Komentář

Komentář

OBYVATELSTVO

V 1. čtvrtletí roku 2008 došlo ke změně v přírůstku (úbytku) obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje mírně zhoršily. Počet narozených dětí se zvýšil stejně jako celkový počet zemřelých. Vzhledem k tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva zvýšilo, byť jen nepatrně. Počet přistěhovalých do kraje na rozdíl od srovnávaného období předchozího roku nepřevýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo opět záporné hodnoty. Celkový populační přírůstek (úbytek) tak dosáhl na rozdíl od stejného období minulého roku záporné hodnoty. Počet obyvatel kraje tak poklesl o 53 obyvatel.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obdobný jako v minulém roce. Počet obyvatel poklesl vlivem migrace v okrese Bruntál (kde převýšil i přirozený přírůstek). Počet obyvatel poklesl nejvýrazněji v okrese Karviná vlivem obou faktorů. Přirozený úbytek zaznamenal i okres Frýdek-Místek, kde však počet obyvatel dlouhodobě neklesá díky migraci. Přirozený přírůstek v okrese Nový Jičín zvýšil počet obyvatel i přes nepříznivé migrační saldo (obdobně jako vloni). Okres Opava vykázal nárůst počtu obyvatel vlivem migrace (vloni bylo saldo záporné) i přirozené měny. Stejný vývoj zaznamenal i okres Ostrava – město, ve kterém však došlo ke stejnému vývoji i vloni. Počet narozených dětí vzrostl v okresech Frýdek-Místek, Opava a Ostrava – město. Více obyvatel než ve stejném období minulého roku se přistěhovalo do okresů Bruntál, Frýdek-Místek a Opava.

Ve srovnání s ostatními kraji opět zůstal Moravskoslezský kraj jediným, kde poklesl celkový počet obyvatel a také jediným krajem se záporným migračním saldem. Podíl přistěhovalých ze zahraničí dosáhl 46,1 %, což je průměrná hodnota. Nejvíce se stěhují obyvatelé ze zahraničí do krajů Karlovarského a Ústeckého, nejméně pak do kraje Středočeského. Do zahraničí se naopak stěhuje relativně nejvíce obyvatel z kraje Jihočeského (přes 17 %), kraj Moravskoslezský je se svými 6,5 % zhruba na průměru. V absolutním počtu je však na třetím místě za Jihočeským a Ústeckým krajem.

Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2007 se snížil počet sňatků stejně jako počet rozvodů. Sňatků přibylo v okresech Opava a Ostrava – město, výrazný pokles naopak zaznamenal okres Bruntál (meziročně o 35 %). Počet rozvodů poklesl v okresech Frýdek-Místek a Karviná, ostatní okresy zaznamenaly nárůst. Počet potratů meziročně opět vzrostl o 75, přičemž nárůst zaznamenaly všechny okresy (nejvíce Ostrava – město) s výjimkou okresu Nový Jičín. Z celkového počtu potratů je 62,6 % umělých přerušení těhotenství. Mezi okresy tento podíl kolísá od 52,7 % (okres Opava) po 70,1 % (okres Bruntál). Porovnáním počtu umělých přerušení těhotenství na 1 000 obyvatel je sice Moravskoslezský kraj nad celorepublikovým průměrem, překonává jej však jen mírně a svým 8. místem (ze 14 krajů) jen potvrzuje průměr. Největší počet UPT na 1 000 obyvatel je v krajích Ústeckém a Karlovarském (3,9 resp. 3,8), nejmenší pak v kraji Pardubickém (1,8).

K 31. 3. 2008 měl kraj 1 249 844 obyvatel, z toho 611 905 mužů a 637 939 žen, zůstává tedy nejlidnatějším krajem v celé České republice.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. čtvrtletí 2008 téměř 333 tis. osob (fyz.), což bylo o 2,7 % (8 754 osob) více než ve stejném období minulého roku. To znamenalo druhý nejvyšší relativní nárůst v rámci ČR (více vzrostl počet zaměstnanců jen v kraji Jihočeském (o 3,1 %). V absolutním nárůstu počtu zaměstnanců byl Moravskoslezský kraj opět na druhém místě, tentokrát za Hlavním městem Praha (nárůst o více než 12 tis. zaměstnanců). Počet zaměstnanců vzrostl ve všech krajích s výjimkou kraje Libereckého a Královéhradec-kého kraje.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2008 proti srovnatelnému období předchozího roku o 9,9 % (1 843 Kč) a činila na fyzické osoby 20 463 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 20 960 Kč (nárůst o 9,8 %). Nejvyšší průměrnou mzdu (u fyzických osob) v rámci republiky vykazovala Praha, Moravskoslezský kraj je na čtvrtém místě (před ním jsou ještě kraje Středočeský a Jihomoravský). Nejvyšší nárůst mezd vykázal kraj Jihomoravský (o 11,3 %), nejmenší kraj Jihočeský (8,6 %). Kraj Moravskoslezský je na sedmém až devátém místě (stejný nárůst vykázaly ještě kraje Plzeňský a Královéhradecký).

