4.3 Vývoj bytového fondu

Celkový počet bytů v okrese vzrostl od roku 1991 o 4 865 na 57 968. Přírůstek byl sice vyšší než v 80. letech, ale nedosáhl růstu zaznamenaného v 70. letech. K růstu celkového počtu bytů přispěla kromě nové výstavby i rekonstrukce bytů po sovětské armádě.

Tab. 16 Základní údaje o bytovém fondu

Počet trvale obydlených bytů se v letech 1991 – 2001 zvýšil o 2 837, z toho o 2 057 ve městech. Nejvíce trvale obydlených bytů přibylo ve Vysokém Mýtě (763), Lanškrouně (330), Ústí nad Orlicí (330), Žamberku (204) a v České Třebové (137). Z ostatních obcí zaznamenala nejvyšší přírůstek Červená Voda (100 bytů), Dolní Dobrouč (78 bytů) a Klášterec nad Orlicí (69 bytů). Zatímco ve Vysokém Mýtě, České Třebové a Červené Vodě se na tomto přírůstku podílelo využití bytů po sovětské armádě, v Žamberku, Lanškrouně a v Ústí nad Orlicí posílily bytový fond nové byty v penzionech pro důchodce. V 36 obcích se počet trvale obydlených bytů snížil, nejvíce v Horních Heřmanicích (o 22), Cotkytli (o 13), Sobkovicích a v Ostrově.

Z každoročně zjišťovaných údajů statistiky bytové výstavby o počtu dokončených bytů v okrese v období 1991 – 2000 vyplývá, že během 10 let bylo v okrese dokončeno 4 443 bytů. Největší počty bytů v bytových domech byly postaveny počátkem 90. let, kdy se dokončovaly poslední panelové domy. Výstavba rodinných domů se zpomalila hlavně v polovině 90. let, kdy se zhoršily podmínky pro získání půjček na bytovou výstavbu. Mírné oživení nastalo až koncem 90. let v souvislosti s větším rozšířením hypotečních úvěrů a s využitím úvěrů ze stavebního spoření.

Rozdíl mezi počtem dokončených bytů podle statistiky bytové výstavby (4 443) a přírůstkem trvale obydlených bytů podle výsledků sčítání (2 837) připadá částečně na přírůstek neobydlených bytů a částečně na úbytky bytového fondu (demolice, vyjmutí z bytového fondu a použití těchto prostor jako kanceláře, provozovny obchodu a služeb). Do určité míry se také projevil růst počtu bytů, ve kterých sice někdo bydlí, ale nikdo z obyvatel zde není hlášen k trvalému pobytu (tzv. přechodně obydlené byty).

Novým jevem v 90. letech byla i v ústeckém okrese výstavba skupin rodinných domů na katastrech malých obcí poblíž větších měst. Důvodem byly především rozdíly v cenách pozemků a částečně i v životním prostředí (Libchavy u Ústí nad Orlicí, Rudoltice a Žichlínek u Lanškrouna).

Počet neobydlených bytů se v roce 2001 v porovnání s rokem 1991 zvýšil o 2 028 na 8 396. Na celkovém počtu bytů se neobydlené byty podílejí 14,5 %. Více než čtvrtina neobydlených bytů (26,2 %) je v trvale obydlených domech a zbývající tři čtvrtiny v neobydlených domech. Jak již bylo uvedeno, souvisí výrazné zvýšení počtu neobydlených bytů v trvale obydlených domech (o 113 %) s tím, že řada z nich je obydlena přechodně.

Nejvyšší počty neobydlených bytů jsou ve Vysokém Mýtě (595) a v Ústí nad Orlicí (578 bytů), následují Česká Třebová, Choceň, Králíky, Žamberk, Lanškroun a Letohrad. Z venkovských obcí mají nejvíce neobydlených bytů Výprachtice (207) a Červená Voda (201). Relativně nejvyšší podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů je v Čenkovicích (54 %) a více než 40 % neobydlených bytů bylo v roce 2001 i v Českých Petrovicích, Orličkách, Anenské Studánce, Sudislavi nad Orlicí, Horních Heřmanicích a v Cotkytli. Z měst měl nejmenší podíl neobydlených bytů Lanškroun 6,9 %, Česká Třebová 7,3 %, Ústí nad Orlicí 9,1 % a Choceň 9,4 %.

Hlavní příčinou neobydlenosti bytů v rodinných domech zůstává to, že slouží k rekreaci (48,1 %), následuje skutečnost, že byt není způsobilý k bydlení (12,7 %), případně je obydlen přechodně (10,9 %). V bytových domech je hlavní příčinou to, že byt je obýván přechodně (47,9 %) a následuje změna uživatele (9,5 %). Dalších 122 bytů v bytových domech nebylo v době sčítání dosud po kolaudaci obydleno. U bytů v ostatních domech není u více než třetiny důvod specifikován, často byt slouží jinému účelu, aniž byl vyčleněn z bytového fondu. I v těchto domech je třetina bytů obydlena přechodně.