1.1 Charakteristika okresu Okres Hodonín leží na
1.1 Charakteristika okresu
Okres Hodonín leží na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskou republikou. Území okresu o celkové rozloze 1 087 km2 zaujímá 15,4% rozlohy území Jihomoravského kraje a je charakteristické svým protáhlým tvarem ze západu na východ. Díky příhodným přírodním podmínkám se dlouhodobý vývoj území podřizoval výlučně zemědělskému využití. Přirozené vlastnosti území byly v průběhu dlouhodobého historického vývoje rozvíjeny a přizpůsobeny potřebám místního obyvatelstva.
Z geologického hlediska je okres charakterizován členitým terénem. Patří k území Západních Karpat, náležejících k alpsko - karpatskému pásmu v Evropě. Terén je tvořen na území okresu geologickými jednotkami flyšového pásma a Vídeňské pánve. Flyšové pásmo je na území okresu zastoupeno tzv. račanskou a bělokarpatskou jednotkou. Nejstarší sedimenty bělokarpatské jednotky vycházejí na povrch na hlavním hřebeni Bílých Karpat jižně od Radějova, naproti tomu račanská jednotka vytváří pohoří Chřiby, podloží Vídeňské pánve a v prostoru Bílých Karpat leží pod jednotkou bělokarpatskou. Flyšové horniny budují převážně horské a vrchovinné části okresu, naproti tomu do Vídeňské pánve patří pahorkatiny a Dolnomoravský úval. Ten je přirozenou osou okresu, mající směr severovýchod - jihozápad a prochází středem Vídeňské pánve. Značnou část obou geologických útvarů pokrývají sedimenty čtvrtohorního stáří. Skutečností je, že ve čtvrtohorách byl terén okresu dotvořen do dnešní podoby. Vídeňská pánev je vnitrohorská sníženina pokrývající střed okresu, na severozápadě omezená Ždánickým lesem a Chřiby a na jihovýchodě Bílými Karpaty. Její podloží opět tvoří horniny flyšového pásma. Flyšové pásmo je charakteristické nedostatkem podzemní vody, často převažují jílovcové vrstvy nad pískovcovými. Střední nadmořská výška okresu je 263 m. Nejvýše položené místo okresu je hora Čupec v Bílých Karpatech (819 m n. m.), nejníže položený bod (159,5 m n.m.) leží u obce Mikulčice, v místě, kde řeka Morava opouští území okresu.
Zemědělská půda tvoří z plochy okresu 64,23%. Nejkvalitnější jsou plochy v nivě řeky Moravy, v západní a severovýchodní části okresu, kde mohou zemědělci plně využít kvalitní klimatické, terénní i půdní podmínky. Současný trend ve vývoji zemědělství naznačuje, že veškeré zemědělsky vhodné plochy jsou využívány a stačí svému účelu a není nutné je rozšiřovat na úkor jiných ploch.
Okres Hodonín se vyznačuje jednou z nejnižších lesnatostí v rámci Jihomoravského kraje. Lesní půda tvoří 27 tis. ha, což představuje lesnatost přibližně 25%. Lesní porosty se uchovaly všude tam, kde nebylo možné zemědělské využití ve větším měřítku. Významné jsou svým zalesněním Chřiby a Ždánický les na severozápadě území a Bílé Karpaty na západě území. Bílé Karpaty byly vzhledem k velkému přírodnímu bohatství v roce 1980 vyhlášeny na ploše 715 km2 chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO.
