4.1 Vývoj domovního fondu Do celkového počtu domů
4.1 Vývoj domovního fondu
Do celkového počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (bez ohledu na obydlenost), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců). V neobydleném domě nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy - jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty) a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn metodikou zařazování rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce.
Domovní fond okresu Břeclav tvořilo ke dni sčítání celkem 34 095 domů. Z tohoto počtu připadlo na trvale obydlené 29 960 domů a 4 135 domů bylo v době sčítání neobydlených. V porovnání s rokem 1991 vzrostl celkový počet domů o 1 221 (o 3,3%), počet domů trvale obydlených se zvýšil o 688 (o 2,4%) a počet neobydlených domů se zvýšil výrazně o 533 (o 14,8%).
Tab. 13 Vývoj trvale obydlených domů a trvale neobydlených bytů
1) rok 1961 bez promítnutí územních změn
Ve struktuře obydlených domů nedochází k výrazným změnám, převládají rodinné domy, které tvoří 93,8% domovního fondu (v roce 1991 jejich podíl činil 94,3%). Z celkového počtu obydlených domů pouze 5,1% připadá na bytové domy, zbytek připadá na ostatní budovy, které zahrnují všechny další druhy budov, určené k bydlení (kromě rodinných a bytových domů).
Bylo již zmíněno zvýšení počtu trvale obydlených domů za posledních deset let. K obcím a městům s největším nárůstem v absolutním vyjádření patří Břeclav (+189 domů), Hustopeče (+108 domů), Valtice (+63 domů), Mikulov (+40 domů), Dolní Dunajovice (+33 domů) a Zaječí (rovněž +33 domů). V relativním vyjádření nejvíce vzrostl domovní fond v Kurdějově (o 26,2%) a v Klentnici (o 21,8%). Ve 23 obcích okresu došlo k úbytku trvale obydlených domů. Největší pokles byl zaznamenán v obcích Kostice (-28 domů), Kobylí (- domů) a Vrbice (-14 domů), v relativním vyjádření v obci Borkovany (o 5,0%).
V roce 2001 bylo celkem 4 135 neobydlených domů, z toho 1 008 (24,4%) jich sloužilo k rekreaci a 660 domů (16,0%) bylo obydleno přechodně. Z důvodu přestavby bylo neobydleno 387 domů (9,4%), nezpůsobilých k bydlení bylo 852 domů (20,6%). U 787 neobydlených domů (19,0%) je uveden jiný důvod nebo nebyl uveden žádný.
4.2 Charakteristika trvale obydlených domů
Trvale obydlené domy je možno charakterizovat z hlediska vlastníka domu, obdobím výstavby, velikostí domu, podle materiálu nosných zdí nebo technickým vybavením. Z hlediska vlastníka domu z celkového počtu trvale obydlených domů 27 781 (tj. 92,7%) vlastní soukromé fyzické osoby, 742 domů (2,5%) vlastní obec nebo stát, 546 (1,8%) stavební bytová družstva a 891 (3,0%) jich má jiného vlastníka (právnické osoby, kombinace vlastníků apod.) nebo vlastník nebyl zjištěn. Z 28 114 rodinných domů 98,1% vlastní soukromé fyzické osoby. Bytových domů je nejvíce ve vlastnictví stavebních bytových družstev (35,3%), dále obcí a státu (30,3%), soukromé fyzické osoby vlastní 6,8%, jiného vlastníka (právnické osoby, kombinace vlastníků apod.) má 27,6% bytových domů.
Podle období výstavby bylo nejvíce obydlených domů v okrese Břeclav postaveno v období let 1946 - 1980, a to 45,7%, do roku 1919 bylo postaveno 10,6% domů, v období 1920 - 1945 to bylo 14,4%. V posledních 20 letech se jedná o 16,7% domů z let 1981 - 1990 a 11,4% domů z let 1991 - 2001. Průměrné stáří domovního fondu v okrese je 40,0 let, ve městech 40,8 let a v ostatních obcích okresu 39,6 let. Nejstarší domovní fond je v obci Jevišovka (49,3 let), relativně nejmladší domovní fond je v obci Klentnice - (28,6 roku).
