2.2 Struktura obyvatelstva

Pro vývoj populace v okrese byl významnější úbytek podílu dětí do 14 let v období 1991 – 2000 než v období 1981 – 1990. Počet narozených dětí se v 90. letech snižoval i přesto, že se oproti roku 1991 zvýšil počet žen ve věku s nejvyšší plodností. Příčina je ve změně populačního chování mladé generace. Jestliže v roce 1991 bylo mezi muži se zjištěným rodinným stavem ve věku 20 – 24 let celkem 35,1 % ženatých, v roce 2001 to bylo pouze 9,3 %. U žen ve stejné věkové skupině poklesl podíl vdaných ze 66,7 % na 22,8 %. Přitom mezi muži ve věku 25 – 29 byla v roce 2001 ještě více než polovina svobodných, zatímco v roce 1991 jich bylo méně než 25 %. Naproti tomu vzrostl počet svobodných matek a častější je soužití nesezdaných dvojic (faktická manželství společně bydlících osob).

Podíl dětí do 14 let na populaci okresu se snížil z 25,1 % v roce 1980 na současných 17,7 % a pokles dále pokračuje. Značné rozdíly jsou mezi jednotlivými obcemi. Zatímco Bošín má podíl dětí 24,7 % a v dalších 18 obcích je podíl vyšší než 20 %, ve 3 obcích nedosahuje podíl hranice 10 % (Pustina, Džbánov a Zádolí).

Zásluhou početně silných populačních ročníků z poloviny 70. let se zvýšil podíl obyvatel ve věku 15 – 59 let ze 60,2 % v roce 1991 na 64,8 % v roce 2001. Tak vysoký podíl nebyl zaznamenán v celé historii okresu.

Podíl obyvatel starších než 60 let se zatím v okrese příliš nezvyšoval. Jestliže byl v roce 1980 podíl těchto osob 17,2 %, do roku 2001 vzrostl na 17,4 %. Počet osob ve věkové skupině 60 – 64 let oproti roku 1991 dokonce poklesl. Ze současné věkové struktury obyvatel okresu lze vyvodit, že k výraznému růstu obyvatel starších než 60 let dojde již v nejbližších letech, protože se do důchodového věku dostanou silné populační ročníky konce 40. let. Podíl osob nad 60 let menší než 15 % byl zjištěn v 19 obcích, nejnižší byl v Ostrově a Žampachu. Podíl vyšší než 30 % byl zjištěn ve třech obcích, nejvyšší byl v Pustině (37,3 %).

Tab.6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

V důsledku výrazného úbytku dětské složky populace vzrostl počet obyvatel nad 60 let připadajících na 1 000 dětí ve věku do 14 let ze 772 v roce 1991 na 988 v roce 2001.

Změny ve věkové struktuře obyvatelstva se bezprostředně promítají do průměrného věku obyvatel, ten se v období 1991 – 2001 zvýšil z 35,5 na 37,7 roku. Zlepšená péče o zdraví a o životní prostředí se v okrese projevila prodloužením střední délky života. U mužů vzrostla naděje dožití při narození v období 1996 – 2000 oproti období 1986 – 1990 z 68,4 na 72,3 roku a u žen ze 75,3 na 78,5 roku. U obou pohlaví rostla naděje dožití v řadě okresů pomaleji, a proto se postavení okresu v rámci republiky zlepšilo u mužů z 15. na 6. místo a u žen z 22. na 13. místo (ze 77 okresů).

Z hlediska rodinného stavu v okrese rostl podíl svobodných (25,6 % ze všech patnáctiletých a starších obyvatel okresu v roce 2001) a rozvedených (7,9 %, tj. více než trojnásobek oproti roku 1970). Počet rozvedených žen byl o 860 vyšší než počet rozvedených mužů. Rozvedení muži totiž častěji uzavírají nová manželství. Ve venkovských obcích je podíl rozvedených nižší, celkem 5,8 %, naproti tomu v České Třebové byl v roce 2001 podíl rozvedených 10,6 % a v Ústí nad Orlicí 10,1 %. Mírně klesal podíl ovdovělých, přesto je v okrese 2,9 % vdovců a 14,3 % vdov. V roce 2001 bylo o 6 833 vdov více než vdovců. Vyšší podíl ovdovělých ve venkovských obcích oproti městům souvisí s vyšším podílem starších obyvatel na venkově, z měst je nejvyšší podíl ovdovělých v Brandýse nad Orlicí.

Mezi osobami žijícími v manželství je 87,4 % těch, kteří žijí oboustranně v 1. manželství. Vyšší podíl než 90 % prvních manželství je u mužů do 29 let a nad 65 let, u žen do 24 let a nad 65 let. Nejméně často setrvali v 1. manželství muži ve věku 45 – 49 let a ženy ve věku 35 – 39 let. Ve 2. manželství žilo 2 498 mužů a 2 535 žen, ve 3. manželství 174 mužů a 187 žen, ve 4. a dalším manželství 16 mužů a 16 žen.

