1.1 Charakteristika okresu

Okres Ústí nad Orlicí vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením bývalých okresů Lanškroun a Ústí nad Orlicí, převážné části okresů Vysoké Mýto a Žamberk, menší části okresu Litomyšl a několika obcí za historickou hranicí Moravy z okresu Zábřeh (Cotkytle, Červená Voda, Krasíkov, Strážná, Tatenice a část Bílé Vody včetně Moravského Karlova). Tvoří severovýchodní výběžek Pardubického kraje. Svoji rozlohou 1 265 km2 je po okrese Svitavy druhým největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 28 %. Hustota zalidnění 110 obyvatel na km2 je v kraji druhá nejvyšší po okrese Pardubice. Je jediným příhraničním okresem v Pardubickém kraji. Kromě krátké hranice s Polskou republikou na severovýchodě (30 km) hraničí na východě s Olomouckým krajem (51 km), na jihu a západě postupně s okresy Pardubického kraje, přitom nejdelší hranici má s okresem Svitavy (65 km). Na severozápadě sousedí s Královéhradeckým krajem (53 km). Silniční dopravě slouží hraniční přechod Dolní Lipka, železniční dopravě hraniční přechod Lichkov.

Okres je značně členitý od rovin na západě po horský reliéf na severovýchodě. Území okresu leží v nadmořské výšce od 239 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 1 424 m (Králický Sněžník, nejvyšší místo Pardubického kraje). Do severovýchodní části okresu zasahuje výběžek Orlické tabule. Jihozápadní a střední část náleží ke Svitavské pahorkatině. Východní část okresu tvoří Podorlická pahorkatina táhnoucí se od Žamberka přes Letohrad až po Lanškroun. Do severovýchodní části okresu zasahují Orlické hory (Suchý vrch 995 m a Buková hora 958 m), na severozápadě se nacházejí dva malé celky - Králický Sněžník a Kladská kotlina. Na jihovýchodě zasahuje do území okresu malou částí Zábřežská vrchovina. Pestrost geologického podloží ovlivnila i rozložení různých typů půd od lehkých písčitých na Vysokomýtsku přes středně těžké na Ústeckoorlicku po těžké na Českotřebovsku.

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Větší část okresu leží v povodí Labe, menší východní část v povodí Moravy. Hlavním tokem v okrese je Tichá Orlice, na severu Divoká Orlice, na jihu Třebovka a na východě Moravská Sázava. Největší vodní plochou je se 110 ha Pastvinská přehradní nádrž. Vydatné zdroje podzemních vod zejména v oblasti Vysokomýtské synklinály umožňují zásobovat vodou i uživatele mimo okres.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Podnebí okresu se výrazně mění s nadmořskou výškou. Oblast Vysokomýtska (západ) je nejteplejší a nejsušší. Průměrná roční teplota vzduchu zde je 8 ˚C, úhrn srážek je 650 – 700 mm. Oblast Lanškrounska (východ) je chladnější v průměru o 1 ˚C a úhrn srážek je o 100 mm vyšší. Výrazně chladnější a vlhčí klima má Králicko a část Žamberecka, kde je ve vyšších polohách průměrná teplota jen 4 – 5 ˚C a průměr srážek převyšuje 900 mm.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 75 693 hektarů, z toho orná 48 727 ha, trvalé travní porosty 23 142 ha, sady a zahrady 3 824 ha, vodní plochy 1 208 ha. Na lesní půdu připadá 31,5 % rozlohy okresu.

Při sčítání lidu k 1. březnu 2001 bylo v okrese sečteno 139 387 obyvatel, v tom 68 485 mužů a 70 902 žen. Od sčítání v roce 1961 (též k 1. březnu) se zvýšil počet obyvatel téměř o 9 500 osob. Za 40 let byl zaznamenán přirozený přírůstek 17 500 obyvatel a úbytek stěhováním 8 000 osob. Administrativně byl okres k datu sčítání rozdělen na 112 obcí, z toho 10 měst.

Z hlediska dopravní infrastruktury je v okrese rozvinutá především železniční síť. Hlavní trati jsou elektrifikované. Nejvýznamnějším dopravním uzlem je Česká Třebová.

