K 31. 12. 2005 žilo na území Jihomoravského kraje
| K 31. 12. 2005 žilo na území Jihomoravského kraje 1 130 358 obyvatel a stejně jako v roce 2003 a 2004 se jejich počet meziročně zvýšil. Od roku 1995 docházelo k poklesu počtu obyvatel kraje, který byl zastaven až v roce 2003. Tento trend však nekopíruje žádný ze sedmi Jihomoravských okresů. V Brně-městě dochází od roku 1994 meziročně k úbytku obyvatel, v okrese Brno-venkov se naopak od roku 1993 počet obyvatel zvyšuje, v ostatních okresech počet obyvatel kolísá. Celkový přírůstek obyvatel kraje je však zapříčiněn migračním přírůstkem, kdy počet přistěhovalých do kraje převyšuje počet vystěhovalých z kraje. Od roku 1994 dochází k úbytku obyvatel přirozenou měnou, tedy počet zemřelých je větší než počet narozených. Odlišná vývojová tendence byla však v Brně-městě, kde od roku 1996 dochází nejen k přirozenému úbytku, ale také k úbytku migračnímu. Ke konci roku 2005 žilo v kraji 548 799 mužů (48,6 %) a 581 559 žen (51,4 %), na 1 000 mužů připadá 1 060 žen. Nejvyšší rozdíl v počtu mužů a žen se projevuje ve věkové skupině 65 a více let, kdy mužů je 38,4 % a žen 61,6 % (na 1 000 mužů připadá 1 604 žen). Nejvyšší podíl žen v populaci má okres Brno-město (52,5 % žen, 47,5 % mužů), tzn. že na 1 000 mužů připadá 1 585 žen. Pro věkovou kategorii do 14 let je pro všechny okresy charakteristická početní převaha mužů, ve skupině obyvatel v produktivním věku pouze v Brně převažuje podíl (žen 51,1 % žen, 48,9 % mužů), v kategorii nad 65 let bylo ve všech okresech více žen než mužů. Věkové složení obyvatelstva Jihomoravského kraje se vyznačuje postupným poklesem dětské složky populace, tedy dětí do 14 let, a naopak zvyšováním podílu obyvatel v produktivním věku i obyvatel ve věku nad 65 let. V roce 2005 činil podíl dětí 14,4 %, tj. 163 135 dětí (v roce 1991 to bylo 20,6 %, tj. 235 826 dětí), podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let činil 70,8 %, tj. 800 187 obyvatel (v roce 1991 to bylo 66,0 %, tj. 756 044 obyvatel) a nad 65 let 14,8 %, tj. 167 036 osob (v roce 1991 13,4 %, tj. 153 417 osob). Z okresů Jihomoravského kraje má nejvyšší podíl dětí v populaci okres Znojmo 15,5 %, tj. 17 662 dětí z celkového počtu 114 262 obyvatel, nejvyšší podíl obyvatel nad 65 let je v Brno-městě, a to 16,2 %, tj. 59 553 z celkového počtu 366 757 obyvatel. Průměrný věk se zvýšil u mužů z 34,8 let v roce 1991 na 38,5 let v roce 2005, u žen pak z 38,5 let na 41,9 roků. Z okresů dosahuje nejvyššího průměrného věku obyvatelstvo v Brně (muži 39,7 let, ženy 43,3 let), nejmladší je populace v okrese Znojmo (muži 37,6 let, ženy 40,7 let). V průběhu roku 2005 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 11 149 dětí (5 657 chlapců a 5 492 dívek), což bylo o 429 více než v roce předchozím a nejvíce od roku 1995 (včetně). Z celkového počtu dětí se jich více než čtvrtina (2 940 dětí) narodilo mimo manželství, v roce 1991 se mimo manželství narodilo pouze 1 109 dětí, tj. 7,7 % z živě narozených celkem. Nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí byl v roce 2005 zaznamenán v okrese Znojmo (32,7 %), nejnižší v okrese Brno-venkov (20,5 %). V období od roku 1991 se v kraji živě narodilo celkem 164 125 dětí. Během roku 2005 zemřelo 12 059 osob (6 053 mužů, 6 006 žen), což je o 400 více než v roce předcházejícím. Počet zemřelých do značné míry závisí na věkové struktuře populace, úroveň úmrtnosti tak lépe charakterizuje ukazatel naděje dožití. Naděje dožití při narození činila v roce 2005 v Jihomoravském kraji u mužů 73,0 roku (oproti roku 1992 vzrostla o 4 roky), u žen 79,7 roku (v porovnání s rokem 1992 se zvýšila o 3 roky). Za hodnocené období posledních 14 let, tedy od roku 1991 docházelo k výraznému zlepšování kojenecké úmrtnosti, kdy z hodnoty 9,6 promile v roce 1991 poklesla až na 3,0 promile v roce 2005, i když v roce 2004 byla ještě nižší (2,3 ‰). Struktura zemřelých podle nejčetněji zastoupených příčin úmrtí je z dlouhodobého hlediska relativně stabilní: 