Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2004
OBYVATELSTVO
Podle předběžných statistických údajů o stavu a pohybu obyvatel žilo k 30. 9. 2004 v Jihomoravském kraji 1 122 915 obyvatel. Je to o 797 osob méně než ve stejném období loňského roku, ale o 345 více než jaký byl stav obyvatel na počátku letošního roku. V tomto počtu mírně převažují ženy (51,5 %). Na zvýšení počtu obyvatel od počátku roku měla podíl především migrace obyvatelstva. Ve sledovaném období se do kraje přistěhovalo 8 732 osob a vystěhovalo 8 107 (migrační přírůstek tak činil 625 osob). Největší úbytek stěhováním i celkový úbytek obyvatelstva absolutně zaznamenal okres Brno - město, naopak největší přírůstek migrací byl v okrese Brno - venkov. Počet zemřelých (8 379) opět převýšil počet živě narozených (8 099). Přirozenou měnou v kraji ubylo 280 obyvatel.
Migraci obyvatelstva ovlivňuje významně migrace cizinců – z dostupných údajů vyplývá, že ke konci prvního pololetí mělo v kraji trvalý pobyt nebo vízum nad 90 dnů celkem 24 193 cizinců, jejich počet se tak zvýšil od počátku letošního roku o 1 525 osob. Mezi cizinci převládají osoby se státním občanstvím Ukrajiny (38%), Slovenské republiky (28%) a Vietnamu (9%).
Téměř ve všech okresech v kraji převážil ve sledovaném období počet zemřelých nad živě narozenými. Největší přirozený úbytek obyvatel vykazoval v 1. až 3. čtvrtletí 2004 okres Hodonín, kde rozdíl mezi narozenými a zemřelými dosáhl záporné hodnoty 124 osob. K přírůstku obyvatel přirozenou měnou došlo pouze v okrese Brno – venkov, kde zemřelo 1 151 osob, ale živě se narodilo 1 233 dětí. Zatímco celkový úbytek obyvatel zaznamenal okres Brno – město, Hodonín a Blansko, tak v ostatních okresech se počet obyvatel zvýšil, a to především v okrese Brno – venkov. Celkový přírůstek v tomto okrese činil 2 070 osob.
Ve sledovaném období bylo uzavřeno 4 562 manželství, to je o 5,4 % manželství více než ve stejném období 2003, současně však stoupl o 4,1 % počet rozvodů. Na 100 sňatků připadalo v Jihomoravském kraji 55 rozvodů. V této bilanci byl ve sledovaném období nejhorší okres Blansko, kde na 100 sňatků připadlo 60 rozvodů, nejméně rozvodů na 100 uzavřených manželství bylo v okrese Vyškov (43).
Počet potratů se ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2003 snížil o 7,9 %. Na 100 živě narozených dětí připadlo ve sledovaném období 36 potratů.
V Jihomoravském kraji se v 1. až 3. čtvrtletí 2004 živě narodilo 8 099 dětí, ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 to bylo o 424 dětí (o téměř 6 %) více. Z celkového počtu živě narozených bylo 4 171 chlapců. Ve většině okresů mírně převažoval počet narozených chlapců, s výjimkou okresu Blansko, kde se narodilo o 14 dívek více než chlapců. V tomto okrese připadá 51 dívek na 100 živě narozených dětí. Téměř čtvrtina dětí se ve sledovaném období narodila mimo manželství. Ve srovnání se stejným obdobím 2003 se počet dětí narozených mimo manželství zvýšil o 14,2 %. K výraznému nárůstu počtu takto narozených dětí došlo ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2003 především v okrese Brno – venkov (o 26,9 %). Nárůst počtu dětí narozených mimo manželství se projevil ve všech okresech Jihomoravského kraje, pouze v okrese Vyškov se tento počet snížil (o 5,6 %).
V průběhu sledovaného období roku 2004 zemřelo v Jihomoravském kraji celkem 8 379 osob. Bylo to o 571 osob méně než ve stejném období loňského roku. Nejvíce lidí (4 627 osob, tj. 55,2 %) zemřelo na nemoci oběhové soustavy, z toho 1 175 na cévní nemoci mozku a 874 na infarkt myokardu. Druhou nejčastější skupinou příčin úmrtí jsou zhoubné novotvary, kterým podlehlo 2 113 lidí (25,2 %). V 1. až 3. čtvrtletí 2004 spáchalo v Jihomoravském kraji 110 osob sebevraždu. K tomuto činu se rozhodlo o 8 sebevrahů méně, než ve stejném období roku 2003.
