Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje kraje v 1. pololetí 2004
OBYVATELSTVO
Podle předběžných statistických údajů o stavu a pohybu obyvatel bylo k 30. 6. 2004 v Jihomoravském kraji 1 123 763 obyvatel, tedy o 288 osob více než ve stejném období loňského roku a o 1 193 více než bylo na počátku letošního roku. Z tohoto počtu je 51,5 % žen. Počet obyvatel roste pouze zásluhou migrace obyvatelstva. Ve sledovaném období se do kraje přistěhovalo 6 490 osob a vystěhovalo 4 986. Úbytek obyvatel stěhováním opět zaznamenaly pouze dva okresy, především Brno – město (o 267 osob) a Hodonín (o 211 osob). I nadále zůstává počet zemřelých (5 615) převažující nad počtem živě narozených (5 304). Přirozenou měnou v kraji ubylo 311 obyvatel.
Největší celkový přírůstek 1 427 obyvatel od počátku roku vykazuje v kraji okres Brno – venkov. Na této hodnotě se podílí především přírůstek stěhováním (1 379 osob). V okrese Brno – venkov se však také jako v jediném okrese kraje narodilo více dětí, než byl počet zemřelých osob (o 48 narozených). Naproti tomu největší přirozený úbytek obyvatel vykazuje v 1. pololetí 2004 okres Hodonín, kde rozdíl mezi narozenými a zemřelými dosáhl záporné hodnoty 160 osob. V tomto okrese došlo také k největšímu celkovému úbytku Jihomoravského kraje, a to o 371 obyvatel. Z ostatních okresů se v 1. pololetí 2004 snížil počet obyvatel už jen v Brně – městě (o 335 osob).
Ve sledovaném období bylo uzavřeno o 2,1 % manželství více než ve stejném období 2003, současně však stoupl o 10,1 % počet rozvodů. Na 100 sňatků připadalo v Jihomoravském kraji 68 rozvodů. Nejhůře je na tom z okresů Jihomoravského kraje v této bilanci okres Brno - město, kde na sto sňatků uzavřených v 1. pololetí 2004 připadlo 80 rozvodů, nejlepší situace je v okrese Brno – venkov se 49 rozvody na sto sňatků.
Počet potratů zaznamenává stále klesající tendenci a ve srovnání s 1. pololetím 2003 se snížil o 11,4 %. Na 100 živě narozených dětí připadlo ve sledovaném období 36 potratů.
V letošním roce jak v kraji, tak i v celé České republice demografové zaznamenávají zvýšenou porodnost, do plodného věku (se současným zvýšením průměrného věku rodiček) se dostávají ještě poslední silné ročníky dívek z konce sedmdesátých let. V Jihomoravském kraji se v 1. pololetí živě narodilo 5 304 dětí, ve srovnání s 1. pololetím 2003 to bylo o 308 dětí (o 6,2 %) více. Z celkového počtu živě narozených bylo 2 727 chlapců. Ve většině okresů opět mírně převažoval počet narozených chlapců. Nejvíce dívek na 100 živě narozených připadá na okres Blansko, kde ze 100 živě narozených bylo 52,2 dívek. Nejvyšší podíl narozených chlapců je v okrese Břeclav, kde ze sta narozených dětí je 53,1 chlapců a 46,9 dívek. Ve srovnání se stejným obdobím 2003 se počet dětí narozených mimo manželství zvýšil o 18,9 %. K výraznému nárůstu počtu takto narozených dětí došlo ve srovnání s 1. pololetím 2003 především v okresech Blansko a Brno – venkov (o 34,9 %) a Břeclav (o 30,8 %). Naproti tomu pouze v okrese Vyškov se tento počet snížil (o 7,1 %).
V průběhu 1. pololetí roku 2004 zemřelo v Jihomoravském kraji celkem 5 615 osob, což je o 296 méně než ve stejném období loňského roku. Nejvíce lidí (3 159) zemřelo na nemoci oběhové soustavy, z toho 801 na cévní nemoci mozku a 556 na infarkt myokardu. Druhou nejčastější skupinou příčin úmrtí jsou zhoubné novotvary, kterým podlehlo 1 386 lidí. V 1. pololetí 2004 bylo v Jihomoravském kraji spácháno 71 sebevražd, což je pouze o 2 sebevraždy více, než ve stejném období roku 2003.
