2.2 Struktura obyvatelstva

Struktura obyvatelstva podle věku je ovlivněna jednak počtem narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých, ale také dlouhodobým vývojem, tj. přesuny obyvatel z nižších věkových skupin do vyšších. Všeobecný trend stárnutí populace v posledních letech se projevuje i v pardubickém okrese. Jestliže se na přelomu 70. a 80. let pohyboval podíl dětí mladších 15 let na obyvatelstvu celkem kolem 23 %, při sčítání v roce 2001 to bylo už jen 15 %. Na tomto výrazném poklesu spojeném s ubývajícím počtem živě narozených dětí se podílela především změna životního stylu mladé generace po roce 1989. Pro mladé lidi se otevřely nové možnosti (studium či práce v zahraničí, cestování, budování kariéry), a proto se řada z nich rozhodla oddálit založení rodiny do pozdějšího věku. Opomenout nelze ani vlivy ekonomické – nedostatek finančních prostředků spojený s nezaměstnaností, problémy se zajištěním vlastního bydlení atd.

Podíl obyvatel ve věku 15 – 59 let se v posledních čtyřiceti letech neustále zvyšoval a v současné době se v okrese Pardubice blíží k hodnotě 65 %. Tato pro ekonomiku významná skupina byla koncem 80. let posílena příchodem silných populačních ročníků narozených v 70. letech. Vzrostl i podíl obyvatel šedesátiletých a starších ze 16 % při sčítání v roce 1980 na téměř 20 % v roce 2001 vlivem prodlužující se střední délky života. Ještě před deseti lety byl počet osob v nejvyšší věkové kategorii menší než počet dětí mladších 15 let, při posledním sčítání se tento poměr zcela obrátil. K 1. 3. 2001 připadalo v okrese Pardubice na 100 osob ve věku 0 – 14 celkem 128 osob ve věku 60 let a více. V následujících letech můžeme očekávat další nárůst podílu obyvatel šedesátiletých a starších v souvislosti s přechodem silných poválečných ročníků do důchodového věku.

V návaznosti na vývoj věkové struktury také vzrůstal průměrný věk obyvatel okresu. Od sčítání v roce 1991 se zvýšil o 2,7 roku (z 36,8 na 39,5 let). Pokles úmrtnosti se projevil v prodloužení naděje dožití při narození u obou pohlaví. V letech 1996 – 2000 oproti období 1986 – 1990 se naděje dožití u mužů zvýšila z 69,0 na 72,2 let a u žen z 75,4 na 79,1 let. Skutečnost, že se ženy dožívají v průměru vyššího věku než muži, dokládá srovnání podílu ženské populace v základních věkových skupinách. Zatímco u kategorie 0 – 14 a 15 – 59 se podíl žen pohyboval těsně pod 50 %, ve věkové skupině nad 60 let je již zřejmá jejich výrazná převaha – ženy zde tvořily téměř 59 % obyvatel.

Značné rozdíly ve věkové struktuře jsou patrné mezi jednotlivými obcemi okresu. Nejnižší podíl dětí do 14 let nedosahující ani desetiprocentní hranice měly obce Morašice (4,6 %), Přepychy (5,1 %) a Újezd u Sezemic (9,6 %). Naopak k obcím s více než dvacetiprocentním podílem dětí patřily Týnišťko (s nejvyšším podílem 24,3 % v okrese), Lány u Dašic, Časy, Jezbořice, Jaroslav, Pravy, Lipoltice a pouze jediné město Lázně Bohdaneč.

Nejnižší podíl osob šedesátiletých a starších měl Mokošín (7,6 %), u dalších tří obcí (Labské Chrčice, Srnojedy, Čeperka) se pohyboval těsně pod 15 %. Na druhé straně Holotín se vyznačoval nejvyšším podílem těchto obyvatel v okrese (42,1 %), hranice 30 % byla překročena ještě v obcích Tetov, Urbanice a Malé Výkleky. Mezi městy měly nejvyšší podíl šedesátiletých a starších Pardubice s 20,4 %.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu prošla zejména v posledních deseti letech velkými změnami. Proti roku 1991 došlo v okrese Pardubice k nárůstu podílu svobodných u obyvatel patnáctiletých a starších z 18,7 % na 23,5 %. Naopak z 64,8 % na 57,4 % poklesl podíl ženatých a vdaných, kteří stále tvoří z hlediska rodinného stavu nejpočetnější skupinu obyvatel. Ještě zřetelněji jsou tyto změny patrné uvnitř věkových skupin. Největší obrat nastal u žen ve věku 20 – 24 let, u kterých se zcela otočil poměr svobodných a vdaných. Ještě při sčítání v roce 1991 bylo v této věkové kategorii 62,2 % žen vdaných, v roce 2001 to bylo pouze 21,6 %. V posledních letech se stále více prosazovala nejen tendence uzavírání sňatků ve vyšším věku, ale i nahrazování manželství nesezdaným soužitím.

