2.1 Vývoj počtu obyvatel K zásadním odlišnostem o
2.1 Vývoj počtu obyvatel
K zásadním odlišnostem oproti předchozím sčítáním patří, že ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva.
Okres Blansko patří počtem 107 702 obyvatel mezi nejmenší okresy Jihomoravského kraje, méně obyvatel má pouze okres Vyškov s 86 467 obyvateli. Oproti roku 1991 se počet obyvatel snížil o 107 osob, což je pokles o 0,1%. Nejvyšší stav obyvatel v okrese byl v letech sčítání v roce 1980. Z dlouhodobých údajů je možno uvést stav obyvatel při sčítání po 1. světové válce, v roce 1921 zde žilo 98 573 osob. Po 2. světové válce při sčítání v roce 1950 dosáhl stav obyvatel 92 137 osob, což je srovnatelný údaj s rokem 1900, kdy zde bylo celkem 93 262 osob.
Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Snížení počtu obyvatel proti roku 1991 je zaznamenáno u 73 obcí, ve dvou obcích byl konstantní stav a v 55 obcích se stav obyvatel zvýšil. Pokud obce bereme z hlediska dělení na města a ostatní venkovské obce, potom vidíme nárůst počtu městského obyvatelstva a pokles počtu venkovského. Z měst měl nejvyšší nárůst v absolutním vyjádření Kunštát (zvýšení o 278 osob) a zároveň i nejvyšší relativní přírůstek (12,3%). Pokles v relativním vyjádření je nejvyšší u Adamova - 2,3%.
Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991-2000
U venkovských obcí byl nejvyšší pokles v absolutním vyjádření v Borotíně (-117 osob) a v Bukovince (mínus 51 osob), v relativním vyjádření v obci Louka (-25,0%) a v Makově (-24,3%). Více než dvacetiprocentní pokles byl celkem ve 4 obcích, v dalších 14 obcích se pohyboval v rozmezí 10 - 20%. Naopak nejvyšší absolutní přírůstky byly v obci Svitávka (+68 osob) a Ráječko (+53 osob), relativní přírůstek byl nejvyšší ve Svinošicích (+21,1%)a v Žerůtkách (+16,1%), přírůstek nad 10% byl celkem v 8 obcích.
Bilance pohybu obyvatel v letech 1991-2000 vykazuje proti předešlému období určité vývojové odlišnosti. Zatímco v letech 1981-1990 byl přirozený přírůstek pouze ve dvou letech záporný, v dalším desetiletí je pouze ve dvou letech kladný. V 80.letech se narodilo více dětí (během let 1981-1990 to bylo 14 583 živě narozených dětí proti 11 194 narozených v letech 1991-2000). Rozdíly jsou i u salda migrace, ve sledovaném desetiletí je kladné v 7 případech, kdežto v 80. letech bylo kladné pouze jedenkrát. Celkový přírůstek byl v 80. letech vlivem vysoké migrace 7x záporný, ve sledovaném desetiletí dosáhl záporných hodnot čtyřikrát.
2.2 Struktura obyvatelstva
Z celkového počtu obyvatel okresu tvoří 51,0% ženy, tento podíl je o 0,1 bodu nižší než v roce 1991, ale už o 0,3 bodu nižší než v roce 1970. Vývoj podílu ovlivnil zejména dlouhodobě nižší podíl narozených dívek, v posledním desetiletí se narodilo 51,8% chlapců, v letech 1981-1990 to bylo 50,5%. Důsledkem tohoto vývoje je fakt, že ve všech pětiletých věkových skupinách až do 44 roků včetně převažuje podíl mužů. Od této věkové skupiny mají převahu ženy, od věku 75 let převahu výraznou. Ve věkové skupině do 15 let je celkem 51,1% mužů (v roce 1991 to bylo 50,6%), ve skupině od 15 do 64 let je 50,5% mužů (v roce 1991 celkem 50,3%) a od 65 let výše je mužů pouze 39,1% (v roce 1991 38,9%).
Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin
Ve srovnání se sčítáním v roce 1991 došlo k výraznému poklesu zastoupení věkové kategorie do 14 let, podíl 16,7% je o 4,7 bodu nižší, než před 10 lety. Projevil se zde vliv nízké porodnosti a vliv stěhování, kdy do okresu přibývají osoby starší. V konečném důsledku se zvýšil průměrný věk obyvatel okresu na 38,6 roku, což je o 3,4 roku více než v roce 1980. Obcí s nejmladším obyvatelstvem je Horní Smržov s věkovým průměrem 33,5 roku, naopak nejvyšší věkový průměr je v obci Makov, a to 53,5 roku.
