K 31. prosinci 2006 žilo na území Jihomoravského k
| K 31. prosinci 2006 žilo na území Jihomoravského kraje 1 132 563 obyvatel, což představuje od roku 2003 nejvyšší meziroční nárůst (2,2 tisíce). Stále však nebylo dosaženo početního maxima v porevolučním období - 1 149 203 obyvatel, kterého dosáhl Jihomoravský kraj v roce 1994. Od tohoto roku docházelo k postupnému snižování až na nejnižší hodnotu v roce 2002, kdy na území kraje žilo 1 128 820 obyvatel. Tyto krajské tendence ve vývoji počtu obyvatel nekopíruje žádný z Jihomoravských okresů. Ke stálému snižování počtu obyvatel docházelo od roku 1994 v Brně městě, od roku 1995 v okrese Hodonín, jediným ze sedmi Jihomoravských okresů, kde se počet obyvatel nepřetržitě zvyšoval, byl okres Brno-venkov. V tomto okrese počet obyvatel v roce 2006 vzrostl v porovnání s rokem 1991 o téměř 11,5 tisíc. Za stejné období se snížil počet obyvatel města Brna o 21,8 tisíc. Celkový přírůstek 2 205 obyvatel Jihomoravského kraje byl v roce 2006 stejně jako v předchozích třech letech zapříčiněn především přírůstkem migračním (2 360 osob), tzn., že se do kraje více lidí přistěhovalo než se z něj vystěhovalo. Co se týče přirozené měny – tedy rozdílu mezi počtem narozených a počtem zemřelých, dochází od roku 1994 k přirozenému úbytku, tedy počty zemřelých převyšují počty narozených, i když v posledním tříletém období mírnějším tempem než v druhé polovině 90. let. Poněkud odlišná situace se projevila v okrese Hodonín a Brno-město, kde dochází jak k přirozenému, tak i k migračnímu úbytku počtu obyvatel. Ke konci roku 2006 žilo v Jihomoravském kraji 550 402 mužů (48,6 %) a 582 161 žen (51,4 %), na 1 000 mužů připadalo 1 058 žen. Nejvyšší rozdíl v počtu mužů a žen se projevuje ve věkové skupině 65 a více let, ve které je 38,6 % mužů a 61,4 % žen (na 1 000 mužů této věkové skupiny připadá 1 592 žen). Z Jihomoravských okresů mělo nejvyšší podíl žen v populaci Brno (52,4 % žen, 47,6 % mužů), tzn., že na 1 000 mužů připadalo 1 100 žen. Pro dětskou složku populace (věk 0 až 14 let) je charakteristický vyšší podíl chlapců ve všech okresech, ve skupině obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) je vyšší podíl žen pouze v Brně-městě, v ostatních okresech v populaci převažují muži. Věkové složení obyvatelstva Jihomoravského kraje se již delší dobu vyznačuje postupným poklesem dětské složky populace, tedy dětí do 14 let, naopak zvyšováním podílu obyvatel v nejstarší věkové skupině nad 64 let. Zvyšuje se i podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku. V roce 2006 podíl dětí činil pouze 14,1 %, tj.160 256 dětí (v roce 1991 činil podíl dětí 20,6 %, tj. 235 826 dětí), podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let činil 70,8 %, tj. 802 230 obyvatel (v roce 1991 to bylo 66,0 %, tj. 756 044 osob) a nad 65 let 15,0 %, tj. 170 077 obyvatel (v roce 1991 13,4 %, tj. 153 417 osob). Z Jihomoravských okresů měl v roce 2006 nejvyšší podíl dětí okres Brno-venkov 15,2 %, tj. 26 587 děti z celkového počtu 175 151 obyvatel, nejvyšší podíl obyvatel nad 65 let byl v Brně-městě 16,5 %, tj. 60 616 osob. Průměrný věk mužů v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2006 38,8 let, což je o 4 roky více než v roce 1991, průměrný věk žen se v roce 2006 ve srovnání s rokem 1991zvýšil o 3,6 let a dosáhl hodnoty 42,1 let. Nejvyššího průměrného věku dosáhli jak muži (39,9 let) tak i ženy (43,5 let) v Brně, naopak nejmladší obyvatelstvo žilo na Znojemsku (37,9 let u mužů, 41,0 let u žen). Index stáří vyjadřující počet obyvatel v poproduktivním věku na 100 obyvatel nejmladší věkové skupiny dosáhl v roce 2006 v Jihomoravském kraji hodnoty 106,1, což znamená, že na 100 dětí připadalo 106,1 obyvatel starších 65-ti let. V roce 1991 připadalo na 100 dětí pouze 65,1 obyvatel v poproduktivní kategorii. Index stáří podle pohlaví ukázal, že v Jihomoravském kraji připadalo v roce 2006 na 100 dívek 133,7 žen nad 65 let (v roce 1991 to bylo 83,5 žen), na 100 chlapců připadalo pouze 79,9 starých mužů (v roce 1991 47,5 mužů). V průběhu roku 2006 se na Jižní Moravě živě narodilo 11 512 dětí, což bylo o 363 dětí více než v roce předešlém a od roku 1995 nejvíce. Mrtvě se narodilo 34 dětí – nejvíce od roku 1998. Dlouhodobě se rodí více chlapců než dívek, v roce 2006 se narodilo 5 970 chlapců a 5 542 děvčat, na 1 000 narozených chlapců připadlo 928 narozených děvčátek. 