Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a
Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu, struktuře a vybavení rodin a domácností, které není možno jiným způsobem zjistit. Jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností, a to bytových, hospodařících a cenzových. Údaje o bytových domácnostech slouží k hodnocení způsobu a úrovně bydlení, údaje o hospodařících domácnostech napomáhají při sledování životní úrovně a cenzové domácnosti charakterizují rodiny a příbuzenské vztahy v bytových (popřípadě hospodařících) domácnostech.
Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti.
Údaje o domácnostech jsou v časové řadě srovnatelné. Výjimku tvoří úplné a neúplné rodiny s dětmi. V roce 1961 byly do jejich počtu zahrnovány rodiny s dětmi do 14 let, v letech 1970 a 1980 s dětmi do 15 let a v letech 1991 a 2001 pak rodiny se závislými dětmi bez ohledu na jejich věk. Proti roku 1991 došlo ke změně posuzování soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost. Postupně byl rovněž aktualizován výběr předmětů dlouhodobé spotřeby pro hodnocení vybavenosti domácností.
5.1 Vývoj počtu a struktury domácností
Odlišné vymezení cenzových, hospodařících a bytových domácností se projevuje především v jejich rozdílném počtu. Nejvíce je domácností cenzových, protože jsou definovány nejúžeji, nejméně je bytových domácností, které jsou naopak svou průměrnou velikostí (svým průměrným počtem členů) největší. U všech tří typů domácností je v časové řadě od roku 1961 zaznamenán nepřetržitý růst jejich počtu. Úhrnem bylo v roce 2001 sečteno 404 876 bytových domácností, v tom bylo 360 171 domácností (89,0%) s 1 cenzovou domácností a 44 705 (11,0%) se 2 a více cenzovými domácnostmi. V těchto bytových domácnostech bylo uvedeno (sečteno) 446 718 hospodařících domácností, z nich bylo 438 091 domácností (98,1%) s 1 cenzovou domácností a 8 627 domácností (1,9%) se 2 a více cenzovými domácnostmi.
Tab. 5.1.1 Základní údaje o domácnostech
Cenzové domácnosti jsou nejmenší jednotkou určenou především příbuzenskými vztahy a jsou již dále nedělitelné. Vývoj u bytových domácností zaznamenal v uplynulém desetiletí změny v podílu domácností tvořených 1 cenzovou domácností a 2 a více cenzovými domácnostmi. Proti minulému sčítání došlo v roce 2001 k mírnému snížení podílu domácností s 1 cenzovou domácností (0,4 bodu) a tím ke zvýšení podílu domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi.
Vývoj počtu bytových domácností je závislý na vývoji počtu trvale obydlených bytů. V dlouhodobém pohledu od roku 1961 se počet bytových domácností neustále zvyšoval, ale v osmdesátých letech se tempo růstu zpomalilo. V letech 1970 až 1980 vzrostl počet bytových domácností o 15,3%, v letech 1980 až 1991 o 6,1% a v posledním desetiletí jen o 2,7%. Obdobný vývoj byl zaznamenán i u hospodařících domácností. Zde ovšem přírůstku 15,1% z let sedmdesátých odpovídá v letech osmdesátých podstatně menší navýšení počtu hospodařících domácností, nárůst pouze o 4,7%. Tento trend zpomalování růstu počtu hospodařících domácností pokračoval i v letech devadesátých. V roce 2001 představovalo navýšení hospodařících domácností oproti roku 1991 již jen 4,3%. To značí, že přírůstky hospodařících domácností za uplynulých dvacet let jsou částečně stabilizovány. Nestejné relativní přírůstky u cenzových domácností jsou odrazem změny jejich struktury. Nejvýraznější je změna podílů u úplných rodin. V letech 1970 - 1980 byl zaznamenán pokles u úplných rodin s dětmi (o 1,7 bodu) i bez dětí (o 4,3 bodu) a značný nárůst podílu domácností jednotlivců (o 5,8 bodu). V letech 1980 - 1991 pokračovalo snižování podílu úplných rodin bez dětí (o 6,3 bodu), u úplných rodin s dětmi bylo zaznamenáno zvýšení podílu (o 2,5 bodu), stejně jako u podílu domácností jednotlivců (o 2,6 bodu). V uplynulém desetiletí došlo ke značnému snížení podílu u úplných rodin s dětmi (o 7,9 bodu), mírně se zvedl podíl (o 1,7 bodu) úplných rodin bez dětí a již tradičně pokračovalo zvyšování podílu (o 1,7 bodu) jednotlivců v rámci cenzových domácností.
Závažná je hlavně změna relace mezi úplnými a neúplnými rodinami. Zatímco v roce 1991 připadalo na 100 úplných rodin 17,0 rodin neúplných, v roce 2001 to bylo již 23,7 rodin. Stále se zvyšuje podíl domácností jednotlivců a v roce 2001 představují tyto domácnosti již 27,3% všech cenzových domácností.
Průměrný počet členů domácností má ve všech zmíněných typech domácností klesající tendenci. Přesto byl zaznamenán rozdíl v počtu členů 1 cenzové domácnosti a 2 a více cenzových domácností. U bytových domácností klesl průměrný počet členů domácnosti s 1 cenzovou domácností ze 2,65 na 2,53, přitom se zvýšil počet jednocenzových domácností proti roku 1991 o 7 488 (tj. 2,1%). U bytových domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi se zvýšil jejich počet o 3 087 (tj. 7,4%) a průměrný počet členů stoupl ze 4,70 v roce 1991 na 5,37 v roce 2001. Nejvíce bytových domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi bydlí ve třípokojovém bytě (31,0%), následují domácnosti bydlící v pěti a více pokojovém bytě (24,0%), přibližně stejné procento domácností obývá čtyřpokojový byt (19,7%) a dvoupokojový byt (19,0%). Necelých 6% bydlí v bytě o 1 obytné místnosti.
Z úhrnu 446 718 hospodařících domácností bylo jen 8 627 (1,9%), v nichž společně hospodařily 2 a více cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 2,5%). Počet členů těchto domácností stoupl ze 4,46 v roce 1991 na 5,35 v roce 2001. U hospodařících domácností s 1 cenzovou domácností se snížil průměrný počet členů 2,59 v roce 1991 na 2,45 v roce 2001.
Stárnutí populace, nižší porodnost, vyšší rozvodovost, změny ekonomických a bytových podmínek se odráží i v počtu členů jednotlivých typů cenzových domácností v porovnání s rokem 1991. Počet úplných rodin bez závislých dětí vzrostl o 12 335 (9,9%), průměrný počet členů stoupl z 2,35 na 2,50. U úplných rodin se závislými dětmi byl zaznamenán pokles o 30 612 domácností (20,0%), počet jejich členů klesl ze 3,96 na 3,92. Počet neúplných rodin bez závislých dětí se zvýšil o 5 131 (24,5%), nárůst počtu členů byl z 2,18 na 2,26. Značně přibylo neúplných rodin se závislými dětmi, nárůst o 9 036 rodin představoval 34,3% a počet členů se zvýšil z 2,59 na 2,62. Za zmínku stojí i zvýšení počtu členů u vícečlenných nerodinných domácností z 2,06 na 2,11. Počet těchto domácností vzrostl více jak čtyřnásobně (o 8 175), ale změna metodiky při posuzování soužití vícečlenných nerodinných domácností brání plné srovnatelnosti.
5.2 Bytové domácnosti
Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě.
Růst počtu bytových domácností se v posledním desetiletí zpomalil, jde o všeobecný trend zpomalení tempa bytové výstavby a větší finanční náročnost pořízení samostatného bydlení. K 1. 3. 2001 bylo v Jihomoravském kraji 404 876 bytových domácností. Celkem 368 181 domácností, což je 90,9%, připadá na bytové domácnosti s 1 hospodařící domácností. Bytové domácnosti se 2 a více hospodařícími domácnostmi tvoří 9,1% celku (36 695 domácností).
