. V 1. pololetí 2008 zemřelo v Jihomoravském kraji 5 501 osob (2 747 mužů, 2 754 žen). Hrubá míra úmrtnosti, což je přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel, tak činila 9,7 zemřelých na tisíc osob a tato přepočtená hodnota byla mezi kraji nejnižší spolu s Libereckým krajem. Nejvyšší hrubá míra úmrtnosti byla zaznamenána v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (10,6 zemřelých na 1 000 obyvatel). Z okresů Jihomoravského kraje nejvíce lidí zemřelo v Brně-městě (1 753 osob), avšak v relativním vyjádření první místo zaujímá okres Blansko (10,5), naopak nejmenší úmrtnost (9,0 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo v kraji náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se v závislosti na pohlaví střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) a nemoci dýchací soustavy. V letošním roce zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 1 279 mužů (46,6 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 1 619 žen (58,8 % z celkového počtu zemřelých žen), na novotvary 743 mužů (27,0 %) a 621 žen (22,5 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů byly vnější příčiny, a to 202 případů (7,4 %), u žen ve 153 případech nemoci dýchací soustavy (5,6 %). Celkem 11 žen a 49 mužů spáchalo v 1. pololetí letošního roku sebevraždu, což bylo celkem o 10 sebevražd méně než v 1. pololetí roku 2007. V průběhu 1. pololetí 2008 bylo uzavřeno 2 473 sňatků, což sice bylo o 16 méně než ve stejném období předcházejícího roku, ale v relativním vyjádření (počet sňatků na 1 000 obyvatel), které dosáhlo hodnoty 4,4 sňatků na tisíc obyvatel, patří Jihomoravskému kraji prvenství v ČR. Naopak nejnižší úroveň sňatečnosti byla zaznamenána v Karlovarském kraji (3,7). V hodnoceném období výrazně poklesl počet rozvodů, došlo k 1 483 rozvodům, což bylo o 349 méně než v 1. pololetí roku 2007. Relativní vyjádření, které činí 2,6 rozvodů na tisíc obyvatel, je rámcově shodné s Pardubickým krajem a krajem Vysočina a mezi ostatními kraji představuje nejnižší hodnotu rozvodovosti. V 586 případech byla rozvedena manželství bez nezletilých dětí (39,5 % z celku). Z okresů Jihomoravského Do Jihomoravského kraje se v 1. pololetí 2008 přistěhovalo 5 918 osob (3 250 mužů a 2 668 žen), počet přistěhovalých byl o 1 309 osob nižší než ve stejném období roku 2007. Z celkového počtu přistěhovalých se 2 654 osob přistěhovalo ze zahraničí, (o 1 756 méně než v loňském 1. pololetí). Nejvíce přistěhovalých z ciziny pocházelo z Ukrajiny – 800 osob, dále ze Slovenska – 369 osob a z Vietnamu - 304 osob. Z kraje se od počátku roku vystěhovalo 3 989 osob (2 130 mužů a 1 859 žen), počet vystěhovalých byl o 273 osob nižší než v 1. pololetí loňského roku. Z celkového počtu vystěhovalých se 372 osob vystěhovalo za hranice republiky. Vývoj počtu obyvatelstva tedy určují dvě základní složky - přirozená měna a stěhování. Přirozená měna jako bilance počtu živě narozených a zemřelých (narození jsou tedy kladnou položkou, zemřelí položkou zápornou), migrace jako bilance počtu přistěhovalých a vystěhovalých (kladnou položkou jsou přistěhovalí, zápornou pak vystěhovalí). Výsledkem je celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva. V 1. pololetí 2008 se počet obyvatel Jihomoravského kraje zvýšil o 2 855 osob, přirozený přírůstek obyvatelstva činil 926 osob a přírůstek obyvatelstva stěhováním činil 1 929 osob. V rámci kraje (vnitrokrajské stěhování) změnilo v průběhu 1. pololetí obec svého bydliště 9 455 osob, z Jihomoravských okresů se nejvíce lidí stěhovalo mezi obcemi okresu Brno-venkov (1 058 případů stěhování), nejméně pak mezi obcemi okresu Vyškov (444 případů stěhování). ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech nad 20 zaměstnanců se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo ve sledovaném období 335 661 zaměstnanců (fyzické osoby). Meziročně tak zůstal jejich počet téměř na stejné úrovni (nárůst o 0,2 %). Nejvyšší nárůst ve srovnání s 1. pololetím 2007 zaznamenali v Jihočeském kraji (o 2,9 %), naopak v Plzeňském, Libereckém a Královéhradeckém kraji došlo k úbytku zaměstnanců. Z celkového počtu 49 621 sledovaných subjektů v ČR jich připadlo na Jihomoravský kraj 11,6 % (5 759), počet zaměstnanců těchto vykazujících jednotek činil 10,0 % všech zaměstnaných fyzických osob ve sledovaných subjektech v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob vzrostla ve sledovaném období v Jihomoravském kraji meziročně o 9,2 %. Nejvyšší nárůst mzdy zaznamenali v Pardubickém kraji (10,2 %), nejnižší v krajích Karlovarském a Jihočeském (7,4 %). Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob dosáhla v Jihomoravském kraji 20 805 Kč, tedy 91,1 % průměrné hrubé mzdy v ČR (22 840 Kč). Zaměstnanci subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji pobírali v 1. pololetí 2008 pátou nejvyšší průměrnou mzdu v ČR. Nejnižší průměrná mzda byla vyplácena zaměstnancům sledovaných podniků v Karlovarském kraji. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Podle výběrového šetření pracovních sil pracovalo v Jihomoravském kraji ve 2. čtvrtletí 2008 celkem 538,4 tisíc osob v jediném nebo hlavním zaměstnání. Většina z takto zaměstnaných připadla na muže (57,4 %). Oproti 2. čtvrtletí 2007 se počet zaměstnaných zvýšil o 3,1 tisíce osob a Jihomoravský kraj se tak posunul na deváté místo v pořadí od nejvyššího meziročního růstu zaměstnanosti ve Středočeském kraji (nárůst o 17,6 tisíc osob). Ve dvou krajích (Karlovarském o 0,4 tisíc a Libereckém o 0,6 tisíc) se počet zaměstnaných ve srovnání s 2. čtvrtletím 2007 snížil. Ve 2. čtvrtletí 2008 dosáhla míra ekonomické aktivity (vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších) v Jihomoravském kraji 57,1 % a klesla oproti stejnému období minulého roku o 0,9 procentního bodu. Zatímco ekonomická aktivita mužů zůstala meziročně na stejné úrovni, u žen klesla o 1,7 bodu na 47,8 %. V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj mírou ekonomické aktivity zařadil na jedenácté místo v posuzování od nejvyšší hodnoty v Hlavním městě Praze (61,4 %) po nejnižší v Libereckém kraji (56,2 %). Ve druhém a dalším zaměstnání bylo v Jihomoravském kraji zaměstnáno ve sledovaném období nejvíce osob (13,3 tisíc) v mezikrajském srovnání, přičemž počet takto zaměstnaných mužů byl o 2,4 tisíc vyšší než počet žen. Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2007 pracovalo v kraji ve druhém zaměstnání o 4,5 tisíc osob více. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu využilo v Jihomoravském kraji 31,6 tisíc osob (o 2,1 tisíc osob více než ve 2. čtvrtletí 2007), z tohoto počtu 72,5 % připadlo na ženy. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji ve sledovaném období dosáhl 23,9 tisíc osob a meziročně klesl o 6,6 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo 3,7 tisíc, počet nezaměstnaných mužů klesl o 2,8 tisíc. Ve 2. čtvrtletí 2008 byl v Jihomoravském kraji v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší počet nezaměstnaných osob po krajích Moravskoslezském (46,2 tisíc) a Ústeckém (29,9 tisíc). V Ústeckém kraji došlo současně k nejvyššímu úbytku nezaměstnaných ve srovnání se stejným obdobím 2007, a to o 11,3 tisíc osob. . Ve sledovaném období klesla v Jihomoravském kraji obecná míra