Podíl rozvedených osob v populaci patnáctiletých a starších se v okrese zvýšil z 6,7 % v roce 1991 na 9,5 % při posledním sčítání, přitom rozvedených žen bylo o třetinu více než rozvedených mužů. Ženy totiž na rozdíl od mužů nevstupují po rozvodu tak často do dalšího manželství. Porovnáme-li zastoupení rozvedených osob mezi obcemi pardubického okresu, je zřejmé, že nejvyšší hodnoty jsou dosahovány ve městech. Jestliže v menších obcích bez statutu města činil průměrný podíl rozvedených 6,7 %, ve městech to bylo 10,5 %, z toho nejvíce v Pardubicích (11,1 %). Rozdíly v četnosti rozvodů z hlediska území jsou dány nejen velikostí obcí a věkovou strukturou jejich obyvatel, často zde působí také vlivy náboženské či ekonomické.

U ovdovělých došlo za posledních deset let k mírnému poklesu jejich podílu z 9,6 % na 9,0 %, přičemž četnější zastoupení mají v obcích s vyšším podílem starších obyvatel. Při sčítání v roce 2001 bylo v okrese sečteno 5,4 krát více vdov než vdovců. To je kromě skutečnosti, že se ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži, dáno i tím, že muži po ovdovění častěji uzavírají další sňatek.

Struktura obyvatelstva podle národnosti okresu Pardubice je do značné míry ovlivněna jeho polohou ve vnitrozemí České republiky. Podíl osob, které se v okrese při posledním sčítání přihlásily k české národnosti (96,3 %), výrazně převyšuje republikový průměr (90,4 %). Početnější zastoupení měli dále příslušníci národnosti slovenské s podílem 1,3 % (2 161 osob), moravské s podílem 0,2 % (376 osob), ukrajinské s podílem 0,2 % (262 osob) a romské s podílem 0,1 % (210 osob). Více než 100 osob vyjádřilo svoji příslušnost ještě k národnosti polské, německé, maďarské a ruské. Ženy měly značnou převahu v národnosti ukrajinské, polské a ruské.

V porovnání s výsledky sčítání v roce 1991 se k české národnosti přihlásilo o 2 101 osob méně. Tento pokles odpovídá celkovém úbytku obyvatel okresu v posledním desetiletí. Z ostatních národností se projevil výraznější pokles u moravské (o 590 osob méně), romské (o 283 osob méně) a slovenské (o 1 170 osob méně). Naopak ze 136 na 262 se zvýšil počet obyvatel ukrajinské národnosti. K největšímu relativnímu růstu došlo u národnosti vietnamské. Zatímco před deseti lety se v okrese k této národnosti přihlásilo pouze 5 osob, při sčítání v roce 2001 to bylo o 84 osob více. Je však třeba podotknout, že na otázku národnostní příslušnosti odpovídal každý dle pravidel sčítání podle svého vlastního rozhodnutí a v řadě případů nebyla otázka zodpovězena. Kategorie nezjištěno se v důsledku toho rozrostla ze 121 na 1 795.

Téměř 80 % osob jiné než české národnosti žije ve městech, z toho převážná většina v Pardubicích. Ve srovnání s ostatními městy se vyšším podílem těchto obyvatel vyznačují také Dašice a Lázně Bohdaneč. Mimo města našlo své bydliště 40 % příslušníků vietnamské národnosti a 30 % osob národnosti ukrajinské. Pouze v šesti obcích okresu vyjádřili všichni sečtení obyvatelé svoji příslušnost k české národnosti.

Zjišťován byl také mateřský jazyk, kterým se sčítanou osobou hovořila v dětství matka. Jiný než český mateřský jazyk uvedlo celkem 4 468 osob, z toho bylo 53,8 % žen. Největší zastoupení měla slovenština (2 545 osob). Potvrdila se také skutečnost, že v okrese žilo v době sčítání více Romů, než kolik se jich přihlásilo k romské národnosti. Ze 487 osob, které uvedly jako svůj mateřský jazyk romštinu, se k romské národnosti přihlásilo pouze 169, k české národnosti 270 a ke slovenské národnosti 27 obyvatel.

Z hlediska státního občanství, které představuje právní svazek fyzické osoby a státu, bylo v okrese sečteno celkem 1 080 cizích státních příslušníků (0,7 % obyvatel) s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Z toho významnější zastoupení mělo občanství Slovenské republiky (232 osob), Ukrajiny (234 osob), Vietnamu (102 osob), Polska (96 osob) a Ruské federace (39 osob). Celkem 214 obyvatel pak uvedlo dvojí státní občanství, přičemž jedno z nich bylo vždy české. Státní občanství České republiky mělo 99,2 % obyvatel okresu.