Tab. 5.2.1 Bytové domácnosti podle počtu členů a soužití domácností v bytě
Podíl bytových domácností za jednotlivé okresy na celkovém počtu těchto domácností za kraj má přímou souvislost s počtem obyvatel v jednotlivých okresech. Nejvyšší podíl počtu bytových domácností za kraj celkem je v okrese Brno - město, a to 37,5% a v okrese Brno - venkov - 13,4%. Naopak nejnižší podíl je v okrese Blansko - 9,1% a v okrese Vyškov - 7,4%. Z hlediska členění na správní obvody obcí s rozšířenou působností, dále jen ORP (pomineme-li Brno, které je shodné s okresem), je nejvyšší podíl bytových domácností v ORP Znojmo - 30 646 domácností (7,6% z celku) a ORP Hodonín - 20 880 domácností (5,2% z celku). Naopak nejnižší podíl je v ORP Pohořelice - 4 002 domácností (1,0% z celku) a v ORP Bučovice - 5 425 domácností (1,3% z celku). Z hlediska jednotlivých měst, kterých bylo v době sčítání v Jihomoravském kraji 45, je nejvyšší podíl bytových domácností (pomineme-li město Brno, které je současně okresem) ve městě Znojmo - 13 317 domácnosti (3,3% z celku) a ve městě Hodonín - 9 989 domácností (2,5% z celku). K městům s nejnižším počtem bytových domácností v kraji patří Olešnice s 576 domácnostmi (0,1% z celku) a město Klobouky u Brna s 765 domácnostmi ( 0,2% z celku).
Z pohledu velikostních skupin obcí převažují ve všech, s výjimkou velikostních skupin obcí do 199 a 1 000 - 4 999 obyvatel, bytové domácnosti s počtem dvou členů, za kraj celkem jejich počet činí 107 274, tj. 26,5%. Největší počet bytových domácností (pomineme-li město Brno) je soustředěn ve velikostní skupině obcí 1 000 až 4 999 obyvatel - činí 93 307 domácností. Nejvyšší podíl jednočlenných - 27,8% a dvoučlenných domácností - 30,2% byl zaznamenán v největší velikostní skupině, kterou představuje město Brno. Nejvyšší podíl domácností se třemi členy, a to 20,9%, byl zaznamenán ve velikostní skupině 20 000 až 49 999 obyvatel. Čtyřčlenných bytových domácností - 23,6% bylo nejvíce ve velikostní skupině 1 000 - 4 999 obyvatel. Domácnosti s pěti a více členy jsou nejvíce zastoupeny ve velikostní skupině obyvatel 500 - 999. Nejvíce těchto bytových domácností je v menších obcích s počtem obyvatel do 4 999.
Tab. 5.2.2 Bytové domácnosti podle počtu členů a velikostních skupin obcí
Město Brno, které jediné spadá do velikostní skupiny obcí s počtem 100 000 a více obyvatel, má největší počet bytových domácností - 151 724, z toho 87 968, tj. 58% je jednočlenných a dvoučlenných. Druhou největší velikostní skupinou obcí co do počtu bytových domácností, je skupina ve velikosti 1 000 - 4 999 obyvatel s počtem bytových domácností 93 307, v této skupině převažují dvoučlenné a čtyřčlenné bytové domácností - 4 561, tj. 46,7%. Dále následuje velikostní skupina obcí s 20 000 - 49 999 obyvateli s počtem bytových domácností 48 575, ve které převažují domácnosti s jedním, dvěmi a čtyřmi členy. Velikostní skupina s počtem obyvatel 5 000 - 19 999 zahrnuje 43 885 bytových domácností a převažují v ní dvoučlenné a čtyřčlenné bytové domácností - 21 159, tj. 48,2%. Ve velikostní skupině s počtem obyvatel 500 - 999, kde počet bytových domácností činí 40 542, taktéž převažují bytové domácnosti dvou a čtyřčlenné - 18 285, tj. 45,1%. Následuje skupina obcí 200 - 499 obyvatel s počtem bytových domácností 21 866, ve které také převažují dvou a čtyřčlenné bytové domácnosti - 9 855, tj. 45,1%. V nejmenší skupině obyvatel s počtem do 199 s počtem bytových domácností 4 977 převažují jedno a dvoučlenné bytové domácností - 2 489, tj. 50%.
5.3 Hospodařící domácnosti
Úhrnem bylo k datu sčítání sečteno 446 718 hospodařících domácností, což jsou domácnosti tvořené osobami, jenž uvedly, že společně hospodaří (společně hradí hlavní výdaje domácnosti). Z hlediska dlouhodobého vývoje počet hospodařících domácností stále stoupá, ale jejich relativní přírůstky jsou mezi jednotlivými sčítáními stále nižší. Při sčítání v roce 1980 byl nárůst 15,1% proti roku 1970, ale nárůst hospodařících domácností v roce 2001 již představoval proti roku 1991 jen 4,3%.
Hospodařící domácnost je tvořena jednou nebo více cenzovými domácnostmi. Z hlediska dlouhodobého vývoje neustále stoupá počet domácností s 1 cenzovou domácností a v roce 2001 již představovaly 98,1 % (438 091) všech hospodařících domácností. Domácností, v nichž společně hospodařily 2 cenzové domácností, bylo jen 8 430 (1,9%). Přitom v 8 145 případech se jednalo o společné hospodaření rodin rodičů a rodin dětí. Ve 197 hospodařících rodinách (0,04%) bylo vykázáno 3 a více cenzových domácností.
Podle složení hospodařící domácnosti s 1 cenzovou domácností podstatnou část tvořily úplné rodiny bez závislých dětí (128 800, 29,4%) a úplné rodiny se závislými dětmi (117 786, 26,9%). Následovaly neúplné rodiny se závislými dětmi (31 932, 7,3%) a neúplné rodiny bez závislých dětí (25 246, 5,8%). Domácnosti jednotlivců představovaly 124 579 domácností (28,4%) a v nich převažovaly domácnosti žen (71 953, 57,8%). Vícečlenné nerodinné domácnosti tvořily pouze 9 748 domácností (2,2%).
Ve složení hospodařících domácností s 1 cenzovou domácností podle počtu členů převažovaly hospodařící domácností jednočlenné a dvoučlenné (28,4% a 28,3%), dále následovaly domácnosti tříčlenné (19,5%) a čtyřčlenné (18,4%). Pěti a vícečlenných domácností bylo pouze 5,4%. U úplných rodin (246 586, 56,3%) převažovaly domácnosti dvoučlenné (80 365, 32,6%) a čtyřčlenné (76 931, 31,2%). Z celkového počtu 57 178 (13,1%) neúplných rodin tvořily rozhodující část dvoučlenné domácnosti (34 863, 61,0%) a tříčlenné domácnost (17 904, 31,3%).
Pokud společně hospodařily 2 a více cenzových domácností, převažovaly domácnosti s 5 a více členy (74,5%). Domácnosti tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi měly vždy 6 a více členů.
Z celkového počtu 446 718 hospodařících domácností v Jihomoravském kraji bylo 444 802 (tj. 99,6%) sečteno v bytech. Na 100 bytových domácností připadá 110,3 hospodařících domácností. Rozdíly v počtu hospodařících domácností připadajících na bytové domácnosti jsou patrné především u jednotlivých měst kraje. V Adamově připadá na 100 bytových domácností pouze 106,2 hospodařících domácností (následují Ivanovice na Hané - 106,5 a Blansko - 107,2), proti tomu v Rajhradě je to 115,2 hospodařících domácností (Šlapanice 114,1, Velké Bílovice 113,4).
Tab. 5.3.1 Hospodařící domácnosti podle počtu členů a soužití domácností v bytě
Z pohledu členění obcí na správní obvody (ORP) je nejméně hospodařících domácností na 100 bytových domácností ve správním obvodě Slavkov u Brně (107,6) a Moravský Krumlov (108,0), nejvíce hospodařících domácností na 100 bytových domácností připadá ve správním obvodě Židlochovice - 113,9 a Šlapanice - 113,3.
Tab. 5.3.2 Hospodařící domácnosti podle počtu členů a velikostních skupin obcí
Z hlediska velikostních skupin obcí není v hospodařících domácnostech podle počtu členů zásadních rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Výjimku tvoří největší velikostní skupina, tedy Brno, kde je nejnižší zastoupení 5 a vícečlenných domácností.
