Komentář

Komentář

OBYVATELSTVO

V 1. až 3. čtvrtletí roku 2008 pokračoval pozitivní trend v přírůstku (úbytku) obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje poněkud zlepšily. Počet narozených dětí se zvýšil avšak celkový počet zemřelých vzrostl výrazněji. I tak se saldo přirozené měny obyvatelstva výrazněji nezměnilo a zachovalo si kladnou hodnotu. Počet přistěhovalých do kraje poprvé po dlouhé době převýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo kladné hodnoty, byť jediný přibyvší obyvatel není žádným výrazným nárůstem. Celkový populační přírůstek (úbytek) se sice nezvýšil, ale meziroční pokles je nižší než jedno sto obyvatel.

V okrese Bruntál ubylo od počátku roku obyvatel z obou výše jmenovaných důvodů. Naopak přírůstky přirozený i migrační zaznamenaly hned tři okresy: Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. Okresy Karviná a Ostrava – město sice zaznamenaly přírůstek obyvatel přirozenou měnou, migrací jim však obyvatelstvo ubylo, u Karviné dokonce více než činil přirozený přírůstek.

Ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2007 se snížil počet sňatků (o 373, tj. o 6,8 %),zatímco počet rozvodů vykázal nárůst (o 161, tj. o 5,6 %). Tento trend byl ve všech okresech kraje, výjimkou je pokles počtu rozvodů v okrese Nový Jičín. Počet potratů meziročně vzrostl o 3,7 %, což ale může jít na vrub zvýšenému počtu těhotenství (rodí se více dětí, lze tedy předpokládat větší počet samovolných potratů).

K 30. 9. 2008 měl kraj 1 250 505 obyvatel, z toho 612 605 mužů a 637 900 žen, zůstává tedy nejlidnatějším krajem celé České republiky. Ve srovnání mezikrajském je v Moravskoslezském kraji na tisíc obyvatel méně svateb a více rozvodů. Kraj rovněž pokulhává v počtu živě narozených (opět na 1 000 obyvatel středního stavu), přičemž počet potratů je na celorepublikovém průměru. Nadprůměrný je i počet zemřelých. Saldo přirozené měny je také nejnižší v celé republice (v absolutním vyjádření jsou sice horší kraje Plzeňský, Karlovarský a Zlínský, ty však mají méně obyvatel). Moravskoslezský kraj již naštěstí opustil poslední příčku v úrovni migrace. Počet obyvatel z důvodu stěhování totiž v Olomouckém kraji poklesl, čímž sebral Moravskoslezskému kraji smutný primát.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. až 3. čtvrtletí 2008 celkem 336,4 tis. osob (fyz.), což bylo o 2,7 % (8 824 osob) více než ve stejném období minulého roku. Moravskoslezský kraj je takto na druhém místě mezi kraji počtem zaměstnanců těchto podniků (lépe je na tom pouze Hl. m. Praha s téměř miliónem zaměstnanců výše uvedených podniků). Meziroční nárůst počtu zaměstnanců je pak v kraji nejvyšší z celé ČR.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2008 proti srovnatelnému období předchozího roku o 8,2 % (1 598 Kč) a činila na fyzické osoby 21 033 Kč, což byla čtvrtá nejvyšší průměrná mzda mezi kraji. Je asi zbytečné dodávat, že údaje za Hl. m. Prahu zkreslují údaj o celorepublikovém průměru natolik, že vlastně na něj nedosáhne žádný kraj vyjma Prahy samotné. Kromě ní jsou tedy průměrné mzdy vyšší ještě ve Středočeském kraji a v kraji Plzeňském. V přepočtu na plně zaměstnané činila mzda 21 537 Kč (nárůst také o 8,2 %).

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 3. čtvrtletí 2008 téměř 576 tis. osob, z toho bylo 333,6 tis. mužů (58,0 %) a 242 tis. žen (42,0 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 17,8 tis. osob, tj. 3,2 %, vyšší, což koresponduje s celorepublikovým trendem.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v dalším zaměstnání 7,1 tis. osob. Zastavil se tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně zvýšil o 1,1 tis. osob (18,3 %), což ale nestačilo na stejné období roku 2006, kdy tato kategorie přesahovala 10 tis. zaměstnanců. Z počtu 30,3 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 85,1 % žen, což znamená další meziroční nárůst u této kategorie.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 57,7 % a proti 3. čtvrtletí 2007 se zvýšila o 1,1 bodu, což znamená osmé místo mezi kraji ČR a hodnotu o 0,8 bodu nižší než činí celorepublikový průměr.

