Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick

OBYVATELSTVO

Z předběžných statistických údajů o stavu a pohybu obyvatel vyplývá, že v Jihomoravském kraji došlo již druhým rokem k nárůstu počtu obyvatel, a to o 631 osob. Ke konci roku 2004 tak žilo na území kraje 1 123 201 obyvatel, z toho bylo 51,5 % žen. Tento počet je však o téměř 19 tisíc obyvatel nižší než v roce 1994, kdy jich v kraji žilo od roku 1990 nejvíce.

Na růstu počtu obyvatel se podílí především migrace obyvatelstva – během roku 2004 se do našeho kraje přistěhovalo 10 687 obyvatel a vystěhovalo se 9 124 obyvatel. Porovnáním údajů o živě narozených dětech (za rok 2004 je to 10 660) a počtu zemřelých (11 592) dochází v kraji k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou, a to o 932.

Na migračním přírůstku obyvatel Jihomoravského kraje se nejvíce podílí okres Brno – venkov, ve kterém migrační saldo za rok 2004 činí 2 421 obyvatel (přistěhovalo se 5 069, vystěhovalo se pouze 2 648 osob). K největšímu přirozenému úbytku obyvatel došlo v Brně, kde rozdíl mezi narozenými a zemřelými dosáhl záporného rozdílu 383 osob. Do jihomoravské metropole se sice přistěhovalo 6 416 osob, ale naopak se i nejvíce z Brna stěhovalo jinam (7 863 vystěhovalých). Počet obyvatel Brna se snížil oproti roku 2003 o 1 830 osob, ke konci roku 2004 v Brně žilo 367 729 obyvatel, což je od roku 1977 nejméně.

Zatímco ještě v roce 1990 bylo v Jihomoravském kraji uzavřeno 9 668 manželství, v roce 2004 došlo k uzavření pouze 5 647 sňatků, i když se jedná o 200 sňatků více než v roce 2003. Počet rozvodů v roce 2004 byl v porevolučním období historicky nejvyšší – 3 294. Na 100 sňatků připadalo v roce 2004 v Jihomoravském kraji 58 rozvodů, což je o 6 rozvodů méně než je republikový průměr (v ČR připadá 64 rozvodů na 100 sňatků). Nejhůře z okresů Jihomoravského kraje v této bilanci si stojí okres Brno - město, kde na sto sňatků bylo 62 manželství rozvedeno. Došlo k prodloužení délky trvání rozvedených manželství, například v okrese Břeclav o téměř 5,5 roku (9,1 let v roce 1990 na 14,5 let v roce 2004). V České republice činí průměrná délka trvání manželství, které bylo v roce 2004 rozvedeno, 13,4 roků.

V roce 2004 se počet potratů v Jihomoravském kraji snížil na třetinu potratů provedených např. v roce 1990. Zatímco v roce 1990 bylo v kraji provedeno 12 723 potratů (89,4 potratů na 100 živě narozených dětí), v roce 2004 se snížil počet potratů na 3 936 a počet potratů na 100 narozených dětí se snížil na 36,9.

Ve všech okresech Jihomoravského kraje se v roce 2004 rodilo více chlapců, kromě okresu Břeclav, kde se z 1 170 dětí narodilo 582 chlapců, tzn. že na 100 narozených dětí připadá 49,7 chlapců a 50,3 dívek. Nejvyšší podíl narozených chlapců je v okrese Hodonín, kde ze sta narozených dětí je 53,2 chlapců a 46,8 dívek. V roce 1990 se v Jihomoravském kraji ze sta narozených dětí 6 dětí narodilo mimo manželství, v roce 2004 počet dětí narozených mimo manželství se zvýšil více než čtyřnásobně, největší podíl takto narozených dětí je v okrese Znojmo, kdy se ze 100 dětí narodilo téměř 30 mimo manželství.