nezaměstnanosti o 1,1 procentních bodů a činila 4,3 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce, kdy čitatel zahrnuje nezaměstnané podle ILO a jmenovatel zahrnuje pracovní síly podle ILO). Obecná míra nezaměstnanosti žen dosáhla 5,6 % a snížila se proti 2. čtvrtletí 2007 o 1,3 procentních bodů. V mezikrajském srovnání zaznamenali nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji (7,6 %), nejnižší nezaměstnanost zaznamenali již tradičně v Praze (1,8 %). Jihomoravskému kraji připadla v tomto srovnání pomyslná devátá příčka v pořadí od nejnižší obecné míry nezaměstnanosti. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra registrované nezaměstnanosti k 30. 6. 2008 v Jihomoravském kraji 5,68 % (meziročně poklesla o 1,45 procentního bodu). Jihomoravský kraj se tak v mezikrajském srovnání opět zařadil na čtvrté místo v pořadí od nejvyšší míry registrované nezaměstnanosti a o 0,67 procentních bodů přesáhl republikový průměr. Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti zaznamenali už tradičně Ústeckém kraji (9,32 %), ačkoliv i tady došlo k meziročnímu snížení, nejnižší nezaměstnanost byla dosažena jako obvykle v Hlavním městě Praze (1,96 %). Ve srovnání s 30. 6. 2007 došlo k největšímu snížení registrované míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, a to o 2,66 procentního bodu. Rovněž ke konci 1. pololetí 2008 se projevil v Jihomoravském kraji výrazný rozdíl v nezaměstnanosti žen a mužů. K 30. 6. 2008 byla registrovaná míra nezaměstnanosti žen o 3,05 procentních bodů vyšší než u mužů. Registrovaná míra nezaměstnanosti mužů byla k 30. 6. 2008 čtvrtá nejvyšší v mezikrajském srovnání, nezaměstnanost žen zařadila Jihomoravský kraj na třetí místo v tomto srovnání. Při meziokresním srovnání byla v Jihomoravském kraji nejvyšší nezaměstnanost mužů i žen v okrese Hodonín. K 30. 6. 2008 registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji 36 409 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho 56,4 % připadlo na ženy. Oproti stejnému datu roku 2007 klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání o 19,4 %. Z uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji bylo ke konci června 34 327 dosažitelných (94,3 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). Meziročně se výrazně snížil počet uchazečů o práci u všech sledovaných skupin, především u absolventů škol, kterých se na úřadech práce ucházelo o zaměstnání o 26,4 % méně než ke stejném datu roku 2007. Ke sledovanému datu bylo uchazečům o zaměstnání nabízeno o 37,9 % více volných pracovních míst než v loňském roce. Úřady práce v Jihomoravském kraji evidovaly ve sledovaném období 16 415 volných pracovních míst, z nichž téměř polovinu nabízelo Brno-město. Pouze v okresech Brno-město (nárůst o 105,8 %) a Brno-venkov (nárůst o 43,2 %) se v 1. pololetí 2008 nabídka volných míst meziročně zvýšila, v ostatních okresech Jihomoravského kraje došlo ke snížení, a to především v okrese Hodonín (o 28,8 %). Počet uchazečů na jedno pracovní místo se ve většině okresů snížil, především v okrese Brno-město, ve dvou okresech (Blansko a Hodonín) však na jedno pracovní místo připadalo v meziročním srovnání více uchazečů. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA K 30. 6. 