ZAMĚSTNANOST A MZDY
V Jihomoravském kraji dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve 3. čtvrtletí letošního roku 16 028 Kč a vzrostla proti 3. čtvrtletí loňského roku o 7,7 %. V České republice činila průměrná mzda v tomto období 17 738 Kč, což představuje růst o 7,3 %. Kč. Pomalejší tempo růstu ve srovnání s Českou republikou z okresů našeho kraje měla mzda zaměstnanců pouze v okrese Blansko – nárůst o 6,3 % (14 700 Kč). Nejrychleji rostla průměrná mzda v okrese Břeclav – nárůst o 10,2 % (14 703 Kč) a v okrese Brno – venkov
– nárůst o 9,4 % (16 067 Kč). Spotřebitelské ceny v tomto období vzrostly o 3,2 %, což se promítlo do růstu reálné mzdy v kraji o 4,4 %.
Průměrná mzda v kraji ve 3. čtvrtletí poklesla pouze zaměstnancům v odvětví rybolov a chov ryb – o 3,1 % (na 13 423 Kč), v ostatních odvětvích rostla. Nejnižší průměrnou mzdu (9 863 Kč) měli zaměstnanci ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin, nejvyšší mzdu dostali již tradičně v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (29 338 Kč).
V 1. – 3. čtvrtletí 2004 došlo v kraji ke zvýšení mezd proti stejnému období minulého roku o 6,9 % na 15 611 Kč (průměrná mzda za Českou republiku dosáhla 17 418 Kč). Ve srovnání s krajským průměrem byla v meziokresní srovnání nadprůměrná mzda dosažena v Brně – městě (16 752 Kč), téměř krajskou úroveň měla mzda v okrese Brno – venkov (15 542 Kč). Nejnižší mzdu měli zaměstnanci v okrese Znojmo (13 670 Kč). Reálná mzda vzrostla v kraji o 4,1 %.
Absolutně nejnižší mzdu v kraji měli v tomto období zaměstnanci odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (9 491 Kč) a odvětví činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (9 537 Kč). V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví je opět dosahována absolutně nejvyšší průměrná mzda (28 924 Kč).
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL
V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo ve 3. čtvrtletí 2004 v Jihomoravském kraji 508,4 tis. zaměstnanců. Je to o 0,1 % méně než ve 3. čtvrtletí 2003. Počet mužů v tomto zaměstnaneckém poměru se snížil o 2,7 tis. proti stejnému období předchozího roku, zvýšil se však počet takto zaměstnaných žen o 2,2 tis. Z celkového počtu zaměstnanců v jednom nebo hlavním zaměstnání připadá 56,7 % na muže.
Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 9,8 tis. osob. Četnost této kategorie se snížila, dalšímu zaměstnání se věnovalo o 1,3 tis. osob méně než ve stejném období roku 2003. Zatímco druhé a další zaměstnání se týká ze 72 % mužů, z počtu 24,6 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 80,5 % žen. Ve srovnání se 3. čtvrtletím 2003 vzrostl počet osob se zkrácenou pracovní dobou o 1,2 tis.
Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) zůstala celkově ve srovnání s 3. čtvrtletím 2003 stejná. U mužů však míra ekonomické aktivity o 0,2 bodu vzrostla na 67,7 %, zatímco u žen o klesla o 0,2 bodu na 48,8 %.
Z celkového počtu 46,1 tis. nezaměstnaných, vypočteného na základě VŠPS ve 3. čtvrtletí 2004 byl počet mužů a žen téměř vyrovnaný (50,1 % tvořili muži). V tomto období byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 8,3 %. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil se zvýšila ve srovnání s 3. čtvrtletím 2003 o 0,4 bodu. Zatímco u žen se o 0,9 bodu snížila, u mužů se zvýšila o 1,5 bodu.
NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)
Podle údajů úřadů práce bylo k 30. 9. 2004 na základě nové metodiky výpočtu, popsané v metodické části bulletinu, evidováno 63 885 uchazečů o zaměstnání.
Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce byla 10,08 %. Jihomoravskému kraji tak připadlo v mezikrajovém srovnání 10. místo v ČR. Zatímco u žen vykazují úřady práce v kraji míru nezaměstnanosti 12,10 %, u mužů činí ve sledovaném období 8,52 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti měl okres Hodonín (13,50 %, z toho 15,20 % ženy a 12,19 % muži). Naopak nejmenší míru nezaměstnanosti vykazval okres Brno - venkov (7,25 %, z toho 9,83 % ženy a 5,38 % muži).
V porovnání 1. až 3. čtvrtletí 2004 a stejného období 2003 vzrostl počet volných pracovních míst o 153 (tj o 4,3 %). Občanům se změněnou pracovní schopností bylo nabídnuto o 25 (o 10,4 %) volných míst méně než v 1. až 3. čtvrtletí 2003. Ve sledovaném období bylo v kraji 17,4 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nejvíce zájemců o práci na jedno pracovní volné místo evidovali v okrese Znojmo (27,5 osob), nejméně jich připadá na jedno pracovní volné pracovní místo v okrese Blansko (11,9 osob).
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
Ve srovnání se stejným datem loňského roku přibylo k 30. 9. 2004 ve Statistickém Registru ekonomických subjektů v kraji 3 133 jednotek. Celkově bylo k tomuto termínu evidováno 251 812 jednotek. Ve srovnání se stavem registru ke konci roku 2003 vzrostl za tři čtvrtletí letošního roku počet registrovaných právnických osob o 1 491 subjektů (o 3,0 %), ale poklesl počet registrovaných fyzických osob o 873 (tj. o 0,4 %).
Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby (201 326 subjektů, tj. 80 % z celkového počtu), dále bylo 30 109 obchodních společností (11,9 %), 1 458 družstev (0,6 %), 92 státních podniků (0,04 %) a 18 827 ostatních organizací (7,5 %).
Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti nedošlo k žádným výrazným změnám. Nejvíce podnikatelských subjektů (26 %) se zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, z toho největší počet subjektů se zabýval maloobchodem kromě motorových vozidel, oprav výrobků pro osobní pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významný podíl 20,8 % mají opět subjekty s činností v oblasti nemovitostí a 14,2 % subjektů se věnovalo činnostem v průmyslu.
Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců zůstává nejpočetnější skupinou 61,2 % jednotek, které nezaměstnávají žádného zaměstnance. Počet zaměstnanců neuvedlo 25,3 % subjektů a 9,2 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců.
STAVEBNÍ POVOLENÍ
V 1. až 3. čtvrtletí 2004 bylo v kraji vydáno celkem 14 654 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 20 801 mil Kč. Počet stavebních povolení se proti stejnému období minulého roku zvýšil o 10,8 % (o 1 431 stavebních povolení), orientační hodnota staveb celkem vzrostla o 9,2 % (o 1 744 mil. Kč). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila 1 420 tis. Kč.
Nejvíce stavebních povolení (7 367) bylo opět vydáno na stavby budov, a to především na změny dokončených staveb bytových budov, kterých bylo dvojnásobně více, než stavebních povolení na novou výstavbu. Nejvyšší orientační hodnota připadá na novou výstavbu bytových budov (6 196 mil. Kč).
V 1. až 3. čtvrtletí 2004 bylo vydáno 4 240 stavebních povolení pro stavby na ochranu životního prostředí. Jejich počet stoupl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 13,0 % (o 488). Orientační hodnota těchto staveb činila 2 457 mil. Kč.
Počty vydaných stavebních povolení se ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 zvýšily ve všech okresech s výjimkou okresu Znojmo, přičemž největší nárůst zaznamenal okres Hodonín o 31,8 % (382 povolení). Nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení připadla na okres Brno - město (2 509 tis. Kč), nejnižší byla v okrese Hodonín (960 tis. Kč).
BYTOVÁ VÝSTAVBA
Výstavba bytů vzrostla v Jihomoravském kraji ve sledovaném období ve všech stadiích výstavby.
V 1. až 3. čtvrtletí se zvýšil počet zahájených bytů proti stejnému období roku 2003 o 35,5 %, což představuje rozdíl 1 033 bytů. Výrazněji se projevil nárůst počtu bytů v bytových domech o 793 (o 116,4 %). Významný podíl na zahájené výstavbě má i modernizace bytového fondu, která zaznamenala nárůst o 74,9 %.