Většina obydlených domů je jednobytových - 27 015 domů, což je 90,2%, dva byty má 1 393 domů, tedy 4,6%. Vysoké zastoupení rodinných domů způsobuje, že v trvale obydleném domovním fondu převládají domy nízkopodlažní. Jedno nadzemní podlaží má 58,7% domů, dvě podlaží 37,4% a na více podlažní budovy zůstává 3,9%.
Tab. 14 Charakteristika a technické vybavení trvale obydlených domů ve městech a v ostatních obcích
Převládajícím stavebním materiálem obydlených domů jsou cihly, tvárnice, a cihlové bloky, je z nich postaveno 79,4% domů, následují kámen a cihly - 6,9%, 5,3% domů je z nepálených cihel a jen 2,3% ze stěnových panelů. Stěnové panely se používaly nejvíce v letech 1946 - 1980, a to převážně na bytové domy.
Na plyn je napojeno 81,7% trvale obydlených domů, 97,0% je vybaveno vodovodem, 73,5% ústředním či dálkovým topením a 49,2% domů je připojeno na kanalizační síť. U vybavenosti domů plynem, vodovodem nebo topením nejsou podstatné rozdíly mezi městy a ostatními obcemi okresu. Pouze v připojení na kanalizaci je vyšší podíl u městských domů, činí 72,5%, v ostatních obcích okresu je připojeno pouze 36,8% domů.
4.3 Vývoj bytového fondu
V okrese Břeclav bylo k 1. březnu 2001 celkem 46 276 bytů, což představuje proti roku 1991 zvýšení o 3 304 bytů, tj. o 7,7%. V posledních 30 letech docházelo k pravidelnému nárůstu celkového počtu bytů, proti roku 1970 byl počet bytů vyšší dokonce o 12 418, což je nárůst o 36,7%. Z celkového počtu bytů v roce 2001 bylo 41 263 trvale obydlených (proti roku 1991 nárůst o 2 155 bytů, tj. o 5,5%) a 5 013 neobydlených (proti roku 1991 nárůst 1 149 bytů, tj. o 29,7%). Nárůst počtu neobydlených bytů byl způsoben zejména růstem počtu neobydlených bytů v trvale obydlených domech, jejichž počet činí 632 bytů.
V období 1991 - 2000 bylo v okrese novou výstavbou získáno 3 258 nových bytů, což je údaj získaný z pravidelného statistického zjišťování. Přírůstek počtu bytů v roce 2001 podle údajů ze sčítání proti roku 1991 však činí 3 304 bytů. Vedle výstavby nových bytů patří mezi nejdůležitější příčiny přírůstku již uvedené odlišné započítání bytů sloužících k rekreaci. V roce 1991 byly obecními úřady tyto byty, i když nebyly vyjmuty z bytového fondu, zapsány do "Soupisů objektů individuální rekreace" a nepodléhaly proto sčítání. V roce 2001 byty sloužící k rekreaci, ale nevyčleněné z bytového fondu, sečteny byly. Častou příčinou je rovněž rozdílné deklarování druhého bytu v rodinných domcích, i když nedošlo k žádným stavebním úpravám. A tak při sčítání v roce 1991 majitel domu deklaroval 1 byt, protože druhý byl prázdný, avšak při sčítání v roce 2001 již uvedl byty dva.
Tab. 15 Základní údaje o bytovém fondu
1) v letech 1961 a 1970 včetně osob s přechodným pobytem v bytech
K obcím s nejvyšším nárůstem počtu obydlených bytů v absolutním vyjádření patří Tvrdonice (+40 bytů), Velké Němčice (+40 bytů) a Lednice (+38 bytů). Ve městech byl nejvyšší přírůstek v Břeclavi (+842 bytů), Mikulově (+288 bytů), Hustopečích (+174 bytů) a Valticích (+117 bytů). K úbytků celkového bytového fondu došlo ve 14 obcích okresu, k největším v obci Kostice (-31 bytů), Vlasatice (-14 bytů), Borkovany (-12 bytů) a Vrbice (-12 bytů).
