2.1 Vývoj počtu obyvatel K zásadním odlišnostem o
2.1 Vývoj počtu obyvatel
K zásadním odlišnostem oproti předchozím sčítáním patří, že ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva.
Od posledního sčítání v roce 1991 se počet obyvatelstva okresu Břeclav zvýšil o 937 obyvatel. Z hlediska celoplošného vývoje počtu obyvatel měl svá specifika vývoj ve městech a ostatních obcích. Přírůstek obyvatelstva ve městech činil 763 osob, tj. 1,4%. K největšímu nárůstu v relativním vyjádření došlo u města Mikulov (o 2,8%), Valtice (o 2,1%) a Břeclav (o 1,9%). Snížení počtu obyvatel proti roku 1991 zaznamenalo město Klobouky u Brna (pokles o 3,1%).
U venkovských obcí okresu došlo k mírnému zvýšení počtu obyvatelstva, a to o 174 osob (0,3%). Nárůst byl zaznamenán u 29 obcí okresu. Nejvyšší absolutní přírůstky byly v obci Zaječí (+102 osoby), Boleradice (+66 osob), Starovice (+66 osob), Nikolčice (+65 osob). Z 30 venkovských obcí, které zaznamenaly pokles obyvatel, byl nejvyšší úbytek v absolutním vyjádření v Kosticích (-96 osob), v Borkovanech (-71 osob), ve Vlasaticích (-63 osob).
Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Porodnost měla v průběhu celého posledního desetiletí klesající tendenci. Jak vyplývá z pravidelného statistického zjišťování o přírůstku a úbytku obyvatelstva je od roku 1995 úmrtnost vyšší než porodnost. Pokles přirozeného přírůstku obyvatelstva byl od roku 1995 vyrovnáván saldem migrace (přírůstkem obyvatelstva stěhováním), který svou výší ovlivnil i celkový přírůstek obyvatelstva.
Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991-2000
2.2 Struktura obyvatelstva
Ve věkové struktuře obyvatelstva okresu Břeclav se projevuje postupné stárnutí. Došlo k výraznému poklesu zastoupení věkové kategorie do 14 let. Podíl mladých lidí do 14 let se snížil z 22,3% v roce 1991 na 16,8% v roce 2001. Posílila generace 15 - 59 let na 66,3% v roce 2001 (nárůst podílu o 5,1 bodu proti roku 1991). Podíl populace starší šedesáti let se zatím výrazně nezměnil. Jelikož se zvyšuje střední délka života (neboli pravděpodobnost dožití) lze v příštích letech očekávat výraznější nárůst podílu osob starších 60 let. S tím souvisí i zvyšování průměrného věku obyvatel, který za okres Břeclav činí 37,8 let, což je o 2,7 roku více než v roce 1991 a o 3,9 roku více než v roce 1980. Obcí s nejmladším obyvatelstvem s průměrným věkem 33,5 let jsou Pasohlávky, naopak nejvyšší věkový průměr je v obci Kašnice, a to 41 let.
Z celkového počtu obyvatel okresu tvoří ženy 51,0%, tento podíl se od roku 1970, kdy činil 50,9%, výrazně neměnil. Ve všech pětiletých věkových skupinách až do věkové skupiny 45 - 49 roků převažuje podíl mužů, od věkové skupiny 50 - 54 let mají převahu ženy, od věkové skupiny 70 - 74 let převahu výraznou. Ve věkové skupině do 15 let je celkem 48,2% žen (v roce 1991 to bylo 49,0%), ve skupině od 15 do 64 let je 49,4% žen (v roce 1991 49,6%) a od 65 let výše je žen již 63,5% ( stejně jako v roce 1991).
Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin
Údaje o rodinném stavu obyvatelstva dokumentují posun věkové hranice při uzavírání prvního sňatku. Z celkového počtu obyvatelstva okresu staršího 15 let bylo v roce 2001 svobodných 26,0%, ženatých (vdaných) 56,6%, rozvedených 7,6%, ovdovělých 9,4%. Celkem u 4,4% obyvatelstva ve věku 15 a více let nebyly zjištěny údaje o rodinném stavu. Proti výsledkům sčítání v roce 1991 se zvýšil podíl svobodných (o 5,0 bodu) a rozvedených (o 2,3 bodu), naopak poklesl podíl ženatých nebo vdaných (o 6,5 bodu) a ovdovělých (o 1,1 bodu). V roce 1991 svobodní lidé ve věku 20 - 29 let tvořili 34,4% této věkové kategorie a ženatí nebo vdané 62,0%, v roce 2001 v této věkové kategorii bylo svobodných 61,1% (nárůst podílu o 26,7 bodu) a ženatých nebo vdaných již jen 35,0% (pokles podílu o 27,0 bodu). Za deset let v okrese Břeclav došlo k výraznému nárůstu u rozvedených osob ve věku 30 - 59 let. V roce 1991 bylo této skupině rozvedeno 3 746 osob, v roce 2001 to bylo 6 030 osob, což je nárůst o 61,0%.