V průběhu sledovaného období roku 2004 zemřelo v Jihomoravském kraji celkem 11 592 osob. Bylo to o 489 osob méně než ve stejném období loňského roku. Nejvíce lidí (6 390 osob, tj. 55,1 %) zemřelo na nemoci oběhové soustavy, z toho 1 594 na cévní nemoci mozku (v roce 2003 to bylo 2 001 osob) a 1 193 na infarkt myokardu (v roce 2003 vykázáno 1 140 případů). Druhou nejčastější skupinou příčin úmrtí jsou zhoubné novotvary, kterým podlehlo 2 957 lidí (25,5 %). V roce 2004 bylo v Jihomoravském kraji spácháno 150 sebevražd. K tomuto činu se rozhodlo o 11 sebevrahů méně než v roce 2003.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance (fyzické osoby) dosáhla ve 4. čtvrtletí 2004 v Jihomoravském kraji 18 107 Kč a vzrostla proti 4. čtvrtletí loňského roku o 6,7 %. V České republice činila průměrná mzda v tomto období 19 890 Kč, což představuje růst o 6,3 %. Kč. V meziokresním srovnání měli nejvyšší mzdu zaměstnanci v okrese Brno – město (19 738 Kč), tj. nárůst o 7,2%, v okrese Hodonín byla naopak mzda nejnižší (15 619 Kč) a vzrostla o 4,4%. Spotřebitelské ceny ve 4. čtvrtletí vzrostly o 3,1% a jejich růst se promítl do růstu reálné mzdy v kraji o 3,5 %.

Nejnižší průměrnou mzdu 9 693 Kč měli zaměstnanci v odvětví činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (index 103,8%). Druhá nejnižší mzda – 9 936 Kč byla rovněž ve zpracovatelském průmyslu v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin. Absolutně nejvyšší mzda – 34 254 Kč byla u zaměstnanců finančního zprostředkování, kde vzrostla proti 4. čtvrtletí minulého roku o 12,4%.

V roce 2004 se v kraji v meziročním porovnání zvýšila průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance (fyzické osoby) o 6,8% a dosáhla 16 230 Kč, průměrná mzda za Českou republiku činila 18 035 Kč a vzrostla o 6,6%. Ve srovnání s krajským průměrem byla v meziokresní srovnání nadprůměrná mzda dosažena pouze v Brně – městě (17 495 Kč). Při 5% meziročním mzdovém růstu byla přesto absolutně nejnižší mzda v okrese Hodonín – 14 216 Kč. Reálná mzda vzrostla v kraji o 3,9 %.

Absolutně nejnižší mzda v kraji byla v roce 2004 v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (9 452 Kč) a odvětví činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (9 593 Kč). V odvětví finančního zprostředkování je opět dosahována absolutně nejvyšší průměrná mzda 29 646 Kč.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo ve 4. čtvrtletí 2004 v Jihomoravském kraji 515,6 tis. osob. Zaměstnanost se proti stejnému čtvrtletí roku 2003 zvýšila o 1 procento, tedy o 5,1 tis. osob. V mezikrajském srovnání je to třetí nejvyšší přírůstek zaměstnaných. Nejvíce přibylo pracujících v kraji Moravskoslezském (10,7 tis. osob) a ve Středočeském (7,6 tis. osob). Naopak největší pokles počtu pracujících byl v Praze (8,6 tis. osob) a Olomouckém kraji (6,0 tis. osob). Počet mužů v tomto zaměstnaneckém poměru se v Jihomoravském kraji snížil o 0,6 tis. proti stejnému období předchozího roku, zvýšil se však počet takto zaměstnaných žen o 5,7 tis. Z celkového počtu zaměstnanců v jednom nebo hlavním zaměstnání tvoří 56,1 % muži.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 10,4 tis. osob. Dalšímu zaměstnání se věnovalo o 8,3 % (0,8 tis.) osob více než v roce 2003. Zatímco podíl mužů ze zaměstnaných v dalším zaměstnání činí 66,3 %, z počtu 25,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je výraznější podíl žen (75,7 %). Ve srovnání s rokem 2003 vzrostl počet osob se zkrácenou pracovní dobou o 0,6 tis.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) se ve srovnání s rokem 2003 zvýšila o 0,1 procentního bodu. U mužů se míra ekonomické aktivity snížila o.0,2 bodu na 67,6 %, u žen naopak vzrostla o 0,4 bodu na 49,8 %.

Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji se ve sledovaném období snížil na 42,9 tis. osob, což je pokles o 2,2 tis. Nejvíce nezaměstnaných ubylo v Moravskoslezském kraji (6,2 tis. osob), naopak 14,9 tis. nezaměstnaných přibylo v Ústeckém kraji, což je v mezikrajském srovnání nejvíce. V tomto období byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 7,7 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v tomto období v Ústeckém kraji – 15,2 %, nejnižší byla v Praze (3,9 %).

