2.1 Vývoj počtu obyvatel K zásadním odlišnostem o
2.1 Vývoj počtu obyvatel
K zásadním odlišnostem oproti předchozím sčítáním patří, že ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva.
V obcích a městech okresu Hodonín žilo ke dni sčítání celkem 159 886 trvale bydlících osob. Za posledních 40 let zaznamenal vývoj počtu obyvatel značné výkyvy. V letech 1961 - 1980 se počet obyvatel stále zvyšoval, toto zvýšení se zvlášť významně projevilo v desetiletí 1970 - 1980. Vlivem vyšší porodnosti v sedmdesátých letech se zvýšil počet obyvatel ze 154 541 v roce 1970 na 162 267 v roce 1980, tj. o 5,0%. Od tohoto roku má vývoj sestupnou tendenci. Počet obyvatel se od předchozího sčítání v roce 1991 snížil o 1 232 osob, tj. o 0,8%.
Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Vývoj počtu obyvatel ve městech se odlišoval od vývoje v ostatních obcích okresu. V letech 1961 - 1991 se zvyšoval podíl městského obyvatelstva a potvrzovala se tendence koncentrace obyvatel do měst. Změna podílu městského obyvatelstva byla velmi výrazná. Jestliže v roce 1961 tvořil tento podíl 23,1%, tak při sčítání v roce 1991 to už bylo 48,1%. Tento nárůst se zastavil v uplynulém desetiletí a projevila se mírně klesající tendence podílu městského obyvatelstva proti roku 1991.
K největšímu snížení počtu obyvatel došlo převážně ve větších městech (Hodonín 869 osob, Kyjov 507 osob, Veselí nad Moravou 255 osob, Strážnice 98 osob). V kategori obcí do 1 000 obyvatel se největší snížení počtu obyvatel projevilo v Nové Lhotě (143 osob), Javorníku (129 osob, zde postupný úbytek obyvatel osady U Sabotů), Suchově (70 osob) a Vřesovicích (55 osob). Zvýšení počtu obyvatelstva se nejvíce projevilo v Lužicích (227 osob), Mutěnicích (170 osob), Rohatci (166 osob), Mikulčicích (155), Dubňanech (149 osob), Vracově (147 osob), Dolních Bojanovicích (103 osob) a Šardicích (81 osob).
Za uplynulých 40 let neustále stoupal počet trvale bydlících obyvatel pouze ve 4 obcích, a to v Miloticích, Ratíškovicích, Rohatci a Velké nad Veličkou, u ostatních obcí byl v průběhu těchto let počet obyvatel kolísavý.
Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991-2000
Jak vyplývá z pravidelného ročního statistického zjišťování o přírůstku a úbytku obyvatelstva byl vývoj od roku 1995 značně ovlivňován vyšší úmrtností než porodností. Přírůstky migrací nestačily tento úbytek vyrovnat, takže od roku 1995 byl v okrese Hodonín evidován každoročně celkový úbytek obyvatel, nejvyšší v roce 2000 - meziroční snížení o 370 osob (o 0, 2%).
2.2 Struktura obyvatelstva
V průběhu uplynulých 10 let pokračoval trend z let osmdesátých, tj. projevovalo se dlouhodobé postupné stárnutí obyvatel. Snížil se podíl mladých lidí do 14 let na 16,7%, úbytek v období 1991 - 2001 činil 9 114 dětí, tj. 25,4%. Tím byla posílena skupina obyvatel produktivního věku na 65,4%, podíl populace starší 60 let zaznamenal pouze mírný přírůstek a představoval 17,9 % z celkového počtu obyvatel okresu.
Průměrný věk v okrese se zvýšil z 35,6 let v roce 1991 na 38,0 let v roce 2001. Zvýšení věkového průměru ovlivňuje kategorie žen, kde průměrný věk 1 obyvatelky činí 39,8 let, což je více o 2,4 roky než v roce 1991. Nejnižší věkový průměr mají obce Skoronice a Josefov (35,4 let), nejvyšší Malá Vrbka (44,8 let ). V obcích i městech byl průměrný věk žen vyšší než průměrný věk mužů, což souvisí s jejich vyšší délkou života. Střední délka života neboli naděje dožití při narození činila v průměru let 1996 - 2000 u žen 78,6 let, u mužů jen 71,0 let. Na 100 mužů starších 80 let v roce 2001 připadlo 232 žen stejné věkové skupiny.
Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin
Údaje o rodinném stavu obyvatelstva dokumentují posun věkové hranice při uzavírání prvního sňatku do vyšších věkových skupin. Z celkového počtu obyvatelstva staršího 15 let bylo v roce 2001 svobodných 25,8%, ženatých nebo vdaných 57,9%, rozvedených 6,6%, ovdovělých 9,4% (u 0,3% obyvatelstva nebyl údaj o rodinném stavu zjištěn). Proti výsledkům sčítání v roce 1991 se zvýšil podíl svobodných a klesl podíl ženatých nebo vdaných. Zatímco v roce 1991 svobodní lidé ve věku 20 - 29 let tvořili více než třetinu této věkové kategorie (35,2%) a ženatí nebo vdané téměř dvě třetiny (62,0%), v roce 2001 to bylo naopak - přibližně dvě třetiny svobodných (60,6%) a víc než jedna třetina ženatých nebo vdaných (36,1%). Pokles sňatečnosti mladých lidí ukazuje na tendenci odkládat sňatek do vyššího věku včetně tendence neuzavírání manželství vůbec a vytváření nesezdaných párů.
Národnost, kterou občané deklarovali při sčítání lidu, domů a bytů, do značné míry odpovídá jejich mateřskému jazyku. Při posledních dvou sčítáních měli možnost obyvatelé vyjádřit svou příslušnost k moravské, slezské a romské národnosti. Zde došlo za uplynulých 10 let k výrazným změnám. Téměř dvě třetiny (64,6%) obyvatel využilo tuto možnost a deklarovalo v roce 1991 svou příslušnost k moravské národnosti, podíl slezské a romské národnosti byl nevýznamný. Velmi výrazný obrat nastal v roce 2001, kdy se k moravské národnosti hlásilo pouze 15,1% a podíl české národnosti se zvýšil z 32,7% na 81,5%. Z národnostních menšin významnější zastoupení měli pouze Slováci, kteří tvořili 1,6%, celkově však to je snížení o 0,6 bodu oproti roku 1991.
Stejně jako odpověď na národnost tak i odpověď na otázku náboženského vyznání byla dobrovolná. Za děti mohli zaznamenat náboženské vyznání rodiče. Obyvatelé okresu Hodonín patřili podle výsledků sčítání v roce 2001 už tradičně k silně nábožensky orientovaným s podílem 57,6% věřících, i když i zde se projevila celorepubliková sestupná tendence počtu věřících (podíl v roce 1991 činil 68,2%). K náboženskému vyznání se více hlásily ženy než muži. V průměru na 1 000 bydlících žen připadlo 616 věřících žen. Naproti tomu na 1 000 bydlících mužů připadlo 534 věřících mužů. Stupeň religiozity se lišil i uvnitř věkového složení obyvatelstva. Starší občané jsou více nábožensky orientovaní než mladší populace, rozdíl mezi kategorií obyvatel od 15 - 49 let (49,2% věřících) a kategorií obyvatel 50 a více let (77,2% věřících) představoval progresivní zvýšení o 28 bodů. Naprostá většina věřících preferovala Církev římskokatolickou (92,4% věřících), ostatní církve zaujímaly pouze zlomky procent. Nejvyšší podíl věřících byl zaznamenán v obcích Kozojídky (91,2%) a Žeraviny (90,3%), nejnižší v Hodoníně (33,7%).
Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání
Vývoj posledních 10 let v oblasti vzdělání obyvatelstva přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Při zvýšení počtu obyvatel starších 15 let o 7 882 se počet osob se základním vzděláním snížil o 12 210 osob (4 741 mužů a 7 469 žen). Naproti tomu počet osob s vysokoškolským vzděláním vzrostl o 2 040 osob (939 mužů a 1 101 žen), podíl vysokoškolsky vzdělaných osob dosáhl 6,0% a byl o 1,3 bodu vyšší než v roce 1991. Celkový podíl osob, kteří dokončili školu s maturitou, činil 24,5%, což bylo o 5,5 bodu více než v minulém sčítání.
V roce 2001 byly v populaci okresu nejpočetnější skupinou obyvatelé se středním vzděláním bez maturity, kam započítáváme i osoby vyučené (40,5%). Ve struktuře této skupiny se projevily největší rozdíly za uplynulé desetiletí. Podíl učňovského vzdělání klesl z 32,6% v roce 1991 na 21,7% v roce 2001 a více jak pětkrát se zvýšil podíl obyvatelstva se středním odborným vzděláním bez maturity, v absolutních číslech se zvýšil ze 4 602 obyvatel v roce 1991 na 25 100 v roce 2001.