Do složení obyvatelstva podle rodinného stavu se promítly posuny věkových skupin obyvatelstva a změny v úrovni sňatečnosti a rozvodovosti. Výrazně tak vzrostl počet svobodných mužů i žen ve stáří 20 až 29 let (u mužů zvýšení počtu z 3 595 na 6 489, u žen zvýšení z 1 439 na 4 339). Celkově poklesl počet vdaných či ženatých, těchto osob bylo 52 505, což bylo o 2 238, tj o 4,1% méně, než v roce 1991. Za 10 let bylo v okrese Blansko uzavřeno 5 926 sňatků, naopak rozvedeno bylo 2 124 manželství. Nárůst počtu rozvedených mužů je výrazný, zvýšil se o 1 026 mužů (o 64,2%) a činí 2 625 osob. Počet rozvedených žen byl 3 303, což bylo o 1 125 více (o 51,7%), než v roce 1991.
Z národnostního hlediska patří okres Blansko do skupiny okresů s nízkým podílem jiných národností. K české, moravské a slezské národnosti se hlásilo 96,8% osob, ke slovenské národnosti 0,6% osob, k ostatním národnostem 0,7%, když 1,9% osob národnost neuvedlo. Zajímavostí je pokles zájmu hlásit se k moravské národnosti. Jestliže se v roce 1991 k moravské národnosti hlásilo 56,3% obyvatel a k české 42,5%, v roce 2001 se k moravské národnosti přihlásilo pouze 20,0% obyvatel a k české 76,8% obyvatel.
Státní občanství České republiky mělo k datu sčítání 107 149 osob (107 112 v roce 1991), státní občanství Slovenské republiky mělo 129 osob (497 osob v roce1991), občanství zemí Evropské unie 47 osob a státní občanství ostatních zemí včetně neuvedeného občanství mělo 377 osob (v roce 1991 celkem 200 osob).
K 1. březnu 2001 žilo celkem 58 505 občanů (54,3%) v obci, ve které se narodili a 104 147 (96,7%) osob žilo ve stejné obci, jako před rokem.
Stejně jako ve sčítání v roce 1991 byla i nyní možnost svobodně se přihlásit k náboženskému vyznání. Celkem 42 313 osob, což je 39,3% uvedlo, že je bez vyznání (v roce 1991 podíl činil 23,2%) a 11 753 osob, tedy 10,9%, se k této otázce nevyjádřilo (v roce 1991 neuvedlo 13,9% osob). K některému z náboženských vyznání se přihlásilo celkem 53 636 obyvatel, což je 49,8%. Nejvíce je zastoupena církev římskokatolická, ke které se hlásí 48 311 osob. Proti roku 1991 je to však významný pokles podílu věřících, neboť před 10 lety činil tento podíl 62,9%. Z celkového počtu věřících je 29 499 žen, což je 55,0 procentní zastoupení. Z pohledu pětiletých věkových skupin stoupá s přibývajícími roky procento věřících. Jestliže je ve skupině 20-24 let 35,5% věřících, pak v kategorii 40-44 let je to 43,3%, skupina 60-64 let má již 77,4% a nad 80 let dokonce 82,3% věřících osob. Celkem 19 obcí má podíl věřícího obyvatelstva nad 80 procent, obec Makov má dokonce 94,6% věřících osob. Naopak nejnižší podíl věřících byl zaznamenán v Milonicích a Adamově, byl nižší než 30 procent.
Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání
Vývoj posledních 10 let v oblasti vzdělání obyvatelstva přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Při zvýšení počtu obyvatel starších 15 let o 4 975 se počet osob se základním vzděláním snížil o 8 140 osob (3 009 mužů a 5 131 žen). Naproti tomu počet osob s vysokoškolským vzděláním vzrostl o 1 875 osob (888 mužů a 987 žen), podíl vysokoškolsky vzdělaných osob dosáhl 7,2% a byl o 2,0 bodu vyšší než v roce 1991. Celkový podíl osob, kteří dokončili školu s maturitou, činil 27,2%, což bylo o 6,4 bodu více než v minulém sčítání.
2.3 Plodnost žen
V roce 2001 žilo v okrese Blansko 46 137 žen ve věku nad 15 let, kterým se v průběhu života k datu sčítání živě narodilo 77 805 dětí.