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2008 přes 556 tis. osob, z toho bylo 320,7 tis. mužů (57,6 %) a 235,6 tis. žen (42,4 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 32 tis. osob, tj. 2,6 %, vyšší. Obdobná situace je i v ostatních krajích, pokles počtu zaměstnaných zaznamenal pouze kraj Královéhradecký.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 7,1 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 0,7 tis. osob (9,0 %). Z počtu 26,4 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 82,6 % žen, přičemž meziročně tento počet poklesl.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 56,7 % a proti 1. čtvrtletí 2007 se zvýšila o 0,2 bodu. Díky tomuto zvýšení dosáhl kraj stejné hodnoty jako kraj Liberecký, se kterým tak zaujímá poslední místo.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil v 1. čtvrtletí 2008 celkem 49,9 tis. osob (z toho 28,7 tis, tj. 57,5 %, byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 10,2 tis. osob. I přes pokles je v Moravskoslezském kraji nejvíce nezaměstnaných (20,4 % všech nezaměstnaných v celé ČR). Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 1,8 bodu na 8,2 %. Zde již Moravskoslezský kraj obsazuje pravidelně předposlední místo. Poslední je kraj Ústecký.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 3. 2008 přes 61 tis. osob (z toho přes 32 tis., tj. 52,5 %, žen) a proti stejnému období roku 2007 se snížil o 21 599 osob.

Míra registrovaná nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 8,86 %, tj. o 3,24 bodu méně než před rokem. Tento pokles lze zaznamenat ve všech okresech kraje, nejvíce míra nezaměstnanosti poklesla v Ostravě – městě (o 3,74 bodu), nejméně v okrese Opava (pokles o 2,29 bodu). Nejnižší míra registrovaná nezaměstnanosti je (dlouhodobě) v okrese Nový Jičín, nejvyšší (taktéž dlouhodobě) v okrese Karviná. Ten je se svou mírou nezaměstnanosti 12,74 dokonce druhým nejhorším okresem v celé republice. Horší situace je pouze v okrese Most. Ostatní okresy si buď své umístění v rámci ČR drží (Bruntál 70.) nebo dokonce zlepšují. Ostrava – město předstihla Chomutov (je 67.), Opava si polepšila také o jedno místo (je 61.), Frýdek-Místek dokonce o 9 míst (je 54.) a nejvýše je okres Nový Jičín (39., zlepšení o 14 míst!).

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 24,4 %, a počet občanů se zdravotním postižením o 12,8 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 31. 3. 2008 přes 2,7 tisíce, což bylo o 1 438 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 23,0 % z celkového počtu neumístěných, což je o 1,1 procentního bodu více než ve stejném měsíci 2007.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 12 614, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 4,9 uchazečů (loni 9,9). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 4 227 (50,4 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 55 (55,6 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 31. 3. 2008 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 237,5 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 4 657 (tj. o 2,0 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (více než 174 tis. subjektů, tj. 73,4 % z celkového počtu), dále bylo 18 533 společností s ručením omezeným (7,8 %), 12 267 fyzických osob ostatních nezapsaných v obchodním rejstříku (5,2 %), 6 233 samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku (2,6 %), 5 470 sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.), což znamená 2,3% podíl ze všech subjektů, 4 286 zahraničních osob (1,8 %), 3 699 společenství vlastníků jednotek (1,6 %) a 2 764 organizačních jednotek sdružení (1,2 %), další právní formy již nepřekročily úroveň jednoho procenta. Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 2 761 subjektů. Meziročně přibylo 903 společností s ručením omezeným, 602 akciových společností a 514 zahraničních osob, následuje společenství vlastníků jednotek s nárůstem o 314 subjektů. Pokles (byť v řádu jednotek) zaznamenaly příspěvkové organizace a státní podniky.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce (20,8 % všech subjektů). Od 1. čtvrtletí 2007 se v registru organizací zaregistrovalo 1 732 nových organizací zabývajících se velkoobchodem a zprostředkováním obchodu (kromě motorových vozidel) (nárůst o 10,0 %) a 1 527 organizací v oboru činnosti v oblasti nemovitostí (nárůst o 20,7 %), 1 381 organizací v oboru stavebnictví (nárůst o 6,0 %). Největší meziroční úbytek vznikl u oborů pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním (pokles o 858 subjektů, tj. o 10,2 %), maloobchod (kromě motorových vozidel); opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (pokles o 677 subjektů, tj. 1,4 %) a ubytování a stravování (pokles o 237 subjektů, tj. 2,4 %).