Velký rozdíl ve vzdělanosti je mezi městy a ostatními obcemi. V obcích byl výrazně vyšší podíl obyvatel se základním vzděláním - 31,1% (města 24,3%), středním vzděláním bez maturity - 42,6% (města 38,3%). Ve městech je vyšší podíl středoškoláků s maturitou - 28,0% (obce 21,3%) a vysokoškoláků - 8,0% (obce 4,2 %).
K obcím s nejvyšším podílem obyvatel starších 15 let se základním vzděláním patří Nová Lhota (45,3%) a Nový Poddvorov (42,8%), z měst mají v této kategorii vzdělání nejvyšší podíl 31,3% Dubňany. Oproti tomu k obcím s nejnižším počtem obyvatel starších 15 let se základním vzděláním patří Blatnice pod Sv. Antonínkem (26,3%) a Lipov (27,0%), z měst je to Kyjov (22,2%) a Bzenec (22,8%). Nejvyšší podíl vysokoškoláků byl zaznamenán v obcích Nenkovice (7,0%) a Blatnice pod Sv. Antonínkem (6,9%), u měst drží primát město Kyjov s podílem 10,1% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel.
Podíl mužů starších 15 let s ukončeným základním vzděláním v době sčítání v roce 2001 byl 18,1% a žen 37,1%. Nižší podíl žen byl i mezi vyučenými, středoškoláky bez maturity a vysokoškoláky.
Ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vyplynulo, že 95,5% obyvatel okresu Hodonín se narodilo v České republice. Osídlení okresu rodilými obyvateli je značné. Z celkového počtu obyvatel narozených v ČR bydlí 63,7% v obcích, ve kterých se i narodila. Tím je myšleno trvalé bydliště matky v době narození sčítané osoby. Menší část (22,2%) pak tvoří obyvatelstvo s místem narození v některé jiné obci okresu. Shrnutím obou kategorií je relativně vysoký podíl sčítaných osob, které se narodily a bydlí v hodonínském okrese. Celkem je to 86,0% obyvatel. Zbývající část populace v okrese tvoří občané narození v jiných okresech České republiky. Jejich podíl činí 14,0%.
Hodonínský okres hraničí se Slovenskou republikou. V době sčítání bylo zaznamenáno 4 636 osob narozených ve Slovenské republice, což činí 83,6% všech osob narozených v zahraničí. S přibývajícím věkem se snižuje podíl osob žijících v místě svého narození. Ve věkové skupině s největší závislostí na trvalém pobytu rodičů 0 - 14 let žilo v místě narození 85,9% osob. Podíl mužů je mezi tzv. rodáky, s výjimkou kategorie 60 a více let, vyšší než podíl žen, což do značné míry souvisí se zvyklostí, že žena následuje svého partnera. Rozdíl se projevuje především v kategorii 30 - 44 let, v místě svého narození žilo 56,5 % mužů a 50,5 % žen.
2.3 Plodnost žen
V roce 2001 žilo v okrese Hodonín 68 453 žen ve věku nad 15 let, kterým se v průběhu života k datu sčítání živě narodilo 119 648 dětí.
Svobodných žen ve věku nad 15 let je v okrese Hodonín 14 014 (20,5% z celku) a z tohoto počtu je 11 130 žen, tj. 79,4% bezdětných, 684 žen, což je 4,9% má 1 dítě. V kategorii svobodných však 2 084 žen údaje o počtu dětí neuvedlo, na 1 svobodnou ženu tak připadá 0,08 živě narozených dětí.
Vdaných žen bylo k datu sčítání 38 575, což bylo 56,4% (pouze 325 žen neuvedlo údaje o dětech). Zde převažují ženy se 2 dětmi, jejich podíl činil 51,2% a dosáhl počtu 19 744 žen. Bez dětí bylo 1 707 vdaných žen, což je 4,4%. Pro úplnost, jedno dítě má 6 025 žen (15,6%), 3 děti mělo 8 299 vdaných žen (21,5%) a 4 děti a více celkem 2 475 žen (6,4%). Celkem 325 vdaných žen údaje o počtu dětí neuvedlo. Průměrně na 1 ženu připadá 2,13 živě narozených dětí.