Díky údajům získaným z posledního sčítání lze také popsat migrační pohyb obyvatel z dlouhodobého hlediska. Porovnáme-li místo bydliště matky v době narození sčítaných osob s jejich trvalým bydlištěm k datu sčítání, zjišťujeme, že 50,2 % obyvatel pardubického okresu pochází z obce současného bydliště. V jiné obci okresu má svůj původ 15,6 % osob. Rodáci z okresu Pardubice tedy představují celkem

65,8 % jeho obyvatel. Z jiných okresů ČR pochází 29,3 % obyvatel pardubického okresu a 3,3 % ze zahraničí, z toho nejvíce ze Slovenské republiky (2,3 %). U 1,6 % osob (zejména vyššího věku) zůstalo bydliště matky v době narození nezjištěno. Šedesát procent obyvatel okresu narozených v zahraničí je ve věku 45 a více let, s klesajícím věkem se zastoupení rodáků z ciziny snižuje.

Porovnáním místa bydliště jeden rok před sčítáním s bydlištěm k datu sčítání dostáváme pohled na migraci obyvatel v relativně krátkodobém časovém horizontu. Rok před sčítáním žilo v jiné obci než v době sčítání celkem 3 006 obyvatel okresu, z toho 1 355 osob žilo v jiné obci okresu Pardubice, 334 v jiném okrese Pardubického kraje, 1 044 v jiném kraji (nejvíce v Královéhradeckém kraji, Středočeském kraji a v Praze) a 273 v zahraničí.

Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání řadí okres Pardubice k územím s výraznou převahou osob bez náboženského vyznání. To dokládá i porovnání podílu obyvatel, kteří se zde při posledním sčítání přihlásili k víře (23,1 %) s podílem republikovým či krajským (32,0 %). Tradičně největší zastoupení měla Církev římskokatolická (78,7 % z počtu věřících), následuje Českobratrská církev evangelická (7,3 % věřících) a Církev československá husitská (5,0 %). Z celkového počtu 37 171 věřících bylo 58,6 % žen. Rozdíly v religiozitě se projevují nejen mezi pohlavími, ale také v závislosti na věku. U osob ve věku 15 – 59 bylo 16,5 % věřících, zatímco ve věkové kategorii nad 60 let se k víře přihlásilo 5,8 % obyvatel.

Oproti roku 1991, kdy se poprvé po čtyřicetiletém přerušení zjišťovalo náboženské vyznání, se zvýšil podíl osob bez vyznání z 49,4 % na současných 69,9 %. Zatímco počátkem 90. let se lidé k církvím hojně přihlašovali i pod vlivem náhle změněných společenských podmínek, po deseti letech života v demokratické společnosti mnozí svůj vztah k víře přehodnotili. Téměř o 40 % méně věřících zaznamenala Církev římskokatolická i Českobratrská evangelická, 45 % věřících ubylo podle výsledků sčítání Církvi československé husitské. Posíleny byly naopak církve ostatní, ke kterým se v úhrnu přihlásilo 4,3 x více osob než při minulém sčítání. Nárůst počtu věřících se projevil například u Církve bratrské či Náboženské společnosti Svědků Jehovových. Možnosti neodpovědět na otázku víry využilo před deseti lety 16,8 % obyvatel a jen 7,0 % v roce 2001.

Vyšším podílem věřících se vyznačuje východní část okresu Pardubice (Holicko), kde má kromě Církve římskokatolické významné zastoupení také Církev československá husitská. Největší podíl příznivců Českobratrské církve evangelické je na západě okresu (Přeloučsko). Mezi jednotlivými obcemi jsou však v postoji k náboženskému vyznání patrné velké rozdíly. Jestliže v obcích Bukovina u Přelouče, Holotín a Přepychy se k víře přihlásila více než polovina obyvatel, v Černé u Bohdanče to bylo jen 11,7 %. V průměru vyšší podíl osob bez vyznání ve městech oproti ostatním obcím je dán jiným životním stylem, tradicí i odlišnou věkovou strukturou. K městům s nejnižším podílem věřících se řadí Chvaletice s 16,2 % a Pardubice s 21,4 %. Na druhé straně v Sezemicích se k víře přihlásilo 27,1 % obyvatel.

Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání naznačuje, že úroveň vzdělanosti obyvatel okresu Pardubice se neustále zvyšuje. Zatímco v roce 1970 měla vyšší než základní vzdělání pouze polovina obyvatel patnáctiletých a starších, o třicet let později to bylo již 80 %. V posledních deseti letech se zvýšil podíl osob se středním odborným vzděláním bez maturity včetně vyučených z 37,2 % na 39,2 %. Vzhledem k tomu, že mnozí absolventi SOU se při sčítání zařadili do kategorie středního odborného vzdělání bez maturity a ne vyučených, je třeba srovnávat v čase obě tyto skupiny společně. Nárůst je patrný také u středních všeobecných a odborných škol zakončených maturitní zkouškou (z 24,0 % při minulém sčítání na 25,3 % v roce 2001). O zlepšení úrovně vzdělanosti v okrese svědčí i skutečnost, že se neustále zvyšuje podíl osob, které vlastní vysokoškolský diplom. S podílem 9,2 % vysokoškoláků je okres Pardubice na prvním místě mezi okresy Pardubického kraje.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Muži dosahují v průměru vyššího stupně vzdělání než ženy. Podle výsledků posledního sčítání připadlo na 100 mužů s vysokoškolským diplomem celkem 65 vysokoškolsky vzdělaných žen. Převahu mají muži také u středních škol bez maturity a učňovských oborů. Naopak ženy dvojnásobně převažují nad muži ve skupině osob se základním a neukončeným vzděláním, výrazněji jsou zastoupeny také u středoškolského vzdělání s maturitou. Vyšší než základní vzdělání má 84,9 % mužů a 73,5 % žen, rozdíly ve vzdělanostní úrovni se však mezi oběma pohlavími neustále snižují. Téměř třetina obyvatel šedesátiletých a starších nemá vyšší než základní vzdělání, pro srovnání u osob ve věku 25 – 59 je to pouze 9,5 %.

Na rozdíl od roku 1991, kdy mezi absolventy středních odborných škol bez maturity měly převahu osoby s ekonomickým vzděláním, tvořili o deset let později v této kategorii nadpoloviční většinu (57,8 %) absolventi technických oborů. V nich měli značnou převahu muži nad ženami, obdobně jako u zemědělského zaměření. Ženy byly nejvíce zastoupeny v ekonomických oborech. Ve skupině osob s úplným středním odborným vzděláním zakončeným maturitou mělo technické zaměření 48,5 % absolventů, ekonomické zaměření 22,9 % absolventů, v oboru zdravotnictví maturovalo 8,2 % osob a v zemědělství 6,8 %. Ve srovnání s rokem 1991 jde o zcela stejné pořadí, pouze procentní zastoupení uvedených oborů mírně kleslo ve prospěch ostatních. Ženy měly naprostou převahu ve zdravotnickém, pedagogickém a ekonomickém zaměření maturitního studia a také mezi absolventy středních všeobecných škol (gymnázií).

Mezi vysokoškoláky (bez vědecké přípravy) získalo vzdělání v oblasti techniky 34,1 % osob, v přírodních vědách 9,7 %, v oborech zdravotnictví a lékařství 7,4 % a v zemědělství 4,5 %. Ze společenských věd a nauk (39,2 % vysokoškoláků) byli nejvíce zastoupeni absolventi pedagogických oborů (17,8 % vysokoškoláků) a ekonomie (13,3 %). Od minulého sčítání se snížil podíl absolventů některých technických oborů (strojní, stavební), zemědělského zaměření a filozofie ve prospěch elektrotechniky a výpočetní techniky, ekonomie, lékařství, pedagogiky či práv. Ženy tradičně nejvíce převažovaly ve zdravotnictví a pedagogice. V ekonomii měli na rozdíl od středního odborného vzdělání větší převahu muži.

Lidé s vyšší úrovní vzdělanosti se koncentrují především do měst, která jim nabízí nejen lepší přístup ke studiu, ale i větší potenciál odpovídajících pracovních míst. Na prvním místě v podílu vysokoškoláků mezi městy jsou Pardubice s 12,2 %. Těsně za nimi s 11,9 % je město Lázně Bohdaneč, které má výhodu blízkosti a dobrého dopravního spojení s krajským městem. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mezi obcemi byl dosažen v Urbanicích, kde z 55 osob patnáctiletých a starších bylo sečteno 11 vysokoškoláků (20,0 %). S podílem 12,5 % předčila město Pardubice ještě obec Býšť. Naproti tomu v osmi obcích žádný sečtený obyvatel nevlastnil vysokoškolský diplom (Jedousov, Litošice, Poběžovice u Přelouče, Pravy, Selmice, Týnišťko, Újezd u Sezemic a Vápno).

Největší podíl osob, které završily svá studia maturitní zkouškou byl v Pardubicích (34,6 %), za nimi se s 33,2 % umístila obec Veselí a na třetím místě Lázně Bohdaneč (32,5 %). Osoby se základním vzděláním (vč. neukončeného a bez vzdělání) nejvíce převažují v obcích Tetov (47,9 %) a Holotín (43,8 %), což jsou zároveň obce s nejvyšším podílem osob šedesátiletých a starších v okrese. Naopak nejmenší podíl osob patnáctiletých a starších se základním vzděláním měl Mokošín (11,4 %).