Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2006 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků se počet obyvatel Jihomoravského kraje k 30. září 2006 od počátku roku zvýšil o téměř 2 tisíce osob, a to na 1 132 350 osob. Tento růst je způsoben především stěhováním. Na rozdíl od loňského roku dochází v roce 2006 i k mírnému nárůstu počtu obyvatel přirozenou měnou. V průběhu 1. až 3. čtvrtletí se v kraji narodilo o 211 dětí více než činil počet zemřelých osob. Z okresů Jihomoravského kraje došlo k celkovému úbytku obyvatel pouze v okrese Brno-město (úbytek o 2 osoby) a Hodonín (úbytek o 240 obyvatel). Naopak nejvyšší celkový nárůst počtu obyvatel (1 259 osob) zaznamenal okres Brno-venkov. Tento okres také dosáhl nejvyššího přírůstku stěhováním (976 osob), největší úbytek stěhováním zaznamenali v okrese Brno-město, kde tímto způsobem ubylo 388 obyvatel. Do Jihomoravského kraje se z celkového počtu 7 509 přistěhovalých osob téměř polovina přistěhovala z ciziny. Ve sledovaném období roku se v Jihomoravském kraji živě narodilo 8 677 dětí, z toho více jak třetina v Brně (3 080). Jihomoravský kraj se podílí na počtu narozených dětí v České republice v 1. až 3. čtvrtletí více než desetinou. Více než čtvrtina narozených dětí v kraji (27,5 %, tj. 2 388) se narodila mimo manželství, což je pod republikovým průměrem, kde se mimo manželství narodilo téměř každé třetí dítě. Z okresů Jihomoravského kraje nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí vykazuje okres Znojmo (33,5 %, tzn. 268 dětí z 801) a jako jediný z jihomoravských okresů dosahuje republikového průměru, naopak nejnižší podíl mimomanželsky narozených dětí je v okrese Brno–venkov (22,2 %, tzn. 323 z 1 452 dětí), i když i tady se podíl dětí narozených mimo manželství meziročně zvýšil o 1,4 procentních bodů. V průběhu 1. až 3. čtvrtletí letošního roku zemřelo v Jihomoravském kraji 8 466 lidí. Nejčastější příčinou úmrtí zůstaly nemoci oběhové soustavy, na kterou zemřelo 1 984 mužů (z toho 506 na cévní nemoci mozku) a 2 432 žen (z toho 805 žen na cévní nemoci mozku). Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou novotvary, kterým ve sledovaném období v kraji podlehlo 1 206 mužů a 980 žen. Sebevraždu spáchalo v 1. až 3. čtvrtletí 94 mužů a 13 žen. V 1. až 3. čtvrtletí bylo v Jihomoravském kraji uzavřeno 4 727 sňatků a rozvedeno bylo 2 373 manželství. Největší rozvodovost (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) vykazuje okres Brno–město (3,2), naopak nejnižší okres Brno-venkov (2,4). V tomto okrese je i nejnižší index rozvodovosti (počet rozvodů připadající na 100 sňatků), a to 45, nejvyšší je v okrese Blansko, kde na 100 sňatků uzavřených v 1. až 3. čtvrtletí připadalo 57 rozvedených manželství. ZAMĚSTNANOST A MZDY V 5 595 ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno v 1. až 3. čtvrtletí 2006 celkem 324 217 fyzických osob (tj. 312 928 osob přepočtených na plně zaměstnané). Meziroční nárůst přepočtených osob o 3,3 % je druhý nejvyšší v ČR, nejvíce zaměstnanců přibylo v Libereckém kraji (4,0 %). V porovnání mezi odvětvími v Jihomoravském kraji se nejvyšší nárůst zaměstnanosti projevil v odvětví činností v oblasti výpočetní techniky, kde přibylo 35,6 % přepočtených osob, naproti tomu k největšímu meziročnímu poklesu zaměstnanosti došlo v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (o 35,3 %). Při mezikrajském porovnání mzdového vývoje za 1. až 3. čtvrtletí 2006 bylo v Jihomoravském kraji tempo růstu průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob nejvyšší, mzda vzrostla o 8,1 % (o 1 303 Kč) na 17 714 Kč. V České republice činila průměrná mzda ve sledovaném období 19 635 Kč a vzrostla o 6,6 %, tj. o 1 214 Kč. Celkem v 9 krajích byl relativní růst mezd pomalejší než v celé České republice. V mezikrajském srovnání byla mzda fyzických osob v Jihomoravském kraji šestá