2.1 Vývoj počtu obyvatel K zásadním odlišnostem o
2.1 Vývoj počtu obyvatel
K zásadním odlišnostem oproti předchozím sčítáním patří, že ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva.
Okres Vyškov je počtem 86 467 obyvatel nejmenším okresem Jihomoravského kraje. Oproti roku 1991 se počet obyvatel snížil o 108 osob, což je pokles o 0,1%. Nejvyšší stav obyvatel v okrese v letech sčítání z dlouhodobého hlediska byl v roce 1930 a dosáhl stavu 93 365 obyvatel. Po 1. světové válce, v roce 1921, zde žilo 90 958 osob. Po 2. světové válce při sčítání v roce 1950 dosáhl stav obyvatel 85 860 osob, což je srovnatelný údaj s rokem 1900, kdy zde bylo celkem 83 582 osob.
Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Snížení počtu obyvatel proti roku 1991 je zaznamenáno u 44 obcí, v jedné obci byl konstantní stav a v 36 obcích se stav obyvatel zvýšil. Pokud obce bereme z hlediska dělení na města a ostatní venkovské obce, potom vidíme nárůst počtu městského obyvatelstva a pokles počtu venkovského (kromě posledního desetiletí). Z měst nejvyšší nárůst počtu obyvatel v absolutním vyjádření vykázaly Bučovice (zvýšení o 156 osob), z obcí se stav obyvatel zvýšil nejvíce v Pustiměři (+120 osob) a v Letonicích (+62 osob). Naopak nejvyšší snížení bylo z měst u Vyškova (-182 osob), z obcí pak v Nesovicích (-67 osob) a ve Studnicích (-64 osob). Pokles počtu obyvatel v relativním vyjádření je nejvyšší v Březině (-22,2%) a v Kožušicích (-21,5%), relativní přírůstek byl nejvyšší v Křižanovicích u Vyškova (+18,3%) a v Nevojicích (+11,6%).
Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991-2000
Bilance pohybu obyvatel v letech 1991-2000 vykazuje proti předešlému období v jednotlivých položkách určité vývojové odlišnosti. Zatímco v letech 1981-1990 byl přirozený přírůstek 5x kladný a 5x záporný, v dalším desetiletí je pouze ve dvou letech kladný. V 80. letech se narodilo více dětí (během let 1981-1990 to bylo 11 818 živě narozených dětí proti 8 624 narozených v letech 1991-2000). Rozdíly jsou i u salda migrace, ve sledovaném desetiletí je kladné v 9 případech, kdežto v 80. letech bylo kladné pouze třikrát. V konečném důsledku byl celkový přírůstek ve sledovaném desetiletí čtyřikrát kladný, což byl stav stejný jako v předešlém desetiletí.
2.2 Struktura obyvatelstva
Z celkového počtu obyvatel okresu tvoří 50,9% ženy, tento podíl je o 0,1 bodu nižší než v roce 1991, ale už o 0,8 bodu nižší než v roce 1970. Vývoj podílu ovlivnil zejména dlouhodobě snižující se podíl narozených dívek (v posledním desetiletí se ovšem narodilo 4 315 dívek a 4 309 chlapců) a vyšší úmrtnost mužů (ve sledovaném desetiletí zemřelo 5 088 mužů a 4 978 žen). Důsledkem tohoto vývoje je fakt, že ve všech pětiletých věkových skupinách až do 54 roků včetně (kromě kategorie do 4 let věku) převažuje podíl mužů. Od této věkové skupiny mají převahu ženy, od věku 75 let převahu výraznou. Ve věkové skupině do 15 let je celkem 50,9% mužů (v roce 1991 to bylo 51,6%), ve skupině od 15 do 64 let je 50,8% mužů (v roce 1991 celkem 50,5%) a od 65 let výše je mužů pouze 38,3% (v roce 1991 též 38,3%).
Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin
Ve srovnání se sčítáním v roce 1991 došlo k výraznému poklesu zastoupení věkové kategorie do 14 let, podíl 16,7% je o 5,0 bodu nižší, než před 10 lety. Projevil se zde vliv nízké porodnosti a vliv stěhování, kdy do okresu přibývají zřejmě osoby starší. V konečném důsledku se zvýšil průměrný věk obyvatel okresu na 38,5 roku, což je o 2,3 roku více než v roce 1980. Obcí s nejmladším obyvatelstem je Březina s věkovým průměrem 33,9 roku a Rybníček (34,3 roku), naopak nejvyšší věkový průměr je v obci Hvězdlice ( 48,3 roku) a Kožušice (45,8 roku). Celkem ve 27 obcích okresu je průměrný věk vyšší než 40 let.