Z celkového počtu 5 013 neobydlených bytů slouží 1 013 bytů k rekreaci, což je 20,2%. Přechodně obydleno bylo 1 112 bytů, tedy 22,2% z celku. Ve městech je vysoký podíl bytů, které jsou z hlediska sčítání neobydlené, přesto v nich někdo bydlí, jsou obydleny přechodně, ve venkovských obcích vzrůstá počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci.
4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů
Obdobně jako u obydlenosti domů je i u obydlenosti bytů ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. Jde o byt bez trvale hlášených osob, který je ale využíván k přechodnému bydlení, to znamená byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu - v roce 2001 byly do obytné plochy bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 - 7,9 m2, které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou z důvodu metodických změn plně srovnatelné údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů - v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení).
Trvale obydlené byty je možno charakterizovat z hlediska vlastnictví a druhu domu, obdobím výstavby, podle právního důvodu užívání bytu, podle obytné plochy a počtu obytných místností nebo technickým vybavením a kategorií bytu. Z pohledu vlastnictví připadá největší část trvale obydlených bytů (71,0%, tedy 29 301 bytů) na byty v domech, kde je vlastníkem soukromá fyzická osoba. Jedná se především o byty v rodinných domech (28 776 bytů), ale 423 takových bytů bylo i v bytových domech. Další významnou formou vlastnictví jsou byty v domech, které vlastní obec nebo stát (9,8%, tj. 4 056 bytů) a stavební bytové družstvo (9,0%, tj. 3 704 bytů). Na formu kombinace vlastníků připadá 6,7% (2 776 bytů), tzn., že například vlastníkem části bytů v domě je soukromá fyzická osoba a části bytové družstvo. Tato forma vlastnictví se vyskytuje převážně (93,8%) u bytových domů.
Tab. 16 Struktura obydlených bytů podle stáří domu v % ve městech a ostatních obcích
Nová výstavba domů, rozsáhlejší přestavby a úpravy domů se odrazily ve struktuře bytového fondu podle stáří. Proti roku 1991 výrazně poklesl podíl bytů v domech postavených do roku 1919 (-15,2 bodu) i v letech 1920 - 1945 (-8,9 bodu). Největší část bytů, a to 41,2%, tak připadá na byty v domech postavených nebo zrekonstruovaných v letech 1971 - 1990. Byty v domech postavených či zrekonstruovaných v desetiletí od posledního sčítání představují 11,3%. Starší bytový fond je ve venkovských obcích, kde byty v domech postavených do roku 1919 představovaly 9,3%, zatímco ve městech to bylo pouze 7,9%. Nižší je ve venkovských obcích podíl bytů z poválečných let do roku 1990 (65,6% ve venkovských obcích proti 68,8% ve městech) a podíl bytů postavených v posledním desetiletí (10,6%), ve městech podíl těchto bytů činí 11,7%.
Podle právního důvodu užívání bytu převládá užívání bytu ve vlastním domě (63,0% všech bytů), následují byty nájemní (13,7%) a byty členů bytových družstev (11,6%), ostatní bezplatné užívání představuje 5,4%. Užívání bytu ve vlastním domě převažuje u rodinných domů, z celkového počtu 29 358 těchto bytů na ně připadá 25 884 (88,2%). Rovněž bezplatné užívání bytu je nejčastější u rodinných domů, zde představují druhou největší skupinu bytů - 2 193. Tento počet představuje 98,7% z 2 221 bytů s tímto důvodem užívání spojených (jedná se například o byt dětí v domě rodičů). V bytových domech představují 42,9% byty nájemní, byty družstevní tvoří 41,4% a byty v osobním vlastnictví 10,2%.