Z národnostního hlediska patří okres Břeclav do skupiny okresů s nízkým podílem jiných národností. K české, moravské a slezské národnosti se hlásilo 95,4% osob, ke slovenské národnosti 2,0% osob, k ostatním národnostem 0,7% a 1,9% osob národnost neuvedlo. Zajímavostí je pokles zájmu hlásit se k moravské národnosti. Jestliže v roce 1991 se k moravské národnosti hlásilo 57,5% obyvatel a k české 38,9%, v roce 2001 se k moravské národnosti přihlásilo pouze 15,9% obyvatel a k české 79,5% obyvatel. Z národnostních menšin významnější zastoupení měli pouze Slováci, kteří tvořili 2,0%. Z celkového počtu občanů slovenské národnosti (2 445 osob) jich 25,8% žilo ve městě Břeclav, 11,9% v Mikulově, 5,2% ve Valticích.
K 1. 3. 2001 celkem 94,2% obyvatel okresu se narodilo v České republice. Z toho 72 004 občanů z celkového počtu obyvatel žilo v obci, ve které se narodili, což činí 57,9% z celkového počtu obyvatel. Obyvatelstvo s místem narození v některé jiné obci okresu tvořilo 18,4%. Celkem tedy 76,3% občanů se narodilo a bydlí v okrese Břeclav.
Stejně jako ve sčítání v roce 1991 byla i nyní možnost svobodně se přihlásit k náboženskému vyznání. Celkem 58 603 osob, což je 47,2%, uvedlo, že je bez vyznání (v roce 1991 podíl činil 26,9%) a 9 062 osob, tedy 7,3% se k této otázce nevyjádřilo (v roce 1991 neuvedlo 15,2% osob). K některému z náboženských vyznání se přihlásilo celkem 56 609 obyvatel, což je 45,6%. Proti roku 1991 je to však významný pokles podílu věřících, neboť před 10 lety činil tento podíl 57,8%. Nejvíce je zastoupena Církev římskokatolická, ke které se hlásí 51 478 osob (téměř 91% všech věřících). Z celkového počtu věřících je 31 250 žen, což je 55,2%. Z pohledu pětiletých věkových skupin stoupá s přibývajícími roky procento věřících. Jestliže je ve skupině 20 - 24 let 31,6% věřících, pak v kategorii 55 - 59 let je to 67,4%, ve skupině nad 80 let dokonce 82,4% věřících osob. Celkem 31 obcí má podíl věřícího obyvatelstva nad 50 procent. Nejvyšší podíl věřících v okrese má obec Šitbořice (86,4%), naopak nejnižší podíl věřících byl zaznamenán v obci Březí (pouze 23,5% osob).
Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání
Vývoj posledních 10 let v oblasti vzdělání obyvatelstva přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Při zvýšení počtu obyvatel starších 15 let proti roku 1991 o 7 583 se počet osob se základním vzděláním snížil o 9 800 osob (4 258 mužů a 5 542 žen). Naproti tomu počet osob s vysokoškolským vzděláním vzrostl o 1 657 osob (884 mužů a 773 žen), podíl vysokoškolsky vzdělaných osob tak dosáhl 5,5% a byl o 1,3 bodu vyšší než v roce 1991. V relativním vyjádření nejvíce vysokoškolsky vzdělaných obyvatel bylo v obcích Kašnice (9,2% osob), Lednice (8,1%) a v Břeclavi (8,0%), nejméně v obci Nový Přerov (0,4%, tj. 1 osoba). Celkový podíl osob, kteří dokončili školu s maturitou, činil v okrese 24,2%, což bylo o 5,8 bodu více než v minulém sčítání.
2.3 Plodnost žen
V roce 2001 žilo v okrese Břeclav 53 313 žen ve věku 15 let, kterým se v průběhu života k datu sčítání živě narodilo 93 616 dětí.
Svobodných žen ve věku nad 15 let je v okrese Břeclav 11 172 (21,0% z celku) a z tohoto počtu je 7 843, tj. 70,2% bezdětných, 720 žen, což je 6,4%, má 1 dítě. V kategorii svobodných však 2 431 žen, což je 21,8% údaje o počtu dětí neuvedlo. Průměrný počet živě narozených dětí svobodným matkám tak činil 0,13.