Do složení obyvatelstva podle rodinného stavu se promítly posuny věkových skupin obyvatelstva a změny v úrovni sňatečnosti a rozvodovosti. Výrazně tak vzrostl počet svobodných mužů i žen ve stáří 20 až 29 let (u mužů zvýšení počtu z 2 794 na 5 293, u žen zvýšení z 1 001 na 3 475). Celkově poklesl počet vdaných či ženatých, těchto osob bylo 41 576, což bylo o 2 270, tj o 5,2% méně, než v roce 1991. Za 10 let bylo na okrese Vyškov uzavřeno 4 776 sňatků, naopak rozvedeno bylo 1 993 manželství. Nárůst počtu rozvedených mužů je výrazný, zvýšil se o 953 mužů (o 72,5%) a činí 2 268 osob. Počet rozvedených žen byl 2 784, což bylo o 1 095 více (o 64,8%), než v roce 1991.
Z národnostního hlediska patří okres Vyškov do skupiny okresů s nízkým podílem jiných národností. K české, moravské a slezské národnosti se hlásilo 96,1% osob, ke slovenské národnosti 1,4% osob, k ostatním národnostem 0,8%, když 1,7% osob národnost neuvedlo. Zajímavostí je pokles zájmu hlásit se k moravské národnosti. Jestliže v roce 1991 se k moravské národnosti hlásilo 59,0% obyvatel a k české 37,9%, v roce 2001 se k moravské národnosti přihlásilo pouze 17,7% obyvatel a k české 78,4% obyvatel.
Státní občanství České republiky mělo k datu sčítání 86 064 osob, státní občanství Slovenské republiky mělo 106 osob, občanství zemí Evropské unie 23 osob a státní občanství ostatních zemí včetně neuvedeného občanství mělo 274 osob.
K 1. březnu 2001 žilo celkem 45 721 občanů (52,9%) v obci, ve které se narodili a 83 264 (96,3%) osob žilo ve stejné obci, jako před rokem.
Stejně jako ve sčítání v roce 1991 byla i nyní možnost svobodně se přihlásit k náboženskému vyznání. Celkem 42 138 osob, což je 48,7%, uvedlo, že je bez vyznání (v roce 1991 podíl činil 27,6%) a 7 626 osob, tedy 8,8%, se k této otázce nevyjádřilo (v roce 1991 neuvedlo 16,3% osob). K některému z náboženských vyznání se přihlásilo celkem 36 703 obyvatel, což je 42,4%. Nejvíce je zastoupena Církev římskokatolická, ke které se hlásí 33 686 osob. Proti roku 1991 je to však významný pokles podílu věřících, neboť před 10 lety činil tento podíl 56,1%. Z celkového počtu věřících je 20 483 žen, což je 55,8 procentní zastoupení. Z pohledu pětiletých věkových skupin stoupá s přibývajícími roky procento věřících. Jestliže je ve skupině 20-24 let 26,6% věřících, pak v kategorii 40-44 let je to 35,5%, skupina 60-64 let má již 74,3% a nad 80 let dokonce 82,1% věřících osob. Celkem 14 obcí má podíl věřícího obyvatelstva nad 60 procent, obec Nové Sady má dokonce 74,4% věřících osob a Dětkovice 73,3% věřících. Naopak nejnižší podíl věřících byl zaznamenán v Březině s 14,3% věřících a ve Vyškově s 30,2% věřících.
Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání
Vývoj posledních 10 let v oblasti vzdělání obyvatelstva přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Při zvýšení počtu obyvatel starších 15 let o 4 208 se počet osob se základním vzděláním snížil o 6 909 osob (2 703 mužů a 4 206 žen). Naproti tomu počet osob s vysokoškolským vzděláním vzrostl o 1 236 osob (548 mužů a 688 žen), podíl vysokoškolsky vzdělaných osob dosáhl 7,2% a byl o 1,6 bodu vyšší než v roce 1991. Celkový podíl osob, kteří dokončili školu s maturitou, činil 25,6%, což bylo o 6,0 bodu více než v minulém sčítání.
2.3 Plodnost žen
V roce 2001 žilo v okrese Vyškov 36 937 žen ve věku nad 15 let, kterým se v průběhu života k datu sčítání živě narodilo 63 125 dětí.