5.4 Cenzové domácnosti
Cenzové domácnosti jsou nejmenším společenstvím lidí bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Dělíme je na 4 základní typy - úplné rodiny, neúplné rodiny, vícečlenné nerodinné domácností a domácnosti jednotlivce. Úplné a neúplné rodiny, souhrnně označované jako rodinné, pak lze rozdělit ještě podle toho, zda jsou či nejsou členy domácnosti závislé děti.
Počet cenzových domácností v dlouhodobé časové řadě stoupá, i když tempo růstu se zpomaluje. Při rozlišování jednotlivých typů cenzových domácností byla v průběhu jednotlivých sčítání upravena metodika ve smyslu posuzování cenzových domácností - úplných a neúplných rodin s dětmi. V letech 1970 a 1980 se do rodin s dětmi zahrnovaly děti do 15 let, v letech 1991 a 2001 závislé děti bez ohledu na věk.
Vývoj jednotlivých typů cenzových domácností souvisí do značné míry s vývojem demografickým. Již od konce sedmdesátých let v důsledku celkových hospodářsko-ekonomických podmínek nastal zlom v porodnosti. Nízká porodnost přetrvává dosud. Počet živě narozených v průběhu posledních deseti let klesal (v roce 1991 se živě narodilo 14 306 dětí, v roce 2000 to bylo jen 9 567 dětí). Jestliže v roce 1991 podíl úplných rodin se závislými dětmi byl 34,8% ze všech cenzových domácností, v roce 2001 to již bylo pouze 26,9%. V absolutním vyjádření klesl počet úplných rodin ze 277 844 v roce 1991 na 259 567 v roce 2001 (6,6%), v tom rodin se závislými dětmi ze 153 079 na 122 467 (20,0%). Tomu částečně odpovídá navýšení počtu rodin bez závislých dětí ze 124 765 na 137 100 (9,9%), rodiny odsouvají narození dítěte, popřípadě je ani neplánují. Také počet neúplných rodin zaznamenal růst ze 47 310 na 61 477 (29,9%). Na tomto růstu se podílí především neúplné rodiny se závislými dětmi - navýšení z 26 349 na 35 385 rodin tj.o 34,3%. U neúplných rodin bez závislých dětí vzrostl jejich počet ze 20 961 na současných 26 092, tj. o 24,5%.
Vícečlenné nerodinné domácnosti, které jsou tvořené dvěma nebo více osobami příbuznými i nepříbuznými společně hospodařícími, zaznamenaly proti roku 1991 nejvýraznější nárůst v rámci všech cenzových domácností. Ovšem důsledkem tohoto navýšení je i skutečnost, že proti roku 1991 došlo ke změně posuzování soužití prarodiče s vnukem. Při sčítání v roce 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost. Jejich počet vzrostl z 1 748 na 9 923. Nárůst byl téměř pětinásobný, na celkovém počtu cenzových domácností tvořil v roce 1991 jejich podíl 0,4%, v roce 2001 to již bylo 2,2%.
Domácnost jednotlivce tvoří jedna fyzická osoba, která bydlí sama nebo s jinou cenzovou domácností, ale samostatně hospodaří. Z dlouhodobého pohledu neustále přibývá domácností jednotlivců, současně s tímto vývojem stoupá i počet domácností jednotlivců bydlících samostatně. Celkový počet domácností jednotlivců vzrostl z 112 354 v roce 1991 na nynějších 124 579 domácností jednotlivců. Nárůst v absolutním vyjádření představuje 12 225 domácností, to je 10,9%. Z hlediska struktury všech cenzových domácností tvoří ovšem domácnosti jednotlivců plných 27,3%.
Zajímavé rozdíly se ukázaly při pohledu na strukturu cenzových domácností podle velikostních skupin obcí. U úplných rodin byly zaznamenány nejnižší podíly v největších obcích. Naopak u neúplných rodin, vícečlenných nerodinných domácností a domácností jednotlivců jsou nejvyšší podíly u těchto typů domácností právě v největších obcí. Z porovnání jednotlivých velikostních skupin vyplývá, že nejmenší počet úplných rodin se závislými dětmi je ve velikostní skupině obcí 100 000 a více obyvatel, která je ovšem v kraji reprezentována pouze městem Brnem. Ze 167 740 cenzových domácností jich na úplné rodiny s dětmi připadá pouze 35 803, tj. 21,3%. Stejně tak 44 816 úplných rodin bez závislých dětí představuje pouze 26,7% všech cenzových domácností v městě Brně.
Nejvyšší zastoupení úplných rodin se závislými dětmi je ve velikostní skupině 1 000 - 4 999 obyvatel a představuje 31,5%. V nejmenší velikostní skupině obcí do 199 je nejvyšší zastoupení úplných rodin bez závislých dětí - 34,0%.
Rozdíly v podílu jednotlivých typů domácností podle velikostních skupin obcí jsou nejméně patrné u neúplných rodin bez závislých dětí. Od krajského průměru 5,7% těchto domácností na celkovém počtu cenzových domácností se nejvíce (ale pouze v řádu desetin) liší dvě největší velikostní skupiny obcí. Ve velikostní skupině 100 000 a více obyvatel, tedy ve městě Brně, tvoří tento podíl 6,2% a je nejvyšší v kraji. U velikostní skupiny 20 000 - 49 999 obyvatel představují neúplné rodiny bez závislých dětí 5,3% všech cenzových domácností této skupiny a tento podíl je v kraji nejmenší. V největší velikostní skupině obcí představuje podíl neúplných rodin se závislými dětmi 9,5%, což je o 4,8 bodu více, než podíl neúplných rodin se závislými dětmi v nejmenší velikostní skupině - 4,7%. Při srovnání jednotlivých podílů lze konstatovat, že tento podíl plynule a úměrně roste se stoupající velikostí obcí.
Rozdílná struktura se projevuje u vícečlenných nerodinných domácností. Na celkovém počtu cenzových domácností dané velikostní skupiny je jejich podíl nejvyšší (2,9%) u největší velikostní skupiny a u velikostní skupiny 20 000 - 49 999, kde tvoří 2,3%. V ostatních velikostních skupinách je poměr vyrovnaný a podíl se pohybuje od 1,5% (velikostní skupina 1 000 - 4 999) až do 1,8% v nejmenší velikostní skupině obcí do 199 obyvatel.
Z porovnání počtu domácností jednotlivců a jejich podílu na cenzových domácnostech v jednotlivých velikostních skupinách obcí vyplývají značné rozdíly. Nejvyšší podíl domácností jednotlivců je v největší velikostní skupině, činí 33,3% všech cenzových domácností této velikostní skupiny a o plných 6 bodů přesahuje krajský podíl. Druhý největší podíl je u nejmenší velikostní skupiny a představuje 27,1%. Ve velikostní skupině obcí od 5 000 - 49 999 obyvatel tvoří podíl domácností jednotlivců na cenzových domácnostech celkem 26,0%, následuje skupina obcí od 200 - 999 obyvatel s podílem 22,9 domácností jednotlivců. Podíl domácností jednotlivců v obcích od 1 000 - 4 999 dosáhl 22,4% a byl nejmenší ze všech zmíněných velikostních skupin obcí.
Tab. 5.4.1 Cenzové domácnosti podle velikostních skupin obcí
Nejvýraznější změnou ve vývoji cenzových domácností podle počtu členů mezi sčítáními lidu v roce 1991 a 2001 je výrazný úbytek 4 a více členných domácností a zvýšení 1 až tříčlenných domácností. Projevil se zde především vliv úbytku úplných i neúplných rodin. Počet dětí klesal hlavně u 5 a více členných rodin, a to jak u úplných tak i u neúplných rodin.
Tab. 5.4.2 Cenzové domácnosti podle počtu členů
Ve společném bydlení cenzových domácností se zastavil snižující se trend z minulých let. Samostatně bydlí 79,4% všech cenzových domácnost, 18,1% tvoří 2 cenzové domácnosti v bytě a ve 2,5% bydlí v bytě 3 a více cenzových domácností.