ZAMĚSTNANOST A MZDY
V 1. pololetí 2004 pracovalo v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců celkem 311 054 fyzických osob, resp. 300 090 přepočtených osob. Proti stejnému období minulého roku tak došlo ke snížení počtu zaměstnanců o 0,1 %. Nárůst přepočtených zaměstnanců v uvedených subjektech byl v relativním vyjádření zaznamenán opět pouze v okrese Brno - venkov (o 4,8 %) a Hodonín (o 4,8 %), v ostatních okresech došlo k úbytku zaměstnanců. Největší úbytek ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 zaznamenal okres Blansko (4,8 %).
V 1. pololetí 2004 došlo v kraji ke zvýšení mezd proti loňskému 1. pololetí o 6,5 % na 15 401 Kč. Nejvíce se vydělává v Brně – městě (16 507 Kč), nejméně v okrese Znojmo (13 507 Kč). Reálná mzda vzrostla v kraji o 3,9 %.
Zatímco žebříček výdělků vede opět odvětví finančního zprostředkování se mzdou 27 557 Kč, přičemž nejvíce vydělávají zaměstnanci pojišťovnictví a penzijního financování. S průměrnou mzdou 9 150 Kč se na poslední místo v kraji zařazují zaměstnanci v odvětví oděvního průmyslu a kožedělného průmyslu se mzdou 9 322 Kč.
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL
V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo v 1. pololetí 2004 v Jihomoravském kraji 504 tis. zaměstnanců. Je to o 3,7 tis méně než v 1. pololetí 2003. Zatímco počet mužů v tomto zaměstnaneckém poměru se o 0,5 tis. zvýšil proti stejnému období předchozího roku, počet žen klesl o 4,2 tis. Z celkového počtu zaměstnanců v jednom nebo hlavním zaměstnání připadá 57 % na muže.
Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 10,3 tis. osob. Četnost této kategorie se jen mírně snížila, dalšímu zaměstnání se věnovalo o 0,5 tis. osob méně než ve stejném období roku 2003. Zatímco druhé a další zaměstnání se týká převážně mužů, z počtu 26,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 80,3 % žen. Ve srovnání s 1. pololetím 2003 vzrostl počet osob se zkrácenou pracovní dobou o 2,9 tis.
Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) se oproti 1. pololetí 2003 snížila o 0,3 bodu. U mužů poklesla míra ekonomické aktivity 0,1 bodu na 67,1 % a u žen o 0,7 bodu na 48,9 %.
Z celkového počtu 47,5 tis. nezaměstnaných, vypočteného na základě VŠPS, připadlo v 1. pololetí 2004 na ženy 25,4 tis. (53,5 %). V tomto období byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 8,6 %. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil se zvýšila ve srovnání s 1. pololetím 2003 o 0,7 bodu, u žen o 1 bod a u mužů o 0,5 bodu.
NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)
Podle údajů úřadů práce bylo k 30. 6. 2004 evidováno 62 586 uchazečů o zaměstnání Jejich počet se ve srovnání s 1. pololetím 2003 zvýšil o 2,8 %. Zatímco se počet nezaměstnaných mírně snížil v okresech Znojmo (o 1,7 %) a Blansko (o 0,3 %), ostatní okresy zaznamenaly nárůst. Nejvíce se zvýšil počet zájemců o práci v okrese Vyškov (o 7,2 %) a Břeclav (o 7,1 %).
Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce se proti 1. čtvrtletí 2004 snížila z 11,82 % na 10,92 %, je však o 0,22 bodu vyšší než v 1. pololetí 2003 a řadí Jihomoravský kraj na 11. místo v republice. Vyšší míru nezaměstnanosti vykazují úřady práce u žen (12,77 %) než u mužů (9,47 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti má ve sledovaném období okres Hodonín (14,68 %, z toho 16,19 % ženy a 13,49 % muži). Naopak nejmenší míru nezaměstnanosti vykazuje okres Brno - venkov (8,13 %, z toho 10,64 % ženy a 6,25 % muži). K jejímu nejvyššímu nárůstu došlo v okresech Vyškov a Břeclav. Naopak pokles registrované míry nezaměstnanosti se projevil v okresech Znojmo a Brno - venkov.