Svobodných žen ve věku nad 15 let je v okrese Blansko 9 336 (20,2% z celku) a z tohoto počtu je 7 701, tj. 82,5%, bezdětných, 385 žen, což je 4,1%, má 1 dítě. V kategorii svobodných však 1 173 žen údaje o počtu dětí neuvedlo, na 1 svobodnou ženu tak připadá průměrně 0,07 živě narozených dětí.
Vdaných žen bylo k datu sčítání 26 260, což bylo 56,9% (pouze 187 neuvedlo údaje k dětem). Zde převažují ženy se dvěma dětmi, jejich podíl činil 53,9% a dosáhl počtu 14 159 žen. Bez dětí bylo 1 145 vdaných žen, což bylo 4,4%. Pro úplnost, jedno dítě má 4 201 žen (16,0%), 3 děti mělo 5 108 vdaných žen (19,5%) a 4 děti a více celkem 1 460 žen (5,6%). Průměrně na 1 ženu připadá 2,08 živě narozených dětí.
Rozvedených žen bylo 3 303, což je 7,2% žen starších 15 let. Opět převažují ženy se 2 dětmi - 1 534 (46,4%), následují ženy s 1 dítětem - 862 (26,1%), se 3 dětmi - 543 žen (16,4%), se 4 a více dětmi 170 žen (5,1%) a bezdětných v této kategorii bylo 162 žen (4,9%). Pouze 32 rozvedených žen údaje o dětech neuvedlo. V této kategorii na 1 ženu připadá 1,92 dětí.
Žen ovdovělých a s nezjištěným rodinným stavem bylo 7 238, což je 15,7% žen starších 15 let. Opět převažují ženy se 2 dětmi - 3 164 žen (43,7%), následují ženy se 3 dětmi - 1 726 žen (23,8%), s 1 dítětem bylo 987 žen (13,6%), se 4 a více dětmi 923 žen (12,8%) a bezdětných v této kategorii bylo 306 žen (4,2%). Pouze 132 ovdovělých žen údaje o dětech neuvedlo, na 1 ženu této skupiny připadá 2,36 živě narozených dětí.
2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva
Údaj o počtu ekonomicky aktivních osob není plně srovnatelný na předchozí cenzy. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří zaměstnaní (zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, osoby na mateřské dovolené) a nezaměstnaní. Ke dni sčítání bylo v okrese Blansko 52 779 ekonomicky aktivních osob, což bylo 49,0% z celkového počtu bydlícího obyvatelstva. Na tomto počtu se podílely ženy 44,2%. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva klesá, v roce 1991 činil 51,6% a v roce 1980 celkem 51,3%. V absolutním vyjádření je stav v roce 2001 proti roku 1991 o 2 798 osob nižší. Z ekonomicky aktivních bylo 49 326 zaměstnaných (45,8% z celkového počtu obyvatel), podíl žen činil 43,9%.
Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity
1) v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené
Srovnání výsledků posledních dvou sčítání u osob ekonomicky neaktivních ukazuje na jedné straně nárůst podílu nepracujících důchodců z 20,4% celkového stavu obyvatel v roce 1991 na 24,1% v roce 2001 a na druhé straně pokles podílu dětí a studentů - z 27,7% na 17,9%. Tento vývoj ukazuje na již konstatované stárnutí populace okresu doprovázené úbytkem dětí a přírůstkem počtu důchodců.
Z obcí s nejvyšším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva je možno uvést Milonice s 60,6% a Ráječko s 55,5%, celkem 28 obcí (v tom 4 města) vykazuje podíl vyšší než 50 procent. Naproti tomu obec Roubanina má podíl aktivních pouze 28,0%, celkem v 11 obcích nedosahuje podíl aktivních osob 40 procent.
2.5 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva
Z hlediska dosaženého vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří největší skupinu osoby vyučené či se středním odborným vzděláním bez maturity s 48,6% (56,3 mužů a 38,4% žen), následuje skupina osob s úplným středním vzděláním s maturitou včetně nástaveb s 32,8% (27,0% mužů a 40,1% žen), 10,2% osob dosáhlo vysokoškolského vzdělání (11,2% mužů a 8,6% žen) a 6,9% ekonomicky aktivních má základní nebo neukončené vzdělání (4,3% mužů a 10,2% žen).
Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie "samostatně činní", ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Plná srovnatelnost není ani u zařazování do jednotlivých odvětví. V roce 1991 byli vojáci základní služby zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO (Mezinárodní organizace práce) uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby).
