Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2006 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k 31. prosinci 2006 v Jihomoravském kraji 1 132 563 obyvatel, což je o 2,2 tis. více než v roce 2005. Přibylo 1,6 tis. mužů a pouze 600 žen. Přesto se i nadále projevuje značná početní převaha žen nad muži (550 402 mužů, 582 161 žen). V meziokresním srovnání v rámci Jihomoravského kraje největší nárůst počtu obyvatel zaznamenal již tradičně okres Brno- venkov, kde se meziročně zvýšil počet obyvatel ze 173,6 tis. na 175,2 tis. Pozvolný růst počtu obyvatel tohoto okresu lze pozorovat od roku 1993. Naopak nejvíce obyvatel ubylo v okrese Hodonín (403 osob), pro který je postupné snižování počtu obyvatel charakteristické od roku 1994, stejně jako pro město Brno. V mezikrajském porovnání nejvíce obyvatel přibylo ve Středočeském kraji (17,1 tis.), v Praze (6,5 tis.) a v kraji Plzeňském (3 tis.), úbytek se projevil jen v Moravskoslezském (1,5 tis.) a Zlínském kraji (400 osob). Tato bilance je však ovlivněna především stěhováním, pouze v Ústeckém kraji se projevil v průběhu roku 2006 kladný přirozený přírůstek počtu obyvatel (216 osob) a záporný úbytek obyvatel stěhováním (-214 osob), v Královéhradeckém kraji došlo jak v přirozenému (225 osob), tak i migračnímu (103 osob) přírůstku, přičemž přirozený přírůstek byl vyšší než přírůstek stěhováním. V ostatních krajích byl vždy vyšší přírůstek počtu obyvatel stěhováním. Do Jihomoravského kraje se v roce 2006 přistěhovalo 10 217osob, vystěhovalo se z něj 7 857 osob. Nejvíce lidí se přistěhovalo do Brna (6,9 tis.) a do okresu Brno-venkov (4,8 tis.), z Brna se však i nejvíce lidí vystěhovalo (7,2 tis.), takže v Brně, ale i v okrese Hodonín se projevil úbytek stěhováním. Tento trend v Brně započal roce 1996, kdy se do Brna přistěhovalo 3 674 osob a vystěhovalo se z něj o 68 obyvatel více, v okrese Hodonín k migračnímu úbytku dochází nepřetržitě od roku 2001. Okresy Brno-venkov (od roku 1993) a Blansko, Vyškov a Znojmo (od roku 1994) zaznamenávají kladné migrační saldo. Jihomoravský kraj se stal po Praze a Středočeském kraji třetím cizinci nejvyhledávanějším krajem. V Jihomoravském kraji se v roce 2006 živě narodilo 11 512 dětí, tj. o 363 více než v roce předcházejícím. Z tohoto počtu bylo 5 970 chlapců a 5 542 děvčátek. Nejvíce dětí se narodilo maminkám s trvalým bydlištěm v Brně (2 106 kluků a 1 950 holčiček), nejméně v okrese Vyškov. Na Břeclavsku se narodil téměř shodný počet chlapců (594) a děvčat (572), naproti tomu na Znojemsku se narodilo o 79 holčiček méně než chlapců. Další zvláštností Znojemska v porovnání s jihomoravskými okresy je nejvyšší podíl (32,4 %) mimomanželsky narozených dětí, ale ani tak nedosahuje republikové hodnoty, která činí 33,3 %. Nejhorší situace v této oblasti byla v průběhu minulého roku v okrese Most, kde se mimo manželství narodilo přes 60 % dětí. V relativním vyjádření porodnosti (počet narozených na 1 000 obyvatel) je Jihomoravský kraj průměrný (10,2), nejvyšší míra porodnosti byla ve Středočeském kraji (10,9), naopak nejnižší ve Zlínském kraji (9,5). Příznivější vývoj se projevuje v úmrtnosti. V loňském roce zemřelo v Jihomoravském kraji 11 667 osob (5 880 mužů, 5 787 žen), tj. o 392 osob (o 3,2 %) méně než v roce 2005. Již dlouhodobě jsou nejčastější příčinou úmrtí nemoci oběhové soustavy, kterým v loňském roce podlehlo 2 700 mužů a 3 358 žen, z nich pak téměř ve třetině případů se vyskytly cévní nemoci mozku. Přibližně o polovinu nižší (3 015 případů) je počet úmrtí na novotvary, u mužů se nejčastěji vyskytuje zhoubný nádor průdušek a plic (397 případů), 232 žen v