Největší část cenzových domácností tvoří úplné rodiny. V dlouhodobém vývoji úplných rodin dochází již od roku 1970 k poklesu jejich podílu, celkem snížení v roce 2001 proti roku 1970 představovalo 16 bodů. V roce 1970 podíl úplných rodin činil 73,0% cenzových domácností (úplných rodin se závislými dětmi 34,0%). Při následujícím sčítání v roce 1980 tvořily již úplné rodiny jen 67,0% všech cenzových domácností a v nich klesl podíl úplných rodin se závislými dětmi na 32,3%. Snižování podílu úplných rodin na celkovém počtu cenzových domácností pokračovalo i v roce 1991 a podíl dosáhl 63,2%. U úplných rodin se závislými dětmi byl ovšem zaznamenán mírný nárůst, podíl tvořil 34,8% a zvýšil se proti roku 1980 a 2,5 bodu. Nicméně v roce 2001 klesl podíl úplných rodin o 6,3 bodu na 57,0% všech cenzových domácností a v nich podíl úplných rodin se závislými dětmi dokonce o 7,9 bodu na 26,9% všech cenzových domácností.
Z celkového počtu 259 567 úplných rodin je 122 467 úplných rodin se závislými dětmi (tj. 47,2%). Z těchto rodin je jich nejvíce se 2 závislými dětmi (58 435), následují rodiny s jedním závislým dítětem (52 089), se 3 závislými dětmi (9 968) a 4 a více závislými dětmi (1 975). Při srovnání s rokem 1991 klesl podíl rodin s 1 dítětem ze 21,7 % na 20,1% v roce 2001. U úplných rodin se 2 dětmi bylo zaznamenáno největší snížení, celkem o 4 body - 26,5 % roku 1991 odpovídá jen 22,5% v roce 2001. Dále následuje snížení u rodin se 3 dětmi ze 6,0% na 3,8%. A pro úplnost, u úplných rodin se 4 a více dětmi klesl podíl z 0,9% na 0,8%.
V úplných rodinách je 137 100 rodin bez závislých dětí. Na celkovém počtu úplných rodin se podíl úplných rodin bez závislých dětí zvýšil během uplynulého desetiletí ze 44,9% na 52,8%. Podle pětiletých věkových kategorií jsou nejsilněji zastoupeny domácnosti, kde má muž 70 a více let (28 779 domácností). Co se týká věku žen je nejvíce domácností (26 650) s ženami ve věku 50 - 54 let, tyto domácnosti představují 19,4% všech úplných rodin bez závislých dětí.
U domácností s 1 závislým dítětem jsou nejpočetněji zastoupeny domácnosti s věkem muže 45 - 49 let (10 711 domácností, 20,6% z celkového počtu domácností s 1 dítětem). U žen je to nejčastěji věková skupina 40 - 44 let (10 061 domácností, tj. 19,3%).
Domácnosti se 2 závislými dětmi jsou nejvíce zastoupeny ve věkové kategorii mužů 35 - 39 let, jde o 16 178 domácností (27,7% z celkového počtu domácností se 2 závislými dětmi). U žen představuje nejsilněji zastoupenou skupinu stejná věková kategorie (jde o 16 492 domácností, tj. o 28,2%).
Věková kategorie 35 - 39 let je také nejsilněji zastoupená u mužů i žen u domácností se 3 závislými dětmi. Z celkového počtu těchto domácností podíl mužů v této věkové kategorii tvoří 32,6% (v absolutním vyjádření 3 254 domácností) a u žen v této věkové kategorii jde o 38,8% (v absolutním vyjádření 3 869 domácností).
Obdobně i u úplných domácností se 4 a více závislými dětmi je největší počet domácností (784 domácností, 39,7%) s věkem ženy mezi 35 - 39 lety. V kategorii mužů je to následující věková skupina 40 - 44 let s počtem 620 domácností a podílem 31,4% na celkovém počtu těchto domácností.
V roce 2001 bylo sečteno 179 130 úplných rodin, kde z pohledu ekonomické aktivity osoby v čele úplné rodinné domácnosti a jejího postavení v zaměstnání byla tato osoba zaměstnaná, což představuje 69,0% z celkového počtu úplných rodin. Z tohoto počtu byla nejsilněji zastoupena skupina zaměstnanců (53,0%, 137 506 domácností), dále skupina samostatně činných (11,1%, 28 701 domácností), 4,0% (10 491 domácností) připadá na kategorii zaměstnavatelů a 0,9% (2 432 domácností) patří podle postavení v zaměstnání do kategorie ostatní. Ženy jsou ekonomicky aktivní v úplných rodinách téměř v 62 procentech. Nezaměstnaných v čele úplné rodinné domácnosti bylo 9 235, tj. 4,9% z ekonomicky aktivních osob, které jsou v čele těchto domácností.
Tab. 5.4.3 Úplné rodiny podle počtu závislých dětí a ekonomického postavení osoby v čele domácnosti
Při porovnání velikosti úplných rodin podle velikostních skupin obcí je nejvyšší počet 30 345 úplných rodin se 2 členy v nejvyšší velikostní skupině obcí, to je 100 000 a více obyvatel (v Jihomoravském kraji zahrnuje tato skupina pouze město Brno). Tento počet činí 37,6% z celkového počtu úplných rodin v dané velikostní skupině.
Tab. 5.4.4 Úplné rodiny podle počtu členů a velikostních skupin obcí
Za městem Brnem následuje nejmenší velikostní skupina obcí s počtem obyvatel do 199, podíl úplných rodin tvoří 33,4% této skupiny. Při zohlednění velikostních skupin obcí je velmi podobný stav i u tříčlenných úplných rodin. Nejvyšší podíl - 29,9% (24 091 rodin ve skupině) je opět v nejvyšší velikostní skupině obcí a nejnižší podíl je v nejmenších obcích do 199 obyvatel - 22,6% (762 rodin v dané skupině). Čtyř a vícečlenné úplné rodiny převažují ve středních a menších obcí kraje. Nejvyšší podíl 4 členných úplných rodinných domácností je v obcích s počtem 1 000 - 4 999 obyvatel - 32,8%, nejmenší ve městě Brně - 26,9%. Nejvýraznější relativní rozdíly jsou u 5 a vícečlenných úplných rodin. Pouhým 5,6% ve skupině 100 000 a více obyvatel (tedy v Brně) odpovídá 13,5% těchto rodin v nejmenších obcích do 199 obyvatel, 13,1% v obcích od 200 - 499 obyvatel a 12,9% v obcích s 500 - 999 obyvateli.
V souboru úplných rodin jsou započtena také faktická manželství druha a družky, kterých bylo celkem v Jihomoravském kraji 10 591. Tento způsob společného soužití je především preferován u mladých lidí do 29 let a u starší generace nad 50 let.
Z hlediska rodinného stavu převažuje ve 46,2% (4 890 faktických manželství) soužití párů, kde muž i žena jsou buď rozvedení nebo ovdovělí. Druhým nejčastějším typem soužití jsou případy, kdy muž i žena jsou svobodní - 23,3% (2 463), následují páry složené ze svobodných mužů a žen buď rozvedených nebo ovdovělých - 15,3% (1 624). Časté je i soužití rozvedených nebo ovdovělých mužů a svobodných žen, jejich podíl představoval 9,8% všech faktických manželství (1 036).
Z pohledu věku žen je nejčastější typ společného soužití, kde jsou muž i žena rozvedení popř. ovdovělí, zaznamenán především u generace padesátiletých a starších a jejich podíl tvoří 45,6% z celkového počtu tohoto typu soužití. Vysoký podíl je také u věkové skupiny žen 40 až 49 let - 30,6%. Soužití rozvedeného nebo ovdovělého muže a vdané ženy preferují nejčastěji páry ve věku ženy mezi 30 - 39 lety (35,8%) a 40 -49 lety (33,3%). Soužití rozvedeného nebo ovdovělého muže a svobodné ženy se naopak nejvíce vyskytuje u párů s věkem ženy do 29 let - 47,7%, nejméně u generace nad 50 let (9,7%). Páry s věkem ženy do 29 let také jsou nejčastěji zastoupeny v soužití svobodné ženy i muže (81,2%), svobodné ženy a ženatého muže (71,4%) a vdané ženy a svobodného muže (38,8%).
