Transformace ekonomiky České republiky po roce 198

Transformace ekonomiky České republiky po roce 1989 si vyžádala řadu změn ve všech oblastech života, bytovou výstavbu nevyjímaje. Nový pohled na výstavbu bytů v podmínkách rozvíjející se tržní ekonomiky se promítl do úpravy statistického výkaznictví o bytové výstavbě. Předkládaná publikace čerpá ze dvou inovovaných statistických výkazů o bytové výstavbě, zavedených v roce 1995.

„Čtvrtletní výkaz o bytové výstavbě“ Stav 8-04 (do roku 1998 Iv 6-04) je zaměřen na základní údaje o počtech bytů ve třech fázích bytové výstavby – ve fázi zahajování, dokončování a rozestavěnosti bytů jednak podle jednotlivých forem výstavby (družstevní, komunální, individuální ostatní výstavba), jednak podle druhu objektů (rodinné domy, bytové domy, nástavby a přístavby k rodinných a bytovým domům, domy s pečovatelskou službou a domovy – penziony, nebytové stavby, stavební úpravy nebytových prostor). Výkaz dále umožňuje získat informace o konečném užití bytů (pro vlastní potřebu, pro prodej po dokončení, pro komerční nájemné využití, pro sociální nájemné využití) a modernizaci bytového fondu.

Původní členění podle investičních forem výstavby zůstává částečně zachováno, od roku 1995 je termín „podniková výstavba“ nahrazen termínem „ostatní výstavba“, který zahrnuje všechny byty kromě komunálních, družstevních a bytů v rodinných domech. Členění bytové výstavby podle investičních forem je statisticky vykazováno pouze u novostaveb rodinných a bytových domů, u nástaveb a přístaveb a bytů v budovách mimo tzv. stavby pro bydlení (domy s pečovatelskou službou a domovy – penziony, nebytové stavby, stavební úpravy nebytových prostor), se investiční forma výstavby nesleduje.

Čtvrtletní výkaz o bytové výstavbě umožnil poprvé v roce 1995 sledování dokončené výstavby bytů získaných adaptacemi nebytových prostor. V následujícím roce 1996 se rozšířilo zjišťování o výstavbě bytů podle stádií rozestavěnosti (o zahájené a rozestavěné) i na byty realizované mimo stavby pro bydlení a byty modernizované. Od roku 1998 se sledují samostatně i počty bytů v nástavbách, přístavbách nebo vestavbách zvlášť u rodinných domů a zvlášť u bytových domů.

Ve snaze omezit duplicitní sledování některých ukazatelů a z něho plynoucí možnosti zjištění rozdílných hodnot byl od roku 1999 soubor vykazujících jednotek sledovaný tímto výkazem ztotožněn se souborem sledovaným výkazem Stav 7-99 – „Hlášení o dokončení stavby pro bydlení“. Prostřednictvím tohoto výkazu lze analyzovat celou řadu kvalitativních a strukturálních charakteristik nově dokončených bytů, do roku 1998 byly takto sledovány pouze byty dokončené ve stavbách pro bydlení, od roku 1999 lze získat též údaje o bytech mimo stavby pro bydlení. Velkým přínosem inovovaného systému statistiky je možnost sledovat tímto výkazem od roku 1997 údaje o dokončených stavbách až do úrovně obcí, jejichž skladebnost tak umožňuje reagovat na nové skutečnosti v územně správním členění České republiky a zpracovat údaje za obce o dokončených stavbách pro bydlení za správní obvody obcí s rozšířenou působností, které vznikly k 1. lednu 2003.

Stavby pro bydlení jsou bytové domy, u nichž převažuje funkce bydlení a rodinné domy včetně nástaveb, přístaveb a vestaveb k těmto domům.

Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení, může mít nejvýše 3 samostatné byty a nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Bytový dům je stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy všech místností určena k bydlení a počet samostatných bytů je 4 a více, počet podlaží není určující.

Nástavby jsou změnami dokončených staveb, jimiž se stavby zvyšují.

Přístavby jsou změnami dokončených staveb, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně propojeny s dosavadní stavbou.

Vestavby jsou stavební úpravy (změny) dokončených staveb při nichž se zachová vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Vzniknou tím nové byty, zpravidla v půdním prostoru, přičemž vnějším projevem jsou buď jen střešní okna v původní střeše nebo arkýře. Všechny tři uvedené změny dokončených staveb představují přírůstek nových bytů.

Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky.

Zahájené byty jsou takové, jejichž výstavba byla ve sledovaném období zahájena podle zápisu ve stavebním deníku, a to bez ohledu na to, zda byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv.

Dokončené byty jsou ty byty, na které ve sledovaném období nabyla právní moci vydaná kolaudační rozhodnutí.

Rozestavěné byty jsou takové, jejichž výstavba byla zahájena (bez ohledu na to, zda ve sledovaném roce nebo v letech předchozích), ale nebyla do konce sledovaného období dokončena.

Modernizace stávajícího bytového fondu zvyšují jeho kvalitu a životnost, jsou realizovány na základě stavebního povolení, nejde však o získání nových bytů.

Plocha stavebního pozemku (v m²) je plocha vymezená územním rozhodnutím k zastavění, do této plochy se zahrnuje plocha zahrady, která patří ke stavbě.

Zastavěná plocha stavby (v m²) je plocha zastavěná stavbou a jinými objekty včetně přístavků, které jsou konstrukčně spojeny s těmito objekty.

Obestavěný prostor (v m³) je dán součtem obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části objektu a zastřešením.

Užitkovou plochou (v m²) se rozumí plocha všech obytných u vedlejších místností a plocha příslušenství bytu, nezapočítává se plocha nebytových prostor.

Obytná plocha (v m²) je podlahová plocha obytných místností, kdy za obytnou místnost se považuje přímo osvětlená a větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m², kterou lze přímo nebo nepřímo vytápět a je určena k celoročnímu bydlení.