Národnostní složení obyvatel okresu lze podle zjištěných údajů považovat za homogenní. Českého obyvatelstva (česká a moravská národnost) je 96,5 %, na nepatrném poklesu oproti roku 1991 se podílí růst podílu osob s nezjištěnou národností a vyšší počet cizinců v souvislosti se započítáním osob s dlouhodobým pobytem. Pouze k české národnosti se hlásili obyvatelé 5 malých obcí. Oproti předchozímu sčítání se snížilo v okrese zastoupení obyvatel slovenské národnosti (asimilace či návrat do země původu). Pokračoval trend z předchozího sčítání a k romské národnosti se přihlásilo opět méně osob. Sečteno jich bylo pouze 146. Mezi Romy se zařadilo 51 obyvatel České Třebové, ve Vysokém Mýtě jich bylo 38 a v Orlickém Podhůří 19. V žádné další obci nebylo sečteno více než 10 Romů. Jako mateřský jazyk uvedlo romštinu celkem 284 obyvatel. To svědčí o tom, že Romů žije v okrese podstatně více. Po slovenské (1 919 osob) a ukrajinské národnosti (409, nejvíce v Lanškrouně, Ústí nad Orlicí, České Třebové a v Záchlumí), byla nejrozšířenější polská národnost (355, nejvíce v Ústí nad Orlicí, České Třebové a v Lanškrouně) a německá národnost (234, nejvíce v Králíkách a v Červené Vodě). K maďarské národnosti se přihlásilo 136 osob a k vietnamské národnosti 83 osob, nejvíce v Lanškrouně a ve Vysokém Mýtě.

K češtině jako mateřskému jazyku se hlásí 96,8 % obyvatel okresu. Kromě 99,2 % obyvatel české a 98,4 % obyvatel moravské národnosti je to i 279 Slováků, 81 Němců, 65 Romů, 22 Poláků a 21 Ukrajinců. Druhým nejrozšířenějším mateřským jazykem je slovenština s podílem 1,5 % z obyvatel okresu a polština s podílem 0,3 %.

Oproti sčítání 1991 se v souboru sčítaných osob zvýšil počet cizích státních příslušníků na 1 415 (vliv sčítání osob s dlouhodobým pobytem). Nejpočetnější byli občané Slovenské republiky (428), Ukrajiny (382), Polské republiky (295) a Vietnamu (79). V Lanškrouně bylo sečteno nejvíce občanů Slovenské republiky (94) a Ukrajiny (92), v Ústí nad Orlicí bylo nejvíce občanů Polské republiky (63). Ze 140 osob s dvojím státním občanstvím měly všechny též občanství České republiky. Na tom, že bylo sečteno o 279 cizinek více než cizinců, se podílely hlavně občanky Polské republiky.

Muži žijí častěji v obci, kde žili již jejich rodiče. Zatímco žen bydlelo v roce 2001 ve svém rodišti pouze 47,0 %, mužů v rodišti bydlelo 57,5 %. U dětí do 14 let byl podíl shodný u obou pohlaví – 83 %. Ve věku, kdy většina obyvatel uzavře sňatek a část žen následuje manžela do jeho bydliště, tedy ve věkové skupině

30 – 44 let, byl podíl mužů žijících v původní obci 49 %, u žen se podíl snížil na 38 %. Až ve věku nad 60 let se podíl rodáků začal u obou pohlaví vyrovnávat, v rodišti žilo 36 % mužů a 30 % žen. Podíl osob narozených v cizině s věkem rostl až na 6 % u mužů a 7 % u žen nad 60 let. Část okresu patřila po 2. světové válce po vysídlení německého obyvatelstva k dosídlovaným územím, proto se mezi jednotlivými částmi okresu podíl rodáků liší. Nejvyšší je na Vysokomýtsku a nejnižší na Lanškrounsku a Králicku.

Místo trvalého pobytu v době narození se u 47 % obyvatel okresu liší od obce, ve které žily sčítané osoby v roce 2001. Téměř polovina z nich žila v době svého narození v jiné obci současného okresu. Do okresu se nejčastěji stěhovali rodáci z okolních okresů, nejvíce z okresu Svitavy (4 233), Chrudim (2 547), Rychnov nad Kněžnou (2 496), Šumperk (1 754) a Pardubice (1 722). Z porovnání počtu osob, které v době narození žily jinde než v době sčítání 2001, vyplývá, že u osob narozených v České republice mimo okres Ústí nad Orlicí jich mělo 47,5 % více než 50 let, zatímco u rodáků v jiné obci současného okresu byl tento podíl pouze 38,8 %. Je to projev poválečného dosídlování jihovýchodní části okresu.