Nejčastějším typem soužití z pohledu věku ženy padesátileté a starší je kromě již zmíněného soužití rozvedených nebo ovdovělých mužů a žen nejvíce preferováno společné soužití ženatého muže a rozvedené nebo ovdovělé ženy (36,2% z daného typu soužití) a společné soužití svobodného muže a rozvedené nebo ovdovělé ženy (31,2% z daného typu soužití). Nepatrné množství faktických manželství tvoří ženatí muži a vdané ženy (0,5% ze všech faktických manželství). Je zajímavé, že v relativním vyjádření jsou všechny věkové kategorie podle věku ženy přibližně stejně zastoupeny.
Z celkového počtu faktických manželství byla většina párů bez závislých dětí, celkem jich bylo 6 589 (62,2%), následovaly páry s jedním závislým dítětem - 2 206 (20,8%), se dvěma závislými dětmi - 1 231 (11,6%), třemi dětmi - 405 (3,8%) a čtyřmi a závislými dětmi - 160 (1,5%). K 1.3.2001 bylo celkem sečteno u těchto párů 6 600 závislých dětí. Převažovaly páry s jedním dítětem a s věkem ženy 25 - 29 let (461 dětí), dále s věkem ženy 30 - 34 let (366 dětí) a věkem ženy 40 - 44 let (354 dětí). U párů s dvěma závislými dětmi jich měly nejvíce páry s věkem ženy 30 -34 let (333 dětí) a 35 - 39 let (329 dětí). U obou zmíněných kategorií se jednalo převážně o rozvedené ženy ve svazku. Svobodné ženy ve společném soužití s mužem měly většinou jedno závislé dítě, a to především ve věku ženy 25 - 29 let (284 dětí) a 20 - 24 let (269 dětí).
U společného soužití převažovaly páry, kde alespoň jeden z partnerů měl středoškolské vzdělání, tohoto vzdělání dosáhlo celkem 7 706 mužů (5 391 střední, 2 315 úplné střední), dále mělo 1 703 mužů základní popř. neukončené vzdělání a 1 041 mužů byli vysokoškoláci. U žen bylo 6 750 středoškolaček (3 697 střední, 3 053 úplné střední), základní popř. neukončené vzdělání mělo 3 035 žen a 683 dosáhlo vysokoškolského vzdělání. U 141 mužů a 123 žen nebylo nejvyšší ukončené vzdělání zjištěno.
Z celkového počtu 5 391 mužů se středním vzděláním (tj. střední odborné bez maturity včetně vyučených) jich nejvíce bylo sečteno ve věkové skupině 45 - 49 let (766), 25 - 29 let (663) a 50 - 54 let (654). U úplného středního vzdělání s maturitou byly nejvíce zastoupeny mladší věkové kategorie mužů, ve věku 25 - 29 let jich bylo 459 s tímto dosaženým vzděláním, v kategorii 30 - 34 let celkem 299 a další kategorii 35 - 39 let bylo 258 mužů s tímto vzděláním. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných mužů bylo v kategorii 25 - 29 let (201), nejméně v kategorii 60 - 64 let (33). Se základním vzděláním bylo nejvíce mužů v kategorii 45 - 49 (217), nejméně jich bylo zaznamenáno v kategorii do 19 let (11).
U žen jsou se středním vzděláním bez maturity nejvíce zastoupeny ženy ve věkové kategorii 25 - 29 let (605), nejméně v kategorii do 19 let (35). Nejpočetnější skupina žen se středním vzděláním s maturitou je ve věkové kategorii 20 - 24 let (640) a 25 - 29 let (590), nejmenší počet středoškolaček s maturitou je v kategorii do 19 let (13) a ve věkové kategorii nad 70 let (43). Vysokoškolsky vzdělané ženy převažují ve věkové kategorii 25 - 29 let (197) a 30 - 34 let (116), nejméně u žen 70tiletých a starších (6). Ženy se základním popř. neukončeným vzděláním jsou nejvíce zastoupeny ve věkové kategorii 45 - 49 let (436) a 50 - 54 let (371), nejméně u žen do 19 let (69).
Tab. 5.4.5 Faktická manželství podle věku ženy, počtu závislých dětí a rodinného stavu partnerů
K 1.3.2001 bylo v Jihomoravském kraji celkem sečteno 61 477 neúplných rodin. Podíl neúplných rodin se neustále zvyšuje. V roce 1970 představoval 8,7% všech cenzových domácností, následovalo nepatrné snížení v roce 1980 na 8,5%, opětovný nárůst do roku 1991 znamenal, že podíl neúplných rodin již tvořil 10,8%. Podíl 13,5% v roce 2001 znamenal další zvýšení počtu neúplných rodin.
V rámci cenzových domácností bylo u neúplných rodin v dlouhodobém vývoji zaznamenáno trvalé zvyšování podílu neúplných rodin se závislými dětmi. Jejich podíl v roce 2001 (7,8%) je o 1,8 bodu vyšší proti roku 1991 (6,0%) a proti roku 1970 (3,3%) o 4,5 bodu. Celkem se počet neúplných rodin zvýšil proti roku 1991 o 14 167, tj. 29,9%. Počet neúplných rodin se závislými dětmi stoupl o 9 036 (nárůst 34,3%), u neúplných rodin bez závislých dětí znamenal nárůst počtu těchto rodin o 5 131 celkové zvýšení o 24,5%. Podle počtu závislých dětí byl v roce 2001 zaznamenán proti roku 1991 nejvyšší nárůst neúplných domácností se 2 závislými dětmi a to o 37,4%, v absolutním vyjádření zvýšení ze 7 543 na 10 362 těchto domácností. Značný byl také přírůstek neúplných rodin s 1 závislým dítětem - 34,3%, zvýšení ze 17 234 na 23 145. Zvýšení se nevyhnulo ani neúplným rodinám se 3 a více dětmi, 19,5% představuje navýšení z 1 572 na 1 878 těchto domácností.
V 9 070 neúplných rodinách stál v čele domácnosti muž, tento počet představuje 14,8% podíl všech neúplných rodin. V úhrnné struktuře neúplných rodin tvořily rozvedení muži v čele rodiny 44,0%, ovdovělí 30,1%, ženatí 21,9% a svobodní 3,3%. U 0,7% mužů nebyl zjištěn jejich rodinný stav. V neúplných rodinách se závislými dětmi (4 220) také největší skupinu tvořily svým podílem 49,9% rozvedení muži v čele rodiny, ale za nimi následovali ženatí muži (29,3%), ovdovělí (14,3%) a svobodní (5,7%). U 0,8% mužů nebyl rodinný stav zjištěn.
V 52 407 (85,2%) neúplných rodinách byla v čele domácnosti žena. Největší skupinu představovaly rozvedené ženy, jejich podíl byl 43,6%, následovaly ženy ovdovělé - 26,9%, vdané - 18,9% a svobodné - 10,0%. U 0,5% žen nebyl zjištěn jejich rodinný stav. Z celkového počtu neúplných rodin, kde stála v čele domácnosti žena, bylo 31 165 domácností se závislými dětmi. Zde opět tvořily největší zastoupení rozvedené ženy se 48,2% podílem, vdané ženy představovaly 27,8%, výrazný byl i podíl svobodných žen - 15,3%. Ovdovělé ženy tvořily 8,1% všech neúplných rodin se závislými dětmi, u 0,6% žen v čele domácnosti nebyl rodinný stav zjištěn.
Z hlediska dosaženého věku mužů v čele neúplných domácností se závislými dětmi je nejvíce mužů ve věku 40 - 44 let (979) a 45 - 49 let (890), ale také např. 4 muži ve věku do 19 let a 12 mužů starších 70 let. U neúplných domácností se závislými i bez závislých dětí je nejvíce mužů ve věku 45 - 49 let (1 644) a 50 - 54 let (1 521). Ve větší míře jsou zde zastoupeni muži starší 70 let (1 062), převážná část z nich jsou ovdovělí - 921.
Tab. 5.4.6 Neúplné rodiny podle počtu závislých dětí a ekonomického postavení
osoby v čele domácnosti
U žen v čele neúplných rodin se závislými dětmi je nejvíce žen ve věku 25 - 29 let (6 144), 30 - 34 let (6 000) a 35 - 39 let (5 935). V neúplných rodinách se závislými i bez závislých dětí je nejvíce žen ve věku 45 - 49 let (6 550) a 25 -29 let (6 145). Tak jako u mužů i zde je velký počet žen nad 70 let, z počtu 5 844 je jich 5 177 ovdovělých.