Rozvedených žen bylo 4 860, což je 7,1% žen starších 15 let. Opět převažují ženy se 2 dětmi - 2 135 (43,9%), následují ženy s 1 dítětem - 1 247 (25,7%), se 3 dětmi - 904 žen (18,6%), se 4 a více dětmi - 304 žen (6,3%) a bezdětných v této kategorii bylo 213 žen (4,4%). Pouze 57 rozvedených žen neuvedlo údaje o dětech. V této kategorii na 1 ženu připadá 1,99 živě narozených dětí.
Žen ovdovělých a s nezjištěným rodinným stavem bylo 11 004, což je 16,1% žen starších 15 let. Opět převažují ženy se 2 dětmi - 4 187 žen (38,0%), následují ženy se 3 dětmi - 2 961 (26,9%), ženy se 4 a více dětmi - 1 967 žen (17,9%), ženy s 1 dítětem - 1 211 žen (11,0%) a bezdětných v této kategorii bylo 435 žen (4,0%). Celkem 243 žen ovdovělých a s nezjištěným stavem údaje o dětech neuvedlo, na 1 ženu této skupiny připadá 2,58 živě narozených dětí.
Ve struktuře žen podle pětiletých věkových skupin tvořily v nejnižší věkové skupině 15 - 19 let bezdětné ženy 82,6%, což je pochopitelné vzhledem k přípravě na budoucí povolání a posunu věkové hranice při narození prvního dítěte. V další věkové skupině 20 - 24 let téměř 69% tvořily ženy bezdětné a 17% ženy s jedním dítětem. Ve věkové skupině 25 - 29 let byl stav poměrně vyrovnaný (od 27,8% do 32,4%) mezi ženami bezdětnými, s jedním dítětem a dvěma dětmi. Ve věkové kategorii 30 a více let téměř polovina žen měla dvě děti.
2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva
Údaj o počtu ekonomicky aktivních osob není plně srovnatelný na předchozí cenzy. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.
Z celkového počtu obyvatel bydlících v okrese Hodonín bylo k datu sčítání 78 470 ekonomický aktivních, tj. 49,1%. V letech 1961 až 1991 se počet ekonomicky aktivních osob stále zvyšoval, největší nárůst byl v desetiletí 1970 - 1980 a činil 9,1%, v roce 1991 představoval tento nárůst oproti roku 1980 již jen 2,2%. Na snížení počtu ekonomicky aktivních v roce 2001 proti roku 1991 (pokles o 4,1%) se podílel jednak demografický vývoj obyvatelstva, pokles podílu pracujících důchodců, ale také změna metodiky v začlenění žen na mateřské dovolené. Nejvyšší podíly ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních jsou ve věkových skupinách 25 - 29 let (14,6%) a 20 - 24 let (13,6%). U mužů je nejvyšší podíl ve skupině 25 - 29 let, u žen ve skupině 45 - 49 let. Od roku 1991 došlo u ekonomicky aktivních osob k výraznému snížení podílu pracujících, tj. zaměstnaných osob (pokles o 7,1 bodu). Výrazný je rozdíl mezi počtem pracujících žen a mužů. Mezi nezaměstnanými je více mužů.
V porovnání s rokem 1991 rozhodujícím způsobem poklesla pracovní činnost důchodců, kdy 3 304 pracujícím důchodcům v roce 1991 odpovídá 1 969 těchto aktivních osob v roce 2001, pokles činí 40,4 %.
Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity
1) v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené
2.5 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva « zpět
Ve vzdělanostní struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva je největší podíl (49,6%) absolventů učňovských a středních odborných škol bez maturity, následují absolventi středných škol s maturitou včetně nástaveb a vyššího odborného vzdělání (31,0%). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva se základním vzděláním vč. neukončeného činil 10,8%, následují vysokoškoláci s podílem 8,4% ekonomicky aktivního obyvatelstva. U mužů je vyšší podíl vyučených a středoškoláků bez maturity (32,5%) a absolventů vysokých škol (5,0%), u žen je vyšší podíl ekonomicky aktivních osob se základním vzděláním (6,9%) a středoškolským s maturitou (17,1%).
Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie "samostatně činní", ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Plná srovnatelnost není ani u zařazování do jednotlivých odvětví. V roce 1991 byli vojáci základní služby zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO (Mezinárodní organizace práce) uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby).
