Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2005 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků statistických údajů žilo ke konci roku 2005 na území Jihomoravského kraje 1 130 358 obyvatel, představujících 11 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Oproti stavu v roce předcházejícím se počet Jihomoravanů sice zvýšil, ale pouze o 118. Na tomto přírůstku má zásluhu migrace obyvatelstva, a to především zahraniční. Do Jihomoravského kraje se v průběhu roku přistěhovalo 9,5 tisíc lidí, z toho 4,2 tisíc z ciziny, z kraje se vystěhovalo 8,5 tisíc, z toho do ciziny 2,4 tisíc. Migrační saldo zahraničního stěhování představuje přírůstek 1 901 lidí, zatímco saldo stěhování v rámci republiky je záporné, z kraje se vystěhovalo o 873 obyvatel více než se přistěhovalo. Stěhováním přibylo v kraji celkem 1 028 obyvatel. Dalším charakteristickým rysem demografického vývoje, a to nejen na jihu Moravy, je snižování počtu obyvatel přirozenou měnou. Od roku 1994 dochází v Jihomoravském kraji k přirozenému úbytku obyvatel, tedy počty narozených dětí jsou nižší než počty zemřelých obyvatel. V roce 2005 činil přirozený úbytek 910 obyvatel (11 149 narozených, 12 059 zemřelých). V meziokresním srovnání se od roku 1995 se na kladném migračním saldu kraje nejvíce podílí okres Brno-venkov, nejinak tomu bylo i v roce 2005, kdy se do okresu přistěhovalo 4,7 tisíc a vystěhovalo pouze 3,8 tisíc obyvatel, přírůstek stěhováním v okrese činil 869 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2004 se však tento přírůstek snížil přibližně o dvě třetiny, protože v roce 2004 byl zaznamenán v okrese Brno-venkov historicky největší migrační přírůstek, a to 2,4 tisíc obyvatel. Město Brno již desátým rokem vykazuje úbytek obyvatel stěhováním, v roce 2005 se z něj vystěhovalo o 868 obyvatel více než se do něj přistěhovalo, celkový počet obyvatel se meziročně snížil o 972 a ke konci roku zde bydlelo 366 757 obyvatel, což je od roku 1977 nejméně. Kladným demografickým jevem je sice velmi pozvolný, ale přece jen rostoucí počet uzavřených manželství, tento trend se projevuje i v České republice. V roce 2005 bylo v kraji uzavřeno 5 693 sňatků, což je o 5 více než v roce 2004 a o 222 více než v roce 2003, kdy do manželství vstoupilo historicky nejméně (5 471) párů od roku 1965. Nejvíce sňatků z jihomoravských okresů bylo uzavřeno v Brně – 2 146, což představuje 5,8 sňatků na 1 000 obyvatel, nejméně se pak lidé berou na Vyškovsku, kde bylo uzavřeno pouze 373 manželství (4,3 sňatků na 1 000 obyvatel). Kladně lze zhodnotit také meziroční pokles počtu rozvedených manželství, v Jihomoravském kraji z 3 306 v roce 2004 na 3 154 v roce 2005 (o 4,6 %) i v České republice z 33 060 na 31 288 rozvodů (o 5,4 %). V roce 2005 připadalo 55,40 rozvodů na 100 uzavřených sňatků a oproti roku předcházejícímu to bylo o 2,93 rozvodů méně. Republiková hodnota tohoto demografického ukazatele – indexu rozvodovosti v roce 2005 byla 60,37, v roce 2004 pak 64,26. Příznivě se na Jižní Moravě vyvíjí potraty, v roce 2005 jich bylo provedeno 3 893, zatímco například v roce 1990 to bylo přes 12,7 tisíc (tj. o téměř 70 % více), ve srovnání s rokem 2004 došlo ke snížení o 63 potratů, tj. o 1,6 %. Index potratovosti, tzn. počet potratů připadající na 100 celkem narozených dětí, dosahoval v roce 1990 hodnoty 89 (v České republice 96), v roce 2005 poklesl na 35 v Jihomoravském kraji a 39 v České republice. V Jihomoravském kraji se v roce 2005 živě narodilo 11 149 dětí, což je ve srovnání s rokem 2004 o 429 více (zvýšená porodnost je částečně ovlivněna nástupem do plodného věku posledních silných ročníků děvčat z konce sedmdesátých let). Nejvíce se jich narodilo v Brně – 3 906 dětí, což je o 303 více než v roce předcházejícím. K meziročnímu snížení počtu narozených dětí došlo z jihomoravských okresů v okresech