loňském roce zemřelo na zhoubný nádor prsu. V počtu úmrtí na 1 000 obyvatel obsadil Jihomoravský kraj 4. nejhorší místo s hodnotou 10,3 případů na 1 tis. obyvatel, nejlépe je na tom kraj Vysočina (9,3 případů), poslední příčku obsadil Plzeňský kraj (10,7 případů). V roce 2006 bylo v Jihomoravském kraji uzavřeno 5 859 sňatků, nejvíce sňatků (bráno podle trvalého bydliště ženicha), a to jak v absolutním počtu (2,1 tis.), tak i v relativním vyjádření (5,9 sňatků na 1 000 obyvatel) bylo uzavřeno v Brně. Nejméně ženichů bylo z okresu Vyškov (pouze 446), avšak v přepočtu na 1 000 obyvatel bylo nejméně sňatků uzavřeno v okrese Hodonín, pouze 4,5. Pro srovnání - v České republice bylo uzavřeno 5,1 manželství na 1 000 obyvatel a Jihomoravský kraj s hodnotou o 0,1 vyšší se umístil ve středu mezikrajského srovnání. V tomto ukazateli vede opět Praha (5,8), na druhém konci žebříčku se umístil Zlínský kraj (4,6). V Jihomoravském kraji bylo v průběhu loňského roku rozvedeno 3 096 manželství, 7 rozvodů bylo zamítnuto, 291 manželství se usmířilo a o 100 manželství bylo rozhodnuto jinak. Celkem tedy bylo ukončeno 3,5 tis. rozvodových řízení. V počtu 2,7 rozvodů na 1 000 obyvatel se Jihomoravský kraj dělí s krajem Jihočeským a Zlínským o 3. místo, první místo obsadil kraj Vysočina (2,4), nejvyšší rozvodovost (3,6) byla již tradičně na severovýchodě Čech – Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj. Jihomoravský kraj s 52,8 rozvody na 100 uzavřených sňatků zaujímá 2. nejlepší místo, o první s hodnotou 51,1 rozvodů na 100 sňatků se dělí Vysočina a Pardubický kraj, nejhůře byl na tom opět Karlovarský kraj, kde na 100 uzavřených manželství jich bylo 70 rozvedeno. Z okresů Jižní Moravy bylo nejméně rozvodů v okrese Vyškov (263), v počtu rozvodů na 1 000 obyvatel je však na tom tento okres nejhůře (3 rozvody), nejnižší hodnotu, a to 2,5 rozvodů na 1 000 obyvatel vykázaly okresy Břeclav a Hodonín. V poměru uzavřených a rozvedených manželství byla v roce 2006 nejhorší situace na Blanensku, kde na 100 sňatků připadalo téměř 60 rozvodů. Počet potratů v roce 2006 v Jihomoravském kraji oproti předchozímu roku mírně vzrostl na rozdíl od předcházejících let, kdy od roku 1996 docházelo k jejich postupnému snižování. V loňském roce bylo v Jihomoravském kraji vykázáno 3 923 potratů představující téměř desetinu všech potratů v ČR. V míře potratovosti (počet potratů na 1 000 obyvatel) s hodnotou 3,5 obsadil Jihomoravský kraj v mezikrajském srovnání páté místo. Nejnižší hodnotu měl Pardubický kraj (3,1), nejvyšší (5,5) Ústecký kraj. Republikový průměr činil 3,9 potratů na 1 000 obyvatel. Z okresů Jihomoravského kraje pouze ve Znojmě byla hodnota vyšší (4,1), okres Brno-venkov dokonce dosáhl druhé nejnižší potratovosti (2,9) po okresu Pardubice (2,6). Stejně dobré umístění docílil počtem 26 potratů na 100 živě narozených, přičemž nejvyšší, tedy nejhorší hodnotu měl okres Teplice (59 potratů na 100 živě narozených). ZAMĚSTNANOST A MZDY V 5 615 ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno v roce 2006 celkem 326 128 fyzických osob (tj. 314 908 osob přepočtených na plně zaměstnané). Meziroční nárůst zaměstnanců byl v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší v ČR po Libereckém kraji. V meziodvětvovém srovnání zaznamenali nejvyšší nárůst přepočtených osob u činností v oblasti výpočetní techniky (o 36,6 %), naopak nejvíce zaměstnanců ubylo v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (o 21,4 %). Při porovnání mzdového vývoje za rok 2006 podle krajů bylo v Jihomoravském kraji i kraji Vysočina opět tempo růstu průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob nejvyšší, vzrostla o 8,1 %, tj. v Jihomoravském kraji o 1 376 Kč, v kraji Vysočina o 1 321 Kč. V České republice činila roční průměrná mzda ve sledovaném roce 20 211 Kč a vzrostla o 6,5 %, tj. o 1 226 Kč. Celkem v 9 krajích byl relativní růst mezd pomalejší než v celé České republice. V mezikrajském srovnání byla mzda fyzických osob v Jihomoravském kraji pátá nejvyšší, první místo zaujala již tradičně mzda v Hlavním městě Praze (25 282 Kč), nejméně byli odměňováni v Karlovarském kraji (17 006 Kč). V meziodvětvovém srovnání byla v roce 2006 nejvyšší mzda fyzických osob dosažena v odvětvích finančního zprostředkování s průměrnou mzdou 31 484 Kč a meziročním nárůstem 0,3 %. Nejnižší průměrnou mzdu 10 677 Kč pobírali zaměstnanci v odvětví činění a úpravy usní, výroby brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi s meziročním růstem o 6,6 %. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Počet zaměstnaných v jediném nebo hlavním zaměstnání v Jihomoravském kraji ve 4. čtvrtletí 2006 představoval 523,1 tis. osob a vzrostl o 5,3 tisíc oproti stejnému období loňského roku. Nejvíce pracujících osob přibylo v krajích Středočeském (18,8 tis.) a Olomouckém (10,3 tis.), naopak v krajích Libereckém, Pardubickém a Karlovarském se počet zaměstnaných osob snížil. Ve sledovaném období klesla obecná míra nezaměstnanosti o 1,2 procentních bodů a činila 6,9 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce). Míra nezaměstnanosti žen dosáhla 8,3 % a snížila se proti 4. čtvrtletí 2005 o 2,8 procentních bodů, u mužů vzrostla o 0,1 bodu na 5,9 %. V mezikrajském srovnání měly nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti kraje Ústecký (13,3 %) a Moravskoslezský (10,5 %), nejnižší byla tradičně v Praze (2,6 %). Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 4. čtvrtletí roku 2006 dosáhla míra ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let v Jihomoravském kraji 57,9 % a poklesla proti stejnému období minulého roku o 0,6 procentního bodu. Ekonomická aktivita mužů poklesla o 0,9 procentního bodu na 67,0 %, u žen o 0,4 bodu na 49,4 %. V mezikrajském srovnání byl Jihomoravský kraj mírou ekonomické aktivity na předposledním třináctém místě před krajem Moravskoslezským. V sedmi krajích dosáhla míra ekonomické aktivity vyšší hodnoty než průměr republiky (59,1 %), nejvyšší mezi kraji byla v Praze (61,9 %). Z 9,2 tisíc osob, pracujících ve druhém a dalším zaměstnání bylo o 2 tisíce více mužů než žen. Celkově se počet takto zaměstnaných osob meziročně snížil o 2,9 tisíc osob. Z 29,9 tisíc osob, které využily možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu (o 1,6 tis. osob více než ve stejném období 2005), bylo 74,6 % žen. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji se ve sledovaném období snížil na 39 tis. osob, což je pokles o 6,8 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo 7 tisíc, počet nezaměstnaných mužů se naopak o 0,1 tisíc zvýšil. Přestože největší úbytek nezaměstnaných byl v Moravskoslezském (18,5 tis.) a Ústeckém kraji (8,4 tis.), míra nezaměstnanosti byla nejvyšší v Ústeckém kraji (13,3 %). NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra nezaměstnanosti ke konci roku 2006 v Jihomoravském kraji 8,82 %, tedy byla pátá nejvyšší v mezikrajském srovnání (průměr ČR činil 7,67 %. Tradičně nejnižší nezaměstnanost byla v Hlavním městě Praze (2,72 %). V meziročním porovnání poklesla míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji o 1,39 procentního bodu. K meziročnímu poklesu nezaměstnanosti došlo ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Vyškov (o 1,92 procentního bodu), nejméně v okrese Znojmo (o 0,53 procentního bodu). Ze srovnání míry nezaměstnanosti podle všech okresů České republiky vyplývá, že nejnižší nezaměstnanost z okresů Jihomoravského kraje byla v okresech Brno-venkov (20. místo), Blansko (32. místo) a Vyškov (34. místo). Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenali v kraji v okrese Znojmo, který se umístil na 73. místě, vyšší nezaměstnanost byla už jen v okresech Jeseník, Teplice, Karviná a Most. V roce 2006 se opět projevila vyšší míra nezaměstnanosti u žen (10,82 % v krajském průměru oproti 7,29 % u mužů) při snížení o 1,11 procentního bodu oproti roku 2005. Tradičně nejvyšší míru nezaměstnanosti žen (16,80 %) vykazovali v okrese Znojmo (kde dokonce meziročně vzrostla o 0,19 procentního bodu), za ním následoval okres Hodonín, kde hledalo zaměstnání 15,69 % žen. Úřady práce registrovaly celkem 55 230 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho 29 489 (53,4 %) žen. Celkový počet neumístěných uchazečů se ve srovnání s prosincem 2005 snížil o 8 462 osob. Ze všech uchazečů o zaměstnání ke konci prosince bylo 52 056 uchazečů (94,3 %) dosažitelných, tedy těch, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Meziroční snížení počtu uchazečů o zaměstnání v krajském průměru zaznamenaly všechny sledované skupiny, nejvýraznější zlepšení se projevilo u absolventů škol, kterých zůstalo bez zaměstnání o 21,4 % méně než ve stejném období roku 2005. Celkem bylo v kraji k dispozici 7 990 volných pracovních míst, tj. o 37 % více než v roce 2005. Z toho 28,9 % (2 306 míst) nabízel okres Brno-město. Z celkového počtu volných míst bylo téměř 30 % v nabídce v okrese Brno-město, i když v tomto okrese jako jediném byl zaznamenán meziroční pokles (o 14,5 % pracovních míst) Nejvyšší relativní nárůst pracovních příležitostí zaznamenali v meziročním srovnání v okrese Vyškov (o 127,9 % více). Občanům se zdravotním postižením bylo nabídnuto 243 volných míst (o 26,6 % více než ve stejném období minulého roku). Zvyšující se počet volných pracovních míst se v meziročním srovnání projevil snížením počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Z 10,9 uchazečů v Jihomoravském kraji v roce 2005 klesl jejich počet na 6,9 uchazečů v roce 2006. Nejvíce zájemců o práci na jedno volné pracovní místo evidovali v okrese Hodonín (13,5 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Blansko a Brno-venkov (3,4 osoby). ORGANIZAČNÍ STRUKTURA V Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v prosinci 2006 evidováno 263 069 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji, což představuje téměř 11 % subjektů z celorepublikového registru. Ve srovnání se stavem v prosinci 2005 vzrostl počet subjektů v RES kraje o 4 778 subjektů, tj. o 1,8 %. Téměř 42 % všech subjektů v kraji je registrováno v Brně-městě, kde se oproti prosinci roku 2005 jejich počet zvýšil 1 925. Nejméně subjektů je zaregistrováno v okrese Vyškov. Z hlediska právní formy dlouhodobě okolo 80 % krajského registru tvoří fyzické osoby. Nejvýznamnější část z nich tvoří fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (v prosinci 2006 jich bylo 179 411 a jejich počet se ve srovnání s prosincem roku 2005 zvýšil o 2 325). Z právnických osob tvoří nejpočetnější skupinu obchodní společnosti (33 443 subjektů) a jejich počet se oproti loňskému roku zvýšil 1 701. Z obchodních společností jsou nejčastější formou společnosti s ručením omezeným – více jak 90 %. Podíl 13,8 % (tj. 13,6 tis. subjektů) jihomoravských samostatně hospodařících rolníků a zemědělských podnikatelů na celorepublikovém počtu staví kraj v mezikrajském