Podle ekonomické aktivity osoby v čele neúplné rodiny převažují rodiny se zaměstnanými osobami v čele, celkem jich bylo sečteno 34 494, tj. 56,1%. V tomto počtu byly nejsilněji zastoupeni zaměstnanci (28 760 rodin, 46,8%), druhou největší skupinu tvořily samostatně činní (3 363 rodin, 5,5%), dále 1 245 rodin (2,0%) připadlo na kategorii ostatní zaměstnaní a nejmenší počet byl zaměstnavatelů (1 126 rodin, 1,8%). V 5 519 neúplných rodinách stála v čele domácnosti nezaměstnaná osoba, tj. 13,8% všech rodin v čele s osobou ekonomicky aktivní.
Samostatně bydlí v bytě 43 524 neúplných rodin. To je 71,2% z celkového počtu všech neúplných rodin bydlících v bytech (61 150). Z toho počtu je 21 839 neúplných rodin bez závislých dětí (50,2%), 13 751 neúplných rodin s 1 závislým dítětem (31,6%), 6 681 neúplných rodin se 2 závislými dětmi (15,4%) a 1 253 neúplných rodin se 3 a více závislými dětmi (2,9%).
Společně s další rodinou, resp. s dalšími rodinami, v 1 bytě bydlí 17 626 neúplných rodin, což představuje 28,8% všech neúplných rodin bydlících v bytech. Neúplných rodin bez závislých dětí je z tohoto počtu 4 203 (23,8%). Podle počtu závislých dětí převažují u společného bydlení neúplné rodiny s 1 závislým dítětem - 9 233 rodin (52,4%), následují neúplné rodiny se 2 dětmi - 3 583 rodin (20,3%) a neúplné rodiny se 3 a více dětmi - 607 rodin (3,4%).
Při porovnání velikosti neúplných rodin a velikostních skupin obcí se nejvíce dvoučlenných neúplných domácností nachází v největší velikostní skupině obcí s počtem 100 000 a více obyvatel (město Brno), podíl činí 65,3%. Ve velikostní skupině obcí s 20 000 - 49 999 obyvateli převažují neúplné rodiny se 3 členy v domácnosti (33,0%), a v obcích s 200 - 499 obyvateli jsou nejvíce zastoupeny neúplné rodiny se 4 členy (9,8%) a s 5 a více členy neúplné rodinné domácnosti (2,5%).
Nejvyváženější podíly jednotlivých neúplných rodin podle počtu členů z celkového počtu neúplných rodin v dané velikostní skupině jsou u 5 a vícečlenných neúplných rodin, mezi nejvyšším výskytem a nejnižším je rozdíl pouze 1,6 bodu (rozmezí od 0,9% - 2,5%). Celkově lze ale konstatovat, že rozdíly jsou ve všech sedmi velikostních skupinách mírné. Podíly u neúplných rodin se 2 členy jsou v těchto velikostních skupinách v rozmezí od 57,6% - 65,3%, u neúplných rodin se 3 členy v rozmezí od 25,7% - 33,0% a podíly neúplných rodin se 4 členy v rozmezí od 4,7% - 9,8%.
U dvoučlenných neúplných rodin se závislými dětmi je nejvyšší podíl (54,6%) v největší velikostní skupině obcí s počtem 100 000 a více (Brno). U tříčlenných neúplných rodin se závislými dětmi je nejvyšší podíl v obcích od 500 - 999 obyvatel (39,7%). Čtyřčlenné neúplné domácnosti se závislými dětmi jsou nejčastější v obcích s 200 - 499 obyvateli (14,8%) a v této velikostní skupině obcí je také nejvíce pětičlenných neúplných rodin se závislými dětmi (4,6%).
Tab. 5.4.7 Neúplné rodiny podle počtu členů a velikostních skupin obcí
K 1.3.2001 bylo v Jihomoravském kraji sečteno celkem 9 923 vícečlenných nerodinných domácností, z toho jich 9 861 bylo sečteno v bytech. Srovnání vývoje s uplynulým sčítáním není možné z důvodu změny metodiky posuzování soužití prarodiče a vnuka. Zatímco v roce 1991 takováto domácnost byla brána jako neúplná rodinná domácnost, v roce 2001 již byla posuzována jako vícečlenná nerodinná domácnost. Na celkovém počtu cenzových domácností se vícečlenné nerodinné domácnosti podílí 2,2%. V průměru je tvořena tato domácnost 2,11 členy.
Téměř 90% (8 825) těchto domácností bydlí samostatně v bytě. Ve 3 555 domácnostech je v čele muž a v 5 270 stojí v čele žena. Ve vícečlenných domácnostech v čele se ženou převažuje věk ženy nad 70 let, jejich podíl v těchto domácnostech je 61,5%. Podíl žen ve věku 65 - 69 let tvoří 12,2%, všechny ostatní věkové skupiny jsou zastoupeny podíly od 0,9% do 5,3%. U domácností v čele s mužem jsou podíly vyrovnanější. I zde jsou muži nad 70 let v čele domácnosti nejvíce zastoupeni (17,8% domácností), ale v ostatních věkových skupinách jsou zastoupeni v rozmezí od 1,8% - 13,6%. Nejčastěji obývají tyto vícečlenné nerodinné domácnosti dvoupokojové byty (42,5%).
Společně s jinou cenzovou domácností popřípadě i s více cenzovými domácnostmi v bytě bydlí 1 036 vícečlenných nerodinných domácností, nejvíce ve čtyř a více pokojových bytech (37,5%), ale velká část obývá i třípokojové byty (32,1%). V 570 vícečlenných nerodinných domácnostech stojí v čele muž, nejvíce jsou zastoupeni muži ve věku 20 - 24 let (22,1%), podíly další věkových skupin se pohybují v rozmezí od 2,1% - 17,5%. Ve 466 případech je v čele vícečlenné nerodinné domácnosti žena, opět převažuje zastoupení žen ve věku 70 a více let (29,4%), zastoupení žen v ostatních věkových skupinách je od 1,9% - 11,4%.
Z celkového počtu cenzových domácností tvoří 27,3% (v absolutním vyjádření 124 579) domácnosti jednotlivců. Jejich podíl se stále zvyšuje, proti roku 1991 byl nárůst o 1,7 bodu, proti roku 1980 o 4,3 body a ve srovnání s rokem 1970 došlo k nárůstu podílu dokonce o 10,1 bodu.
Tab. 5.4.8 Domácnosti jednotlivců podle rodinného stavu, ekonomické aktivity a věku
Z již uvedeného počtu domácností jednotlivců jich 123 362 bydlí v bytech, z toho 93 492 (75,8%) tvoří samostatnou bytovou domácnost. Jako spolubydlící bylo sečteno 28 402 jednotlivců (23,0%), v podnájmu bydlelo 1 468 jednotlivců (1,2%). Většina jednotlivců, kteří bydlí samostatně, obývá dvoupokojové byty (37,3%) a jednopokojové byty (31,2%). Pokud jednotlivec bydlí s další cenzovou domácností jako spolubydlící, je toto soužití nejčastější ve třípokojových bytech (32,3%). Podnájemníci obývají převážně dvoupokojové byty (32,6%) a třípokojové byty (27,0%).
U mužů tvoří nejpočetnější skupinu domácností jednotlivců svobodní muži (18 688, 35,5% z celkového počtu 52 626 domácností jednotlivců - mužů). Jedná se především o muže ve věku 25 - 29 let (22,4%) a ve věku 20 - 24 let (15,3%). Druhou největší skupinou jsou rozvedení muži (17 379, 33,0%), zde mají největší zastoupení muži ve věku 45 - 49 let (16,6%) a 50 - 54 let (16,2%). Ženatí muži (8 229, 15,6%) jsou nejvíce zastoupeni věkovou kategorií 30 - 34 let (16,5%) a 25 - 29 let (15,5%). U ovdovělých mužů (7 018, 13,3%) jednoznačně vede skupina mužů nad 70 let (70,1%). U 1 312 domácností jednotlivců mužů nebyl zjištěn rodinný stav.