V porovnání 1. pololetí 2004 a stejného období 2003 vzrostl počet volných pracovních míst o 561 (tj o 20,1 %). Občanům se změněnou pracovní schopností bylo nabídnuto o 5 (o 2,8 %) volných míst více než v 1. pololetí 2003. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku snížil z 21,8 na 18,7. Ke zlepšení došlo ve většině okresů kraje, nejvýrazněji v okrese Znojmo, kde se počet uchazečů na jedno pracovní místo snížil z 25,2 na 18,2. Ke zhoršení situace došlo v tomto srovnání pouze v okrese Břeclav (zvýšení o 6,8) a Vyškov (zvýšení o 2,4).
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
Statistický Registr ekonomických subjektů zaznamenal k 30. 6. 2004 úbytek jednotek. Celkový počet 250 940 jednotek byl k tomuto datu o 727 subjektů nižší než v 1. čtvrtletí 2004. Snížil se především počet fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku.
Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby (200 960 subjektů, tj. 80,1 % z celkového počtu), dále bylo 29 811 obchodních společností (11,9 %), 1 429 družstev (0,6 %), 94 státních podniků (0,04 %) a 18 646 ostatních organizací (7,4 %).
Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů (26,1 %) zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, z toho největší počet subjektů se zabýval maloobchodem kromě motorových vozidel, oprav výrobků pro osobní pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významný podíl 20,8 % mají opět subjekty s činností v oblasti nemovitostí a 14,3 % subjektů se věnovalo činnostem v průmyslu.
Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců zůstává nejpočetnější skupina 61,7 % jednotek, které nezaměstnávají žádného zaměstnance. Počet zaměstnanců neuvedlo 24,8 % subjektů a 9,2 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců.
STAVEBNÍ POVOLENÍ
V Jihomoravském kraji bylo v 1. pololetí 2004 vydáno celkem 9 207 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 13 641 mil Kč. Počet stavebních povolení se proti stejnému období minulého roku zvýšil o 17,6 % (o 1 379 stavebních povolení), orientační hodnota staveb celkem vzrostla o 31 % (o 3 231 mil. Kč). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila 1 482 tis. Kč.
Nejvíce stavebních povolení (4 704) bylo vydáno na stavby budov, a to především na změny dokončených staveb bytových budov. Nejvyšší orientační hodnota připadá na novou výstavbu bytových budov (4 039 mil. Kč).
V 1. pololetí 2004 bylo vydáno 2 640 stavebních povolení pro stavby na ochranu životního prostředí (o 543, tj. o 26 % více než ve stejném období minulého roku). Orientační hodnota těchto staveb činila 1 773 mil. Kč.
Počty vydaných stavebních povolení opět vzrostly ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce (o 27,7 %) v okrese Hodonín. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení je nejvyšší v okrese Brno - město (2 676 tis. Kč), nejnižší v okrese Znojmo (808 tis. Kč).
BYTOVÁ VÝSTAVBA
V 1. pololetí roku 2004 byl zaznamenán nárůst výstavby ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Zvýšil se především počet zahájených bytů. U 2 583 zahájených bytů došlo ke zvýšení počtu o 45,9 % (tj. o 813 bytů) oproti 1. pololetí 2003. Byla zahájena výstavba 1 011 bytů v bytových domech, tedy více jak dvojnásobek ve srovnání s loňským rokem. Zatímco v 1. pololetí 2003 nebyl zahájen ani jeden byt v domech s pečovatelskou službou nebo penzionech, byla ve stejném období 2004 zahájena výstavba 89 bytů a významně se také zvýšil počet zahájených modernizací bytového fondu o 82,3 %.
Dokončeno bylo 1 269 bytů, tj. o 15 % (o 161 bytů) více. Zvýšil se zejména počet dokončených bytů v bytových domech (o 168 bytů), ale také počet bytů v rodinných domech (o 125 bytů) .
V kraji zůstalo rozestavěno 16 427 bytů (o 9 %, tj. o 1 416 více). Celkově se počtem bytů ve všech fázích výstavby řadí Jihomoravský kraj na jedno z předních míst v naší republice.