Vdaných žen bylo k datu sčítání 29 313, což bylo 55,0% všech žen nad 15 let (údaje o počtu dětí neuvedlo pouze 347 žen, tj. 1,2%). Zde převažují ženy se dvěma dětmi, jejich podíl činil 51,0% a dosáhl počtu 14 942 osob. Bez dětí bylo 1 272 vdaných žen, což bylo 4,3%. Pro úplnost - jedno dítě má 4 679 žen (16,0%), 3 děti mělo 6 150 vdaných žen (21,0%) a 4 děti a více celkem 1 923 žen (6,6%). Průměrně na 1 ženu připadá 2,13 živě narozených dětí.
Rozvedených žen bylo 4 309, což je 8,1% žen starších 15 let. Opět převažují ženy se 2 dětmi - 1 814 (42,1%), následují ženy s 1 dítětem - 1 047 (24,3%), se 3 dětmi - 807 žen (18,7%), se 4 a více dětmi 380 žen (8,8%) a bezdětných v této kategorii bylo 173 žen (4,0%). Celkem 88 žen (2,0%) údaje o dětech neuvedlo. Na 1 ženu této skupiny připadá 2,09 živě narozených dětí.
Žen ovdovělých a s nezjištěným rodinným stavem bylo 8 519, což je 15,9% žen starších 15 let. Opět převažují ženy se 2 dětmi - 3 042 žen (35,7%), následují ženy se 3 dětmi - 2 263 žen (26,6%), s 1 dítětem bylo 915 žen (10,7%), se 4 a více dětmi 1 735 žen (20,4%) a bezdětných v této kategorii bylo 293 žen (3,4%). Celkem 271 žen (3,2%) údaje o počtu dětí neuvedlo. Na 1 ženu této skupiny připadá 2,68 živě narozených dětí.
2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva
Údaj o počtu ekonomicky aktivních osob není plně srovnatelný na předchozí cenzy. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří zaměstnaní (zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, osoby na mateřské dovolené) a nezaměstnaní. Ke dni sčítání bylo v okrese Břeclav 63 325 ekonomicky aktivních osob, což bylo 51,0% z celkového počtu bydlícího obyvatelstva. Na tomto počtu se podílely ženy 44,3%. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva poklesl, v roce 1991 činil 51,7%. Z ekonomicky aktivních bylo 56 595 zaměstnaných (45,5% z celkového počtu obyvatel), podíl zaměstnaných žen činil z celkového počtu žen 39,3%.
Nejvyšší podíly ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel jsou ve věkové skupině 35 až 44 let. U mužů je nejvyšší podíl ve věkové skupině 35 - 39 let (96,7% z celkového počtu mužů ve věku 35 - 39 let), u žen ve věkové skupině 40 - 44 let (91,1% všech žen ve věkové skupině 40 - 44 let).
Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity
1) v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené
Ve srovnání s rokem 1991 vzrostl podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva a dosáhl 48,4% na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel. Zejména se zvýšil podíl nepracujících důchodců z 19,1% na 21,8% z celkového počtu obyvatel, naopak poklesl podíl dětí, žáků, studentů a učňů z 28,4% na 17,9%. Tento vývoj svědčí o stárnutí populace okresu.
Mezi obce s nejvyšším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva z celkového počtu obyvatel je možno uvést obec Bavory s 57,1%, Milovice s 55,2% a Přítluky s 55,2%. Celkem 29 obcí (v tom 6 měst) vykazuje podíl vyšší než 50 procent. Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva byl zaznamenán v obci Kašnice 56,6% a v obci Nový Přerov 56,4%. Celkem 33 obcí (v tom 2 města) vykazuje podíl vyšší než 50 procent.
2.5 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva
Z hlediska dosaženého vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří největší skupinu osoby vyučené či se středním odborným vzděláním bez maturity s 48,4% (57,4% mužů a 37,0% žen), následuje skupina osob s úplným středním vzděláním s maturitou včetně nástaveb s 29,7% (24,3% mužů a 36,5% žen), 7,5% osob dosáhlo vysokoškolského vzdělání (8,4% mužů a 6,5% žen) a 13,1% ekonomicky aktivních má základní nebo neukončené vzdělání (8,7% mužů a 18,5% žen).
Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie "samostatně činní", ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Plná srovnatelnost není ani u zařazování do jednotlivých odvětví. V roce 1991 byli vojáci základní služby zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO (Mezinárodní organizace práce) uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby).