srovnání na 1. místo. Z hlediska odvětvové struktury se více než čtvrtina (67 091) subjektů zabývá obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, dále 55 552 subjektů (21,1 %) zajišťuje služby převážně pro podniky nebo podniká v oblasti nemovitostí, 36 776 subjektů (14,0 %) podniká v průmyslu a 29 855 subjektů (11,3 %) ve stavebnictví. Také z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců nedošlo ve srovnání s předchozím rokem k výrazné změně. Nejpočetnější skupinou (87,5 %) jsou jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,3 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. V Jihomoravském kraji bylo ke konci roku 2006 registrováno 28 firem s počtem zaměstnanců 1 000 a více. STAVEBNÍ POVOLENÍ V roce 2006 bylo v Jihomoravském kraji vydáno 13,5 % stavebních povolení (18 227) z celkového počtu 135 391 stavebních povolení v České republice. Více jich evidovali pouze ve Středočeském kraji (24 984), kde však (stejně jako téměř ve všech krajích) zaznamenali snížení v porovnání s předchozím rokem. Výjimku tvořil kraj Jihočeský (nárůst o 5,7 %) a Moravskoslezský, kde zůstal počet stavebních povolení na stejné úrovni. Orientační hodnota staveb, na které bylo v Jihomoravském kraji vydáno v roce 2006 stavební povolení, se ve srovnání s rokem 2005 zvýšila o 19,0 % a činila téměř 40 mld. Kč. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení zaznamenala zvýšení téměř o třetinu na 2,2 mil. Kč (byla však o 17,8 % nižší než republikový průměr). Z celkového počtu vydaných stavebních povolení v Jihomoravském kraji připadá 52,9 % na stavby budov, na které bylo v roce 2006 vydáno 9 645 stavebních povolení v orientační hodnotě 29,8 mld. Kč. Z tohoto počtu převažují podílem 64,9 % povolení na změnu dokončených staveb bytových a nebytových budov. Téměř 30 % (2 863) stavebních povolení na stavby budov z celkového počtu v kraji bylo vydáno v okrese Brno-město, z toho podílem 74,6 % (2 136) převažovaly změny dokončených bytových budov. Naopak orientaci okresu Brno-venkov na novou výstavbu bytových budov potvrzoval počet 811 stavebních povolení (nárůst o 36,5 %), což představovalo 37,3 % povolení na tento typ výstavby v Jihomoravském kraji celkem. Jihomoravský kraj se řadí k těm krajům, ve kterých došlo ve srovnání s rokem 2005 ke zvýšení orientační hodnoty staveb celkem. Nejvyšší orientační hodnota staveb byla ve sledovaném roce zaznamenána ve Středočeském kraji (43,0 mld. Kč), kde však došlo k meziročnímu poklesu o 2,7 %. Nejvyšší meziroční nárůst orientační hodnoty (o 103,9 %) zaznamenali v Ústeckém kraji (40,4 mld. Kč), kde také vycházela nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení v České republice (5,5 mil. Kč). V porovnání s rokem 2005 se v Jihomoravském kraji roce 2006 zvýšily počty stavebních povolení ve třech okresech, nejvíce v Břeclavi, kde evidovali o 4,9 % povolení více. Naopak největší pokles počtu stavebních povolení o téměř jednu pětinu byl zaznamenán v okresech Hodonín a Vyškov. Meziroční nárůst orientační hodnoty staveb se projevil ve všech okresech Jihomoravského kraje (nejvyšší zvýšení bylo v okrese Brno-venkov o 44,1 %) s výjimkou okresu Znojmo, kde došlo ke snížení o 12 %. Přestože na okres Brno-město připadá nejvyšší průměrná orientační hodnota staveb (4,4 mil. Kč) v kraji, nejvyšší meziroční nárůst průměrné hodnoty byl zaznamenán v okrese Brno-venkov (o 70,6 %). Jako v jediném okrese v Jihomoravském kraji došlo ke snížení průměrné orientační hodnoty ve Znojmě (pokles o 2,8 %), kde současně zaznamenali nejnižší průměrnou orientační hodnotu (0,9 mil. Kč). V roce 2006 byI v Jihomoravském kraji