ZEMĚDĚLSTVÍ
Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti dosáhla v 1. pololetí 2004 celkem 29 220 tun (o 1 346 tun více jako ve stejném období minulého roku). Na tom má již tradičně největší podíl výroba vepřového masa, kterého bylo vyrobeno o 1 133 tun více ve srovnání s 1. pololetím 2003 a činí 88,8 % výroby masa v Jihomoravském kraji celkem.
Ve sledovaném období bylo v kraji prodáno 132 943 tun obilovin celkem. Z celkového množství připadá nejvíce na ječmen (43,2 %), 35,2 % činí pšenice a velký podíl na celkovém prodeji má v kraji rovněž kukuřice na zrno (18,1 %). Této komodity bylo prodáno 41,5 % z celkového prodeje v ČR. Prodejem 3 178 tun luštěnin se Jihomoravský kraj zařadil na první místo v republice u této komodity. Z ostatních bylo významné prodané množství zeleniny, přestože jí bylo o 235 tun méně než ve stejném období roku 2003.
PRŮMYSL
V 265 průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci klesl průměrný evidenční počet zaměstnanců oproti 1. pololetí 2003 o 3,2 % (o 2 596 osob). Ve sledovaném období však vzrostla průměrná měsíční nominální mzda o 8,2 % na 15 774 Kč. Relativně nejvíce přibylo zaměstnanců v odvětví výroby usní a výrobků z usní (zvýšení o 52,5 %). Nejvíce zaměstnanců ubylo v odvětví zpracování dřeva a výrobě dřevařských výrobků kromě nábytku (snížení o 15 %). V tomto odvětví byl současně zaznamenán nejvyšší nárůst průměrné mzdy o 13,5 %. Ve většině odvětví došlo oproti stejnému období roku 2003 ke snížení počtu zaměstnanců, v žádném odvětví průmyslové výroby však nedošlo ve sledovaném období ke snížení průměrné měsíční nominální mzdy.
Rovněž tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem se proti stejnému období minulého roku zvýšily, a to o 12,6 % v běžných cenách, přičemž ke snížení došlo pouze v odvětví výroby usní a výrobků z usní o 0,3 % a výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 17,5 %.Tato odvětví byla rovněž jediná, ve kterých došlo k poklesu tržeb z průmyslové činnosti. Celkově se tržby z průmyslové činnosti ve sledovaném období zvýšily o 15,6 %, přičemž největší nárůst byl zaznamenán ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 72,6 %).
STAVEBNICTVÍ
V 1. pololetí 2004 pokračoval ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji nárůst objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“). V běžných cenách se objem zvýšil o 9,9 %, nejvíce v okrese Znojmo (o 67,1 %) a Vyškov (o 50,5 %). K největšímu snížení objemu došlo v okrese Hodonín o 9,6 %. V tuzemsku bylo provedeno 95,6 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (87%).
Objem základní stavební výroby (ZSV) vzrostl v 1. pololetí 2004 proti 1. pololetí 2003 o 12,3 %. Největší nárůst zaznamenal okres Vyškov (o 44,9 %) a Blansko (o 31,2 %).
V hodnoceném období se zvýšil počet zaměstnanců o 3,9 %. Týká se to všech okresů s výjimkou okresu Hodonín, kde klesl počet zaměstnanců ve srovnání s 1. pololetím 2004 o 1,2 %. Největší nárůst zaznamenal okres Blansko (o 11,8 %). Průměrná měsíční mzda v Jihomoravském kraji (16 180 Kč) byla proti mzdě ve stejném období minulého roku o 9,7 % vyšší, nejvíce se navýšila v okrese Vyškov o 21,3 %. Produktivita práce ze ZSV v kraji zaznamenala opět stoupající tendenci (nárůst o 8,1 % proti stejnému období minulého roku). Nejvíce se její hodnota zvýšila v okresech Vyškov (o 35,3 %) a Znojmo (o 24,9 %), snížení se projevilo v okresech Břeclav (o 8,5 %) a Brno - venkov (o 4,2 %). Rovněž produktivita práce ze stavebních prací podle dodavatelských smluv za kraj celkem zaznamenala nárůst o 8,6 %.
Z hlediska základních ukazatelů stavebnictví prokázaly nejlepší hodnoty ve srovnání s 1. pololetím 2003 okresy Vyškov a Znojmo.