V souvislosti se zvyšujícími se požadavky na kvalitu bydlení se v uplynulém desetiletí změnila struktura bytového fondu podle velikosti ve prospěch bytů s větším počtem pokojů. V roce 1991 představovaly byty tvořené jednou obytnou místností 6,5% bytového fondu, v roce 2001 to bylo 6,2%, u bytů se dvěma pokoji jde o pokles z 24,1% na 23,1%. Naproti tomu podíl třípokojových bytů se zvýšil z 33,1% na 33,8% a bytů se 4 pokoji z 19,0% na 19,1%. V zastoupení bytů jednotlivých velikostí existuje rozdíl mezi byty v rodinných a bytových domech. V bytových domech představují 45,5% byty třípokojové a 39,4% byty dvoupokojové, byty se 4 a více pokoji představují 3,6%. V rodinných domech je naproti tomu podíl tří- a dvoupokojových bytů menší (29,3% a 16,7%), výrazně vyšší je však podíl bytů se 4 a více pokoji, a to 49,2%.
Zvýšení počtu bytů s větším počtem místností se projevilo ve zvětšení obytné plochy bytů, a to o 322 tis. m2, tj. o 15,1% a zvýšení počtu obytných místností větších než 8 m2 o 6 816, tj. o 5,4%. Na jeden byt připadá obytná plocha 59,8 m2 (v roce 1991 to bylo 54,4 m2). Největší nárůst o 13,0% byl zaznamenán u obytné plochy na jeden byt v rodinných domech.
Tab. 17 Technické vybavení trvale obydlených bytů ve městech a ostatních obcích
V posledním desetiletí došlo k dalšímu zvýšení technické vybavenosti bytů. Z celkového počtu trvale obydlených bytů bylo v roce 2001 zařazeno již 87,5% do I. kategorie, zatímco v roce 1991 to bylo 68,8%. Podíl bytů II. kategorie se mezi sčítáními snížil o 10,1 bodu a činí 7,2%, podíl bytů III. kategorie o 1,6 bodu (představuje 3,1%) a podíl bytů IV. kategorie poklesl výrazně o 7,7 bodu, činí 1,5%. Právě bytů IV. kategorie, tzn. bytů bez ústředního topení a bez základního příslušenství, bylo v okrese celkem 634.
Růst počtu bytů vyšších kategorií je podmíněn zejména rozvojem technických sítí a zdrojů, které umožňují kvalitnější vybavení bytů. V období mezi sčítáními byl nejvýraznější nárůst počtu bytů se zavedeným plynem, jejich podíl se zvýšil z 48,2% v roce 1991 na 80,6% v roce 2001. Přestože již při sčítání v roce 1991 bylo dosaženo vysoké úrovně napojení bytů na veřejné sítě a vybavení bytů základním hygienickým zařízením, došlo v uplynulých deseti letech k dalšímu zlepšení, přičemž se postupně stírají rozdíly mezi městy a ostatními obcemi. Značný rozdíl zůstává pouze v napojení na veřejnou kanalizační síť, na niž je ve městech napojeno 83,5% bytů, zatímco v ostatních obcích pouze 37,2%. Nevýrazné rozdíly jsou ve vybavení ústředním či etážovým topením nebo splachovacím záchodem v bytě, zde existuje vyšší podíl u měst.
4.5 Úroveň bydlení
Vývoj bytového fondu nelze sledovat nezávisle na vývoji demografické struktury obyvatelstva. Úroveň bydlení je charakterizována zejména poměrovými ukazateli počtu osob na obytnou místnost nebo na byt, obytnou plochou na byt nebo na osobu nebo počtem obytných místností na byt. Vývoj všech těchto poměrových ukazatelů se za posledních 10 let ubíral žádoucím směrem, a to ke zvyšování úrovně bydlení.