2008 bylo v registru ekonomických subjektů (RES) v Jihomoravském kraji evidováno celkem 273 783 subjektů, což představovalo 10,9 % z celorepublikového registru. Oproti stejnému datu 2007 se počet jednotek v registru Jihomoravského kraje zvýšil o 2,7 %, to je v absolutním vyjádření o 7 321 subjektů. Největší počet registrovaných jednotek jako vždy připadl na Brno-město (40,8 %), v okrese Brno-venkov zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst v meziokresním srovnání (o 4,3 %). Z hlediska právní formy připadlo 77,2 % na fyzické osoby, a to především na fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, jejichž počet 185 217 meziročně vzrostl o 2,1 %. Převážná část právnických osob připadla na obchodní společnosti (36 673, tj. 58,7 %), jejichž počet vzrostl ve srovnání se stejným obdobím 2007 o 3 966 subjektů. Většina těchto společností (90,3 %) byla zaregistrována jako společnost s ručením omezeným. Na soukromé rolníky a zemědělské podnikatele připadlo 6,4 % (13 537) z celkového počtu fyzických osob. Z hlediska odvětvové struktury RES se více než čtvrtina (70 731) subjektů se zabývala obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, 58 287 subjektů (21,3 %) zajišťovalo služby převážně pro podniky nebo podnikalo v oblasti nemovitostí, 37 579 subjektů (13,7 %) podnikalo v průmyslu a 31 814 subjektů (11,6 %) ve stavebnictví. Při členění podle kategorie počtu zaměstnanců pokračoval trend předcházejících období. Nejpočetnější skupinou (87,2 %) byly jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,7 % jednotek zaměstnávalo 1 až 5 zaměstnanců a 30 firem mělo 1 000 a více zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ V 1. pololetí 2008 evidovaly stavební úřady Jihomoravského kraje celkem 7 457 stavebních ohlášení a povolení (dále SOP), tedy druhý nejvyšší počet v mezikrajském srovnání po kraji Středočeském, kde bylo vydáno 10 591 SOP. Ve sledovaném období byl v Jihomoravském kraji zaznamenán meziroční nárůst jak počtu vydaných SOP (o 14,7 %), tak také orientační hodnoty staveb (o 28,5 %). Nejvíce SOP evidovaly opět stavební úřady v okrese Brno-venkov (2 077), na který připadlo 27,9 % z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji. Naopak v okrese Břeclav vydali ve sledovaném období nejméně SOP (609) a v tomto okrese také zaznamenali nejvyšší meziroční pokles v meziokresním srovnání (o 25,2 %). Nejvíce vzrostl meziročně počet SOP v okrese Vyškov, a to o 110,9 %. Z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji připadalo 56,0 % na stavby budov, na které bylo v 1. pololetí 2008 vydáno 4 174 stavebních povolení v orientační hodnotě 16,9 mld. Kč. Z tohoto počtu bylo nejvíce (63,3 %) povolení vydáno na změnu dokončených staveb bytových a nebytových budov. V meziokresním srovnání připadlo nejvíce SOP na stavby bytových budov na okres Brno-město, z nichž 88,3 % bylo vydáno na změny dokončených staveb. Naproti tomu v okrese Brno-venkov, kde vydali druhý nejvyšší počet SOP na stavby bytových budov v kraji, připadlo 55,8 % na novou výstavbu bytových budov. Orientační hodnota staveb (21 mld. Kč), která zařadila v 1. pololetí 2008 Jihomoravský kraj na třetí místo v mezikrajském srovnání, vzrostla meziročně o 28,5 %. Nejvyšší orientační hodnotu staveb zaznamenali v Hlavním městě Praze (28,3 mld. Kč), nejvyšší nárůst v porovnání s 1. pololetím 2007 vykázali v kraji Libereckém (o 70,7 %). Orientační hodnota staveb vzrostla meziročně téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje (nejvíce v okrese Břeclav o 236,8 %), k poklesu došlo v okrese Vyškov (o 17,0 %) a v okrese Brno-město (o 10,6 %), na který však připadla v absolutním vyjádření nejvyšší orientační hodnota v meziokresním srovnání. Průměrná hodnota na jedno SOP v okrese Břeclav dosáhla více jak dvojnásobku průměru v kraji (6,5 mld. Kč) a výrazně převyšovala tyto hodnoty v ostatních okresech. V 1. pololetí 2008 byI v Jihomoravském kraji vydán nejvyšší počet ohlášení a povolení na stavby na ochranu životního prostředí (1 959) v ČR. Oproti stejnému období roku 2007 vzrostl v kraji počet SOP na tento typ staveb o 43,2 %. Zatímco 39,5 % těchto SOP bylo vydáno v okrese Brno-venkov, orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Znojmo, kde na 424 vydaných SOP připadlo 27,1% (0,4 mld. Kč) orientační hodnoty staveb na ochranu životního prostředí v Jihomoravském kraji. BYTOVÁ VÝSTAVBA V 1. pololetí 2008 došlo v Jihomoravském kraji k meziročnímu poklesu ve všech fázích výstavby. Počtem 2 137 zahájených bytů se v 1. pololetí 2008 zařadil Jihomoravský kraj na třetí místo v meziokresním srovnání. Více bytů zahájili jen ve Středočeském kraji (4 978) a v Hlavním městě Praze (3 742). Ve většině krajů byl zaznamenán meziroční nárůst zahájené výstavby (nejvíce v Karlovarském kraji o 51,6 %), Jihomoravský kraj však patřil mezi ty kraje, kde naopak došlo k poklesu. Meziroční pokles se projevil téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje (nejvíce v Brně-městě o 33,5 %), nárůst zaznamenali pouze v okrese Blansko (o 74,1 %) a Hodonín (o 25,9 %). V absolutním vyjádření zahájili nejvíce bytů v okrese Brno-venkov (679 bytů), na který i přes meziroční pokles tohoto typu výstavby připadlo 31,8 % z celkového počtu zahájených bytů v kraji. Zahájená výstavba bytů v rodinných domech v kraji byla více jak dvojnásobná v porovnání s byty v bytových domech. Již tradičně nejvíce zahájených bytů v rodinných domech v Jihomoravském kraji připadlo na okres Brno-venkov (37,0 %). Ve sledovaném období bylo v Jihomoravském kraji dokončeno 1 763 bytů, tedy o 16 % méně oproti 1. pololetí 2007. Byl to třetí nejvyšší počet v mezikrajském srovnání. Pouze čtyři okresy Jihomoravského kraje zaznamenaly meziroční nárůst dokončené výstavby, nejvíce okres Hodonín o 45,5 %. Ve třech okresech došlo k poklesu, a to především v Brně-městě, kde bylo dokončeno o 33 % bytů méně než ve stejném období 2007. I přes tuto skutečnost na Brno-město připadlo 34,3 % (604 bytů) z celkového počtu dokončených bytů v kraji. V Jihomoravském kraji bylo v rodinných domech dokončeno o 330 bytů více než v bytových domech. Zatímco 69,1 % dokončených bytů v bytových domech připadlo na Brno-město (386 bytů), 37,5 % z celkového počtu bytů v rodinných domech dokončili v okrese Brno-venkov (333 bytů). Meziročně byl v kraji zaznamenán nárůst dokončené výstavby bytů v rodinných domech o 23,0 %, v okrese Znojmo byl nárůst dokonce 55,9 %. Ve sledovaném období však bylo dokončeno téměř o polovinu méně bytů v bytových domech ve srovnání s 1. pololetím 2007. Jihomoravský kraj měl k 30. 6. 2008 druhý nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice (20 132 bytů, pokles o 0,6 % v meziročním porovnání). Z nich 26,4 % bytů bylo rozestavěno v okrese Brno-město a 24,0 % bytů v okrese Brno-venkov. V rozestavěnosti k 30. 6. 2008 převažovaly byty v rodinných domech nad bytovými domy o 139,7 %. V 1. pololetí 2008 byla v Jihomoravském kraji zahájena výstavba 60 bytů v domech s pečovatelskou službou, tedy o 47 bytů více než ve stejném období 2007. Po vysokém nárůstu modernizací bytového fondu v minulých letech dochází pomalu k útlumu této stavební činnosti. V Jihomoravském kraji bylo sice v 1. pololetí dokončeno o 1,1 % více modernizací než ve stejném období minulého roku, pokračoval však meziroční pokles zahájených modernizací (o 31,3 %). ZEMĚDĚLSTVÍ Výroba masa zaznamenala v České republice v 1. pololetí 2008 meziroční pokles o 3 %. Jihomoravský kraj, kde došlo meziročně ke snížení výroby masa o 10 %, se na celkové republikové výrobě masa podílel 12,2 %. Výroba masa je v kraji zaměřena především na vepřové maso, kterého bylo v 