vydán druhý nejvyšší počet stavebních povolení na stavby na ochranu životního prostředí (4 803) po kraji Středočeském (5 763), znamenalo to však snížení o 28 % ve srovnání s rokem 2005. Zatímco 35,1 % těchto povolení bylo vydáno v okrese Brno-venkov, orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Brno-město, kde na 351 vydaných povolení připadlo 28,0 % (1 323 mil. Kč) orientační hodnoty staveb na ochranu životního prostředí v Jihomoravském kraji. BYTOVÁ VÝSTAVBA V roce 2006 došlo v Jihomoravském kraji ve srovnání s předchozím rokem k nárůstu ve všech fázích bytové výstavby. Z nich nejvyšší meziroční nárůst (o 20,9 %) zaznamenala zahájená výstavba. Celkový počet 5 909 zahájených bytů řadí Jihomoravský kraj na třetí místo v České republice za kraj Středočeský (8 407 bytů) a Hlavní město Prahu (7 901 bytů). Na počtu zahájených bytů se v Jihomoravském kraji podílí především Brno-město, kde 1 836 zahájených bytů představuje 31,1 % z celkového počtu v Jihomoravském kraji a okres Brno-venkov, na který připadá 27,7 % (1 635 bytů). V relativním vyjádření je však okres Brno-město jediným v kraji, kde došlo k meziročnímu poklesu zahájené výstavby (o 3,6 %). Ostatní okresy zaznamenaly meziroční růst, a to především okres Břeclav (o 89,8 %) a Vyškov (o 67,9 %). V roce 2006 bylo v kraji zahájeno o 11,3 % (o 233) bytů v rodinných domech více než v roce předchozím, u bytových domů vzrostl počet bytů téměř o polovinu (o 762). Zahájená výstavba v rodinných domech (2 291 bytů) řadila kraj v republikovém srovnání na druhé místo za kraj Středočeský. Nejvyšší meziroční nárůst počtu bytů v rodinných domech se projevil v okrese Břeclav (o 79,4 %), nejméně těchto bytů zahájili v okrese Brno-město (139 bytů), kde také došlo k největšímu snížení (o 68,4 %) ve srovnání s rokem 2005. V Jihomoravském kraji převládla v roce 2006 o 54 bytů zahájená výstavba v bytových domech nad výstavbou bytů v rodinných domech. Zatímco většinu bytů v rodinných domech (38,1 %) zahájili v okrese Brno-venkov (873 bytů), většina bytů v bytových domech (1 239 bytů, tj. 52,8 %) byla zahájena v okrese Brno-město. V roce 2006 bylo v kraji podle předběžných výsledků dokončeno celkem 3 984 bytů, tedy o 4,4 % více než v roce 2005. Počtem dokončených bytů celkem si Jihomoravský kraj udržel třetí místo v České republice. Zatímco relativně nejvíce vzrostl počet dokončených bytů v okrese Blansko (nárůst o 80,5 %), v absolutním vyjádření připadl nejvyšší počet těchto bytů na okres Brno-město (1 442 dokončených bytů, což činilo 36,2 % z celkového počtu v kraji). V uplynulém roce bylo dokončeno o 354 bytů v rodinných domech více než v bytových domech. V rodinných domech bylo dokončeno 1 611 bytových jednotek, což znamená meziroční nárůst o 11,6 %. Na tomto počtu se 31,7 % (511 bytů) podílí okres Brno-venkov, kde ale došlo ve srovnání s rokem 2005 k poklesu o 1,5 %. O 0,6 % se snížil rovněž počet těchto bytů v okrese Břeclav, v ostatních okresech počty bytů narůstaly (nejvíce v okrese Hodonín o 31,1 %). V roce 2006 bylo v kraji dokončeno 1 257 bytů v bytových domech, tedy o 16,0 % více než v roce 2005. Nárůst v této fázi výstavby zaznamenali především v okrese Blansko, kde oproti 12 dokončeným bytům v bytových domech v minulém roce dokončili 291 bytů v roce 2006, ale i v okresech Znojmo (o 149,0 %) a Brno-město (o 24,5 %). V okresech Břeclav a Hodonín nedokončili v bytovém domě v roce 2006 žádný byt. Jihomoravský kraj měl k 31. 