Území okresu Hodonín náleží spolu s téměř celou Moravou k povodí řeky Moravy a je odvodňováno směrem k jihu. Z povodí řeky Moravy lze na území okresu vyčlenit tři dílčí povodí. Prvním je povodí řeky Moravy po soutok s Myjavou na východě území, druhé dílčí povodí - povodí řeky Dyje s jejími přítoky Kyjovkou a Trkmankou - zahrnuje západní část okresu. Třetím z nich je povodí Myjavy s říčkou Teplicí, odvodňující malou východní část okresu. Západní část okresu nemá příznivé hydrogeologické podmínky, ale vzhledem k vysokému stupni integrace vodárenských zařízení je umožněno racionální využívání zdrojů podzemních vod v této oblasti. Většina povrchových toků vykazuje mírný až silný stupeň znečištění, v posledních letech se však kvalita zlepšuje a vytváří se podmínky k postupné obnově. Část řeky Moravy bude využívána jako součást trasy průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe, zbylý úsek bude veden umělým korytem. Průplav bude procházet hodonínským okresem v celkové délce 30 km. Na území okresu se nachází několik z mála zdrojů minerálních vod jižní Moravy. V současné době jsou však využívány pouze chlorido - jodidové vody v lázních Hodonín.
Z hlediska podnebí leží okres v nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky. Převládající klimatickou oblastí okresu je klimatická teplá oblast. Chřiby, Bílé Karpaty a Ždánický les leží v mírně teplé klimatické oblasti. Nejteplejší část okresu je reprezentována stanicemi Strážnice a Hodonín s průměrnou roční teplotou 9,4 až 9,5 oC. Převládající směr větrů na okrese Hodonín je jihovýchod - severozápad.
Při závěrečných fázích vývoje Západních Karpat a s tím spojeným vznikem Vídeňské pánve, vytvořené horniny flyšového pásma zůstaly pod povrchem a je na ně vázána řada ložisek ropy a plynu. Postupně se ovšem těžba z oblasti Vídeňské pánve z okolí Hodonína, Lužic a Poddvorova přesouvá na severní okraj okresu do okolí Ždánic a Uhřic, kde byly ověřeny zásoby zemního plynu s vysokým obsahem vyšších uhlovodíků a kvalitní lehká ropa s velkým obsahem benzinové frakce. Významná jsou v okrese ložiska lignitu v okolí Hodonína, Dubňan a Šardic. Nesporné jsou také zásoby cihlářských surovin opět v okolí Hodonína, Kyjova a Velké nad Veličkou, štěrkopísků v okolí Vracova, Bzence a Strážnice. Perspektivu skýtá i daleko větší využití minerálních vod k dalším léčebným účelům.
Okres lze považovat za výspu historických českých zemí. Strážní hrady chránily vnitrozemí před staletými nájezdy. Historie okresu sahá hluboko do minulosti. Už v 8. - 9. století se zmiňují hradiště v nivě řeky Moravy, snad přímo centrum velké ranně křesťanské civilizace. Archeologická expozice na místě vykopávek u Mikulčic nabízí obraz velkolepé kultury prvního slovanského státního útvaru na našem území. Územím prošel a zanechal své stopy francouzský řád templářů, upomínkou je templářská středověká tvrz s bludištěm chodeb v Čejkovicích, která se opět stává atraktivní kulturní památkou. Své kulturní stopy zde zanechaly židovské komunity v různých městech okresu, habáni - dávní němečtí hrnčíři, kteří předali zdejšímu kraji mnoho ze svého mistrovství. Okresní město Hodonín je rodištěm zakladatele československého státu Tomáše G. Masaryka.
Mezi nejvýznamnější dochované kulturní klenoty okresu patří zámek v Miloticích se svou přísně tvarovanou zahradou a romantickým parkem a strážnický zámek s muzeem etnografie a ústavem lidového umění. Pojmem pro ctitele lidového umění, architektury a hudby je každoročně konaný strážnický mezinárodní folklorní festival a skanzen - muzeum jihovýchodní Moravy. Během letní sezóny ožívá areál skanzenu spoustou kulturních představení. Chloubou bývalého královského města Kyjova je renesanční radnice a Slovácký rok - festival lidové kultury, pořádaný jednou za čtyři roky. Je to vrcholná přehlídka lidových tradic, řemesel, tance a zpěvu. Mezi další pozoruhodná místa patří město Veselí nad Moravou se zámkem v anglickém parku a znovuotevřenou turistickou vodní cestou - Baťovým kanálem. Z památkových zón lidové architektury patří k nejhodnotnějším větrný mlýn v Kuželově a kamenné stodoly, komory a roubené seníky na Horňácku. K památkám na židovskou kulturu patří hřbitovy ve Strážnici, Bzenci a Dambořicích. Ve výčtu kulturních zajímavostí nesmíme zapomenout na hodonínskou Galerii výtvarných umění se stálou expozicí výtvarných umělců Slovácka v čele s Jožkou Úprkou. Okresu se nevyhnuly ani napoleonské války. Památky z tohoto období jsou soustředěny v muzeu ve Ždánicích.