Břeclav (o 41 dětí) a Vyškov (o 22 dětí). Ve všech okresech Jihomoravského kraje kromě okresu Břeclav a Znojmo se narodilo v průběhu roku 2005 více chlapců než děvčat. Nejvyšší podíl (53 %) narozených chlapců je v okrese Brno-venkov, na 100 narozených děvčat připadalo 113 chlapců, naproti tomu v okrese Břeclav na 100 dívek připadlo pouze 94 chlapců. Počátkem 90. let minulého století se v Jihomoravském kraji mimo manželství rodilo přibližně každé deváté dítě, podíl dětí narozených mimo manželství v roce 2005 byl více jak čtvrtinový (26,4 % v Jihomoravském kraji, 31,7 % v České republice) a tento podíl se postupně každoročně zvyšuje. Nejmenší podíl nemanželských dětí, zhruba pětinový, byl v okrese Brno-venkov, největší v okrese Znojmo (33 %). V roce 2005 zemřelo v Jihomoravském kraji 6 006 žen a 6 053 mužů. Nejčastější příčinou úmrtí mužů i žen byly nemoci oběhové soustavy (6 388 případů), 3 025 lidí zemřelo na zhoubné novotvary, muži nejčastěji na zhoubné novotvary průdušek a plic (388 případů), ženy na zhoubné novotvary prsu (215 případů). V kraji bylo spácháno 131 sebevražd (z toho 107 sebevražd mužů), nejvíce se na tomto počtu podílí Brno 36 sebevraždami, nejméně jich bylo spácháno na Znojemsku (12). ZAMĚSTNANOST A MZDY V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 303 524 osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání s rokem 2004 se celková zaměstnanost zvýšila o 1,1 %. Přitom k poklesu zaměstnanosti došlo v zemědělství, průmyslu a ve stavebnictví. Celkový nárůst zaměstnanosti v kraji byl tedy způsoben nárůstem počtu zaměstnanců v obchodě, v ubytování a stravování, ve finančním zprostředkování, ale také v činnostech zabezpečujících služby pro podniky. Také v roce 2005 zůstaly poměrně značné diference ve vývoji zaměstnanosti podle jednotlivých odvětvových činností. Z regionálního pohledu se zaměstnanost zvýšila ve čtyřech okresech, z toho nejvíce v okrese Brno-venkov (o 6,0 %). Mzdový vývoj v roce 2005 v Jihomoravském kraji byl charakterizován dosaženou průměrnou mzdou fyzických osob ve výši 16 998 Kč s meziročním přírůstkem 4,8 %.Růst průměrné mzdy byl v kraji pomalejší než růst průměrné mzdy za celou Českou republiku, kde mzda vzrostla o 5,5 % na 19 030 Kč. Spotřebitelské ceny vzrostly v roce 2005 o 1,9 %, reálná mzda v kraji tak vzrostla o 2,8 %, v České republice o 3,5 %. V mezikrajském srovnání byla nejvyšší mzda tradičně v Hlavním městě Praze (23 945 Kč), republikový průměr nepřekročil žádný kraj. Jihomoravský kraj se výší roční průměrné mzdy řadí mezi kraji na 7. místo, na posledním místě je Karlovarský kraj se mzdou 15 986 Kč. V meziokresním srovnání byla absolutně nejvyšší mzda fyzických osob v Brně-městě a činila 18 252 Kč. Krajský průměr překročila mzda již jen v okrese Brno-venkov (17 085 Kč), kde byl současně nejrychlejší meziroční růst jak nominální mzdy (o 6,9 %), tak reálné mzdy (o 4,9 %). V okrese Znojmo výše průměrné mzdy nepřekročila dokonce ani 15 000 Kč, nominální mzda vzrostla o 3,5 %, reálná pouze o 1,6 %. Při porovnání mzdového vývoje mezi odvětvími kraje byla u přepočtených osob absolutně nejvyšší mzda ve finančním zprostředkování a dosáhla 32 162 Kč, relativně meziročně vzrostla o 6,8 %. Nejnižší průměrnou mzdu pobírali zaměstnanci v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 117 Kč) při meziročním růstu o 5,8 %. V pěti odvětvích se průměrná mzda v porovnání s rokem 2004 dokonce snížila, nejvýrazněji (o 7,4 %) v odvětví výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů na 16 463 Kč. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL V roce 2005 pracovalo v jediném nebo hlavním zaměstnání v Jihomoravském kraji 517,8 tis. osob (v porovnání s rokem 2004 o 2,2 tis. osob více), z toho 296,2 tis. osob (tedy 57,2 %) byli muži. Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 12,1 tis. osob. Počet takto zaměstnaných osob se ve srovnání s rokem 2004 zvýšil o 1,7 tis. a činí 10,6 % ze všech osob zaměstnaných ve druhém zaměstnání v České republice. Podíl mužů zaměstnaných v dalším zaměstnání se ve srovnání s minulým rokem zvýšil o 5,8 % a činil 60,3 % z celkového počtu. Z 28,3 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu (o 2,4 tis. osob méně než v roce 2004) převažují ženy (73,5 %). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) nezaznamenala v roce 2005 výrazné změny ve srovnání s předchozím rokem. Dosáhla v krajském průměru 58,5 %, u mužů činila 67,9 %, u žen 49,8 %. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji v roce 2005 činil 45,8 tis. osob. V meziročním srovnání to bylo téměř o 3 tis. osob více, a to především zásluhou nezaměstnaných žen, kterých přibylo 6 tisíc, zatímco mužů bylo o 3 tisíce méně. V roce 2005 byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 8,1 %. Tímto podílem přesáhla republikový průměr o 0,3 procentního bodu a oproti roku 2004 vzrostla o 0,4 procentního bodu. V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj zařadil na 9. místo v pořadí od nejnižší hodnoty. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenali v Ústeckém kraji (15,1 %) a Moravskoslezském kraji (13,2 %), naopak nejnižší míru nezaměstnanosti si udržuje Hlavní město Praha (3,2 %). NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce poklesla míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v prosinci 2005 ve srovnání s prosincem 2004 o 0,48 procentního bodu a činila 10,21 %. Mezi čtrnácti kraji České republiky je Jihomoravský kraj mírou nezaměstnanosti na 10. místě v pořadí od nejnižší hodnoty. Nejnižší míru opět zaznamenalo Hlavní město Praha (3,25 %), poslední příčku si naopak drží Ústecký kraj (15,41 %). Výrazně vyšší míru registrované nezaměstnanosti stále vykazují v Jihomoravském kraji ženy (11,93 %, o 3,06 procentních bodů více než muži, u kterých tato hodnota činila 8,87 %). U obou pohlaví však došlo ke snížení ve srovnání s prosincem 2004. Meziroční pokles registrované míry nezaměstnanosti byl zaznamenán ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Hodonín, kde zjištěných 15,16 % znamenalo nejvyšší míru nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a nárůst o 0,42 procentního bodu. V tomto okrese byla rovněž nejvyšší míra nezaměstnanosti žen (16,71 %), v okrese Znojmo byl však tento podíl jen o 0,1 procentního bodu nižší (16,61 %). Úřady práce registrovaly celkem 63 692 uchazečů o zaměstnání, tj. o 3,8 % méně než v roce 2004. Více než polovina uchazečů připadla na ženy. Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání se meziročně v Jihomoravském kraji snížil o 2 515 osob. Celkově došlo ke snížení počtu uchazečů o práci ve většině okresů v kraji, nejvíce v okrese Vyškov (snížení o 12,7 %). Nárůst počtu uchazečů zaznamenali v okrese Hodonín (o 0,5 %) a Znojmo o (0,4 %). Zatímco počet žen a absolventů škol ucházejících se o zaměstnání se meziročně snížil, hledalo práci o 2,8 % více občanů se změněnou pracovní schopností. Z celkových 5 834 volných pracovních míst nabízí nejvíce okres Brno-město, na který připadá 46,2 % volných pracovních míst v kraji. Občanům se změněnou pracovní schopností bylo nabídnuto 192 volných míst (o pětinu méně než v loňském roce). Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo činil v roce 2005 v Jihomoravském kraji 10,9 osob. Nejvíce zájemců o práci na jedno pracovní volné místo evidovali v okrese Hodonín (22,2 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Brno-město (7,3 osob). ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY Statistický registr ekonomických subjektů evidoval k 31. 12. 