nejvyšší, první místo zaujala již tradičně mzda v Hlavním městě Praze (24 658 Kč), nejméně byli odměňováni v Karlovarském kraji (16 426 Kč, ale vzrostla o 5,8 %). Průměrná mzda přepočtených osob v Jihomoravském kraji (18 353 Kč) znamenala rovněž nejvyšší meziroční nárůst (o 7,9 %) a svou výší zařadila v tomto srovnání Jihomoravský kraj na páté místo v České republice Při porovnání mzdového vývoje mezi odvětvími kraje byla absolutně nejvyšší mzda přepočtených osob v 1. až 3. čtvrtletí letošního roku ve všech odvětvích finančního zprostředkování, kde průměrná mzda 31 834 Kč znamenala nárůst o 2,8 % (u finančního zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního pojištění dosáhla 33 865 Kč a u pojišťovnictví a penzijního financování kromě povinného sociálního zabezpečení činila 40 158 Kč). Nejnižší průměrnou mzdu pobírali zaměstnanci v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 332 Kč) při meziročním růstu o 2,5 %, což je zároveň také nejnižší dynamika mezd mezi odvětvími,které zaznamenaly nárůst mezd. Meziroční pokles mzdy byl zaznamenán ve třech odvětvích, nejvíce u pomocných činností souvisejících s finančním zprostředkováním (o 16 %), mzda za 1. až 3. čtvrtletí v tomto odvětví však i tak převýšila o 6 854 Kč krajský průměr. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Počet zaměstnaných v jediném nebo hlavním zaměstnání v Jihomoravském kraji ve 3. čtvrtletí 2006 představoval 517,1 tis. osob a zůstal stejný jako ve stejném čtvrtletí minulého roku. V souladu s tímto vývojem zůstala v Jihomoravském kraji na stejné úrovni i obecná míra nezaměstnanosti a činila 8,0 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce). Míra nezaměstnanosti žen dosáhla 9,8 % a snížila se proti 3. čtvrtletí 2005 o 0,3 procentního bodu, u mužů vzrostla o 0,3 bodu na 6,6 %. V mezikrajském srovnání měly nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti kraje Ústecký (12,9 %) a Moravskoslezský (11,3 %), nejnižší byla tradičně v Praze (3,0 %). Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 3. čtvrtletí letošního roku dosáhla míra ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let v Jihomoravském kraji 57,9 % a poklesla proti stejnému období minulého roku o 0,6 procentního bodu. Ekonomická aktivita mužů poklesla o 0,8 procentního bodu na 67,4 %, u žen o 0,3 bodu na 49,2 %. V mezikrajském srovnání byl Jihomoravský kraj mírou ekonomické aktivity na předposledním třináctém místě před krajem Moravskoslezským. V šesti krajích dosáhla míra ekonomické aktivity vyšší hodnoty než průměr republiky (59,3 %), nejvyšší mezi kraji byla v Praze (61,8 %). Z 10,4 tisíc osob, pracujících ve druhém a dalším zaměstnání bylo o 1 tisíc více mužů než žen. Celkově se počet takto zaměstnaných osob meziročně snížil o 0,9 tisíc osob. Z 29 tisíc osob, které využily možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu (o 2,3 tis. osob více než ve stejném období 2005), bylo 74,1 % žen. Ve sledovaném období počet nezaměstnaných zahrnoval 44,8 tis. osob (12,3 % z celkového republikového počtu) a Jihomoravský kraj si tak drží třetí místo v republice mezi kraji s nejvyšším počtem nezaměstnaných. Více je jich pouze v Moravskoslezském kraji (68,8 tisíc osob) a v Ústeckém kraji (54,4 tisíc osob). Meziroční vývoj nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji zaznamenal snížení o 0,1 tisíce osob, nezaměstnaných žen ubylo 0,8 tisíc, počet nezaměstnaných mužů se naopak o 0,6 tisíc zvýšill. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke konci třetího čtvrtletí letošního roku 8,80 %, v České republice celkem 7,79 %. Koncem září roku 2005 činila míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 9,93 %, což je o 1,13 procentního bodu více než ve stejném období 2006. Jihomoravský kraj je mírou nezaměstnanosti mezi kraji na 10. místě před kraji Olomouckým, Karlovarským, Moravskoslezským a Ústeckým, ve kterém nezaměstnanost dosáhla 13,94 %. Nejnižší nezaměstnanost (2,92 %) byla v Hlavním městě Praze. Od počátku roku se nejvíce snížila nezaměstnanost v okrese Znojmo (o 2,54 procentního bodu). V meziročním srovnání nejvíce poklesla v okrese Vyškov (o 1,70 procentního bodu), nejméně v okrese Znojmo (o 0,18 procentního bodu). Ze srovnání míry nezaměstnanosti podle všech okresů České republiky vyplývá, že nejnižší nezaměstnanost z okresů Jihomoravského kraje je v okresech Brno-venkov (27. místo), Blansko (35. místo) a Vyškov (39. místo) – v těchto okresech byla nezaměstnanost pod úrovní České republiky. Rovněž v 1. až 3. čtvrtletí 2006 se projevovala vyšší míra nezaměstnanosti u žen (11,12 % v krajském průměru oproti 7,03 % u mužů) při snížení o 1,01 procentního bodu oproti stejnému období 2005. Tradičně nejvyšší míru nezaměstnanosti žen (16,23 %) vykazují v okrese Hodonín, za kterým následuje s 14,68 % okres Znojmo. Úřady práce registrovaly celkem 55 242 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho 30 329 (54,9 %) žen. Celkový počet se ve srovnání s loňským zářím se snížil o 6 777 osob. Ze všech uchazečů o zaměstnání ke konci září bylo 51 937 uchazečů (94 %) dosažitelných, tedy těch, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Ve srovnání se zářím minulého roku jejich počet poklesl o 6 443 osob. Meziroční snížení počtu uchazečů o zaměstnání v krajském průměru zaznamenaly všechny sledované skupiny, nejvýraznější zlepšení se projevilo u absolventů škol, kterých zůstalo bez zaměstnání o 14,5 % méně než ve stejném období minulého roku. Celkem bylo v kraji k dispozici 8 738 volných pracovních míst. Z toho 33,7 % (2 943 míst) nabízel okres Brno-město. Relativní meziroční nárůst počtu volných míst však zůstal v tomto okrese i nadále nejnižší v kraji (o 48,1 % pracovních míst více). Nejvyšší relativní nárůst pracovních příležitostí zaznamenali v meziročním srovnání v okrese Brno-venkov (o 121,1 % více). Občanům se zdravotním postižením bylo nabídnuto 233 volných míst ( o 79,2 % více než ve stejném období minulého roku). Na jedno pracovní místo připadlo v Jihomoravském kraji 6,3 uchazečů, což je téměř o polovinu méně, než k 30. 9. 2005. Nejvíce zájemců o práci na jedno volné pracovní místo evidovali v okrese Hodonín (9,8 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Blansko (3,3 osoby). ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Statistický registr ekonomických subjektů evidoval k 30. 9. 2006 celkem 261 701 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji. Nejvýznamněji se na těchto subjektech v kraji podílel okres Brno-město, který evidoval 41,9 % registrovaných jednotek v kraji. Statistický registr se z hlediska právní formy, kategorií odvětvové struktury a počtu zaměstnanců výrazně nemění a zachovává si obdobný trend jako v předcházejících letech. Z hlediska právní formy téměř 80 % registru tvoří fyzické osoby, a to především fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (k 30. 9. 2006 bylo v RES evidováno celkem 205 190 fyzických osob a jejich počet se zvýšil ve srovnání se stavem k 30. 9. 2005 o 1 999). Z celkového počtu 56 511 právnických osob tvoří nejpočetnější skupinu obchodní společnosti (33 156 subjektů, tj. 58,7 %), z nichž téměř 91 % tvoří společnosti s ručením omezeným. Z hlediska odvětvové struktury se nejvíce subjektů (78 627, tj. 30,0 %) subjektů zabývá obchodem vč. oprav spotřebního zboží a ubytováním a stravováním, dále 55 332 subjektů (21,1 %) zajišťuje služby převážně pro podniky nebo podniká v oblasti nemovitostí, 36 682 subjektů (14,0 %) podniká v průmyslu a 29 612 subjektů (11,3 %) ve stavebnictví. V odvětví zemědělství je registrováno 16 982 subjektů (6,5 %), což je o 58 jednotek více než v září 2005, ale o 73 méně než v minulém čtvrtletí. Také z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců zůstává