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Podle údajů úřadů práce bylo k 31. 12. 2004 na základě nové metodiky výpočtu, popsané v metodické části bulletinu, evidováno 66 207 uchazečů o zaměstnání.

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce byla 10,69 %. Tato hodnota zařadila Jihomoravský kraj v mezikrajském srovnání na 10. místo v ČR. Zatímco u žen vykazují úřady práce v Jihomoravském kraji míru nezaměstnanosti 12,28 %, u mužů činí 9,46 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenal okres Hodonín (14,74 %, z toho 15,76 % ženy a 13,95 % muži) a Znojmo, kde při celkové míře nezaměstnanosti 14,57 % připadlo 17,66 % na ženy a 12,34 % na muže. Naopak nejmenší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Brno - venkov (7,20 %, z toho 9,49 % ženy a 5,53 % muži).

V porovnání roku 2004 a 2003 vzrostl počet volných pracovních míst o 320 (tj o 10,2 %). Občanům se změněnou pracovní schopností bylo nabídnuto o 90 (o 59,2 %) volných míst více než v roce 2003. V roce 2004 bylo v kraji 19,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nejvíce zájemců o práci na jedno pracovní volné místo evidovali v okrese Hodonín (30,8 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Brno - venkov (10,8 osob).

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

Ve srovnání se stejným datem loňského roku přibylo k 31. 12. 2004 ve Statistickém registru ekonomických subjektů v kraji 1 312 jednotek. Celkově bylo k tomuto termínu evidováno 252 506 jednotek. Ve srovnání se stavem registru ke konci roku 2003 vzrostl počet registrovaných právnických osob o 2 003 subjektů (o 4,1 %), ale poklesl počet registrovaných fyzických osob o 691 (tj. o 0,3 %).

Z hlediska právní formy připadá největší počet na fyzické osoby (201 508 subjektů, tj. 79,8 % z celkového počtu), dále bylo 30 406 obchodních společností (12,0 %), 1 492 družstev (0,6 %), 90 státních podniků (0,04 %) a 19 010 ostatních organizací (7,5 %).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů (25,9 %) zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, z toho největší počet subjektů se zabýval maloobchodem kromě motorových vozidel, oprav výrobků pro osobní pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významný podíl (20,9 %) tvoří subjekty s činností v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a 14,2 % subjektů se věnovalo oblasti průmyslu.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců zůstává nejpočetnější skupinou 57,8 % jednotek, které nezaměstnávají žádného zaměstnance. Počet zaměstnanců neuvedlo 29,1 % subjektů a 8,9 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. Celkem má v kraji sídlo 77 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají více jak 500 zaměstnanců.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

V roce 2004 bylo v Jihomoravském kraji vydáno celkem 20 344 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 28 468 mil Kč. Ve srovnání s rokem 2003 se počet stavebních povolení zvýšil o 11,1 % (o 2 030 stavebních povolení), orientační hodnota staveb celkem vzrostla o 7,4 % (o 1 962 mil. Kč). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila 1,4 mil Kč.

Nejvíce stavebních povolení (9 481) bylo vydáno na stavby budov, a to především na změny dokončených staveb bytových budov, které tvoří 43,6 % všech stavebních povolení na stavby budov. Nejvyšší orientační hodnota připadá na novou výstavbu bytových budov (8 299 mil. Kč) a na novou výstavbu budov nebytových (5 502 mil. Kč).

Počet vydaných stavebních povolení pro stavby na ochranu životního prostředí vzrostl ve sledovaném roce ve srovnání s rokem předchozím o 1 162 (o 20,9 %) . Orientační hodnota těchto staveb činila 3 764 mil. Kč.

Počty vydaných stavebních povolení vzrostly v roce 2004 ve všech okresech Jihomoravského kraje, s výjimkou okresu Znojmo, kde bylo vydáno o 221 stavebních povolení méně než v roce předchozím. Největší relativní nárůst zaznamenal okres Vyškov (o 27,6 %). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla nejvyšší v okrese Brno - město (2,5 mil. Kč), nejnižší byla v okrese Hodonín (0,9 mil. Kč).

V roce 2004 bylo v Jihomoravském kraji zrušeno celkem 320 bytů, převážně z důvodů odstranění stavby nebo její části (80,3 %).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

V roce 2004 byl v Jihomoravském kraji zaznamenán nárůst bytové výstavby ve srovnání s rokem 2003 ve všech fázích. Nejvýrazněji se tato situace projevila u zahájených bytů, kterých bylo zahájeno 5 371, tedy o 40,3 % (o 1 542) více než v loňském roce. V rodinných domech bylo zahájeno o 2,4 % (o 44) bytů více, počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 146,2 % (o 1 279 bytových jednotek).