Ve struktuře z pohledu postavení v zaměstnání tvoří největší skupinu zaměstnanci v pracovním a služebním poměru, a to 75,3% ekonomicky aktivních osob (72,6% u mužů a 78,7% u žen). Následuje skupina samostatně výdělečně činných - 9,7% (12,6% mužů a 6,1% žen) a ostatních zaměstnanců - 5,9% (3,0% mužů a 2,9% žen). Zaměstnavatelé tvoří 3,1% ekonomicky aktivních osob (3,9% mužů a 2,0% žen). Zbytek tvoří členové produkčních družstev a pomáhající rodinní příslušníci. U více jak 5% ekonomicky aktivních mužů a 6% ekonomicky aktivních žen nebylo zjištěno postavení v zaměstnání.
Ve struktuře podle jednotlivých odvětví ekonomické činnosti, ve kterých pracují ekonomicky aktivní, je v nejvyšší míře zastoupen průmysl, a to 35,1% (27 506 osob), kde nejvíce osob bylo soustředěno v potravinářském průmyslu a ve výrobě kovů vč. hutního zpracování, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Ve stavebnictví pracuje 10,5% ekonomicky aktivních, v obchodu a v opravách motorových vozidel a spotřebního zboží 10,4%. Ekonomická aktivita nebyla zjištěna u 5,4 % všech ekonomicky aktivních.
Podle klasifikace zaměstnání mají nejvyšší podíl (27,0%) řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři. Druhou skupinou s vysokým podílem (17,8%) jsou techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci. Podíl vyšší než 10% zaznamenali provozní pracovníci ve službách a obchodě. Zaměstnání nebylo zjištěno u 2,4% ekonomicky aktivních obyvatel.
Počet nezaměstnaných k datu sčítání činil 9 963 osob, což bylo 6,2% z celkového stavu obyvatelstva okresu, resp. 12,7% ekonomicky aktivních osob. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky (17,2%), vyšší než okresní průměr měli dále provozní pracovníci ve službách a obchodě. Mezi nezaměstnanými převažují muži, tvoří 53,6%. Nejvyšší podíl z nezaměstnaných je dosahován ve věkové skupině 20 - 24 let (24,6%), dále ve skupině 25 - 29 let (16,0%) a ve věkové skupině 30 - 34 let (11,2%). Údaje o nezaměstnanosti ze sčítání jsou odlišné od údajů, které poskytují úřady práce. Úřady práce uvádějí míru registrované nezaměstnanosti. Je to podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce a disponibilní pracovní síly. K 31. prosinci roku 2000 byla v okrese Hodonín registrovaná míra nezaměstnanosti ve výši 14,1%.
Mimo obec vyjíždí za prací z celkového počtu pracujících v okrese Hodonín celkem 34 421 osob (50,4%) a 12 937 (43,9%) všech žáků, studentů a učňů do škol. Za zaměstnáním mimo obec vyjíždějí více muži (57,7%) než ženy (45,4%). Ze všech vyjíždějících zaměstnaných osob vyjíždí denně za prací z obce více než 82%. V územním srovnání samozřejmě více dojíždí do zaměstnání obyvatelé menších obcí, kde je mnohem méně pracovních příležitostí než ve městech. Dojížďce za zaměstnáním (i do škol) bude věnována samostatná publikace.
2.6 Ekonomická aktivita žen
K datu sčítání lidu bylo v okrese 34 931 ekonomicky aktivních žen, z toho mělo celkem 18 208 žen (tj. 52,1% z žen patnáctiletých a starších) závislé děti. Z tohoto počtu žen bylo 86,1% vdaných. Nejvíce převažují vdané ženy se 2 závislými dětmi, z nichž mladší bylo ve věku 6 - 14 let. Těchto žen bylo 4 747, tedy 26,1% z počtu všech ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi. Druhou významnou skupinou jsou vdané ženy s 1 dítětem ve věku 15 let a více, jež tvoří 14,4% všech ekonomicky aktivních žen s dětmi (2 629). Podíl nezaměstnaných žen se závislými dětmi představoval 11,6% z úhrnu ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi, tj. 2 112 žen, u vdaných žen tento podíl činí 9,9%. Z celkového počtu ekonomicky aktivních osob tvoří ženy 44,5% a ženy se závislými dětmi 23,2%.