obdobný trend jako v předcházejících čtvrtletích. Nejpočetnější skupinou (87,2 %) jsou jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,7 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. Celkem má v kraji sídlo 87 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají více jak 500 zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ V 1. až 3. čtvrtletí 2006 bylo v Jihomoravském kraji vydáno celkem 13 518 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 29 289 mil. Kč. V České republice byl ve sledovaném období evidován celkový počet 98 436 vydaných stavebních povolení, což představovalo snížení o 7,1 % oproti 1. pololetí 2005. Snížení zaznamenaly všechny kraje, s výjimkou kraje Jihočeského (nárůst o 3,5 %). Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno v kraji Středočeském (17 799), Jihomoravský kraj si i nadále udržel druhou příčku. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení v Jihomoravském kraji se meziročně v kraji zvýšila o 29,9 %. Na stavby budov bylo ve sledovaném období vydáno v Jihomoravském kraji 7 293 stavebních povolení v orientační hodnotě 21 327 mil. Kč. Z tohoto počtu převažují podílem 65,0 % povolení na změnu dokončených staveb bytových a nebytových budov. Nejvíce stavebních povolení na stavby budov (2 114, tj. 29 % z celkového počtu v kraji) bylo vydáno v okrese Brno-město, z toho počtem 1 599 převažovaly změny dokončených bytových budov. Zaměření okresu Brno-venkov na novou výstavbu bytových budov potvrzuje 36,9 % ze všech stavebních povolení na tento typ výstavby v kraji. V tomto okrese bylo vydáno o 145 stavebních povolení na tyto budovy, tj. o 31,4 % více než ve stejném období minulého roku. Jihomoravský kraj se řadí k těm krajům, ve kterých došlo ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2005 ke zvýšení orientační hodnoty staveb celkem. Nárůstem orientační hodnoty o 21,5 % se zařadil na třetí místo v České republice. Nejvyšší meziroční nárůst orientační hodnoty staveb (o 134,5 %) byl ve sledovaném období zaznamenán v Ústeckém kraji. Přestože si Jihomoravský kraj počtem vydaných stavebních povolení na stavby na ochranu životního prostředí udržel druhé místo v České republice, znamenal jejich počet (3 480) snížení o 21,8 % oproti stejnému období roku 2005. Zatímco 42,9 % těchto povolení bylo vydáno v okrese Brno-venkov, orientační hodnota na jedno stavební povolení byla nejvyšší v okrese Vyškov, kde na jedno stavební povolení na ochranu životního prostředí připadlo v průměru 11,0 mil. Kč. Meziročně poklesly počty vydaných stavebních povolení v pěti okresech Jihomoravského kraje (v relativním vyjádření nejvíce v okrese Vyškov o 22,0 %), nárůst zaznamenal okres Blansko (o 5,0 %) a Brno-město (o 0,6 %). Vývoj orientační hodnoty staveb byl opačný, v pěti okresech v kraji došlo ke zvýšení, nejvíce v okrese Brno-venkov (o 51,6 %), k poklesu došlo v okrese Hodonín (o 6,9 %) a Znojmo (o 5,8 %). BYTOVÁ VÝSTAVBA V 1. až 3. čtvrtletí 2006 pokračoval v Jihomoravském kraji nárůst bytové výstavby ve srovnání se stejným obdobím minulého roku ve všech fázích. Nejvyšší meziroční nárůst (o 21,1 %) zaznamenala zahájená výstavba. Počtem 4 122 zahájených bytů se v republikovém srovnání zařadil Jihomoravský kraj na třetí místo. Z tohoto počtu připadlo nejvíce na Brno-město (1 249 bytů), kde však v relativním vyjádření došlo k poklesu o 2,3 % oproti 1. až 3. čtvrtletí 2005. V meziročním srovnání se na první místo z okresů Jihomoravského kraje zařadil okres Vyškov s nárůstem počtu zahájených bytů o 115,1 %. Zahájená výstavba rodinných domů (1 674 bytů, o 11,9 % více než ve stejném období 2005) zařadila kraj v republikovém srovnání na druhé místo za kraj Středočeský. V Jihomoravském kraji převládla ve sledovaném období o 158 bytů zahájená výstavba v rodinných domech nad výstavbou bytů v bytových domech. Zatímco zahájené výstavbě bytů