1.1 Charakteristika okresu

Okres Chrudim ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území dvou okresů: Hlinsko a Chrudim. K nim se přičlenily části dalších tehdy rušených okresů: Čáslav (Ronovsko), Vysoké Mýto (Novohradsko) a Polička (Prosečsko). Rozlohou 1 030 km2 patří ke středně velkým okresům, na území kraje se podílí 22,8 %. Hustota zalidnění 102,2 obyvatel na km2 je mírně pod krajským průměrem. Na severu a východě sousedí s ostatními okresy Pardubického kraje, tvoří tedy jeho jihozápadní výběžek. Na jihu má krátkou společnou hranici s okresem Žďár nad Sázavou, jihozápadní částí sousedí s okresem Havlíčkův Brod (kraj Vysočina), na západě hraničí s okresem Kutná Hora (Středočeský kraj).

Územím okresu prochází rozhraní dvou geomorfologicky zcela odlišných oblastí. Severní a severovýchodní část je tvořena Českou tabulí, která je typická nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuka). Nejnižší bod 231 m n. m. leží při hranici s okresem Pardubice u obce Tuněchody. Jižní a jihozápadní část náležící k Českomoravské soustavě je charakteristická pahorkatinným až vrchovinným reliéfem tvořeným vyvřelými a přeměněnými horninami. Součástí Českomoravské soustavy je Českomoravská vrchovina zastoupená na jihu okresu Železnými horami, které na jihovýchodě přecházejí v Hornosvrateckou vrchovinu. Ta zasahuje do okolí Svratouchu svou vyšší částí – Žďárskými vrchy. Nedaleko zámečku Karlštejn u obce Svratouch se nachází nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 783 m. Okolí Běstviny na jihozápadě zaujímá úzký pruh Hornosázavské pahorkatiny. Okres Chrudim je tedy územím se značně členitým povrchem a velkým výškovým rozpětím.

Z poměrně výrazného rozdílu nadmořských výšek vyplývají i odlišné klimatické podmínky v jednotlivých částech okresu. V severní nížinné oblasti s teplejším a sušším klimatem přesahuje průměrná roční teplota 8 ºC a roční srážkové úhrny činí v průměru 600 mm. Směrem k jihu se podnebí mění v chladnější a vlhčí, přičemž v jihovýchodní nejvyšší části okresu se průměrná roční teplota pohybuje kolem 5,5 – 6 ºC a úhrn srážek dosahuje až 800 mm ročně.

Převážná část území okresu náleží do povodí Chrudimky, která pramení v jihovýchodním výběžku okresu u obce Svratouch a ústí do řeky Labe v Pardubicích. Na severu se do Chrudimky vlévá Novohradka, která spolu se svými přítoky odvodňuje východ okresu. Západní částí protéká řeka Doubrava vlévající se přímo do Labe. Na malé území na Svratoušsku a v jihovýchodním okolí Františků zasahuje povodí řeky Svratky, která odvádí vodu do Dunaje. Zdejší oblastí tedy probíhá hlavní evropská rozvodnice dělící úmoří Černého a Severního moře. Na horním a středním toku Chrudimky jsou vybudovány důležité vodní nádrže Hamry, Seč (rozlohou 220 ha největší vodní plocha v kraji) a Křižanovice, na Doubravě byla vystavěna vodní nádrž Pařížov. Rybníky a ostatní vodní plochy zaujímají celkem 1458 hektarů, tj. 1,4 % rozlohy okresu.

Na zemědělskou půdu připadá 62 % území okresu (63 829 hektarů), z toho nejvíce tvoří orná půda (47 654 ha). Ovocné sady a zahrady leží na 3 220 ha, trvalé travní porosty na 12 955 ha. Na severu převládá půda písčitohlinitá až písčitá, na Českomoravské vrchovině hlinitá až kamenitá, v oblasti Železných hor se střídá jílovitá s písčitohlinitou. Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají 28 % rozlohy okresu. V prostoru Železných hor jsou to především lesy smíšené, v Hornosvratecké vrchovině převažují jehličnaté s listnatým podrostem.

Nejen rozlohou, ale také počtem obyvatel patří okres Chrudim ke středně velkým okresům. K datu sčítání zde žilo 105 240 osob, z toho bylo 53 569 (50,9 %) žen. Na obyvatelstvu Pardubického kraje se okres podílí 20,7 procenty. Ve městech nad 10 000 obyvatel, Chrudimi a Hlinsku, žije třetina z okresního úhrnu obyvatelstva. Dalšími městy jsou Skuteč, Heřmanův Městec, Slatiňany, Chrast, od července 1994 se mezi města zařadila také Třemošnice a od června 1998 Ronov nad Doubravou. Celkově byl okres k 1. březnu 2001 rozdělen na 113 obcí.