Okres Ústí nad Orlicí má po okrese Pardubice nejrozsáhlejší průmyslovou základnu. Podíl průmyslu na krajské produkci je vyšší než podíl zemědělství. Průmysl není v okrese orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Největší objem produkce připadal v předchozích letech na elektrotechniku, textilní a oděvní průmysl, výrobu strojů a zařízení. V poslední době však význam textilu poklesl, naproti tomu stále roste podíl výroby elektrotechniky.

Téměř po celá 90. léta měl ústecký okres poměrně nízkou míru nezaměstnanosti. Krátkodobě se počet nezaměstnaných přiblížil k 5 000 osob na konci roku 1991. Výraznější zhoršení nastalo až ke konci roku 1999. Jestliže v polovině 90. let bylo bez zaměstnání v průměru 2 000 osob a k dispozici byl stejný počet volných míst, na podzim 1999 se počet nezaměstnaných přiblížil k 6 500. V dalších letech se počet nezaměstnaných sice snížil, přesto neklesl pod 5 000. Počet volných míst postupně klesal až pod 1 000. Nejproblematičtější území z hlediska nezaměstnanosti je Králicko.

V oblasti podnikání nedocházelo ve 2. polovině 90. let k tak výrazným změnám jako bezprostředně po roce 1989. Registr právních subjektů zahrnoval koncem roku 2000 v okrese 3 482 položek, z nich nejvíce (1 424) bylo obchodních společností. Počet fyzických osob, zabývajících se podnikatelskou činností, vzrostl na 19 105. V tomto počtu bylo 2 034 samostatně hospodařících rolníků, z nichž část nadále hospodařila jen v omezeném rozsahu a produkce jim sloužila pro vlastní potřebu. Nejvyšší podnikatelská aktivita je na Žamberecku.

Investiční činnost v okrese nebyla v 90. letech příliš rozsáhlá. K největším investicím v průmyslu patří výstavba závodu KORADO v České Třebové, SCHOTT v Lanškrouně, Moldex Metric v Ústí nad Orlicí, Brück AM v Zámrsku a rekonstrukce montážní linky v Karose Vysoké Mýto. K významným stavebním akcím v okrese lze též zařadit stavbu železničního koridoru, plynofikaci řady obcí, rekonstrukci čistíren odpadních vod a obnovu telekomunikačních sítí v celém okrese. Obchodní řetězce vystavěly ve větších městech v okrese supermarkety a svá obchodní a servisní střediska zde umístili nejvýznamnější producenti automobilů.

V oblasti bytové výstavby se města zaměřila na rekonstrukce panelových domů a budování technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. Výstavba komunálních bytů byla orientována především na menší sociální byty, které mají zlepšit podmínky bydlení mladým rodinám. Rekonstrukce bytů po sovětské posádce zvýšila nabídku bytů v 90. letech ve Vysokém Mýtě, Klášterci nad Orlicí, České Třebové a v Červené Vodě. Z nejvýznamnějších stavebních akcí týkajících se nevýrobních objektů lze uvést penziony a domovy důchodců (Lanškroun, Choceň, Ústí nad Orlicí, Žamberk), Zvláštní školu v České Třebové, Základní uměleckou školu v Ústí nad Orlicí a Aqua park v Ústí nad Orlicí.

Ve městech přispěly ke zlepšení životního prostředí úpravy center a regenerace parků. Odborníci ocenili především rekonstrukci náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě. V zájmu snížení povodňového rizika v níže položených částech okresu probíhalo čištění koryt řek a došlo k obnově vodní nádrže Srnov. Na území celého okresu se v zájmu rozvoje cestovního ruchu budovaly cyklostezky. Jen v regionu Orlicko-Třebovsko jich je 200 km. Vodáckému sportu slouží sjízdné toky obou Orlic.

K turisticky atraktivním místům okresu patří zříceniny hradů Lanšperk, Litice a Žampach, historická jádra měst a malebná krajina s málo narušeným životním prostředím. Na severu zasahuje do okresu Chráněná krajinná oblast Orlické hory, na severovýchodě je Národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Mezi chráněná území je zařazeno i údolí Divoké Orlice u Klášterce nad Orlicí a Tiché Orlice u Chocně (Peliny). Z přírodních parků lze uvést Lanškrounské rybníky, Jeřáb u Červené Vody a nejvýchodnější výběžek Orlických hor Suchý vrch – Buková hora. Lepšímu poznání přírody přispěly i nově vybudované rozhledny na Andrlově chlumu u Ústí nad Orlicí a na Kozlovském kopci u České Třebové.