OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků žilo na ko
| OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků žilo na konci 1. čtvrtletí 2006 na území Jihomoravského kraje 1 130 547 obyvatel, z toho 51,4 % žen. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl počet obyvatel pouze o 390. Na přírůstku se podílela především migrace obyvatelstva. Do Jihomoravského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2006 přistěhovalo celkem 2 209 lidí, z toho 973 z ciziny, z kraje se vystěhovalo 1 827 lidí, z toho do ciziny 385 lidí. Migrační saldo zahraničního stěhování představuje přírůstek 588 lidí, zatímco saldo stěhování v rámci republiky je záporné (-206). Stěhováním přibylo v kraji celkem 382 lidí. Přirozenou měnou se počet obyvatelstva ve sledovaném období snížil o 193 obyvatel, v 1. čtvrtletí loňského roku byl však přirozený úbytek vyšší (-589 obyvatel). V meziokresním srovnání se na kladném migračním saldu kraje nejvíce podílel okres Brno-venkov, kam se přistěhovalo 1 239 a vystěhovalo se z něho 881 obyvatel, přírůstek stěhováním činil 358 obyvatel. Největší úbytek obyvatel stěhováním byl v Brně- městě (-170). Kladným demografickým jevem je sice velmi pozvolný, ale přece jen rostoucí počet uzavřených manželství. Tento trend pokračoval i v 1. čtvrtletí letošního roku, kdy bylo uzavřeno 548 sňatků, tj. o 5 více než ve stejném období loňského roku. Absolutně nejvíce sňatků z jihomoravských okresů bylo uzavřeno v Brně-městě – 183, v relativním vyjádření bylo nejvíce manželství uzavřeno v okrese Brno-venkov – 2,2 sňatků na 1 000 obyvatel. Nejméně se lidé berou v okrese Vyškov, kde bylo uzavřeno 38 sňatků, v přepočtu na 1 000 obyvatel bylo nejméně sňatků v okrese Hodonín – 1,7 sňatků. Nepříznivě se vyvíjel počet povolených rozvodů. V 1. čtvrtletí 2006 bylo rozvedeno celkem 815 manželství, což je o 67 více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku. Na této nepříznivé bilanci se podílí zejména okres Břeclav se 107 rozvody, přičemž v 1. čtvrtletí 2005 to bylo 40 rozvodů. Nejméně manželství bylo rozvedeno v okrese Vyškov (60). Nárůst počtu rozvodů se nepříznivě promítl do vývoje indexu rozvodovosti, tj. počtu rozvodů připadajících na 100 uzavřených sňatků, ten vzrostl v meziročním srovnání z 37,8 na 48,7 rozvodů na 100 sňatků. V Jihomoravském kraji se v 1. čtvrtletí 2006 živě narodilo 2 686 dětí, což je ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 o 149 více. Nejvíce dětí se narodilo v Brně-městě (952), což je o 81 dětí více než ve stejném období loni, v okrese Vyškov se narodilo 166 dětí, tj o 16 dětí méně než loni. Kromě okresu Břeclav se ve všech ostatních okresech Jihomoravského kraje rodilo více chlapců. Nejvyšší podíl (56,3 %) narozených chlapců byl v okrese Blansko, na 100 narozených děvčat připadlo 129 chlapců, naproti tomu v okrese Břeclav na 100 dívek připadlo pouze 95 chlapců. Mimo manželství se narodilo ve sledovaném období 733 dětí (27,3 %), z toho 281 v Brně. Počet mimomanželských dětí meziročně vzrostl o 89 dětí. V okrese Znojmo se mimo manželství narodilo celkem 33,6 % dětí, v okrese Brno-venkov 19,8 % dětí. Mírně nepříznivě se vyvíjel počet potratů, jejich počet vzrostl z 1 013 v 1. čtvrtletí 2005 na 1 045 v 1. čtvrtletí 2006. Index potratovosti, tj. počet potratů připadající na 100 celkem narozených dětí dosáhl v Jihomoravském kraji hodnoty 38, v okrese Znojmo 54, naproti tomu v okrese Brno-venkov hodnoty 24. V 1. čtvrtletí 2006 zemřelo v Jihomoravském kraji celkem 2 879 obyvatel, z toho 1 441 žen a 1 438 mužů. Počet zemřelých se meziročně snížil o 247. Nejčastější příčinou úmrtí mužů i žen byly nemoci oběhové soustavy (1 498 případů). Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly zhoubné novotvary (739 případů), u mužů nejčastěji zhoubné novotvary průdušek a plic ((99 případů), u žen zhoubné novotvary prsu (60 případů). V kraji bylo spácháno 36 sebevražd, z toho 32 sebevražd mužů, nejvíce (11) sebevražd bylo spácháno ZAMĚSTNANOST A MZDY V 5 526 ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo v 1. čtvrtletí 2006 zaměstnáno 320 520 fyzických osob a 309 195 osob přepočtených na plně zaměstnané. V porovnání se stejným obdobím minulého roku průměrný evidenční počet přepočtených osob vzrostl o 3,0 %, zatímco průměr za Českou republiku celkem zaznamenal meziroční nárůst pouze o 1,1 %. Přitom k poklesu zaměstnanosti došlo v Jihomoravském kraji v odvětví zemědělství, výroby a rozvodu energií, ubytování a stravování a ostatních veřejných a sociálních služebách při porovnání za jednotlivá odvětví celkem. V ostatních odvětvích se projevil nárůst zaměstnanosti ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005, a to především ve stavebnictví, kde vzrostl počet zaměstnanců o 10,2 %. Mzdový vývoj v 1. čtvrtletí 2006 byl v Jihomoravském kraji charakterizován dosaženou průměrnou mzdou fyzických osob ve výši 17 007 Kč s meziročním přírůstkem o 9,1 %, tj. o 1 422 Kč. V České republice celkem vzrostla průměrná mzda o 6,9 % na 18 903 Kč. Spotřebitelské ceny vzrostly v 1. čtvrtletí 2006 o 2,8 %, reálná mzda v kraji tak vzrostla o 6,1 %, v České republice o 4,0 %. V mezikrajském srovnání byla nejvyšší mzda tradičně v Hlavním městě Praze (24 097 Kč), republikový průměr nepřekročil žádný kraj. Jihomoravský kraj se výší průměrné mzdy řadí mezi kraji na 6. místo, meziročním tempem růstu je však na prvním místě. Nejnižší průměrná mzda byla v Karlovarském kraji a činila 15 682 Kč. Při porovnání mzdového vývoje mezi odvětvími kraje byla absolutně nejvyšší mzda ve finančním zprostředkování a dosáhla 32 915 Kč, relativně meziročně vzrostla o 7,2 %. Nejnižší průměrnou mzdu pobírali zaměstnanci v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 395 Kč) při meziročním růstu o 5,8 %.V odvětví výroby vlákniny, papíru a výrobků z papíru vzrostla mzda v meziročním srovnání o více než třetinu na 15 549 Kč. V odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení zůstala mzda na stejné úrovni jako v 1. čtvrtletí 2005 (19 238 Kč). VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL V 1. čtvrtletí 2006 pracovalo v jediném nebo hlavním zaměstnání v Jihomoravském kraji 508,7 tis. osob (ve srovnání se stejným obdobím 2005 je to o 2,1 tis. osob méně), z toho 292,0 tis. osob (tedy 57,4 %) byli muži.zatímco počet žen v hlavním zaměstnání klesl ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 o 3,6 tisíc, počet takto zaměstnaných mužů vzrostl o 1,6 tisíc. Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 11,8 tis. osob. Jejich počet se meziročně snížil o 0,4 tisíc. a činí 10,8 % ze všech osob zaměstnaných ve druhém zaměstnání v České republice. I nadále bylo takto zaměstnáno více mužů než žen. Jejich podíl se ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 zvýšil o 2,9 % a činil 60,2 % z celkového počtu. Z 27,2 tisíc osob, které využily možnost prácovat na zkrácenou pracovní dobu (o 0,6 tis. osob více než ve stejném období 2005), bylo 74,3 % žen. Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) byla o 1,7 % nižší než je celostátní průměr a ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 se snížila o 0,2 %. Dosáhla v krajském průměru 57,7 %, u mužů činila 67,6 %, u žen 48,6 %. Počet nezaměstnaných činil ve sledovaném období 49,8 tis. osob a zařadil tak Jihomoravský kraj mezi kraje s nejvyšším počtem nezaměstnaných. Více je jich pouze v Ústeckém kraji (63,0 tis. osob) a Moravskoslezském kraji (82,0 tis. osob). V meziročním porovnání přibylo v kraji 3 tis. nezaměstnaných osob, a to především zásluhou nezaměstnaných žen, kterých přibylo 5,1 tisíc, zatímco mužů bylo o 2,2 tisíce méně. V 1. čtvrtletí byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 8,9 %. Tímto podílem přesáhla republikový průměr o 0,9 procentního bodu a oproti stejnému období 2005 vzrostla o 0,5 procentního bodu. V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj zařadil na 10. místo v pořadí od nejnižší hodnoty. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenali v Ústeckém kraji (14,9 %) a Moravskoslezském kraji (13,4 %), naopak nejnižší míru nezaměstnanosti si dlouhodobě udržuje Hlavní město Praha (3,1 %). NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra nezaměstnanosti k 31. březnu 2006 v Jihomoravském kraji 10,03% a ve srovnání s březnem 2005 poklesla o 0,58 procentního bodu. Pokles registrované míry nezaměstnanosti zaznamenaly včechny okresy Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Hodonín (nárůst o 0,15 procentního bodu). Také v 1. čtvrtletí 2006 pokračoval trend výrazně vyšší míry nezaměstnanosti u žen (11,45 %, ale snížení o 0,12 procentního bodu oproti stejnému období 2005). Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání se snížil v Jihomoravském kraji o 3 079 osob (o 4,6 % oproti 1. čtvrtletí 2005). Úřady práce registrovaly celkem 63 442 uchazečů o zaměstnání, z toho 31 885 žen. Meziroční snížení počtu uchazečů o zaměstání zaznamenaly všechny sledované skupiny, nejvýraznější pokles však zaznamenali absolventi škol, kterých zůstalo bez zaměstnání o 14,7 % méně než ve stejném období minulého roku. Meziroční pokles registrované míry nezaměstnanosti byl zaznamenán ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Hodonín, kde zjištěných 14,92 % znamenalo nejvyšší míru nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a nárůst o 0,14 procentního bodu. V tomto okrese byla rovněž nejvyšší míra nezaměstnanosti žen (16,50 %). Vysokou nezaměstnanost žen vykazuje ve srovnání s ostatními v kraji také okres Znojmo (16,21 %). Z celkových 8 756 volných pracovních míst nabízí tradičně nejvíce okres Brno-město, na který připadá 45,1 % volných pracovních míst v kraji. Relativní nárůst počtu volných míst však byl v tomto okrese nejnižší (o 6,7 % více), naopak nejvíce pracovních příležitostí vytvořili v meziročním srovnání v okrese Brno-venkov (o 154,8 % více) a v okrese Blansko (o 124,8 % více). Občanům se zdravotním postižením bylo nabídnuto 220 volných míst (téměř o polovinu více než v 1. čtvrtletí 2005). Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se snížil o 3,1 osoby a činil v Jihomoravském kraji 7,2 osob na jedno pracovní místo. Nejvíce zájemců o práci na jedno volné pracovní místo evidovali v okrese Hodonín (15,4 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Blansko (4,4 osoby). ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY Statistický registr ekonomických subjektů evidoval k 31. 3. 2006 celkem 259 698 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji, tedy téměř 11 % subjektů z celorepublikového registru. Na celkovém počtu subjektů se téměř 42 % podílí Brno-město. Z hlediska právní formy okolo 80 % registru tvoří dlouhodobě fyzické osoby. Nejvýznamnější z nich jsou fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (k 31. 3. 2006 jich bylo 175,6 tisíc a jejich počet se zvýšil ve srovnání se stavem k 31. 3. 