Z ekonomického hlediska je okres Chrudim oblastí průmyslově-zemědělskou. Průmysl není orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. K významným průmyslovým centrům patří Chrudim (strojírenství, potravinářství, textilní průmysl), Hlinsko (elektrotechnika, kožešnictví, potravinářství), Skuteč (kožedělný a textilní průmysl), Nasavrky (textilní průmysl), Prachovice (stavební hmoty), Třemošnice (strojírenství), Chrast (potravinářství a dřevozpracující průmysl), Hrochův Týnec (cukrovarnictví, stavební hmoty). Díky rozvoji menších soukromých firem stoupá počet zaměstnaných ve stavebnictví. Rostlinná výroba v zemědělství je zejména v severní části okresu (Labská nížina) zaměřena na pěstování obilnin a cukrové řepy. Střed okresu tvoří bramborářská oblast, v jižní části s podhorským charakterem jsou půdy vhodné k pěstování brambor, lnu a méně náročných obilovin. V živočišné výrobě převládá produkce mléka, hovězího, vepřového masa a vajec.

Společensko-politické změny po roce 1989 a přechod k tržní ekonomice spojený s transformací v řadě odvětví se projevily v omezení výroby či zániku některých firem. V důsledku toho rostla nezaměstnanost, přičemž počet uchazečů o zaměstnání se v chrudimském okrese koncem 90. let pohyboval kolem pěti tisíc ročně. Ke konci roku 2000 zde činila míra registrované nezaměstnanosti podle evidence úřadu práce 9,4 %, což představovalo po Svitavsku druhou nejvyšší hodnotu mezi okresy Pardubického kraje a vyšší hodnotu i ve srovnání s republikovým průměrem (8,8 %). S vysokou nezaměstnaností se dlouhodobě potýká především oblast Heřmanoměstecka a Třemošnicka, nejnižší podíl nezaměstnaných je na Hlinecku. Řada obyvatel Chrudimska nachází pracovní uplatnění v nedalekých Pardubicích či na Královéhradecku.

Investiční činnost v okrese v průběhu 90. let byla zaměřena nejen na výstavbu nových objektů, probíhala rovněž řada rekonstrukcí a oprav. K rozvoji investičních akcí především v oblasti infrastruktury a bydlení přispíval i stát prostřednictvím svých dotací. Města se zaměřila na výstavbu nových bytových domů a technické infrastruktury k těmto domům, stavěny byly také menší sociální byty a domy s pečovatelskou službou. V řadě obcí probíhala plynofikace, výstavba vodovodů a kanalizace. Budovány byly čistírny odpadních vod, obnovovaly a rozšiřovaly se telekomunikační sítě a opravovaly se komunikace. Ke zlepšení zdravotní péče přispěla výstavba nového pavilonu v chrudimské nemocnici, obchodní síť byla rozšířena o nové supermarkety.

Z investičních akcí, které zvýšily turistickou přitažlivost okresu, lze jmenovat celkovou rekonstrukci Resselova náměstí v Chrudimi a Poděbradova náměstí v Hlinsku. V okresním městě proběhla rovněž rekonstrukce hradebního systému včetně revitalizace náhonu, generální oprava divadla K. Pippicha, rekonstrukce městské knihovny a muzea. Ke zlepšení životního prostředí ve městech přispěly úpravy ploch veřejné zeleně, část investičních prostředků byla vynaložena také na výstavbu školních hřišť a tělocvičen. Příznivci sportu zajisté uvítali rekonstrukci a zastřešení zimního stadionu v Chrudimi a výstavbu nového sportovního centra v Hlinsku.

Okres Chrudim patří k turisticky atraktivním oblastem s řadou kulturních a historických památek a mnoha přírodními zajímavostmi. Často navštěvované je okresní město Chrudim, především jeho historické jádro s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a Muzeem loutkářských kultur v Mydlářově domě. Rovněž státní zámek Slatiňany a jeho hippologické muzeum či zříceniny hradů Košumberk, Lichnice, Rychmburk a Oheb jsou vyhledávanými místy. Známý je kostel sv. Bartoloměje s dřevěnou zvonicí v Kočí, židovský areál v Heřmanově Městci nebo památník obětem fašismu v obci Ležáky. K turistické přitažlivosti regionu značnou měrou přispívá největší expozice lidového stavitelství v Čechách – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Z řady významných osobností, které se narodily nebo žily v okrese Chrudim, lze jmenovat vynálezce lodního šroubu Josefa Ressela, spisovatele Karla Václava Raise, Jaroslava Vrchlického, skladatele Zdeňka Fibicha, Vítězslava Nováka či malíře Antonína Chittussiho, Adolfa Kosárka nebo Antonína Slavíčka.

Díky svým příznivým přírodním podmínkám je chrudimský okres a zejména jeho jižní a jihozápadní část významným centrem pro letní i zimní rekreaci. Mnoho rekreačních objektů je rozmístěno podél řeky Chrudimky, jejíž horní tok je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. K nejnavštěvovanějším místům patří okolí Sečské přehrady, dále oblasti u Horního Bradla, Bojanova a Křižanovic ležící v Železných horách, které byly vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí v roce 1991. Další vyhledávané místo k rekreaci se nachází v podhůří Železných hor nedaleko Heřmanova Městce. Chrudimsko nabízí svým návštěvníkům řadu možností pro sportovní vyžití, rozvoj turistiky i pro aktivní odpočinek spojený s rekreačními vycházkami malebnou přírodou.