2005 celkem 258 291 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji, což představuje téměř 11 % subjektů z celorepublikového registru. Téměř 42 % všech subjektů v kraji je registrováno v Brně-městě. Z hlediska právní formy okolo 80 % registru tvoří dlouhodobě fyzické osoby. Nejvýznamnější část z nich jsou fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (v prosinci 2005 jich bylo 177,1 tis. a jejich počet se ve srovnání s prosincem roku 2004 zvýšil o téměř 2 tisíce). Z právnických osob tvoří nejpočetnější skupinu obchodní společnosti (31,7 tis. subjektů), z nichž více jak 90 % je jich společnostmi s ručením omezeným. Podíl 12,2 % (tj. téměř 14 tis. subjektů) jihomoravských samostatně hospodařících rolníků a zemědělských podnikatelů na celorepublikovém počtu staví kraj na 1. místo v mezikrajském porovnání. Z hlediska odvětvové struktury se téměř třetina (77,7 tis., tj. 30,1 %) subjektů zabývá obchodem vč. oprav spotřebního zboží a ubytování a stravování, dále 54,1 tis. subjektů (21,1 %) zajišťuje služby převážně pro podniky nebo podniká v oblasti nemovitostí, 36,3 tis. subjektů (14,1 %) podniká v průmyslu a 28,9 tis. subjektů (11,2 %) ve stavebnictví. V prosinci 2005 se oproti prosinci 2004 zvýšil počet subjektů podnikající v zemědělství (z 16,4 tis. na 17,2 tis. subjektů), což je výjimkou v trendu několika posledních let, kdy docházelo k meziročnímu úbytku subjektů podnikajících v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců zůstávají nejpočetnější skupinou (88 %) jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 7,8 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. Celkem má v kraji sídlo 84 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají více jak 500 zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ V roce 2005 bylo v Jihomoravském kraji vydáno celkem 19 735 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 33 586 mil. Kč. Zatímco počet vydaných povolení klesl ve srovnání s rokem 2004 o 3,0 %, orientační hodnota staveb vzrostla v kraji celkem o 18,0 %. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení vzrostla v roce 2005 na 1,7 mil. Kč (o 21,6 % ve srovnání s rokem 2004). Počtem vydaných stavebních povolení se Jihomoravský kraj řadí na druhé místo za kraj Středočeský. Téměř ve všech krajích České republiky došlo meziročně k poklesu počtu vydaných stavebních povolení, výjimkou je pouze Olomoucký kraj, kde počet povolení odpovídá loňskému roku. Z celkových 9 149 vydaných stavebních povolení na stavbu budov převažují povolení na změnu dokončených staveb bytových a nebytových (činí 64,7 % stavebních povolení na stavby budov celkem). Nejvíce stavebních povolení na změny dokončených bytových staveb v kraji (43,4 %) bylo vydáno v okrese Brno-město. Z celkového počtu stavebních povolení na novou výstavbu bytových staveb v Jihomoravském kraji připadá nejvíce na okres Brno-venkov (30,9 %). Jihomoravský kraj se řadí k těm krajům v republice, ve kterých došlo meziročně ke zvýšení orientační hodnoty staveb celkem, nárůstem o 18,0 % se zařadil na druhé místo za kraj Ústecký (nárůst o 37,6 %). Ve sledovaném období bylo vydáno 6 671 stavebních povolení na stavby na ochranu životního prostředí. Orientační hodnota těchto staveb činila 3 168 mil. Kč. V meziročním porovnání poklesly počty vydaných stavebních povolení ve čtyřech okresech Jihomoravského kraje (v relativním vyjádření nejvíce v okrese Vyškov o 27,6 % a v okrese Brno-město o 19,6 %), naopak nejvíce (o více jak jednu desetinu) vzrostl počet vydaných stavebních povolení v okrese Brno-venkov. Orientační hodnota vzrostla ve většině okresů (nejvíce o 83,7 % v okrese Břeclav) s výjimkou okresu Znojmo (pokles o 2,1 %) a okresu Brno-venkov (pokles o 9,9 %). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla nejvyšší v okrese Brno-město (3,8 mil. Kč), nejnižší byla v okrese Znojmo (0,9 mil. Kč). BYTOVÁ VÝSTAVBA V roce 2005 došlo ve srovnání s rokem 2004 v Jihomoravském kraji k poklesu celkového počtu zahájených bytů. Zahájená výstavba 4 887 bytů znamená pokles o 9,0 %. Nejméně bytů zahájili v meziročním srovnání v okrese Znojmo (o 30,8 % méně), naopak nejvíce bytů zahájili v tomto srovnání v okrese Brno-venkov (o 33,4 % více). Počet zahájených bytů v rodinných domech převýšil o 475 bytů (o 30,0 %) počty zahájených bytů v bytových domech. Zatímco zahájená výstavba bytů v rodinných domech ve srovnání s loňským rokem vzrostla o 7,5 %, v domech bytových byl zaznamenán pokles o 26,5 %. V roce 2005 byl ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán mírný pokles (o 0,7 %) počtu dokončených bytů v kraji celkem. Ve většině okresů se však projevil nárůst, a to nejvíce v okrese Vyškov, kde dokončili o 48,2 % bytů více než v roce 2004. Naproti tomu v okrese Znojmo dokončili v meziročním srovnání o třetinu bytů méně. V absolutním vyjádření bylo nejvíce bytů dokončeno v okrese Brno-město, kde také nejvýrazněji převyšoval počet dokončených bytů v bytových domech (473) nad byty v rodinných domech (175). V okrese Brno-venkov naopak dokončili v meziokresním srovnání nejvíce bytů (519) v domech rodinných. K 31. 12. 2005 bylo v kraji rozestavěno 18 233 bytů, nejvíce v okrese Brno-město (5 662, tj. o 12,9 % více než v roce 2004). V meziročním srovnání zaznamenal největší nárůst rozestavěnosti okres Brno-venkov (o 13,8 %). Nejméně rozestavěných bytů bylo v okrese Vyškov (781), kde také došlo k nejvyššímu meziročnímu poklesu (o 5,4 %). V porovnání s rokem 2004 došlo k nárůstu modernizací bytového fondu ve všech fázích výstavby. Nejvíce se na zlepšení bytového fondu podílí okres Brno-město, na který připadá okolo 60 % všech modernizací. Bytová výstavba ve všech fázích výstavby řadí Jihomoravský kraj mezi regiony s nejrozvinutější výstavbou. ZEMĚDĚLSTVÍ V roce 2005 prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje více jak 895 tisíc tun obilovin celkem (15,0 % z celkového prodeje obilovin v České republice). Na této skutečnosti se nejvíce podílí prodej pšenice objemem 512,6 tis. tun (14,3 % celkového prodeje v ČR), prodej 213,4 tun ječmene (13,7 % celkového prodeje v republice) a prodej 152,2 tun kukuřice na zrno. Prodej této komodity byl v Jihomoravském kraji v roce 2005 nejvyšší v mezikrajském porovnání a činil 33,9 % celkového prodeje v ČR. Nelze opomenout ani prodej zeleniny, který s 25,4 % staví Jihomoravský kraj, stejně jako 15,9 % prodeje luštěnin, na druhé místo v republice za kraj Královéhradecký. Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti dosáhla v roce 2005 celkem 52 708 tun (pokles o 7,6 % oproti roku 2004). Nejvíce bylo vyrobeno vepřového masa - 47 172 tun (pokles o 6,9 % oproti roku 2004), přičemž jeho výroba představuje téměř 90 % celkové výroby masa v kraji. Nárůst zaznamenala v kraji pouze netradiční výroba masa, a to výroba jehněčího masa a masa koňského. Celková výroba masa činí 12,5 % výroby v České republice a řadí Jihomoravský kraj na třetí místo za kraj Středočeský (s Hl. městem Prahou) a Jihočeský kraj. Sklizňová plocha obilovin celkem v Jihomoravském kraji v roce 2005 dosáhla 220 tisíc ha a proti předcházejícímu období vzrostla o 982 ha. Celková sklizeň ve výši 1 129 tisíc tun byla proti roku 2004 nižší o více jak 116 tisíc tun, což představuje pokles o 9,3 %. Průměrný výnos tak z jednoho hektaru činil 5,13 tun s meziročním poklesem o téměř 10 %. Sklizňová plocha obilovin celkem byla z více jak poloviny tvořena sklizňovou plochou pšenice celkem, z 29 % ječmenem a z téměř 17 % kukuřicí na zrno. V mezikrajském porovnání se Jihomoravský kraj v produkci obilovin zařadil na druhé místo za kraj Středočeský. Druhou příčku v mezikrajském porovnání si Jihomoravský kraj udržuje také v produkci luskovin. Na ploše 5,6 tisíc ha bylo sklizeno 14,5 tisíc tun, což představuje 15,1 % republikové sklizně luskovin. Ve srovnání s rokem 2004 však byly hektarové výnosy této komodity o 0,79 t/ha nižší. V Jihomoravském kraji se díky klimatickým podmínkám dobře daří vinné révě, a proto sklizňové plochy vinic svou rozlohou více jak 13 tisíc hektarů tvoří 92 % celkové sklizňové plochy v České republice. Sklizňová plocha vinic plodných se v roce 2005 rozrostla o 1,2 tisíce hektaru. Sklidilo se 58,3 tisíce tun plodů, tj. o 10 % méně než v roce předcházejícím. Hektarový výnos poklesl zhruba o jednu pětinu. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji sídlilo v roce 2005 celkem 261 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, z nichž téměř polovina spadá do tří nejvýznamnějších oborů v kraji – do výroby a oprav strojů a zařízení (49 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (34 podniků) a výroby potravinářských výrobků a nápojů (32 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 78,5 tisíc zaměstnanců (čtvrtý nejvyšší počet mezi kraji), průměrný evidenční počet zaměstnanců proti roku 2004 poklesl o 261 osob, tj. o 0,3 %. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 16 994 Kč, proti roku 2004 se sice zvýšila o 632 Kč (o 3,9 %), mezi ostatními kraji však svou výší zaujímá až desáté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (22 375 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (19 728 Kč), přesto nedosahovaly průměru v podnicích v Hlavním městě Praze (24 442 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v těchto podnicích v roce 2005 přesáhly částku 143 miliard Kč (pátý nejvyšší objem mezi kraji). Vzhledem k metodickým změnám ve výkaznictví v podnicích zabývajících se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody, nejsou tržby celkem porovnatelné na rok 2004. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší nárůst tržeb zaznamenán u podniků zabývajícími se výrobou pryžových a plastových výrobků, zde se tržby celkem zvýšily o 53,8 %. Dosaženými tržbami z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj až na jedenácté místo v České republice. STAVEBNICTVÍ V roce 2005 se na území Jihomoravského kraje věnovalo stavební výrobě průměrně 310 podniků s 20 a více zaměstnanci (jde o podniky se sídlem v kraji). Meziročně vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv ("S") o 10,0 %. Ještě výrazněji (o 23,5 %) vzrostla základní stavební výroba (ZSV) s objemem prací 29 914 mil. Kč v b. c. a Jihomoravský kraj se tak opět zařadil na druhé místo v České republice (za Hlavní město Prahu) v porovnání těchto ukazatelů stavební výroby. Z celkového objemu stavebních prací "S" (38 203 mil. Kč) připadá 95,9 % na práce v tuzemsku (tj. 36 620 mil. Kč), přičemž nejvýznamnější podíl (92,2 %) na těchto pracech má nová výstavba, rekonstrukce a modernizace. Pozemní stavitelství, které zaznamenalo v Jihomoravském kraji nárůst o 8,8 % oproti roku 2004, činí 62,9 % z objemu celkových stavebních prací v tuzemsku na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Nejvyšší nárůst stavební výroby zaznamenali v okrese Vyškov, kde vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv o 30,9 % a základní stavební výroba o 32,8 % a v okrese Břeclav s nárůstem prací "S" o 27,8 % a ZSV o 34,8 %. Zatímco nárůst základní stavební výroby zaznamenali ve všech okresech Jihomoravského kraje, ke snížení objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv v porovnání s rokem 2004 došlo ve třech okresech, nejvíce v okrese Brno-venkov o 1,9 procentního bodu. V roce 2005 pracovalo ve stavebních podnicích se sídlem v Jihomoravském kraji 20 252 zaměstnanců (zvýšení o 3,8 % ve srovnání s rokem 2004), jejichž průměrná mzda 17 668 Kč zaznamenala meziroční nárůst o 3,7 %. Nejvíce zaměstnanců evidovaly stavební podniky v Brně-městě (12 936, tj. 64 % z celkového počtu). Jejich zaměstnanci pobírali nejvyšší průměrnou mzdu (19 337 Kč) ve srovnání s ostatními okresy v kraji. |