1. místo náleží nemocem oběhové soustavy, 2. místo novotvarům (nádorová onemocnění) a 3. místo vnějším příčinám (poranění, otravy), i když v roce 2005 třetí nejčastější příčinou úmrtní obyvatel Jihomoravského kraje byly nemoci dýchací soustavy. V roce 2005 zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 2 851 mužů (23,6 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 3 537 žen (29,3 % z celkového počtu zemřelých žen), na novotvary 1 688 mužů (14,0 %) a 1 358 žen (11,3 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí mužů byly vnější příčiny, a to 471 případů (3,9 %), u žen ve 237 případech nemoci dýchací soustavy (2,6 %). Celkem 24 žen a 107 mužů spáchalo v loňském roce sebevraždu, což představuje od roku 1994 nejnižší počet případů, naopak nejvíce sebevražd bylo provedeno v roce 2000 (181 případů). Nejvíce lidí zemřelo v Brně, a to jak absolutním vyjádření (4 010 osob), tak i relativně, tj. v přepočtu na 1 000 obyvatel (10,9), naopak nejmenší úmrtnost (10,3 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Blansko. Do Jihomoravského kraje se v roce 2005 přistěhovalo 9 494 osob (5 333 mužů, 4 161 žen), což je o 1 179 osob méně než v roce předcházejícím. V období od roku 1991 se nejvíce lidí do kraje přistěhovalo v roce 2003 (11 319 osob), nejméně v roce 2000, pouze 4 911 osob. Z celkového počtu přistěhovalých se 4 281 osob přistěhovalo ze zahraničí, nejvíce z Ukrajiny (1 836 osob), ze Slovenska (789 osob) a z Vietnamu (368 osob). Z kraje se v průběhu roku 2005 vystěhovalo 8 466 osob (4 519 mužů, 3 947 žen), je to o 611 osob méně než v roce 2004. Historicky (od roku 1991) nejméně osob (4 060 osob) se vystěhovalo v roce 1996, naopak nejvíce (9 126 osob) v roce 2002. Z celkového počtu vystěhovalých z kraje v roce 2005 se 2 380 osob vystěhovalo za hranice republiky. Na Ukrajinu se vystěhovalo 1 620 osob (z toho 1 605 s ukrajinským státním občanstvím), 110 osob na Slovensko, 84 do Moldávie. V Jihomoravském kraji v průběhu roku 2005 přibylo stěhováním 1 028 obyvatel, což představuje snížení migračního přírůstku oproti loňskému o 568 osob. Největší migrační přírůstek se projevil v roce 2003 (2 862 obyvatel), největší záporné saldo (úbytek 1 463 obyvatel) byl v roce 2001. Na přírůstku stěhováním se však podílí zahraniční stěhování. Migrační saldo zahraničního stěhování představuje přírůstek 1 901 lidí, zatímco saldo stěhování v rámci republiky je záporné, z kraje se vystěhovalo o 873 obyvatel více než se přistěhovalo. V meziokresním srovnání se od roku 1995 na kladném migračním saldu kraje nejvíce podílí okres Brno-venkov, nejinak tomu bylo i v roce 2005, kdy se do okresu přistěhovalo 4 672 a vystěhovalo pouze 3 803 obyvatel, přírůstek stěhováním v okrese činil 869 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2004 se však tento přírůstek snížil přibližně o dvě třetiny, protože v roce 2004 byl zaznamenán v okrese Brno-venkov historicky největší migrační přírůstek, a to 2 454 obyvatel. Město Brno již desátým rokem vykazuje úbytek obyvatel stěhováním, v roce 2005 se z něj vystěhovalo o 868 obyvatel více než se do něj přistěhovalo. V rámci kraje (vnitrokrajské stěhování) v roce 2005 změnilo bydliště 16 034 osob (7 668 mužů, 8 366 žen), což bylo o 1 296 případů stěhování více než v roce předcházejícím. Nejčastějším okresem přistěhování byl Brno-venkov, do kterého se přistěhovalo 3 769 obyvatel, z toho 2 462 z Brna, nejméně se lidé stěhovali do okresu Hodonín (882 osob). Nejvíce obyvatel se vystěhovalo z Brna (6 255 osob, z toho 2 462 do okresu Brno-venkov, a to např. 215 do Kuřimi, 146 do Šlapanic, 85 do Troubska, tedy do menších měst a obcí v zázemí Brna). Nejméně opouštěli území okresu obyvatelé Blanenska, pouze 922 osob. Nejčastěji se stěhovali obyvatelé (bez stěhování uvnitř Brna) v rámci okresu Brno-venkov (1 633 případů), nejméně případů vnitřního stěhování bylo zaznamenáno v okrese Vyškov (856). JIHOMORAVSKÁ NEJ . . .
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