U žen tvoří nejpočetnější skupinu domácností jednotlivců ovdovělé ženy (40 135, 55,8% z celkového počtu 71 953 domácností jednotlivců - žen), a to hlavně ženy ve věku nad 70 let - 67,5%. Druhou největší skupinou jsou rozvedené ženy (14 083, 19,6%), také zde převažují 70tileté a starší ženy - 20,3%. Svobodné ženy (12 380, 17,2%) jsou nejvíce zastoupeny věkovou skupinou 20 - 24 let (21,1%). Nejnižší počet a podíl (4 554, 6,3% ) ze všech domácností jednotlivců žen patří vdaným ženám. V této skupině je nejvíce vdaných žen ve věku 25 - 29 let (17,7%). Nezjištěný rodinný stav byl u 801 žen (1,1%).
Při pohledu na strukturu domácností jednotlivců podle ekonomické aktivity převažují domácnosti nepracujících důchodců, jejich podíl na celkovém počtu domácností činí 51,4%. Z řad domácností jednotlivců zaměstnaní tvoří 38,9%, podle rodinného stavu z nich převažují svobodní (40,6%) a rozvedení (34,1%). Na nezaměstnané připadá 5,6% všech domácností jednotlivců, ostatní ekonomicky aktivní představují 2,0% a u 2,1% nebyla ekonomická aktivita zjištěna.
Tab. 5.4.9 Domácnosti jednotlivců podle velikostních skupin obcí
Ve struktuře domácností jednotlivců podle velikostních skupin obcí je nejmenší počet těchto domácností v obcích do 199 obyvatel, jejich podíl tvoří jen 1,2% ze všech domácností jednotlivců v Jihomoravském kraji. Největší podíl těchto domácností je ve skupině 100 000 a více obyvatel a představuje 44,8%. Z pohledu bydlení představují domácnosti jednotlivců bydlící jako podnájemníci 60,4% ze všech domácností podnájemníků v kraji. Značný počet domácností jednotlivců je i v obcích od 1 000 - 4 999 obyvatel, jejich podíl tvoří 19,3% a zde převažují domácnosti jednotlivců , které společně bydlí s jinou cenzovou domácností. Jejich podíl tvoří 21,4% z celkového počtu spolubydlících domácností jednotlivců v kraji.
5.5 Bydlení domácností
Z celkového počtu cenzových domácností bydlí 453 626 (tj. 99,6%) v bytech. Celkem bylo při sčítání v roce 2001 zjištěno v bytech 1 117 142 bydlících osob, ve srovnání s rokem 1991 poklesl jejich počet o 1,2%, tj. o 13 711 osob. Mimo osoby v bytech byly při sčítání také zjištěny údaje o osobách, které trvale či dlouhodobě bydlí v ubytovacích zařízeních nejrůznějšího druhu, jde o tzv. osoby v zařízeních. Těchto osob bylo ke dni sčítání v kraji celkem 7 347, což je o 2 049 osob (tj. o 38,7%) více než v roce 1991. Kromě nejčastějšího způsobu bydlení v bytech a v zařízeních byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty (jde o nejrůznější bydlení v nouzovém obydlí, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti, v rekreační chatě a chalupě v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci vč.vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Celkem mimo byty a zařízení bydlelo v kraji 3 229 osob (v roce 1991 bylo těchto bydlících osob mimo byty 1 030). Detailnější údaje jsou uvedeny v této publikaci v kapitole 6.6. Bydlení mimo byty a v zařízeních.
Podle právního důvodu užívání bytu převládá užívání bytu ve vlastním domě (44,5% všech bytů), následují byty nájemní (25,1%) a byty členů bytových družstev (15,4%), byty v osobním vlastnictví představují 7,8%. Užívání bytu ve vlastním domě převažuje u rodinných domů, z celkového počtu 203 648 těchto bytů na ně připadá 178 497 (87,6%). Rovněž bezplatné užívání bytu je nejčastější u rodinných domů, zde představují druhou největší skupinu bytů - 15 680. Tento počet představuje 96,7% z 16 211 bytů s tímto důvodem užívání spojených (jedná se například o byt dětí v domě rodičů). V bytových domech představují 48,7% byty nájemní, byty družstevní tvoří 31,3% a byty v osobním vlastnictví 15,9%.
Tab. 5.5.1 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle druhu domácnosti, velikosti,
kategorie a právního důvodu užívání bytu
Podle právního důvodu užívání bytu z celkového počtu cenzových domácností bydlících v bytech bydlí ve vlastním domě 209 190 domácností (46,1% všech domácností), u úplných rodin tento právní důvod užívání bytu je v 52,8% rodin, u neúplných rodin je to v 38,4% rodin, u domácností jednotlivců je to v 36,9% a u vícečlenných nerodinných domácností v 34,4% těchto rodin. V nájemních bytech bydlí 111 661 domácností (24,6% všech domácností), ve struktuře podle typu domácností je nejvyšší podíl dosahován u vícečlenných nerodinných domácností, z nichž 47,9% domácností bydlí v nájemních bytech. V družstevních bytech bydlí 67 092 cenzových domácností (14,8% všech domácností), z úplných rodin v družstevních bytech bydlí 14,4%, z neúplných rodin 16,5% a z domácností jednotlivců 15,4%.
V souvislosti se zvyšujícími se požadavky na kvalitu bydlení se v uplynulém desetiletí změnila struktura bytového fondu podle velikosti ve prospěch bytů s větším počtem pokojů. V roce 2001 představovaly byty tvořené jednou obytnou místností 12,1% bytového fondu, se dvěma pokoji 29,2%. Podíl třípokojových bytů činil 34,0%, bytů se 4 pokoji 14,0% a bytů s 5 pokoji a více 10,1%. V zastoupení bytů jednotlivých velikostí existuje rozdíl mezi byty v rodinných a bytových domech. V bytových domech představují 37,4% byty třípokojové a 37,6% byty dvoupokojové, byty se 4 a více pokoji představují 5,7%. V rodinných domech je naproti tomu podíl tří a dvoupokojových bytů menší (30,8% a 20,9%), výrazně vyšší je však podíl bytů se 4 a více pokoji, a to 42,2%.
Z celkového počtu 453 626 cenzových domácností bydlících v bytech 61,6% domácností bydlí v tří a dvoupokojovém bytě, 26,3% v bytě se 4 a více pokoji a 11,4% v bytě s jednou obytnou místností. V těchto bytech bydlí především domácnosti jednotlivců (celkem 32 646 domácností, tj. 26,5% z celkového počtu domácností jednotlivců a téměř 63% z celkového počtu domácností bydlících v bytech s jednou obytnou místností).
V posledním desetiletí došlo k dalšímu zvýšení technické a hygienické vybavenosti bytů. V bytech I. kategorie bydlí 90,8% cenzových domácností, v bytech II. kategorie bydlí 5,5% domácností a v bytech III. a IV. kategorie bydlí v kraji 14 560 cenzových domácností, tj. 3,2%.
Celkem 93 455 cenzových domácnosti bydlí v bytě společně s další domácností. Převahu těchto domácností tvoří úplné rodiny (48,1%), domácností jednotlivců činí 32,0%, neúplné rodiny 18,9% a pouze 1,1% připadá na vícečlenné nerodinné domácnosti.
Tab. 5.5.2 Cenzové domácnosti bydlící v bytě společně s další domácností podle vztahu osoby
v čele domácnosti k uživateli bytu
V roce 2001 bylo sečteno 157 408 rodin se závislými dětmi, případy, kdy v bytě žije jedna cenzová domácnost, tvoří 79,1%. Podle počtu závislých dětí převažují rodiny s jedním dítětem, které představují 47,6% rodin se závislými dětmi, dále následují rodiny se 2 závislými dětmi (43,6) a pouze 8,8% představují rodiny se 3 a více závislými dětmi.
Tab. 5.5.3 Bydlení rodin se závislými dětmi
Podle právního důvodu užívání bytu bydlí největší část rodin se závislými dětmi ve vlastním domě (47,6%), v nájemních bytech bydlí 23,4% rodin, 16,6% rodin bydlí v družstevních bytech. Podíl rodin se závislými dětmi, které bydlí v tří a více pokojových bytech činí 73,0%. Převážná většina rodin se závislými dětmi (148 642 rodin, tj. 94,5%) vychovává své děti v bytech zařazených do I. kategorie. V bytech zařazených do II. kategorie bydlí 6 114 rodin, což činí 3,9%. Podíl bytů III. a IV. kategorie činí 1,4%, tj. 2 203 rodin, z tohoto počtu je 416 rodin s 3 a více závislými dětmi.