Svobodných žen ve věku nad 15 let je v okrese Vyškov 7 409 (20,1% z celku) a z tohoto počtu je 79,8% bezdětných, 364 žen, což je 4,9%, má 1 dítě. V této kategorii však 1 033 žen údaje o počtu dětí neuvedlo. Na 1 svobodnou ženu připadlo v průměru 0,10 živě narozených dětí. Vdaných žen bylo k datu sčítání 20 789, což bylo 56,3% všech žen (pouze 162 údaje o dětech neuvedlo). Zde převažují ženy se dvěma dětmi, jejich podíl činil 52,8% a dosáhl počtu 10 971 žen. Bez dětí bylo 941 vdaných žen, což bylo 4,5%. Pro úplnost, jedno dítě má 3 364 žen (16,2%), 3 děti mělo 4 288 vdaných žen (20,6%) a 4 děti a více celkem 1 063 žen (5,1%). Na jednu vdanou ženu v průměru připadlo 2,08 dětí.
U rozvedených žen, kterých bylo 2 784, opět převažují ženy se 2 dětmi - celkem 1 196 žen, tedy 43,0%. Následují ženy s 1 dítětem - 750 žen, tj. 26,9%, se 3 dětmi - 479 žen, tj. 17,2%, se 4 a více dětmi bylo 201 žen, tedy 7,2% a bezdětných v této kategorii bylo 130 žen - 4,7% žen. Pouze 28 rozvedených žen údaje o dětech neuvedlo a připadá na ně v průměru 1,99 dětí. Žen ovdovělých a s nezjištěným rodinným stavem bylo k datu sčítání 5 955, také zde převažují ženy se 2 dětmi (2 441 žen - 41,0%), následují ženy se 3 dětmi (1 550 žen - 26,0%), se 4 a více dětmi (836 žen - 14,0%). Ovdovělých žen s 1 dítětem bylo 752 - 12,6% a bezdětných pak 252 - 4,2%. U ovdovělých žen byl zaznamenán nejvyšší průměrný počet živě narozených dětí, když dosáhl počtu 2,43 dětí.
2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva
Údaj o počtu ekonomicky aktivních osob není plně srovnatelný na předchozí cenzy. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří zaměstnaní (zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, osoby na mateřské dovolené) a nezaměstnaní. Ke dni sčítání bylo v okrese Vyškov 43 848 ekonomicky aktivních osob, což bylo 50,7% z celkového počtu bydlícího obyvatelstva. Na tomto počtu se podílely ženy 44,3%. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva poklesl, v roce 1991 činil 50,9%, avšak v roce 1980 jen 50,1%. V absolutním vyjádření je počet ekonomicky aktivních v roce 2001 proti roku 1991 o 235 osob nižší. Z ekonomicky aktivních bylo 39 536 zaměstnaných (45,7% z celkového počtu obyvatel), podíl žen činil 43,6%.
Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity
1) v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené
Srovnání výsledků posledních dvou sčítání u osob ekonomicky neaktivních ukazuje na jedné straně nárůst podílu nepracujících důchodců z 20,9% celkového stavu obyvatel v roce 1991 na 22,4% v roce 2001 a na druhé straně pokles podílu dětí a studentů - z 27,6% na 18,1%. Tento vývoj ukazuje na již konstatované stárnutí populace okresu doprovázené úbytkem dětí a přírůstkem počtu důchodců.
Z obcí s nejvyšším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva je možno uvést obec Březina s 85,7%, Rostěnice s 55,0% a Hlubočany s 54,6%, celkem 30 obcí (v tom všech 5 měst) vykazuje podíl vyšší než 50 procent. Naproti tomu ve 3 obcích nedosahuje podíl aktivních osob 40 procent, jsou to Hvězdlice (34,3%), Kožušice (36,8%) a Dobročkovice (39,0%).
2.5 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva
Z hlediska dosaženého vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří největší skupinu osoby vyučené či se středním odborným vzděláním bez maturity s 48,1% (56,1 mužů a 38,0% žen), následuje skupina osob s úplným středním vzděláním s maturitou včetně nástaveb s 30,4% (24,2% mužů a 38,1% žen), 10,0% osob dosáhlo vysokoškolského vzdělání (11,8% mužů a 7,8% žen) a 10,0% ekonomicky aktivních má základní nebo neukončené vzdělání (6,6% mužů a 14,3% žen).
Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie "samostatně činní" , ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Plná srovnatelnost není ani u zařazování do jednotlivých odvětví. V roce 1991 byli vojáci základní služby zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO (Mezinárodní organizace práce) uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby).
Ve struktuře z pohledu postavení v zaměstnání tvoří největší skupinu zaměstnanci v pracovním a služebním poměru, a to 75,8% ekonomicky aktivních osob (72,9% u mužů a 79,5% u žen). Následuje skupina samostatně výdělečně činných - 10,0% (13,3% mužů a 5,9% žen) a ostatních zaměstnanců - 5,2% (4,9% mužů a 5,5% žen). Zaměstnavatelé tvoří 2,7% ekonomicky aktivních osob (3,6% mužů a 1,7% žen). Zbytek tvoří členové produkčních družstev a pomáhající rodinní příslušníci.
Z jednotlivých odvětví ekonomické činnosti, ve kterých pracují ekonomicky aktivní, je v nejvyšší míře zastoupen průmysl a to 29,9% (30,1% mužů a 29,0% žen). Ve stavebnictví pracuje 10,5% ekonomicky aktivních (17,3% mužů a 2,0% žen), v obchodě a službách 8,3% osob (6,5% muži a 10,6% ženy) a ve veřejné správě 8,1% (8,9% mužů a 7,1% žen). Za uvedení stojí ještě zemědělství - 6,0%, školství s 5,7% a zdravotnictví s 5,6%%.
Podle klasifikace zaměstnání mají mezi ekonomicky aktivními osobami převahu řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, kteří tvoří 24,0% (33,3% mužů a 12,3% žen). Vysoké zastoupení mají i techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci a to 18,5% (13,5% mužů a 24,8% žen). Následují obsluhy strojů a zařízení s 11,5% (16,5% mužů a 5,1% žen), provozní pracovníci ve službách a obchodě s 11,0% (6,1% mužů a 17,2% žen) a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s 8,0% (5,3% mužů a 11,3% žen). Dále je možno uvést vědecké a odborné duševní pracovníky se 7,9% (6,6% mužů a 9,6% žen) a zákonodárce, vedoucí a řídící pracovníky - 5,2% (6,3% mužů a 3,9% žen).
Mimo obec vyjíždí za prací z celkového počtu pracujících v okrese Vyškov celkem 20 749 osob (52,7%) a 7 808 (49,2%) všech žáků, studentů a učňů do škol. Za zaměstnáním mimo obec vyjíždějí více muži (59,6%) než ženy (49,4%). Ze všech vyjíždějících zaměstnaných osob vyjíždí denně za prací z obce téměř 86%. V územním srovnání samozřejmě více dojíždí do zaměstnání obyvatelé menších obcí, kde je mnohem méně pracovních příležitostí než ve městech. Dojížďce za zaměstnáním (i do škol) bude věnována samostatná publikace.
Počet nezaměstnaných k datu sčítání činil 4 312 osob, což bylo 5,0% z celkového stavu obyvatelstva okresu, resp. 9,8% ekonomicky aktivních osob. Mezi nezaměstnanými mírně převažují ženy, tvoří 50,7%. Z hlediska věku nezaměstnaných je maximum ve věkovém rozmezí 20-24 let a to 20,3%, dále 15,0% je ve stáří 25-29 let a 11,8% má 30-34 let. Údaje o nezaměstnanosti ze sčítání jsou odlišné od údajů, které poskytují úřady práce. Úřady práce uvádějí míru registrované nezaměstnanosti. Je to podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce a disponibilní pracovní síly. K 31. prosinci roku 2000 byla v okrese Vyškov registrovaná míra nezaměstnanosti ve výši 9,43%.
2.6 Ekonomická aktivita žen
Ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi bylo v okrese k datu sčítání 9 948. Tento počet představuje 22,7% ekonomicky aktivních osob a 51,3% ekonomicky aktivních žen. Z tohoto počtu však bylo 1 126, tj. 11,3%, žen s dětmi nezaměstnaných. Z pohledu počtu dětí a jejich stáří a rodinného stavu bylo nejvíce vdaných žen se dvěma dětmi, z nichž mladší bylo ve věku 6-14 let. Těchto žen bylo 2 538, tedy 25,5% z celku. Následovaly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 15 let a více - celkem 1 493 žen, tedy 15,0%. Další větší skupinou byly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 6-14 let - celkem 1 126 žen, tedy 11,3% žen s dětmi.