12. třetí nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice (20 158 bytů). Ve většině okresů se jejich počet meziročně zvýšil (nejvyšší nárůst o téměř jednu čtvrtinu byl zaznamenán v okrese Břeclav), pouze v okrese Blansko se rozestavěnost meziročně snížila o 3,2 %. V uplynulém roce byla ve čtyřech okresech Jihomoravského kraje zahájena výstavba bytů v domech s pečovatelskou službou. Nejvíce jich bylo zahájeno v okrese Brno-venkov (74 bytů), nejvíce dokončených bytů v domech s pečovatelskou službou bylo v okrese Brno-město (82 bytů). V roce 2006 vzrostl počet modernizací bytového fondu (na základě stavebního povolení). Byla zahájena modernizace 7 284 bytů (o 86,1 % více než v roce 2005) a dokončena byla modernizace 3 558 bytových jednotek (nárůst o 4,2 %), z nichž téměř 70 % připadalo na Brno-město. ZEMĚDĚLSTVÍ V roce 2006 prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje téměř 812 tisíc tun obilovin celkem (to je 16,4 % z celkového prodeje obilovin v České republice a o 9,4 % méně než v roce 2005). Objem prodaných obilovin byl druhý nejvyšší v České republice po Středočeském kraji, kde prodali téměř 1 004 tisíc tun. V Jihomoravském kraji dominovala pšenice, na kterou připadlo 54,5 % z celkového objemu prodeje obilovin. Prodaných 442 tisíc tun této komodity znamenalo 15,3 % z celkového množství v ČR. V roce 2006 prodali zemědělci Jihomoravského kraje nejvíce kukuřice na zrno ze všech krajů v republice (169 tisíc tun, 39,7 % z celkového prodeje v ČR) a druhé místo v mezikrajském srovnání znamenal prodej téměř 189 tisíc tun ječmene. Význam zelinářství v Jihomoravském kraji potvrzuje prodej 41,1 tisíc tun zeleniny (40,9 % z celkového prodeje v ČR) a ve výčtu významných komodit nelze opomenout ani prodej 7,5 tisíc tun luštěnin, který byl třetí nejvyšší v republice. Z celkové republikové výroby masa v tunách jatečné hmotnosti připadá 13,1 % na Jihomoravský kraj. Vyrobených 54 220 tun (meziroční nárůst výroby o 3,5 %) znamená třetí místo v České republice. Ve výrobě masa v Jihomoravském kraji i nadále převládá výroba vepřového masa, která činí 90,2 % z celkové výroby masa v kraji. Vyrobených 48 889 tun vepřového masa znamená prvenství v ČR a současně nárůst o 4,3 % oproti roku 2005. Sklizňová plocha obilovin celkem v Jihomoravském kraji v roce 2006 činila 215 tisíc ha a proti předcházejícímu období klesla o 4,9 tisíc ha. Celková sklizeň ve výši 964,2 tisíc tun byla proti roku 2005 nižší o téměř 165 tisíc tun, což představuje pokles o 14,6 %. Průměrný výnos tak z jednoho hektaru činil 4,48 tun s meziročním poklesem o 0,65 tuny. Více jak polovina sklizňové plochy obilovin připadla na pšenici celkem, 29,8 % na ječmen a 15 % na kukuřici na zrno. V mezikrajském porovnání se Jihomoravský kraj v produkci obilovin opět zařadil na druhé místo za kraj Středočeský. V mezikrajském porovnání se Jihomoravský kraj dostal na první místo v produkci luskovin. Na ploše 5,7 tisíc ha bylo sklizeno 13,9 tisíc tun, což představuje 15,8 % republikové sklizně luskovin. Ve srovnání s rokem 2005 však byly hektarové výnosy této komodity o 0,16 t/ha nižší. V Jihomoravském kraji se díky klimatickým podmínkám dobře daří vinné révě, a proto sklizňové plochy vinic svou rozlohou více jak 14,3 tisíc hektarů tvoří 92,1 % celkové sklizňové plochy v České republice. Sklizňová plocha vinic plodných v roce 2006 vzrostla o 1,2 tisíce hektaru, ale sklizeň 54 tisíc tun plodů znamená pokles o 7,4 % oproti předcházejícímu roku. Hektarový výnos poklesl o 15,1%. PRŮMYSL V roce 2006 bylo v Jihomoravském kraji evidováno celkem 273 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení (51 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (38 podniků) a výroby potravinářských výrobků a nápojů (34 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly téměř 80 tisíc zaměstnanců (čtvrtý nejvyšší počet mezi kraji), průměrný evidenční počet zaměstnanců proti roku 2005 vzrostl o 1 202 osob, tj. o 1,5 %. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 18 240 Kč, což znamenalo zvýšení oproti roku 2005 o 1 249 Kč (o 7,3 %), v mezikrajském srovnání však svou výší znamenala až desáté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (25 201 Kč měsíčně) a podniky v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (21 072 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích v roce 2006 dosáhly částky 156 miliard Kč (sedmý nejvyšší objem mezi kraji). Proti roku 2005 tyto tržby vzrostly o 13 miliard Kč, což představuje nárůst o 9,3 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků vyrábějící pryžové a plastové výrobky (o 22,0 %). Podniky tohoto odvětví také zaznamenaly nejvyšší nárůst tržeb z průmyslové činnosti. Výší dosažených tržeb z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj až na jedenácté místo v České republice. STAVEBNICTVÍ V roce 2006 bylo v Jihomoravském kraji evidováno celkem 308 podniků s 20 a více zaměstnanci (se sídlem v kraji), jejichž hlavní činnost je zaměřena na stavební výrobu. Z celkového počtu těchto podniků v kraji má 51 % sídlo v okrese Brno-město. V porovnání s rokem 2005 vzrostly v kraji k stavební práce podle dodavatelských smluv (S) těchto podniků o 40,1 %, u základní stavební výroby (ZSV) to bylo o 26,9 %. Dosažené nadprůměrné tempo růstu stavebních prací zařadilo Jihomoravský kraj na první místo v republice, objem stavebních prací znamenal druhé místo v České republice za Hlavním městem Prahou. Ze stavebních prací „S“ (53 522 mil. Kč) v Jihomoravském kraji připadlo 91,1 % na práce v tuzemsku, které při objemu 48 782 mil. Kč vzrostly meziročně o 33,2 %. Téměř 93 % stavebních prací v tuzemsku připadá na novou výstavbu, rekonstrukce a modernizace, především na pozemní stavitelství, které při meziročním k nárůstu o 23,2 % činí 57,7 % z celkového objemu tuzemských stavebních prací na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci. K meziročnímu poklesu stavebních prací „S“ (o 18,6 %) a ZSV (o 15,2 %) došlo v Jihomoravském kraji pouze v okrese Brno-venkov, ostatní okresy vykázaly nadprůměrné tempo růstu ve srovnání s průměrem ČR. Největší objem stavebních prací „S“ (44 677 mil. Kč, 83,5 % z celkového objemu v kraji) i tempo růstu (47,2 %) zaznamenal okres Brno-město. V roce 2006 zaměstnávaly sledované podniky v Jihomoravském kraji o 11,4 % vyšší průměrný evidenční počet zaměstnanců (22,6 tis. fyzických osob) než v roce 2005. Meziroční nárůst počtu zaměstnanců zaznamenaly stavební podniky pouze v šesti krajích v ČR, přičemž relativní přírůstek v Jihomoravském kraji byl nejvyšší. Také průměrná mzda v Jihomoravském kraji zaznamenala nejvyšší relativní nárůst v mezikrajském srovnání – o 16,3 % (v průměru za Českou republiku rostla jen o 7,3 %). Dosáhla průměrné výše 20 546 Kč, tedy o čtvrtinu méně než v Hlavním městě Praze, kde byla průměrná mzda nejvyšší v republice (27 361 Kč). Většinu zaměstnanců stavebních podniků (67,3 %) v kraji evidovaly podniky v Brně-městě (15,2 tis. osob), kde byla také dosažena ve srovnání s ostatními okresy v kraji nejvyšší průměrná mzda (22 958 Kč). V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla produktivita práce u základní stavební výroby o 13,9 % a dosáhla v Kč třetí nejvyšší hodnoty v ČR za Hlavním městem Prahou a krajem Libereckým, produktivita práce ze stavebních prací podle dodavatelských smluv vzrostla meziročně o 25,8 % a zařadila Jihomoravský kraj na druhé místo za Hlavní město Prahu. CESTOVNÍ RUCH |