2.1 Vývoj počtu obyvatel

Pro charakteristiku vývoje počtu obyvatel z historického pohledu lze využít časovou řadu údajů z jednotlivých sčítání lidu, a to již od roku 1869, kdy proběhlo první tzv. „moderní sčítání“. K jeho datu žilo na dnešním území chrudimského okresu 116 tisíc obyvatel, tedy téměř o deset procent více než v současnosti. Do sčítání v roce 1930 se stav obyvatelstva postupně zvyšoval až na 127 tisíc, na úbytku počtu osob v okrese v následujícím dvacetiletém období se projevil především vliv druhé světové války.

V posledních čtyřiceti letech se počet obyvatel na území okresu Chrudim vyvíjel ve třech fázích – postupný pokles, mírný růst, pozvolný úbytek střídaný stagnací. Období od počátku 60. let do počátku 70. let se vyznačovalo postupným úbytkem populace. Zatímco k 1. březnu 1961 bylo v okrese sečteno 108 858 obyvatel, k 1. prosinci 1970 to bylo 106 268, tj. o 2 590 obyvatel méně.

Od roku 1972 až do počátku 80. let následoval mírný růst ovlivněný především zvýšeným počtem živě narozených dětí v důsledku působení propopulačních opatření. Počet obyvatel se tak zvýšil na 107 236 osob (k 1. listopadu 1980), avšak úrovně z počátku 60. let nedosáhl, a to ani v následujících letech.

V průběhu 80. let se již začal projevovat pozvolný úbytek obyvatel, který pokračoval i během 90. let. Neustále se snižující počet živě narozených dětí a od roku 1994 trvalý úbytek obyvatel přirozenou měnou (živě narození mínus zemřelí) se na tomto vývoji podílely především. V uplynulých deseti letech převážně kladné migrační saldo (přistěhovalí mínus vystěhovalí) tento klesající trend dokázalo jen částečně zmírnit.

K 1. březnu 2001 bylo v okrese Chrudim sečteno celkem 105 240 obyvatel, což je o 800 osob méně než při sčítání k 3. březnu 1991 a téměř o 2 000 osob méně než před dvaceti lety. Na rozdíl od minulých sčítání se v roce 2001 do celkového počtu obyvatel zahrnovali také cizinci s dlouhodobým pobytem, kterých bylo v okrese sečteno celkem 217. Odlišný vývoj v počtu obyvatel byl zaznamenán mezi oběma pohlavími. Zatímco mužů přibylo za poslední desetiletí celkem 14, žen ubylo 814, přičemž podíl žen na 1 000 mužů se za deset let snížil o 16 (z 1 053 na 1 037).

Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001

Počet obyvatel ve městech (přepočtený na současnou územní strukturu osmi měst) se oproti roku 1991 snížil v součtu o 233, u ostatních obcí o 567. K úbytku došlo celkem v 66 obcích, z toho v pěti městech (kromě Chrudimi, Skutče a Třemošnice). Největší absolutní úbytek obyvatel mezi obcemi okresu byl zaznamenán ve městech Hlinsko (373 osob) a Heřmanův Městec (161 osob). Více než 50 osob ubylo ještě v Horním Bradle, Hrochově Týnci, Slatiňanech, Seči, Včelákově a Vrbatově Kostelci. V relativním vyjádření byl nejvýraznější pokles počtu obyvatel v obci Žlebské Chvalovice (23,5 %), Hluboká (17,6 %) a Horní Bradlo (16,9 %). V dalších dvanácti obcích ubylo více než 10 % obyvatel.

Z hlediska absolutního přírůstku jsou na prvních místech města Chrudim (přírůstek 255 osob) a Skuteč (138 osob), v dalších třech obcích (Lukavice, Kočí a Čankovice) přibylo více než 50 osob. V relativním přírůstku se na první místo dostala obec Libkov (22,4 %), následují Čankovice (19,0 %) a Klešice (14,3 %). V dalších pěti obcích byl přírůstek vyšší než 10 %.

Podle druhu pobytu se stejně jako při minulých sčítáních obyvatelstvo dělilo na osoby přítomné v místě svého trvalého bydliště (resp. dlouhodobého pobytu) a osoby dočasně nepřítomné. Počet dočasně nepřítomných (9 683 osob; 9,2 % obyvatel okresu) byl 2,4 x vyšší než před deseti lety. Na tomto výrazném navýšení se jen nepatrně podílela metodická změna spojená se započítáváním cizinců s dlouhodobým pobytem. Projevil se zde zejména vliv rozhodného okamžiku sčítání (v r. 1991 půlnoc ze soboty na neděli, v r. 2001 půlnoc ze středy na čtvrtek). Řada studentů i pracovníků tak pobývala mimo své trvalé bydliště, a to nejen na území republiky, ale oproti minulému sčítání i v zahraničí.

Jako místo dočasného pobytu uvedlo některou z obcí chrudimského okresu 5 478 osob se státním občanstvím České republiky (o 2 768 osob více než v roce 1991). Na růst počtu dočasně přítomných měla vliv také skutečnost, že mnozí i dlouhou dobu po přestěhování úředně nezměnili místo svého trvalého pobytu. Zjišťován byl rovněž počet cizinců s krátkodobým pobytem do 90 dnů. V okrese Chrudim jich bylo sečteno 29, z toho 13 se státním občanstvím Slovenské republiky a 12 s občanstvím Ukrajiny. Do celkového stavu obyvatel nebyly tyto osoby započteny.

Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991 – 2000

Z bilance pohybu obyvatelstva lze zjistit, které demografické faktory nejvíce ovlivnily vývoj populace okresu Chrudim. Pro 70. léta typický přirozený přírůstek přechází vlivem klesající porodnosti již v 80. letech v přirozený úbytek. Od roku 1994 pak trvale převažuje počet zemřelých nad počtem živě narozených. Úmrtnost převážně klesala, porodnost se však snižovala rychleji a úbytek obyvatel přirozenou měnou tak působil na pokles počtu obyvatel okresu. V letech 1974 – 1976 se rodilo v okrese Chrudim průměrně 1 980 dětí ročně, na přelomu tisíciletí klesá počet narozených za rok pod 1 000.

Růst populace v 70. letech vlivem vysoké porodnosti byl zčásti zpomalován v té době záporným saldem migrace. V dalším desetiletí se migrace obyvatel začala vyvíjet pro okres příznivěji a v 90. letech již téměř nepřetržitě počet přistěhovalých z jiných okresů či ze zahraničí mírně převyšuje počet vystěhovalých. Toto kladné migrační saldo částečně tlumí přirozený úbytek obyvatel. Během posledních deseti let měnilo průměrně 1 133 osob ročně své trvalé bydliště v rámci okresu. Po kolísavém průběhu v první polovině 90. let intenzita vnitrookresního stěhování od roku 1997 klesá.

Specifické postavení z hlediska pohybu obyvatel má v okrese město Chrudim, které se vyznačuje dlouhodobým přírůstkem obyvatel přirozenou měnou a do poloviny 90. let také kladným saldem migrace. Největší příliv přistěhovalých město zaznamenalo v 70. letech v souvislosti s výstavbou nových sídlišť. Výhodou okresního města a jeho okolí je také blízkost Hradecko-pardubické aglomerace, která je v době rostoucí nezaměstnanosti pro tuto oblast důležitým zdrojem pracovních příležitostí. Mezi okresy Pardubického kraje se Chrudimsko vyznačuje hned po Svitavsku druhou nejvyšší nezaměstnaností. Při rozhodování o přistěhování do okresu může hrát roli i skutečnost, že je zde relativně nízká úroveň znečištění životního prostředí.