Bylo dokončeno 2 202 bytů, tj. o 9,6 % (o 192 bytů) více. Vzrostl počet dokončených bytů v bytových domech o 47,4 % (o 173 bytů), ale také počet bytů v rodinných domech o 17,1 % (o 143 bytů). Rovněž počet dokončených modernizací bytového fondu vzrostl o 50,3 %.
V kraji zůstalo rozestavěno 16 874 bytů (o 10,1 %, tj. o 1 554 více). Celkově se počtem bytů ve všech fázích výstavby řadí Jihomoravský kraj na jedno z předních míst v republice.
ZEMĚDĚLSTVÍ
Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti dosáhla v 1. až 3. čtvrtletí 2004 celkem 42 187 tun (o 115 tun více jako ve stejném období minulého roku). Nejvíce bylo vyrobeno vepřového masa (37 390 tun), které se podílí na výrobě masa v Jihomoravském kraji celkem 88,6 %. Současně je to druhé největší množství vyrobeného vepřového masa ve sledovaném období v ČR.
Důležitou úlohu Jihomoravského kraje jako zemědělsky významné oblasti potrvrdil i prodej 529 954 tun obilovin celkem. Největší podíl na tomto množství měl prodej pšenice, které bylo prodáno 330 073 tun, tedy 62,3 celkového prodeje v kraji. Kukuřice na zrno bylo prodáno 30 808 tun (43 % z celkového prodeje v ČR). Prodejem 58 526 tun zeleniny se Jihomoravský kraj zařadil na první místo v České republice.
PRŮMYSL
Ve 264 průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji klesl průměrný evidenční počet zaměstnanců oproti 1. až 3. čtrvrtletí 2003 o 3,4 % (o 2 726 osob). Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla ve sledovaném období o 8,2 % na 15 923 Kč. Ve většině odvětví došlo ke snížení počtu zaměstnanců, nejvíce však v odvětví zpracování dřeva a výrobě dřevařských výrobků (snížení o 13,3 %). V tomto odvětví byl ale současně zaznamenán druhý nejvyšší nárůst průměrné mzdy o 11,8 % za odvětvím výroby a oprav strojů a zařízení (zvýšení o 11,9 %). Naproti tomu nejvíce zaměstnanců přibylo ve výrobě usní (35,3 %).
Rovněž tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem se proti stejnému období minulého roku zvýšily, a to o 9,5 % v běžných cenách, přičemž největší snížení tržeb vykazovala ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (snížení o 12,7 %). V tomto odvětví byl také největší pokles tržeb z průmyslové činnosti (12,8 %). Celkově se tržby z průmyslové činnosti ve sledovaném období zvýšily o 11,0 %, přičemž největší nárůst byl zaznamenán ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 41,2 %).
STAVEBNICTVÍ
V 1. až 3. čtvrtletí 2004 došlo ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji k nárůstu objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“). V běžných cenách se objem zvýšil o 8,8 %, nejvíce v okrese Znojmo (o 27,8 %) a Blansko (o 24,9 %). K největšímu snížení objemu došlo v okrese Hodonín o 9,8 %. V tuzemsku bylo provedeno 96,8 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (91,3%).
Objem základní stavební výroby (ZSV) vzrostl v 1. až 3. čtvrtletí 2004 proti 1. až 3. čtvrtletí 2003 o 27,8 %. Největší nárůst zaznamenal okres Brno - město (o 37,7 %) a Blansko (o 27,5 %).
V hodnoceném období se zvýšil počet zaměstnanců o 4,2 %. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo ve všech okresech s výjimkou okresu Hodonín, kde se snížily stavy zaměstnanců o 1,3 %. Největší nárůst zaznamenal okres Blansko (o 12,9 %). Průměrná měsíční mzda v Jihomoravském kraji (16 484 Kč) byla proti mzdě ve stejném období minulého roku o 7,8 % vyšší, nejvíce se navýšila v okrese Vyškov o 17,6 %. Produktivita práce ze ZSV v kraji zaznamenala stoupající tendenci (nárůst o 22,6 % proti stejnému období minulého roku). Nejvíce se její hodnota zvýšila v okrese Brno - město (o 31,5 %), snížení se nejvíce projevilo v okrese Brno - venkov (o 8,9 %). Rovněž produktivita práce ze stavebních prací podle dodavatelských smluv za kraj celkem zaznamenala nárůst o 6,9 %.
Z hlediska základních ukazatelů stavebnictví prokázal zlepšování hodnot ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2003 především okres Znojmo, Blansko a Brno - město.