v rodinných domech dominuje okres Brno-venkov, kde zahájili výstavbu téměř 40 % (653 bytů) z celkového počtu těchto bytů v kraji, většina bytů v bytových domech (841 bytů, tj. 55,5 %) byla zahájena v okrese Brno-město. V 1. až 3. čtvrtletí 2006 bylo v kraji dokončeno celkem 2 559 bytů, tedy o 5,8 % více než v 1. až 3. čtvrtletí 2005. Počtem dokončených bytů celkem si Jihomoravský kraj udržel třetí místo v České republice. V rodinných domech bylo dokončeno 987 bytových jednotek, což znamená meziroční nárůst o téměř jednu desetinu. Na tomto počtu se 33,0 % (326 bytů) podílí okres Brno-venkov. Tento okres je ale v Jihomoravském kraji jediný, ve kterém došlo ve sledovaném období k meziročnímu poklesu (o 1,8 %) dokončených bytů v rodinných domech. V ostatních okresech zaznamenali zvýšení počtu dokončených bytů v rodinných domech, nejvíce v okrese Blansko (nárůst o 29,9 %). Ve sledovaném období bylo v kraji dokončeno 733 bytů v bytových domech, tedy o 2,5 % méně než ve stejném období minulého roku. Nárůst v této fázi výstavby zaznamenali především v okrese Blansko, kde oproti 12 dokončeným bytům v 1. až 3. čtvrtletí 2005 dokončili 183 bytů. K nárůstu o 41 bytů došlo rovněž v okrese Znojmo. V okrese Břeclav a Hodonín nebyl ve sledovaném období dokončen ani jeden byt v bytových domech. V Jihomoravském kraji zůstává i nadále třetí nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice (19 796 bytů). Ve většině okresů se jejich počet meziročně zvýšil (nejvyšší nárůst 29,7 % byl zaznamenán v okrese Vyškov), pouze v okrese Hodonín došlo k poklesu o 2,3 % oproti stejnému období loňského roku. V uplynulém období byla zahájená výstavba bytů v domech s pečovatelskou službou ve třech okresech v kraji. Nejvíce jich bylo zahájeno v okrese Brno-venkov (74 bytů). Počtem dokončených bytů v domech s pečovatelskou službou se na první místo zařadil okres Brno-město (64 bytů). Ve sledovaném období opět vzrostl počet modernizací bytového fondu (na základě stavebního povolení). V 1. až 3. čtvrtletí byla v kraji dokončena modernizace 2 382 bytů (o 7,6 % více než ve stejném období 2005). Převážná část modernizace bytů (65,0 %) byla dokončena v okrese Brno-město. ZEMĚDĚLSTVÍ V 1. až 3. čtvrtletí 2006 prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje více jak 506 tisíc tun obilovin celkem (to je 14,9 % z celkového prodeje obilovin v České republice a o 12,6 % méně než ve stejném období loňského roku). Objem prodaných obilovin byl druhý nejvyšší v České republice po Středočeském kraji, kde prodali téměř 729 tisíc tun. Z celkového prodeje obilovin v Jihomoravském kraji připadlo 60 % na pšenici. Prodej téměř 304 tisíc tun této komodity znamenal 14,8 % z celkového množství v ČR. Ve sledovaném období bylo prodáno 62,6 tisíc tun kukuřice na zrno (43,0 % celkového prodeje v republice) a 131,5 tisíc tun ječmene (12,8 % republikového prodeje). Z mezikrajského srovnání tak nejvýznamnější komoditou zůstala i nadále kukuřice na zrno, jejíž prodej v tunách převyšoval několikanásobně ostatní kraje České republiky. Význam zelinářství v Jihomoravském kraji potvrzuje prodej 24,1 tisíc tun zeleniny (42,6 % z celkového prodeje v ČR) a ve výčtu významných komodit nelze opomenout ani prodej 5,9 tisíc tun luštěnin, který byl třetí nejvyšší v republice. Z celkové republikové výroby masa v tunách jatečné hmotnosti připadá 13,1 % na Jihomoravský kraj. Vyrobených 39 964 tun (meziroční nárůst výroby o 3,8 %) znamená třetí místo v České republice. Ve výrobě masa v Jihomoravském kraji i nadále převládá výroba vepřového masa, která činí 90,0 % z celkové výroby masa v kraji. Vyrobených 35 979 tun vepřového masa znamená prvenství v ČR a současně nárůst o 5,0 % oproti stejnému období 2005. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v období 1. až 3. čtvrtletí roku 2006 bylo evidováno celkem 275 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení (51 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (39 podniků) a výroby potravinářských výrobků a nápojů (34 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly více než 80 tisíc zaměstnanců (čtvrtý nejvyšší počet mezi kraji), průměrný evidenční počet zaměstnanců proti stejnému období roku 2005 vzrostl o 1 743 osob, tj. o 2,2 %. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 17 649 Kč, proti stejnému období minulého roku se sice zvýšila o 1 153 Kč (o 7,0 %), mezi ostatními kraji však svou výší zaujímá až desáté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (23 128 Kč měsíčně) a podniky v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (20 025 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích za tři čtvrtletí roku 2006 dosáhly částky téměř 114 miliard Kč (sedmý nejvyšší objem mezi kraji). Proti stejnému období loňského roku tyto tržby vzrostly téměř o 9,4 miliardy Kč, což představuje nárůst o 9,0 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků vyrábějící pryžové a plastové výrobky (o 20,8 %) a u podniků zpracovatelského průmyslu jinde neuvedených, zde se tržby zvýšily o 21,2 %. Podniky těchto odvětví také zaznamenaly nejvyšší nárůst tržeb z průmyslové činnosti. Výší dosažených tržeb z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj až na jedenácté místo v České republice. STAVEBNICTVÍ V Jihomoravském kraji bylo v 1. až 3. čtvrtletí 2006 evidováno celkem 307 podniků s 20 a více zaměstnanci (se sídlem v kraji), jejichž hlavní činnost je zaměřena na stavební výrobu. Více jak polovina z nich připadá na okres Brno-město. Ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2005 došlo v kraji k nárůstu stavebních prací podle dodavatelských smluv („S") o 40,5 %, u základní stavební výroby (ZSV) to bylo 25,6 %. Dosaženým nadprůměrným tempem růstu stavebních prací si Jihomoravský kraj udržel první místo v republice, objem stavebních prací znamená i nadále druhé místo v České republice za Hlavním městem Prahou. Většina (92,1 %) z celkového objemu stavebních prací „S" (36 200 mil. Kč) připadá na práce v tuzemsku, které při objemu 33 338 mil. Kč vzrostly meziročně o 34,4 %. U stavebních prací v tuzemsku se převažuje nová výstavba, rekonstrukce a modernizace (92,5 %), přičemž na pozemní stavitelství, které zaznamenalo v Jihomoravském kraji nárůst o 31,2 % oproti 1. až 3. čtvrtletí 2005, připadá 58,8 % z objemu stavebních prací v tuzemsku na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Objemem stavebních prací dominuje v kraji Brno-město, v relativním vyjádření však zaznamenal nejvyšší nárůst stavebních prací „S“ (o 46,2 %) i ZSV (o 42,1 %) okres Vyškov. Naopak meziroční snížení vykazoval jako jediný v kraji okres Brno-venkov (o 22,1 % u „S“ a 19,7 % u ZSV). V 1. až 3. čtvrtletí 2006 zaměstnávaly sledované podniky v Jihomoravském kraji o 10,9 % vyšší průměrný evidenční počet zaměstnanců (22 328 fyzických osob) než ve stejném období minulého roku. Byl to opět nejvyšší meziroční nárůst počtu zaměstnanců ve stavebnictví v České republice, stejně jako nárůst průměrné mzdy, která se zvýšila o 16,6 % (v průměru za Českou republiku rostla jen o 6,7 %). Zaměstnanci sledovaných podniků pobírali v 1. až 3. čtvrtletí 2006 průměrně 19 912 Kč, což bylo téměř o čtvrtinu méně než v Hlavním městě Praze, kde byla mzda nejvyšší v republice (26 205 Kč). Téměř 68 % zaměstnanců stavebních podniků v kraji evidovaly podniky v Brně-městě (15 015 osob), kde byla také dosažena ve srovnání s ostatními okresy v kraji nejvyšší průměrná mzda (22 297 Kč). V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla produktivita práce u základní stavební výroby o 13,3 %, produktivita práce ze stavebních prací podle dodavatelských smluv vzrostla o 27,6 %. Jihomoravský kraj patřil ve sledovaném období mezi kraje s nejvyšší produktivitou práce v ČR. CESTOVNÍ RUCH |