Ve struktuře z pohledu postavení v zaměstnání tvoří největší skupinu zaměstnanci v pracovním a služebním poměru, a to 73,7% ekonomicky aktivních osob (71,3% u mužů a 76,7% u žen). Následuje skupina samostatně výdělečně činných - 9,9% (12,7% mužů a 6,4% žen) a ostatních zaměstnanců - 5,9% (5,5% mužů a 6,4% žen). Zaměstnavatelé tvoří 3,1% ekonomicky aktivních osob (3,9% mužů a 2,0% žen). Zbytek tvoří členové produkčních družstev a pomáhající rodinní příslušníci. Postavení v zaměstnání nebylo zjištěno u 4 251 osob, tj. 6,7% z ekonomicky aktivních osob.
Z jednotlivých odvětví ekonomické činnosti, ve kterých pracují ekonomicky aktivní, je v nejvyšší míře zastoupen průmysl s 27,3%, ve stavebnictví pracuje 9,8% ekonomicky aktivních, v zemědělství 8,6%, v obchodě a pohostinství pracovalo 14,0%, v dopravě (činnosti poštovní a telekomunikační, cestovních kanceláří, pozemní dopravy apod.) pracovalo 7,9%, ve službách (činnosti v oblasti nemovitostí, zpracování dat, služby pro podniky apod.) pracovalo 4,4%, ve školství 4,5% a ve zdravotnictví 4,0% ekonomicky aktivních. Ekonomická aktivita nebyla zjištěna u téměř 8% všech ekonomicky aktivních.
Podle klasifikace zaměstnání mají mezi ekonomicky aktivními osobami převahu řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé, kteří tvoří 22,0%. Vysoké zastoupení mají i techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, a to 17,5%. Následují provozní pracovníci ve službách a obchodě s 13,0%, pracovníci na obsluhu strojů a zařízení s 11,6% a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s 9,9%. Dále je možno uvést vědecké a odborné duševní pracovníky s 5,8% a zákonodárce, vedoucí a řídící pracovníky rovněž s 5,8%.
Mimo obec vyjíždí za prací z celkového počtu pracujících v okrese Břeclav celkem 26 598 osob (47,2%) a 9 918 (44,2%) všech žáků, studentů a učňů do škol. Za zaměstnáním mimo obec vyjíždějí více muži (54,4%) než ženy (43,2%). Ze všech vyjíždějících zaměstnaných osob vyjíždí denně za prací z obce 79,7%. V územním srovnání samozřejmě více dojíždí do zaměstnání obyvatelé menších obcí, kde je mnohem méně pracovních příležitostí než ve městech. Dojížďce za zaměstnáním (i do škol) bude věnována samostatná publikace.
Počet nezaměstnaných k datu sčítání činil 6 730 osob, což bylo 5,4% z celkového stavu obyvatelstva okresu, resp. 10,6% z ekonomicky aktivních osob. Mezi nezaměstnanými mírně převažují muži, tvoří 52,6%. Z hlediska věku nezaměstnaných je maximum ve věkovém rozmezí 20 - 24 let, a to 22,0% všech nezaměstnaných, dále 14,8% je ve stáří 25 - 29 let a 10,7% všech nezaměstnaných je ve věkové skupině 30 - 34 let. Údaje o nezaměstnanosti ze sčítání v okrese Břeclav se mírně odlišují od údajů, které poskytují úřady práce. Úřady práce uvádějí míru registrované nezaměstnanosti. Je to podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce a disponibilní pracovní síly. K 31. prosinci roku 2000 byla v okrese registrovaná míra nezaměstnanosti ve výši 10,1%.
2.6 Ekonomická aktivita žen
V okrese bylo k datu sčítání 28 059 ekonomicky aktivních žen, z nichž zaměstnaných žen bylo celkem 24 866 žen, tj. 88,6% a nezaměstnaných žen bylo 3 193 (11,4%). Žen na mateřské dovolené bylo 970 (necelé 3,5% z ekonomicky aktivních žen). Z celkového počtu ekonomicky aktivních žen bylo 14 048, tj. 50,1% žen se závislými dětmi. Z pohledu počtu dětí a jejich stáří a rodinného stavu bylo nejvíce vdaných žen se dvěma dětmi, z nichž mladší bylo ve věku 6 - 14 let. Těchto žen bylo 3 584, tedy 25,5% z celkového počtu žen se závislými dětmi. Následovaly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 15 let a více - celkem 2 102 žen, tedy 15,0%. Další větší skupinou byly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 6 - 14 let - celkem 1 657 žen, tedy 11,8% žen s dětmi.