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců téměř dvě třetiny subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo. Žádného zaměstnance neuvádělo 23,2 % subjektů. Do kategorie 1 – 5 zaměstnanců se zařadilo 8,4 % subjektů a počet 6 – 9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2008 celkem 2 479 stavebních ohlášení a povolení (v orientační hodnotě 8 143 mil. Kč b.c.), tj. o 170 povolení (7,4 %) více než před rokem. Největší podíl zaujímají tentokrát stavební ohlášení a povolení na stavby ostatní (688 povolení, tj. 27,8 % všech povolení), v těsném závěsu pak jsou vloni nejčetnější změny dokončených staveb bytových budov (675 povolení, tj. 27,2 %), nejméně pak má být postaveno nových nebytových budov (146 povolení, tj. 5,9 %), přičemž tyto budovy mají mít nejvyšší hodnotu (2 222 mil. Kč, tj. 15,2 mil. Kč na jednu budovu).

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Opava (stejně jako v 1. čtvrtletí roku 2007), bytových staveb však hodlají postavit nejvíce v okrese Frýdek-Místek (v případě nové výstavby) a v okrese Opava a Ostrava – město (zde jde o hlavně o změny dokončených staveb). Stejné okresy vedou i v počtech staveb nebytových, zatímco nejvíc staveb na ochranu životního prostředí se má postavit v okrese Karviná.

V porovnání s vývojem v celé ČR lze říci, že Moravskoslezský kraj zaznamenal nadprůměrný růst počtu stavebních ohlášení a povolení (celorepublikový průměrný nárůst je 1,2 %), přičemž nejaktivnější jsou kraje Pardubický, Vysočina a Plzeňský. Počtem ohlášených a povolených budov je Moravskoslezský kraj na 4. místě, počtem staveb na ochranu životního prostředí pak na místě pátém.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 1. čtvrtletí roku 2008 vyšší než před rokem o 22,4 % v důsledku nárůstu prakticky všech kategorií s výjimkou bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným i bytovým domům. Shodný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se ještě zvýšil příznivý vývoj z minulého roku a jejichž počet se zvýšil prakticky v celé struktuře s výjimkou bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům a bytů v nebytových stavbách. Počet rozestavěných bytů byl k 31. 3. 2008 vyšší než před rokem o 10,4 %.

Počty dokončených bytů vzrostly ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Nový Jičín, kde poklesl i počet bytů zahájených (stejně jako v okresech Bruntál a Opava). Zajímavý je meziroční nárůst počtu zahájených bytů v okrese Karviná. V počtu zahájených bytů v rodinných i bytových domech jasně vede okres Frýdek-Místek, zatímco v modernizaci bytového fondu má výraznou převahu okres Karviná. V dokončených bytech v rodinných domech opět vítězí okres Frýdek-Místek, bytové domy tam však nebyly dokončeny žádné (na rozdíl od Ostravy – města a Karviné).

Mezi kraji pak kraj Moravskoslezský akceleruje v bytové výstavbě výrazně rychleji než celorepublikový průměr. Počtem zahájených bytů je na třetím místě za Hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, rychlostí růstu pak na místě čtvrtém, když jej předstihl ještě kraj Karlovarský. U počtu dokončených bytů je situace odlišná. Moravskoslezský kraj je na místě šestém, ale meziročním růstem je na místě čtvrtém.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Výroba masa dosáhla 7,3 tis. tun, z toho připadalo 6 842 tun na maso vepřové a 433 tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2007 se výroba masa celkem a i ve většině základních druhů v kraji snížila s výjimkou zcela marginálních produkcí masa skopového a koňského. To odpovídá trendu vývoje v celorepublikovém měřítku, kde ale vyrobené objemy neklesly meziročně tak výrazně. Moravskoslezský kraj se tak na celorepublikové produkci masa podílí sedmi procenty, přičemž nejvýznamnější podíl má na produkci masa vepřového (8,2 %).