2005 o 1,8 tisíc). Z celkového počtu 55 168 právnických osob tvoří nejpočetnější skupinu obchodní společnosti (31,2 tis. subjektů), z nichž více jak 90 % je jich společnostmi s ručením omezeným. Z hlediska odvětvové struktury se téměř třetina (78,1 tis., tj. 30,1 %) subjektů zabývá obchodem vč. oprav spotřebního zboží a ubytování a stravování, dále 54,6 tis. subjektů (21,0 %) zajišťuje služby převážně pro podniky nebo podniká v oblasti nemovitostí, 36,5 tis. subjektů (14,1 %) podniká v průmyslu a 29,2 tis. subjektů (11,2 %) ve stavebnictví. Ve sledovaném období se meziročně o 337 zvýšil počet subjektů, zabývajících se zemědělstvím, myslivostí a lesnictvím. Z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců zůstávají nejpočetnější skupinou (87,7 %) jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,2 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. Celkem má v kraji sídlo 86 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají více jak 500 zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ V 1. čtvrtletí 2006 bylo v Jihomoravském kraji vydáno celkem 3 478 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 6 956 mil. Kč. Počet vydaných stavebních povolení zaznamenal ve sledovaném období nárůst ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku pouze ve dvou krajích, a to v Jihomoravském o 1,9 % a ve Zlínském o 4,9 %. Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno v kraji Středočeském, Jihomoravský kraj si i nadále drží druhou příčku. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení vzrostla v kraji v 1. čtvrtletí 2006 na 2,0 mil. Kč (o 13,1 % více než v 1. čtvrtletí 2005). Na stavby budov bylo ve sledovaném období vydáno v Jihomoravském kraji 1 775 stavebních povolení v orientační hodnotě 5 482 mil. Kč. Z celkového počtu stavebních povolení převažují podílem 65,5 % povolení na změnu dokončených staveb bytových a nebytových budov. Nejvíce stavebních povolení na změny dokončených bytových budov v kraji (48,9 %) bylo vydáno v okrese Brno-město. Rozvoj výstavby v blízkosti krajského města potvrzuje zvyšující se počet vydaných stavebních povolení na novou výstavbu bytových budov v okrese Brno-venkov. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 vzrostl jejich počet o 21,2 % a na Brno-venkov tak připadá téměř 30 % celkového počtu stavebních povolení na novou výstavbu bytových budov v kraji. Jihomoravský kraj se řadí k těm krajům v republice, ve kterých došlo ve srovnání se stejným obdobím 2005 ke zvýšení orientační hodnoty staveb celkem. Nárůstem orientační hodnoty o 15,2 % se zařadil na třetí místo za kraj Jihočeský (nárůst o 60,3 %) a Plzeňský (nárůst o 44,7 %). Ve sledovaném období bylo v České republice vydáno 5 068 stavebních povolení na stavby na ochranu životního prostředí, z nichž 996 (19,7 %) připadlo na Jihomoravský kraj. Orientační hodnota těchto staveb v Jihomoravském kraji činila 621 mil. Kč z celkových 5 640 mil. Kč v ČR. V porovnání s 1. čtvrtletím 2005 poklesly počty vydaných stavebních povolení téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje (v relativním vyjádření nejvíce v okrese Vyškov o 31,5 %), naopak nárůst zaznamenali pouze v okrese Brno-venkov o 28,0 % a v okrese Znojmo zůstaly počty vydaných stavebních povolení na stejné úrovni jako ve stejném období minulého roku. Orientační hodnota vzrostla ve většině okresů (nejvíce o 79,0 % v okrese Vyškov) s výjimkou okresu Blansko (pokles o 4,2 %) a okresu Brno-město (pokles o 0,7 %). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla nejvyšší v okrese Brno-město a Vyškov (4,0 mil. Kč), nejnižší byla v okrese Znojmo (1,0 mil. Kč). BYTOVÁ VÝSTAVBA Nejvýraznější rozvoj zaznamenala zahájená výstavba. Nárůstem o 26,6 % oproti 1. čtvrtletí 2005 zařadila Jihomoravský kraj druhé místo v České republice. V republikovém srovnání vzrostla zahájená výstavba nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 41,8 %). Z celkových 1 364 zahájených bytů v Jihomoravském kraji v 1. čtvrtletí 2006 připadá nejvíce na Brno-město (346 bytů), nejvyšší nárůst ve srovnání se stejným obdobím minulého roku (více jak osminásobný) však byl zaznamenán v okrese Vyškov. Zahájená výstavba rodinných domů (420 bytů, o 15,4 % více než ve stejném období 2005) řadí kraj v republikovém srovnání na druhé místo za kraj Středočeský. V Jihomoravském kraji převládá o 122 bytů zahájená výstavba v bytových domech nad výstavbou bytů v rodinných domech a jejich počet je o 13,4 % vyšší než ve stejném období 2005. Nejvíce těchto domů v kraji bylo zahájeno v okrese Brno-město, na který připadá 42,8 % všech zahájených bytů v bytových domech v kraji. Ve sledovaném období byla zahájena výstavba 101 bytů v domech s pečovatelskou službou, tedy 32,4 % všech zahájených bytů tohoto typu v České republice. V 1. čtvrtletí 2006 bylo dokončeno v kraji celkem 897 bytů (meziroční nárůst tak činí 12,0 %). Tento počet řadí Jihomoravský kraj na třetí místo v republice. Ve většině okresů kraje došlo k výraznému relativnímu nárůstu dokončované výstavby, nejvíce v okrese Blansko (o 183,0 %). Pokles u této fáze výstavby zaznamenaly pouze dva okresy (okres Znojmo o 20,0 % a především okres Vyškov, kde bylo ve srovnání se stejným obdobím minulého roku dokončeno o 81,6 % bytů méně). V absolutním vyjádření bylo nejvíce bytů dokončeno v okrese Brno-město, kde také nejvýrazněji převyšoval počet dokončených bytů v bytových domech (113 bytů) nad byty v rodinných domech (44 bytů). V okrese Brno-venkov naopak dokončili v meziokresním srovnání nejvíce bytů (121 bytů) v domech rodinných. Od roku 2006 se změnil systém výkaznictví v oblasti bytové výstavby. Za zahájený se považuje byt, na který bylo vydáno stavební povolení, do roku 2005 se za zahájený považoval byt, jehož výstavba byla zahájena podle zápisu ve stavebním deníku. Počet rozestavěných bytů koncem období se počítá jako počet rozestavěných bytů koncem předchozího období plus počet zahájených bytů ve sledovaném období mínus počet dokončených bytů ve sledovaném období. Rozestavěnost zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. Jihomoravský kraj má druhý nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice (18 700 bytů), ve většině okresů se jejich počet zvýšil, pouze v okrese Hodonín byl zaznamenán pokles o 3,8 % oproti 1. čtvrtletí loňského roku. Nelze opomenout ani stále narůstající počet modernizací bytového fondu (na základě stavebního povolení). V 1. čtvrtletí byla dokončena v kraji modernizace 1 071 bytů (o 15,3 % více než ve stejném období loni). Největší část modernizací bytů (70 %) je realizována v okrese Brno-město. ZEMĚDĚLSTVÍ V 1. čtvrtletí 2006 prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje více jak 154 tisíc tun obilovin celkem (to je 17,3 % z celkového prodeje obilovin v České republice a o 17,9 % více než ve stejném období loňského roku). Na této skutečnosti se nejvíce podílí prodej pšenice objemem 64,9 tis. tun (13,6 % celkového prodeje v ČR), prodej 50,1 tun kukuřice na zrno (51,8 % celkového prodeje v republice) a prodej 37,1 tisíc tun ječmene. Z republikového pohledu se tak nejvýznamnější komoditou stala kukuřice na zrno, jejíž prodej v tunách převyšoval v řádu desítek ostatní kraje České republiky. Význam zelinářství v Jihomoravském kraji potvrzuje prodej 3,7 tisíc tun zeleniny (28,6 % z celkového