1. pololetí 2008 vyrobeno 22 653 tun (meziroční snížení o 8,8 %), tedy třetí největší množství v mezikrajském srovnání. Výrobě vepřového masa připadlo v Jihomoravském kraji 91,4 % z celkové výroby masa. Na hovězí a telecí maso připadlo pouze 8,6 % výroby a zbývající nevýznamný podíl výroby masa v kraji připadl na maso skopové a koňské. V prodeji rostlinných výrobků si Jihomoravský kraj zachoval i v 1. pololetí 2008 svoji důležitou roli, a to především v prodeji obilovin. Ve sledovaném období bylo v kraji prodáno druhé největší množství obilovin v mezikrajském srovnání (14,1 % z celkových 1 234 775 tun obilovin prodaných v ČR) po Středočeském kraji. Meziročně však prodej obilovin v Jihomoravském kraji vykázal pokles o 12,4 %. Nejvýznamnější pro prodej rostlinných výrobků v Jihomoravském kraji byla pšenice. Ve sledovaném období jí bylo prodáno 79 416 tun, tedy 45,5 % z celkového prodeje obilovin v kraji. V 1. pololetí 2008 klesl meziročně v Jihomoravském kraji o 27,0 % prodej luštěnin, i tak to ale znamenalo největší prodané množství v mezikrajském srovnání. Zatímco výrazně vzrostl prodej cukrovky technické a řepky, tradiční komodity Jihomoravského kraje, ovoce a zelenina, zaznamenaly významný meziroční propad. U zeleniny to bylo snížení o 37,7 % a u ovoce o 41,0 %. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v prvním pololetí roku 2008 sídlilo celkem 287 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelském průmyslu, přičemž skoro polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení jinde neuvedených (54 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (42 podniků) a výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (37 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 83,2 tisíc zaměstnanců (přepočtené osoby), což byl třetí nejvyšší počet mezi kraji, průměrný evidenční počet zaměstnanců se proti stejnému období roku 2007 snížil o 1,9 %, tj. o 1,6 tisíc osob. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 21 465 Kč, proti 1. pololetí roku 2007 se zvýšila o 2 266 Kč, mezi ostatními kraji svou výší sice zaujímá až deváté místo, ovšem relativní nárůst o 11,8 % byl třetí nejvyšší (po Hl. m. Praze a Pardubickém kraji). Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (27 918 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (26 419 Kč) a v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (23 812 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích v prvním pololetí tohoto roku přesáhly částku 112 miliard Kč (pátý nejvyšší objem mezi kraji). Proti stejnému období loňského roku tyto tržby vzrostly o 11,8 miliardy Kč, což představuje nárůst o 11,7 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků zabývajícími se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody, zde se tržby zvýšily třikrát a dále v podnicích vyrábějících vlákninu, papír a výrobky z papíru, zde se tržby zvýšily o 15,8 %. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly hodnoty více než 98 mld. Kč a proti prvnímu pololetí roku 2007 vzrostly o 0,2 %. K nejvyššímu nárůstu těchto tržeb došlo v podnicích stejných odvětví, i když v obráceném pořadí, tedy v podnicích vyrábějících vlákninu, papír a výrobky z papíru (o 15,6 %) a v podnicích zabývajícími se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody (o 13,4 %). V přepočtu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj na deváté místo v České republice. STAVEBNICTVÍ V 1. pololetí 2008 bylo v České republice 2 397 podniků s 20 a více zaměstnanci, jejichž hlavní činnost byla zaměřena na stavební výrobu. Z tohoto počtu bylo 289 subjektů (12,1 %) evidováno na území