5.6 Vybavení domácností
Součástí sčítání je rovněž zjišťování úrovně vybavenosti bytových domácností. V porovnání s předchozími sčítáními se okruh zjišťovaných předmětů změnil a zúžil. Nebyl již dáván dotaz na elektrospotřebiče, jako je televizor, pračka, chladnička, mraznička, protože se předpokládá téměř stoprocentní vybavenost domácností těmito předměty dlouhodobé spotřeby. Zájem se soustředil na vybavenost komunikačními prostředky, tj. telefonem, ať už pevnou linkou, mobilním telefonem nebo kombinací obou, osobním počítačem buď s připojením na internet nebo bez tohoto připojení, dále na počet osobních automobilů a možnosti využívání rekreačního objektu podle vlastnictví.
Přechod hospodářství na tržní mechanizmus, rozvoj soukromého podnikání, neustále se zvyšující počet obyvatel dojíždějících do škol a do zaměstnání zásadně ovlivňují vybavení jednotlivých domácností osobními automobily. V Jihomoravském kraji je osobním automobilem vybaveno celkem 203 997 domácností, tj. 50,4%. Z pohledu meziokresního srovnání nejnižší podíl bytových domácností vybavených osobními automobily byl v Brně - městě (43,9%), naopak nejvyšší v okrese Znojmo (57,4%). Z pohledu vybavení domácností podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností nejvyšší podíl domácností vybavených automobilem je v ORP Moravský Krumlov - 61,5%, naopak nejnižší opět v Brně - 43,9%. Dva a více automobily vlastní v Jihomoravském kraji celkem 26 120 domácností, tj. 6,5%. Neustále se zvyšující potřeba v pružné a rychle vzájemné komunikaci, v navazování obchodních kontaktů, v rozšíření možností sebevzdělávání se stává skoro nutností vybavení bytových domácností mobilními telefony a osobními počítači včetně připojení na internet. Podíl domácností vybavených pevným i mobilním telefonem činí 22,5%, osobním počítačem je vybaveno 16,3% domácností, z toho s připojením na internet je to 6,8% domácností v kraji. V meziokresním srovnání jednoznačně vévodí okres Brno - město, zde je nejvyšší podíl domácností vybavených jak pevným i mobilním telefonem - 27,6%, tak osobním počítačem - 20,4% domácností, s připojením na internet - 9,2% domácností. Je to dáno jednak tím, že je zde nejvyšší podíl obyvatelstva v kraji se středním vzděláním s maturitou a vysokoškoláků, ale také tím, že je zde nejvyšší počet ekonomicky aktivního obyvatelstva.
V souhrnu automobilem, telefonem a počítačem je vybaveno celkem 3,6% bytových domácností v kraji. Z pohledu meziokresního srovnání (pomineme-li okres Brno - město, kde tento podíl dosahuje 6,5% domácností), je nejvyšší podíl takto vybavených domácností v okrese Znojmo - 2,5%, nejnižší v okrese Břeclav - 1,1%.
Při sčítání v roce 2001 u možnosti využívat rekreační objekt se dotazem na sčítacím tiskopise zjišťovalo jak vlastnictví nebo trvalý nájem rekreačního objektu, tak i forma jeho spoluvlastnictví či bezplatného užívání. Podíl domácností v kraji, které mají tyto možnosti, činí 16,1%, z toho domácností, které vlastní rekreační objekt je celkem 10,1% ze všech domácností. Nejvyšší podíl bytových domácností vybavených možností využívat rekreační objekt je v okrese Brno - město (26,5% domácností) a Znojmo - 12,9%, naopak nejnižší je v okrese Břeclav - 6,4%.
Z porovnání vybavení bytových domácností podle velikostních skupin obcí osobním automobilem lze konstatovat - čím je menší obec z hlediska počtu obyvatel, tím je vyšší podíl bytových domácností vybavených ať jedním či 2 a více automobily. Je to ovlivněno nutností častější dojížďky z menších venkovských obcí za prací a do škol. Ve velikostní skupině obcí s počtem obyvatel do 199 osobním automobilem je vybaveno 57,3% domácností, z toho 2 a více automobily 9,4% domácností. Ve velikostní skupině obcí s počtem obyvatel 100 000 a více (město Brno) je jedním automobilem vybaveno 39,1% domácností, tj. o 8,8 bodů méně než ve skupině do 199 obyvatel a 2 a více automobily je vybaveno 4,8% bytových domácností, tj. o 4,6 bodů méně než ve skupině obcí do 199 obyvatel.
Při porovnání vybavení bytových domácností podle nejmenších a největších velikostních skupin obcí pevnou telefonní linkou, pevnou telefonní linkou a mobilním telefonem, osobním počítačem a možností užívat rekreační objekt dochází ke značným rozdílům. Podíl vybavených domácností v největší skupině obcí (město Brno) pevnou telefonní linkou představuje 52,0%, což je o 10,4 bodu více, než podíl v nejmenší velikostní skupině obcí do 199 obyvatel. U kombinovaného vybavení pevnou telefonní linkou i mobilním telefonem podíl v největší velikostní skupině činí 27,6% domácností, což je o 14,9 bodů více, než v nejmenší velikostní skupině. Podíl bytových domácností vybavených osobním počítačem v nejmenší velikostní skupině činí 8,3% a je o 12,1 bodů nižší, než v největší velikostní skupině. Největší podíl domácností vybavených osobním počítačem s připojením na internet je v největší velikostní skupině - v městě Brně činí tento podíl 9,2% všech domácností, ve velikostní skupině obcí do 199 obyvatel je takto vybaveno jen 2,3% bytových domácností. K největším rozdílům mezi nejmenšími a největšími velikostními skupinami obcí patří možnost domácností využívat rekreační objekt. V největší velikostní skupině má tuto možnost 26,5% domácností, což je o 20,5 bodu více, než v nejmenší velikostní skupině. Možnost domácností užívat rekreační objekt se zvyšuje s rostoucí velikostí obcí. Při hodnocení úrovně výše uvedenými jednotlivými druhy vybavení domácností je nutno ovšem připustit určitou míru nepřesnosti, plynoucí z problémů při zjišťování těchto skutečností ve sčítání - ne všichni respondenti byli ochotni sdělit tyto údaje.
Tab. 5.6.1 Vybavení bytových domácností podle velikostních skupin obcí
Vybavenost bytů je diferencovaná podle počtu osob tvořících bytovou domácnost. Obecně je vybavenost vyšší u bytových domácností tvořených 2 a více cenzovými domácnostmi, neboť zde dochází k sečtení předmětů, kterými jsou vybaveny jednotlivé cenzové domácnosti. Nejvýrazněji je tento fakt zřetelný u vybavenosti osobním automobilem, kombinací pevné a mobilní telefonní linky či osobním počítačem. Z bytů se 2 a více cenzovými domácnostmi je tak osobním automobilem vybaveno 59,7%, zatímco v bytech s 1 cenzovou domácností pouze 49,2% domácností, u kombinace pevné a mobilní telefonní linky je tento poměr 26,1% ku 22,0%.
V bytové domácnosti tvořené jednou cenzovou domácností má základní vliv na vybavenost bytu také počet členů domácnosti. Vybavenost bytu opět roste s rostoucím počtem členů - tato závislost platí jednoznačně pro vybavenost automobilem, resp. 2 a více automobily, vybavenost počítačem, a to i s připojením na internet.
Vliv na rozsah vybavenosti domácností má rovněž věk uživatele bytu. Relativní úroveň vybavenosti se zvyšuje do 49. roku věku uživatele bytu, pak postupně klesá (relativně nejnižší vybavení je u domácností s uživatelem ve věku 60 a více let). Ve vybavení telefonem dává ovšem starší generace přednost pevné telefonní lince před mobilním telefonem, méně častá je rovněž kombinace pevné a mobilní linky.