Přímo symbolické jsou pro okres všudypřítomné vinice a vinné sklepy. Celý vinorodý region je protkán vinařskými cyklistickými stezkami se zastaveními u nejpozoruhodnějších historických vinných sklepů v jednotlivých obcích. Mezi nejzajímavější patří historické vinné sklepy pod templářskou tvrzí v Čejkovicích.
Z celkového počtu 78 470 ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnáno 35,1% osob v průmyslu, 10,5% ve stavebnictví, 10,4% v obchodě, 9,8% ve školství, zdravotnictví a sociální činnosti a 6,1% v zemědělství. Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2001 dosáhla téměř 14% a je z dlouhodobého hlediska jedna z nejvyšších v České republice.
Hodonínský okres patří k územím s vysokou intenzitou především silniční dopravy. Mobilitu obyvatelstva a dopravu vůbec zajišťuje ve směru severovýchod - jihozápad železnice Přerov - Břeclav a téměř souběžná silnice. Ve směru západ - východ komunikace Znojmo - Kyjov - Veselí nad Moravou - Nové Město nad Váhom a ve směru na severozápad komunikace Hodonín - Čejč - Brno. Se Slovenskou republikou jsou na východě území dva hraniční přechody. Na území okresu není dálnice, je zde pouze 114 km silnic I. třídy a 437 km silnic nižších tříd. Dopravě částečně pomohla výstavba železničního koridoru na trase Břeclav - Přerov, která umožnila zrychlení a hlavně odhlučnění železničního provozu.
Převážná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je soustředěna ve městech, především v Hodoníně, Kyjově a Veselí nad Moravou. V okrese bylo v roce 2001 celkem 96 mateřských škol s téměř 5 000 dětmi, 66 základních škol s téměř 17 000 žáky, 9 středních odborných škol, 3 gymnázia, 13 odborných učilišť a 2 vyšší odborné školy.
Zdravotnická péče je poskytována převážně v nemocnicích v Hodoníně, Kyjově a Veselí nad Moravou s téměř tisícovkou lůžek, dále je v okrese kojenecký ústav, 72 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 36 dětských ordinací, 74 ordinací stomatologa, 16 ordinací gynekologa, 58 ordinací specialisty a 36 ostatních samostatných zařízení. Léky jsou vydávány ve 26 lékárnách. V nemocnicích jsou také zřízeny lékařské služby první pomoci.
V okrese je 10 zařízení sociální péče s kapacitou více než 900 lůžek, z toho pro dospělé šest, pro mládež dvě a ostatní zařízení sociální péče také dvě. Na území okresu se nachází dva dětské domovy.
Kulturní zařízení se nachází většinou ve městech, na venkově jsou převážně veřejné knihovny. Těch je zde celkem 86. V okrese není žádné stálé divadlo, kulturní vyžití nabízí především 8 stálých kin, 14 muzeí, 9 galerií. V letních měsících navštěvují občané okresu 15 přírodních amfiteátrů. Pro tělesnou výchovu a sport je v okrese k dispozici 133 hřišť, 22 koupališť a bazénů, 25 otevřených stadionů, 92 tělocvičen včetně školních s přístupem veřejnosti a řada dalších zařízení.