Trendy v nové výstavbě, přestavbách a rekonstrukcích se projevily v zastoupení bytů jednotlivých velikostních skupin. I nadále nejpočetnější zůstávají byty ve velikostní skupině 30 - 60 m2 obytné plochy (v roce 2001 představovaly 45,2%, v roce 1991 to bylo 50,6%). Existují velké rozdíly mezi byty v rodinných a bytových domech. Například obytná plocha v m2 na 1 byt celkem v rodinných domech - 67,5 m2, v bytových domech - 40,5 m2, obytná plocha v m2 na 1 osobu celkem v rodinných domech - 21,6 m2, v bytových domech - 14,7 m2 , počet obytných místností 8 m2 a větších na jeden byt v rodinných domech - 3,59 místnosti, v bytových domech - 2,42 místnosti a nakonec počet osob na 1 obytnou místnost 8 m2 a více v rodinných domech - 0,87 osoby, v bytových domech - 1,14 osoby.
Pokud v bytě žije víc než jedna cenzová domácnost, ukazatele úrovně bydlení se přiměřeně snižují. Dokumentovat to lze na základním ukazateli, kterým je obytná plocha v m2 na 1 osobu. V bytě s 1 cenzovou domácností dosahuje tento ukazatel hodnoty 21,3 m2, v bytě se 2 a více cenzovými domácnostmi je to jen 14,5 m2 na osobu. Je samozřejmě opět podstatný rozdíl mezi bytovými a rodinnými domy. Rodinné domy s 1 cenzovou domácností - 23,8 m2 na osobu, se 2 a více cenzovými domácnostmi 15,3 m2 na osobu. Naproti tomu bytové domy s 1 cenzovou domácností - 15,3 m2 na osobu, se 2 a více cenzovými domácnostmi 10,8 m2 na osobu.
Případy, kdy v bytě žije jedna cenzová domácnost, tvoří celkem 86,2% všech bytových domácností. Zde pak úroveň bydlení záleží na tom, zda se jedná o úplnou rodinu s dětmi či bez dětí, neúplnou rodinu nebo domácnost jednotlivce. Nejlepší ukazatele bydlení vykazují domácnosti jednotlivců, na osobu zde připadá 44,1 m2 obytné plochy, následují vícečlenné nerodinné domácnosti s 24,8 m2, úplné rodiny bez závislých dětí s 22,8 m2 a neúplné rodiny s 20,9 m2. U úplných rodin se závislými dětmi dosahuje tento ukazatel hodnoty pouze 16,4 m2 na osobu.
Existují rozdíly v úrovní bydlení mezi městy a ostatními obcemi okresu. Ve městech jsou jednotlivé ukazatele úrovně bydlení na nižší úrovní než v ostatních obcích, jsou dány podílem bytových domů v celkovém domovním fondu. Nejmenší obytná plocha na 1 trvale obydlený byt připadá na města Břeclav - 50,7 m2 a Mikulov - 52,2 m2, z obcí pak na Přibice - 53,2 m2 a Borkovany - 53,9 m2. Největší obytná plocha na 1 byt je v obci Kašnice - 74,2 m2 a v obci Velké Bílovice - 73,6 m2.
Tab. 18 Charakteristika trvale obydlených bytů a úrovně bydlení ve městech a ostatních obcích
4.6 Bydlení mimo byty a v zařízeních
Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti a podobně. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci vč.vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků. Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie "osoby v zařízeních".
V zařízeních žilo ke dni sčítání celkem 461 osob, z toho 286 osob v domovech důchodců a v penzionech pro důchodce, 128 osob v ústavech pro tělesně a mentálně postižené a 12 osob ve svobodárnách a ubytovnách.
V okrese Břeclav bylo také 258 osob bydlících mimo byty a zařízení. Do tohoto počtu patří 64 osob bydlících v provozních budovách, 48 osob bydlících v nouzovém obydlí a 29 osob, které bydlí v rekreační chatě či chalupě.