3 201 (27,8 %) živě narozených dětí se narodilo mimo manželství, zatímco co v roce 1991 to bylo pouze 7,7 % (1 109 dětí narozených mimo manželství z celkového počtu 14 404 živě narozených dětí). Nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí byl zaznamenán v okrese Znojmo (32,4 %), naopak v okrese Brno-venkov jejich podíl činil jen 22,2 %, i když po Brně (1 186 dětí) to byl v tomto okrese druhý nejvyšší absolutní počet dětí narozených mimo manželství (427). Přestože se počet narozených dětí v Jihomoravském kraji od roku 2000 meziročně zvyšuje, stále ještě nebylo zdaleka překonáno novodobé maximum z roku 1991, kdy se v kraji narodilo 14 404 dětí. Příznivější vývoj se projevuje v úmrtnosti. V roce 2006 zemřelo v Jihomoravském kraji 11 667 osob (5 880 mužů, 5 787 žen). Tento počet je druhým nejnižším (po počtu 11 659 zemřelých v roce 2004) od počátku 90. let. Již dlouhodobě jsou nejčastější příčinou úmrtí nemoci oběhové soustavy, kterým v loňském roce podlehlo 2 700 mužů a 3 358 žen, z nich pak téměř ve třetině případů se vyskytly cévní nemoci mozku. Přibližně o polovinu nižší (3 015 případů) je počet úmrtí na novotvary, u mužů se nejčastěji vyskytuje zhoubný nádor průdušek a plic (397 případů), 232 žen v loňském roce zemřelo na zhoubný nádor prsu. V roce 2006 spáchalo 118 mužů a 18 žen sebevraždu, což je celkově sice o 5 případů sebevražd více než v roce 2005, ale o 45 méně než v roce 2000, ve kterém bylo spácháno v Jihomoravském kraji nejvíce sebevražd v porevolučním období (181 sebevražd). Kojenecká úmrtnost, která v roce 2005 byla 3,0, se v roce 2006 poněkud zvýšila, a to na hodnotu 3,7. Obdobná situace je i v novorozenecké úmrtností, u které došlo ke zvýšení z 2,2 v roce 2005 na 3,0 v roce 2006. Z meziokresního srovnání v rámci kraje vyplývá, že v loňském roce byla nejvyšší kojenecká úmrtnost (6,2 zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených) i novorozenecká úmrtnost (4,9 zemřelých do 28 dnů na 1 000 živě narozených) na Vyškovsku. Do Jihomoravského kraje se v roce 2006 přistěhovalo 10 217 osob (5 639 mužů, 4 578 žen), což je o 723 osob více než v roce přecházejícím. V období od roku 1991 se nejvíce lidí do Jihomoravského kraje přistěhovalo v roce 2003 (11 319 osob), nejméně v roce 2000 (4 911 osob). Téměř polovinu přistěhovalých osob do Jihomoravského kraje tvořili přistěhovalí z ciziny (4 835 osob), a to zejména s ukrajinským státním občanstvím (2 433), dále pak Slováci (621) a Vietnamci (400). Bez zajímavosti také není to, že téměř čtvrtina osob (368 z celkového počtu 1 549 v rámci ČR) s mongolským občanstvím si vybrala právě Jihomoravský kraj, a to především okres Blansko, kam se jich během loňského roku přistěhovalo 270. V průběhu roku 2006 se z Jihomoravského kraje vystěhovalo 7 857 osob (4 126 mužů, 3 731 žen), a to bylo o 609 osob méně než v roce 2005. Od roku 1991 se nejméně osob z kraje vystěhovalo v roce 1996 (4 060), naopak nejvíce v roce 2002 (9 126 osob). Z celkového počtu vystěhovalých osob z kraje v roce 2006 bylo 1 324 cizích státních příslušníků, z nich téměř polovina (642) měla ukrajinskou státní příslušnost, 87 bylo Mongolců a 68 Moldavanů. Nejvíce lidí se v roce 2006 přistěhovalo do Brna (6 943 osob) a do okresu Brno-venkov (4 813 osob), z Brna se však i nejvíce lidí vystěhovalo (7 243 osob), takže v Brně, ale i v okrese Hodonín se projevil úbytek stěhováním. Tento trend v Brně započal roce 1996, kdy se do Brna přistěhovalo 3 674 osob a vystěhovalo se z něj o 68 obyvatel více, v okrese Hodonín k migračnímu úbytku dochází nepřetržitě od roku 2001. Okresy Brno-venkov (od roku 1993) a Blansko, Vyškov a Znojmo (od roku 1994) zaznamenávají kladné migrační saldo. Od roku 1994 dochází ke snižování počtu obyvatel Jihomoravského kraje přirozenou měnou (dochází k přirozenému úbytku, který říká, že počet narozených je menší než počet zemřelých), v případě stěhování dochází od roku 1991, až na výjimky v letech 2001 a 2002, k migračnímu přírůstku, tedy počet přistěhovalých do kraje je vyšší než počet obyvatel, kteří se z kraje odstěhovali. Celkový přírůstek počtu obyvatel (tedy součet přirozeného a migračního přírůstku) se v Jihomoravském kraji projevoval v období let 1991 až 1994 a po období celkového úbytku počtu obyvatel v letech 1995 až 2002 se znovu celkový počet obyvatel Jihomoravského kraje zvyšoval od roku 2003 až do roku 2006, ve kterém byl zaznamenám od roku 1991 druhý nejvyšší nárůst počtu obyvatel Jihomoravského kraje, a to nárůst o 2 205 obyvatel. JIHOMORAVSKÁ NEJ . . . 1)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