Životní prostředí lze v okrese charakterizovat jako mírně poškozené, i když se situace za posledních 10 let výrazně zlepšila. K tomu napomohla zejména výstavba čistíren odpadních vod, které z velké části opět vrátily život do znečistěných řek. Ke zlepšování životního prostředí napomáhá také zřizování maloplošných chráněných území, kterých je v okrese dosud 32, z toho 3 národní přírodní památky, 4 národní přírodní rezervace, 12 přírodních památek a 15 přírodních rezervací.
Přírodního prostředí s malebným rázem krajiny a velkým počtem kulturních památek a tradic je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. Ti přijíždějí do okresu většinou na jednodenní návštěvy. V roce 2001 se v okrese ve 49 statisticky sledovaných ubytovacích zařízeních ubytovalo 86 tisíc návštěvníků, z toho bylo 27 tisíc cizinců. Celkově jsou návštěvníkům k dispozici 4 tisíce lůžek v zařízeních různých kategorií.
1.2 Vývoj sídelní struktury
Základy sídelní struktury okresu vznikly ve své nynější podobě po správní reorganizaci v roce 1960. Počet obcí se za uplynulých 40 let výrazně neměnil. Sloučením s jinou obcí ubyly Zarazice (nyní část Veselí nad Moravou), Bohuslavice (nyní část Kyjova) a nově se vytvořila ze Svatobořic a Mistřína obec s názvem Svatobořice - Mistřín. V uplynulých 10 letech došlo ke dvěma změnám. Po krátké společné existenci s městem Hodonín (od 1.7.1985 do 1.1.1992) se znovu osamostatnila obec Lužice (2 742 obyvatel).
Druhou a podstatnou změnou, která souvisí s rozdělením České republiky k 1.1.1993, bylo odtržení osady U Sabotů (přibližně 120 obyvatel) od obce Javorník a její administrativní a faktický převod do Slovenské republiky. K datu 31.12.1992 měla obec Javorník 831 obyvatel. Ale vzhledem k složitosti a citlivosti vzniklé situace se počet obyvatel snižoval pouze velmi pomalu, a to v průběhu celých následujících 5 let. Především v letech 1997 (celkový úbytek 52 osob) a 1998 (celkový úbytek 36 osob) už došlo prakticky k definitivnímu odhlášení většiny obyvatel Sabot.
Tab.1 Základní údaje o obcích
Vzhledem ke snižování se počtu obyvatel v menších obcích vzrostl od roku 1991 počet obcí, které spadají do velikostní skupiny obcí do 200 obyvatel, nyní tam patří obce Labuty (175 obyvatel), Nový Poddvorov (181 obyvatel) a Žeraviny (186 obyvatel).
V okrese je 55,5% obcí s počtem obyvatelstva do 1 000 osob, ale žije v nich pouze 15,5% obyvatelstva okresu. Výrazný pokles se projevuje v kategorii od 1 000 do 1 999 obyvatel jak z hlediska počtu obcí, tak bydlících. V dalších čtyřech vyšších kategoriích se neprojevuje velký úbytek ani přírůstek obyvatelstva s výjimkou kategorie 20 000 a více (v této velikostní kategorii je 1 obec - město Hodonín). V porovnání s rokem 1991 byl v Hodoníně zaznamenán úbytek 869 osob, ale v letech 1980 - 1991 zde byl zaznamenán přírůstek 2 745 osob. Změny v počtu obyvatel ve srovnání s rokem 1991 se projevily ve 44 obcích snížením počtu obyvatel a ve 37 obcích byly zaznamenány přírůstky.
Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Na základě územní reformy a rozčlenění území do obvodů spadá všech 81 obcí okresu pod sedm pověřených obecních úřadů s tím, že pod pověřený obecní úřad Kyjov spadá obec Mouchnice ze sousedního okresu Vyškov. Pod město Kyjov také spadá největší počet obcí - 28, proti nejmenšímu pověřenému obecnímu úřadu Strážnice, který je spádovým obvodem pro 3 obce.
Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001