Ve sledovaném období bylo v kraji dokončeno 3 842 bytů, tj. o 15,9 % (o 526 bytů) více než v předchozím roce. Zvýšil se především počet dokončených bytů v bytových domech (o 340), u rodinných domů činil tento rozdíl 204 bytů. Největší nárůst byl zaznamenán v okrese Brno - venkov, kde bylo dokončeno o 302 bytů (o 41,4 %) více než v roce 2003. Naopak v okrese Vyškov dokončili o 20 % (o 55) bytů méně.

K 31. 12. 2004 bylo v kraji rozestavěno 16 943 bytů (o 12,2 %, tj. o 1 838 více jako v roce 2003).

Kladný vývoj zaznamenala také modernizace bytového fondu, a to především v okrese Brno - město, na který připadá více jak 60 % celkového počtu modernizací ve všech fázích výstavby.

Jihomoravský kraj se v průběhu roku 2004 řadil k těm krajům v České republice, kde se situace v oblasti bytové výstavby vyvíjela příznivě, a to především v počtu zahájených bytů.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V roce 2004 prodaly zemědělské organizace v Jihomoravském kraji 799 tisíc tun obilovin celkem. Náš kraj se podílem 16 % na celkovém objemu prodaného obilí v České republice řadí na 2. místo za Středočeský kraj. Největší díl prodeje obilovin je tvořen pšenicí (téměř 57 %), dále pak ječmenem (26 %), kukuřicí na zrno (15 %) a více jak 1 % tvoří žito.

Luštěniny celkem zaznamenaly v Jihomoravském kraji svým objemem 5,6 tisíce tun meziroční nárůst o 38 % a prodej konzumních brambor (25,5 tisíc. tun) se v roce 2004 proti roku předcházejícímu zvýšil více jak desetkrát. Prodej cukrovky technické představoval v roce 2004 v Jihomoravském kraji 435 tisíce tun, což je o 30 % více proti předcházejícímu roku. Dobrá úroda řepky se projevila i na objemu prodeje této plodiny; skutečnost 48,8 tisíc tun v roce 2004 byla proti roku 2003 vyšší 2,5 krát.

Celkový objem prodeje zeleniny se vlivem vyšší úrody meziročně zvýšil v kraji téměř 3 krát a dosáhl 97,1 tisíce tun.

V Jihomoravském kraji se v roce 2004 prodalo 24,9 tisíce tun ovoce, což je zhruba o pětinu více než v předcházejícím roce. V mezikrajském porovnání v objemu prodaného ovoce se náš kraj řadí na druhé místo za kraj Středočeský.

Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti dosáhla v roce 2004 celkem 57 013 tun, tedy o 1,2 procentního bodu (o 669 tun) méně než v roce 2003. Nejvíce bylo vyrobeno vepřového masa (50 664 tun), jehož výroba však ve srovnání s předchozím rokem zaznamenala pokles o 723 tun. Výroba vepřového masa řadí Jihomoravský kraj na druhé místo v České republice a současně tvoří 89 % celkové výroby v kraji.

Jihomoravský kraj se řadí svou produkcí obilovin celkem na druhé místo po Středočeském kraji mezi kraji v České republice. Sklizňová plocha obilovin celkem v roce 2004 vzrostla proti roku 2003 téměř o 27 tisíc ha na 219 tisíc ha. Sklizní 1 245 tisíc tun byl dosažen výnos 5,68 t/ha a v porovnání s rokem 2003 byl tento hektarový výnos vyšší o 40 %.

Luskoviny celkem se v roce 2004 pěstovaly na 4,6 tisíce ha, což je 16 % sklizňové plochy této plodiny v České republice. Sklizní 15,5 tisíc tun bylo dosaženo výnosu 3,36 t/ha s meziročním nárůstem 53 %.

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2004 evidováno téměř 12 tisíc ha plodných vinic s nárůstem proti roku předcházejícímu o 9,7 %. Svou výměrou tvoří vinice v Jihomoravském kraji téměř 92 % celkové plochy vinic v České republice. Při výnosu 5,43 t/ha bylo sklizeno téměř 65 tisíce tun hroznů.