Údaje o náboženském vyznání obyvatel se v roce 2001 zjišťovaly teprve podruhé od roku 1950. V posledních 10 letech si část obyvatel utvářela svůj postoj k náboženství, a to se projevilo tím, že se v roce 1991 mezi věřící zařadili a v roce 2001 nikoli. Otázku na vztah k víře nyní také někteří respondenti chápali jinak než dříve. V roce 1991 se k víře přihlásila řada lidí jen proto, že byli pokřtěni. Deset let svobodné možnosti víru praktikovat jim ukázalo, že jde o vztah formální a v roce 2001 se již sami mezi věřící nezařadili. Více než polovina obyvatel okresu (57,5 %) o sobě v roce 2001 prohlásila, že je bez vyznání, třetina se k víře přihlásila a 10 % obyvatel využilo možnosti svůj postoj k víře nesdělit. Obecně se k náboženství hlásí v okrese více ženy (36,3 %) než muži (29,2 %), více obyvatelé nad 60 let (67,4 %) než osoby ve věku 15 – 59 let (27,1 %) a více obyvatelé venkovských obcí (40,0 %) než obyvatelé měst (28,2 %). Dominantní postavení mezi církvemi mají křesťanské církve, zejména římskokatolická (83 % všech věřících). V některých obcích si udržuje postavení i Českobratrská církev evangelická (7 % věřících). K církvi československé husitské (1 300 věřících) se větší počet osob hlásí kromě měst ještě v Kameničné, Dobříkově a Srubech. Této církvi ubylo oproti roku 1991 relativně nejvíce věřících (41 %). Naproti tomu přírůstek věřících zaznamenala Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (73 %) a Pravoslavná církev v Českých zemích (64 %). Více než 100 věřících se v roce 2001 hlásilo k Pravoslavné církvi, k Církvi bratrské, k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, k Jednotě bratrské a k Církvi adventistů sedmého dne. Nejvyšší podíly věřícího obyvatelstva jsou na severu okresu. Z jednotlivých obcí je to Zádolí

(75,8 %, vliv vysokého podílu osob v důchodovém věku), Horní Heřmanice (66,6 %) a Pustina (65,7 %). Obecně je vyšší podíl věřících ve venkovských obcích než ve městech, výjimkou jsou města Letohrad a Jablonné nad Orlicí, kde je podíl věřících na úrovni venkovských obcí. Vyšší podíl osob bez vyznání je ve městech dán odlišnou věkovou strukturou a jiným životním stylem, projevujícím se volnějším vztahem k tradicím. Ve všech obcích okresu s výjimkou Bučiny, Horní Čermné a Voděrad převažují mezi věřícími římští katolíci. V těchto třech obcích se více věřících hlásí k Českobratrské církvi evangelické.

Postupná změna vzdělanostní struktury obyvatelstva je výsledkem zvyšování podílu lidí, kteří měli lepší přístup ke vzdělání než předválečné generace. Za posledních 20 let se snížil podíl lidí se základním vzděláním na polovinu, podíl osob s maturitou se téměř zdvojnásobil a podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se více než zdvojnásobil. Zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli převažují muži, dominantní postavení mezi obyvateli s maturitou a vyšším odborným vzděláním mají ženy. Vzhledem k tomu, že část populace získává vysokoškolský diplom až studiem při zaměstnání, je podíl absolventů vysokých škol mezi obyvateli ve věku 25 – 29 let 8,8 % a ve věkové skupině 30 – 39 let překračuje 10 %.

Z územního hlediska je nejpříznivější vzdělanostní struktura obyvatelstva ve městech. Nejvyšší podíl obyvatel s maturitou měl Brandýs nad Orlicí (37,4 %), Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová. Z ostatních obcí se na přední místa zařadilo pouze Podlesí a Dlouhoňovice. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel měla v roce 2001 obec Pustina (10,6 %), následovalo Ústí nad Orlicí, Žamberk, Kosořín, Lanškroun a Jamné nad Orlicí. Nevyskytla se obec, v níž by nikdo neměl vysokoškolské vzdělání. Ve městech je celkový podíl absolventů vysokých škol dvojnásobný (7,7 %) oproti venkovským obcím (3,8 %).

Obce s nižším podílem osob, které dosáhly vyššího než základního vzdělání, leží především na severu a východě okresu. V Žampachu má polovina obyvatel starších 15 let základní vzdělání, vyšší podíl než 40 % byl zjištěn i v obci Cotkytle, Strážná a Horní Heřmanice.

Tab.7 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Zatímco mezi absolventy středních odborných škol bez maturity tvořili 56 % absolventi technických oborů, ve skupině osob s úplným středním odborným vzděláním zakončeným maturitou mělo technické zaměření 47,3 % absolventů, 20,2 % absolventů ekonomické zaměření, 11,2 % osob studovalo zemědělsko-lesnické obory a 8,1 % osob zdravotnické obory. Všeobecné vzdělání získalo 22,8 % maturantů.

Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli okresu převažují osoby, které se vzdělávaly ve společenských vědách (42,6 %), z nich více než polovina připadá na pedagogiku a čtvrtina na ekonomii. Téměř třetina vysokoškoláků studovala technické obory (31,4 %), nejvíce je zastoupeno strojírenství, elektrotechnika a stavebnictví. Podíl vyšší než 8 % mají i absolventi zemědělských škol a lékařských fakult. Z technických oborů došlo oproti roku 1991 k největšímu přírůstku u absolventů se zaměřením na elektrotechniku, z ostatních oborů přibylo nejvíce ekonomů a pedagogů. Ženy tradičně nejvíce převažují v pedagogice, ve zdravotnictví a v ekonomických oborech.