Ve struktuře z pohledu postavení v zaměstnání tvoří největší skupinu zaměstnanci v pracovním a služebním poměru, a to 78,7% ekonomicky aktivních osob (76,3% u mužů a 81,8% u žen). Následuje skupina samostatně výdělečně činných - 9,0% (11,8% mužů a 5,5% žen) a ostatních zaměstnanců - 5,1% (4,7% mužů a 5,6% žen). Zaměstnavatelé tvoří 2,9% ekonomicky aktivních osob (3,8% mužů a 1,8% žen). Zbytek tvoří členové produkčních družstev a pomáhající rodinní příslušníci. U téměř 3% ekonomicky aktivních mužů a 4,6% ekonomicky aktivních žen nebylo zjištěno postavení v zaměstnání.
Z jednotlivých odvětví ekonomické činnosti, ve kterých pracují ekonomicky aktivní, je v nejvyšší míře zastoupen průmysl, a to 42,2% (44,5% mužů a 39,4% žen). Ve stavebnictví pracuje 8,1% ekonomicky aktivních (13,2% mužů a 1,6% žen), v obchodě a službách 7,6% osob (6,2% muži a 9,2% ženy) a ve školství 5,8% (2,3% mužů a 10,2% žen). Za uvedení stojí ještě zemědělství - 5,5%, zdravotnictví s 5,2% a veřejná správa s 5,0%. U více jak 5% všech ekonomicky aktivních nebylo zjištěno odvětví ekonomické činnosti.
Podle klasifikace zaměstnání mají mezi ekonomicky aktivními osobami převahu řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, kteří tvoří 25,8% (32,9% mužů a 16,8% žen). Vysoké zastoupení mají i techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, a to 21,2% (16,4% mužů a 27,3% žen). Následují obsluhy strojů a zařízení s 11,6% (16,6% mužů a 5,2% žen), provozní pracovníci ve službách a obchodě s 9,9% (6,1% mužů a 14,8% žen) a vědečtí a odborní duševní pracovníci se 7,7% (6,4% mužů a 9,4% žen). Dále je možno uvést pomocné a nekvalifikované pracovníky - 7,0% a zákonodárce, vedoucí a řídící pracovníky - 5,9%.
Mimo obec vyjíždí za prací z celkového počtu pracujících v okrese Blansko celkem 26 860 osob (54,7%) a 9 785 (50,1%) všech žáků, studentů a učňů do škol. Za zaměstnáním mimo obec vyjíždějí více muži (60,3%) než ženy (51,3%). Ze všech vyjíždějících zaměstnaných osob vyjíždí denně za prací z obce téměř 87%. V územním srovnání samozřejmě více dojíždí do zaměstnání obyvatelé menších obcí, kde je mnohem méně pracovních příležitostí než ve městech. Dojížďce za zaměstnáním (i do škol) bude věnována samostatná publikace.
Počet nezaměstnaných k datu sčítání činil 3 453 osob, což bylo 3,2% z celkového stavu obyvatelstva okresu, resp. 6,5% ekonomicky aktivních osob. Mezi nezaměstnanými převažují muži, tvoří 51,5%. Nejvyšší podíl z nezaměstnaných je dosahován ve věkové skupině 20-24 let (19,2%), dále ve skupině 25-29 let (16,0%) a ve věkové skupině 30-34 let (13,0%). Údaje o nezaměstnanosti ze sčítání jsou odlišné od údajů, které poskytují úřady práce. Úřady práce uvádějí míru registrované nezaměstnanosti. Je to podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce a disponibilní pracovní síly. K 31.prosinci roku 2000 byla v okrese Blansko registrovaná míra nezaměstnanosti ve výši 6,98%.
2.6 Ekonomická aktivita žen
Ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi bylo v okrese k datu sčítání 11 931. Tento počet představuje 22,6% ekonomicky aktivních osob a 51,1% ekonomicky aktivních žen. Z tohoto počtu však bylo 868 žen s dětmi (7,3%) nezaměstnaných. Z pohledu počtu dětí a jejich stáří a rodinného stavu bylo nejvíce vdaných žen se dvěma dětmi, z nichž mladší bylo ve věku 6-14 let. Těchto žen bylo 2 963, tedy 24,8% z celku. Následovaly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 15 let a více - celkem 1 814 žen, tedy 15,2%. Další větší skupinou byly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 6-14 let - celkem 1 305 žen, tedy 10,9% žen s dětmi.