V průběhu 1. čtvrtletí 2008 bylo v kraji prodáno 34 693 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 49,2 % a ječmen 32,5 %. V mezikrajovém srovnání je Moravskoslezský kraj opět méně významný. U celorepublikových prodejů obilovin dosáhl podílu pouze 4,3 % (podíl prodejů ječmene 5,2 % a kukuřice na zrno 5,0 %). Zcela odlišná situace je u technické cukrovky, kde je podíl na celorepublikových prodejích 75,4 %, což představuje přes 49,5 tis. tun. Mezikrajsky významný je i prodej zeleniny (podíl 20,5 % z celé ČR).

PRŮMYSL

V lednu až březnu roku 2008 pracovalo v kraji 236 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2007 vzrostl o 4,7 % (o 5 782 osob), při čemž ke snížení došlo v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody o 2 797 zaměstnanců (33,5 %), ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 1 928 zaměstnanců (5,2 %) a v těžbě energetických surovin o 875 zaměstnanců (4,9 %). Naopak ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo v průmyslu výroba dopravních prostředků a zařízení (nárůst o 4 559 zaměstnanců, tj. 28,4 %), výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (nárůst o 3 122 zaměstnanců, tj. 76,8 %) a výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených (nárůst o 1 269 zaměstnanců, tj. 8,5 %). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 11,8 % a dosáhla tak výše 23 756 Kč. Nejvíce si v průměru vydělávají zaměstnanci v těžbě energetických surovin (31 066 Kč, zde jde i o největší meziroční nárůst mezd o 20,8 %), nejméně pak ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků (13 426 Kč).

Moravskoslezský kraj vykazuje nejvyšší počet zaměstnanců v průmyslu v celé ČR (v podnicích se 100 a více zaměstnanci), výší mezd je však až na třetím místě za Hlavním městem Praha a krajem Středočeským. Meziroční nárůst mezd pak v kraji nedosáhl ani celorepublikového průměru (zaostal o 0,2 bodu).

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2008 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 13,4 %. Při tom za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy vzrostly o 9,5 % a to nejvíce v odvětví těžba ostatních nerostných surovin o 50,1 %, pouze v odvětvích výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody byl zaznamenán jejich pokles o 22,7, resp. 19,2 %.

STAVEBNICTVÍ

V 1. čtvrtletí 2008 vzrostl v 269 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 6,0 %. V tuzemsku bylo provedeno 94,7 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce (78,8 %) na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2008 proti shodnému období předchozího roku snížil o 0,7 %.

V období hodnoceného čtvrtletí se zastavil ve stavebnictví pokles zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z „S“ zaznamenala příznivý vývoj, zatímco produktivita práce z ZSV nepříznivý. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem o 11,5 % vyšší, čímž překonala růst produktivity z „S“.

V porovnání okresů pak ZSV vykázala nárůst v okresech Frýdek-Místek (který vykázal nejvyšší meziokresní nárůst ve všech ukazatelích), Opava a Karviná. Mzdy však nejvíce vzrostly v okrese Ostrava – město, kde jsou i absolutně nejvyšší mzdy v kraji a také nejvyšší počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji.

Ve srovnání s ostatními kraji pak Moravskoslezský kraj zaostává v tempu růstu ve všech kategoriích. To ale neplatí v absolutních číslech, kde je kraj na třetím místě v objemu ZSV i „S“ a také počtu zaměstnanců. Výší mezd je však až třetí od konce.

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 157 914 hostů, z čehož bylo 29 112 nerezidentů. Obě kategorie (rezidenti i nerezidenti) dávají přednost ubytování v hotelích, avšak výrazně vyšší podíl rezidentů dává přednost ubytování v zařízeních ostatních, zatímco nerezidenti preferují spíše pensiony. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že celá třetina příjezdů se týká Prahy, druhý je tentokrát kraj Královéhradecký, což platí i o počtu přenocování. Podíl našeho kraje pak činí 6,1 % z celé ČR v případě příjezdů, podíl na přenocování je 5,8 %.