V návaznosti na naplňování strategických cílů Česk

V návaznosti na naplňování strategických cílů Českého statistického úřadu v oblasti regionální statistiky připravujeme další analytické publikace, které se budou podrobněji zabývat problematikou venkova. V letošním roce jde především o vymezení pojmu „venkov“ z nejrůznějších pohledů a také získání sady relevantních statistických ukazatelů, které by dostatečně zobrazovaly postavení venkova a jeho vývoj v jednotlivých krajích České republiky. Proto jsou tyto úvodní studie zpracovány jen v několika krajích, přičemž se připravujeme na zpracování podrobnějších analýz v budoucím období. Předkládaná publikace má tedy spíše metodický (než analytický) charakter. Bude zároveň podkladem pro diskusi odborné veřejnosti k problematice vymezení venkova a také k nalézání dalších ukazatelů, které by mohly tuto problematiku dostatečně popsat, jak z pohledu současného stavu, tak z hlediska vývojových tendencí.

Vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku zatím statisticky zcela nepopsanou, zvolili jsme jako základní územní jednotku celý kraj a jeho rozčlenění na město a venkov v šesti různých variantách. Rozčlenění na město a venkov (či městské a venkovské oblasti) jsme provedli na základě charakteristik jednotlivých obcí. Ačkoliv si plně uvědomujeme odlišné charakteristiky, vzhled i funkci venkova v různých částech republiky i jednotlivých krajů (horské oblasti, zázemí měst, úrodné zemědělské regiony), podrobnějším územním členěním venkova se v tomto materiálu zabývat nebudeme, protože by to zřejmě vyžadovalo ještě složitější vymezení venkova. Předpokládáme, že tímto problémem se budeme více zabývat v navazujících studiích.

Pro sledování jednotlivých jevů a rozdílů mezi městem a venkovem jsme pracovali především s údaji za období 2000 – 2006. V některých případech jsme však museli použít výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001, protože se jedná o údaje jiným způsobem nezjistitelné, které jsou k dispozici pouze jednou za 10 let.

Při výběru použitých ukazatelů jsme byli omezeni dostupností dat. Jelikož jsme venkovský prostor definovali jako souhrn obcí s určitou charakteristikou, mohly být pro další práci využity pouze údaje dostupné za jednotlivé obce.

Předkládaný materiál si klade za cíl odpovědět na tři základní otázky:
1. Jaká jsou možná vymezení venkova a jakými ukazateli je možno popsat rozdíly mezi venkovem a městem?
2. V jakých navržených variantách vymezení byly zjištěny největší rozdíly mezi venkovem a městem?
3. Které kraje patří do skupiny území s relativně malými/průměrnými/velkými rozdíly mezi venkovem a městem?

Publikace je rozdělena do tří samostatných kapitol. V první kapitole je charakterizována obecná problematika vymezení venkova. Druhá kapitola analyzuje šest různých vymezení venkova a ukazuje rozdíly formou tabulek a kartogramů se stručným analytickým komentářem. Ve třetí kapitole jsme pak vybrali z každé oblasti několik konkrétních ukazatelů a zobrazili postavení venkova v České republice a také v kraji.

Vedle tištěné formy a CD-ROM naleznete naše publikace na internetových stránkách:

Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje „Rozvoj venkova ve Středočeském kraji v letech 2000 až 2006“ a původu statistických dat v ní otištěných.

Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval.
Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý.
Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů.
Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky.
Zkratka „i.d.“ v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit.

Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů).

Publikované údaje jsou definitivní.