prodeje v ČR) a ve výčtu významných komodit nelze opomenout ani prodej 2,2 tisíc tun luštěnin, který zařadil Jihomoravský kraj na druhé místo v republice za kraj Vysočinu. Z celkové republikové výroby masa v tunách jatečné hmotnosti připadá 13,1 % na Jihomoravský kraj. 13 406 tun (meziroční nárůst výroby o 5 %) vyrobených v 1. čtvrtletí 2006 řadí kraj na čtvrté místo v České republice. Už tradičně se výroba masa v Jihomoravském kraji opírá především o výrobu vepřového masa, které představuje 90 % celkové výroby masa v kraji. Vyrobených 12 055 tun vepřového masa znamená prvenství v ČR a současně nárůst o 7,8 % oproti stejnému období 2005 PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v 1. čtvrtletí roku 2006 sídlilo celkem 277 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení (51 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (39 podniků) a výroby potravinářských výrobků a nápojů (34 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 80,5 tisíc zaměstnanců (čtvrtý nejvyšší počet mezi kraji), průměrný evidenční počet zaměstnanců proti stejnému období roku 2005 vzrostl o 2 203 osob, tj. o 2,8 %. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 16 914 Kč, proti 1. čtvrtletí roku 2005 se sice zvýšila o 1 168 Kč (o 7,4 %), mezi ostatními kraji však svou výší zaujímá až jedenácté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (25 680 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (18 914 Kč) a v oblasti výroby dopravních prostředků a zařízení (18 823 Kč). STAVEBNICTVÍ V 1. čtvrtletí 2006 se na území Jihomoravského kraje věnovalo stavební výrobě 298 podniků s 20 a více zaměstnanci (jde o podniky se sídlem v kraji), z nichž více jak polovina připadá na okres Brno-město. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 zaznamenaly stavební práce podle dodavatelských smluv („S") v Jihomoravském kraji nárůst o 21,1 % a základní stavební výroba (ZSV) vzrostla ve sledovaném období o 19,4 %. Objemem stavebních prací se Jihomoravský kraj řadí na druhé místo v České republice za Hlavní město Prahu, dosaženým nadprůměrným tempem růstu stavebních prací se kraj řadí rovněž na druhé místo za kraj Pardubický. Více jak 90 % z celkového objemu stavebních prací „S" (6 116 mil. Kč) připadá na práce v tuzemsku, které při objemu 5 585 mil. Kč vzrostly oproti stejnému období 2005 o 21,1 %. Nejvýznamnější podíl (92,4 %) na těchto pracech má nová výstavba, rekonstrukce a modernizace. Na pozemní stavitelství, které zaznamenalo v Jihomoravském kraji nárůst o 9,1 % oproti 1. čtvrtletí 2005, připadá 70,0 % z objemu celkových stavebních prací v tuzemsku na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Přestože největší objem stavebních prací připadá v Jihomoravském kraji na okres Brno-město, v relativním vyjádření zaznamenal nejvyšší nárůst stavebních prací „S“ okres Vyškov (o 48,7 %) a nárůst 30,2 % zařadil u ZSV na první místo v kraji okres Znojmo. Naopak k poklesu téměř o 30 % došlo u „S“ i ZSV v okrese Brno -venkov . V 1. čtvrtletí 2006 pracovalo ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se sídlem v Jihomoravském kraji 21 613 zaměstnanců. Jejich relativní nárůst o 11,7 % znamená ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 nejvyšší nárůst ze všech krajů České republiky. Průměrná mzda zaměstnanců (18 964 Kč) vzrostla o 24,4 % a převyšuje o 6,3 % průměrnou mzdu ve sledovaných stavebních podnicích v České republice. Nejvíce zaměstnanců evidovaly stavební podniky v Brně-městě (14 703, tj. 68 % z celkového počtu v kraji). Jejich zaměstnanci pobírali ve srovnání s ostatními okresy v kraji nejvyšší průměrnou mzdu (21 750 Kč). |