PRŮMYSL

V Jihomoravském kraji sídlilo v roce 2004 celkem 266 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí na první místo v České republice, zatímco průměrný evidenční počet zaměstnanců a tržby za prodej vlastních výrobků posunují Jihomoravský kraj na nižší příčky. Zejména průměrná měsíční mzda zaměstnanců těchto podniků ve výši 16 392 Kč znamená pro Jihomoravský kraj až 9. místo v České republice.

Více jak 94 % podniků se zabývá zpracovatelským průmyslem, především výrobou a opravou strojů a zařízení a výrobou potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků. Zpracovatelský průmysl zaměstnává 90 % (70 946) zaměstnanců z celkového počtu 78 867. Počet zaměstnanců sledovaných podniků klesl ve srovnání s rokem 2003 o 3,2 %. Průměrná měsíční mzda však vzrostla o 7,9 %. Nejvyšší průměrnou mzdu mají zaměstnanci v podnicích s těžbou nerostných surovin (21 388 Kč), nejnižší mzda byla v podnicích s výrobou usní a výrobků z usní (10 069 Kč).

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem vzrostly v uplynulém roce o 11,4 procentních bodů. Největší nárůst těchto tržeb (o téměř 59 %) zaznamenal průmysl výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení. Toto odvětví zaznamenalo také největší meziroční zvýšení tržeb z průmyslové činnosti (o 58 %). Nejvíce poklesly tržby u výroby usní a výrobků z usní (pokles o 17,5 procentních bodů jak u tržeb celkem, tak i u tržeb z průmyslové činnosti). V Jihomoravském kraji celkem došlo v roce 2004 k nárůstu tržeb z průmyslové činnosti o 14,3 procentních bodů ve srovnání s rokem 2003.

STAVEBNICTVÍ

V roce 2004 se na území Jihomoravského kraje zabývalo stavební výrobou průměrně 298 podniků s 20 a více zaměstnanci. V tomto období vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv ("S") o 7,4 procentních bodů ve srovnání s rokem 2003. K nárůstu došlo téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Blansko o 27,5 %. Snížení zaznamenaly pouze v okresech Brno -venkov (3,5 %) a Hodonín (5,5 %). Z celkového objemu stavebních prací "S" (35 568 mil. Kč) připadá na práce v tuzemsku 97,1 % (tj. 34 542 mil.). Z této hodnoty je významný především podíl prací na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, který dosahuje 91 % (31 422 mil. Kč). Pozemní stavitelství, které zaznamenalo v Jihomoravském kraji nárůst o 20,3 procentních bodů oproti roku 2003, činí 62,1 % z celkového objemu nové výstavby, rekonstrukce a modernizace.

Pozitivní vývoj zaznamenala také základní stavební výroba (ZSV) s objemem prací 26 677 mil. Kč v b. c. (zvýšení o 18,3 procentních bodů oproti roku 2003). Jihomoravský kraj se tak ve stavební výrobě řadí na druhé místo v České republice (za Hl. město Prahu). Největší nárůst zaznamenal okres Blansko (o 32,6 %), k poklesu ve srovnání s rokem 2003 došlo pouze v okrese Brno - venkov (o 5,5 %).

V hodnoceném období se zvýšil počet zaměstnanců o 4,6 %. Tato tendence se projevila ve všech okresech s výjimkou okresu Hodonín, kde 1,7 % zaměstnanců ubylo. Největší nárůst jejich počtu zaznamenal okres Blansko (o 13,2 %). Průměrná měsíční mzda zaměstnance ve stavebnictví v Jihomoravském kraji (16 937 Kč) byla proti mzdě ve stejném období minulého roku o 6,0 % vyšší, nejvíce se navýšila v okrese Vyškov o 14,1 %. Ve sledovaném období došlo v Jihomoravském kraji k nárůstu produktivity práce jak u stavebních prací podle dodavatelských smluv (o 5,2 %), tak i u základní stavební výroby (o 13,1 %). Nejvíce se hodnota produktivity práce u ZSV zvýšila v okrese Blansko (o 17,2 %), pokles se projevil pouze v okresech Brno - venkov (o 7,9 %) a Břeclav (o 3,5 %).

Z hlediska základních ukazatelů stavebnictví prokázaly zlepšování hodnot ve srovnání s rokem 2003 především okresy Blansko, Brno - město a Znojmo.