Jihomoravského kraje. V mezikrajském srovnání tak na Jihomoravský kraj připadl druhý největší počet těchto podniků po Hlavním městě Praze (365). Většina z nich (50,2 %) byla evidována v Brně-městě. Oproti stejnému období 2007 se počet stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje snížil o 3 subjekty. V 1. pololetí 2008 dosáhly stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) i základní stavební výroba (ZSV) v Jihomoravském kraji nadprůměrného tempa růstu, přestože meziroční nárůst nedosáhl tak vysokého růstu jako ve stejném období roku 2007. V 1. pololetí 2008 vykázaly stavební práce podle dodavatelských smluv meziroční nárůst o 5,1 % a základní stavební výroba se zvýšila o 10,9 %. Ve sledovaném období si Jihomoravský kraj připsal tradičně druhý nejvyšší objem stavebních prací po Hlavním městě Praze. Ze stavebních prací „S“ (27 001 mil. Kč) bylo ve sledovaném období v Jihomoravském kraji 95,0 % provedeno v tuzemsku. Tuzemské stavební práce vzrostly v kraji meziročně o 10,5 % a z jejich celkového objemu (25 661 mil. Kč) připadlo 94,3 % na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Na tomto typu výstavby se podílelo především pozemní stavitelství (52,3 %), u něhož však došlo meziročně k poklesu o 1,8 %. Stavební práce „S“ zaznamenaly meziroční nárůst téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje (nejvíce v okrese Blansko o 60 %), výjimkou byly pouze firmy sídlící v okrese Břeclav (pokles o 0,1 %) a Hodonín (pokles o 1,7 %). V absolutním vyjádření připadl nejvyšší objem prací „S“ i ZSV na Brno-město. Základní stavební výroba vzrostla meziročně ve všech okresech Jihomoravského kraje, a to především v okrese Blansko o 33,1 %. V prvním pololetí 2008 zaměstnávaly sledované stavební podniky v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší počet zaměstnanců v mezikrajském srovnání po Hlavním městě Praze, přesto však průměrný evidenční počet zaměstnanců (který činil 21 976 fyzických osob) poklesl meziročně o 1,1 %. Zatímco ke snížení stavu zaměstnanců došlo v devíti krajích, nárůst průměrné mzdy zaznamenali ve všech krajích ČR. V Jihomoravském kraji činila průměrná mzda zaměstnanců sledovaných stavebních podniků 25 205 Kč a vzrostla oproti 1. pololetí 2007 o 12,6 %. Nejvyšší počet zaměstnanců připadl na stavební podniky v okrese Brno-město (66,2 % z celkového počtu zaměstnanců v kraji) přestože zde došlo k meziročnímu snížení o 3,0 %. V Brně-městě také pobírali zaměstnanci nejvyšší průměrnou mzdu (29 118 Kč) v kraji, relativně nejvyšší meziroční nárůst však zaznamenala mzda v okrese Znojmo (o 16,0 %). Nárůst produktivity práce byl meziročně zaznamenán u většiny krajů. V Jihomoravském kraji vzrostla produktivita práce z prací „S“ o 6,2 % a u ZSV o 12,1 %. V mezikrajském srovnání produktivity práce z „S“ patřilo Jihomoravskému kraji druhé místo a produktivitou práce ze ZSV se zařadil na třetí místo. CESTOVNÍ RUCH Významnou roli hraje Jihomoravský kraj rovněž v oblasti cestovního ruchu. V 1. pololetí se v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje ubytoval druhý největší počet hostů v mezikrajském srovnání po Hlavním městě Praze, v počtu ubytovaných rezidentů připadlo Jihomoravskému kraji místo první. Meziročně se počet ubytovaných osob v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje zvýšil o 6,6 %. Z 523 tisíc hostů, kteří se ubytovali ve sledovaném období v těchto ubytovacích zařízeních, bylo 39,5 % nerezidentů. Jejich počet (téměř 207 tisíc) zařadil Jihomoravský kraj na třetí místo v mezikrajském srovnání, přičemž téměř 60 % všech hostů nerezidentů v ČR se ubytovalo v Hlavním městě Praze. |