Struktura zaměstnaných podle odvětví činnosti ukazuje, že nejvíce zaměstnanců (téměř třetina) pracuje ve zpracovatelském průmyslu, téměř 12 % v obchodu, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží, přes 9 % ve stavebnictví. V ostatních krajích je situace obdobná, zcela jinou strukturu zaměstnání však má Hl. m. Praha.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 3. čtvrtletí 2008 celkem 43 tis. osob (z toho 27,8 tis., tj. 64,7 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 4,1 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 0,8 bodu na 7,0 %. Ač je toto číslo jeden a půl násobkem celorepublikového průměru, je nastoupený trend velmi pozitivní a je třeba poznamenat i to, že horší údaj již poskytují dva kraje v rámci ČR (Ústecký a Karlovarský).

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 9. 2008 téměř 54,5 tis. osob (z toho téměř 30 tis., tj. 54,9 % žen) a proti stejnému období roku 2007 se snížil o více než 15 tis. osob.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 8,03 %, tj. o 2,16 bodu méně než před rokem. Srovnáním mezi kraji a okresy celé České republiky také ukazuje na zlepšování situace v kraji. Ač je Moravskoslezský kraj stále na předposledním místě (před krajem Ústeckým) a má stále nejvíce nezaměstnaných z celé republiky, jeho jednotlivé okresy pomalu stoupají žebříčkem daným mírou nezaměstnanosti. Nový Jičín si takto pomohl o 13 míst a je na místě 37., okres Frýdek-Místek o 10 míst (je 49.), Opava o 2 místa (na místo 60.), okres Ostrava – město je aktuálně na místě 67. (zlepšení o 4 místa) a okres Bruntál na místě 71. (zlepšení o jedno místo). Beze změny zůstává pouze okres Karviná, který trvale obsazuje předposlední, tedy 76. příčku. Na posledním místě je jako obvykle okres Most.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 20,7 %, a počet občanů se zdravotním postižením o 16,1 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 9. 2008 přes 3,7 tis., což bylo o 720 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 23,3 % z celkového počtu neumístěných, což je o 2,7 procentního bodu více než ve stejném měsíci 2007.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 15 096, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 3,6 uchazečů (loni 6,3). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 3 983 (35,8 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 59 (36,6 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 9. 2008 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, téměř 239,5 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 4 192 (tj. o 1,8 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 175 tis. subjektů , tj. 73,0 % z celkového počtu), dále bylo 19 054 společností s ručením omezeným (8,0 %), 12 443 osob ve svobodném povolání (5,2 %), 6 182 samostatně hospodařících rolníků (2,6 %), 5 604 sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) (2,3 %), 4 662 zahraničních osob (2,0 %), 3 881 společenství vlastníků jednotek (1,6 %), 2 777 org. jednotka sdružení (1,2 %) atd. Meziročně došlo k největšímu nárůstu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 653 subjektů (o 5,3 %). Největší pokles naopak vykázaly kategorie fyzická osoba podnikající dle živ. zák. nezapsaná v obch. rejstř., jichž meziročně ubylo 1 777 (tj. 1,0 %) a společnosti s ručením omezeným, kde úbytek činil 1 028 jednotek (tj. 5,4 %).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce .

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců největší část, téměř 155 tis. subjektů (64,6 %), zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo. Téměř 54,5 tisíc subjektů (22,7 %) neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,8 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem opět vzrostl počet subjektů neuvádějících počet zaměstnanců.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2008 celkem 8 991 stavebních povolení (v orientační hodnotě 28 779 mil. Kč b.c.), tj. o 990 povolení (12,4 %) více než před rokem (ovšem orientační hodnota dosáhla pouze 70,2 % orientační hodnoty v roce 2007). Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 63,1 % (přičemž šlo převážně o změny dokončených staveb ať už bytových, jichž bylo více, nebo nebytových), stavby k ochraně životního prostředí 11,3 % a ostatní stavby 25,6 %.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek (jako obvykle), méně obvyklé však je, že nejvíce staveb nebude nový bytových, ale staveb ostatních. Nejvíce se budou měnit dokončené stavby bytové v okrese Opava (přes 800 povolení, tj. 44,8 % všech stavebních povolení v okrese), poměrně intenzivní je i výstavba bytových budov v okrese Ostrava – město (týká se to jak staveb nových, tak i změn dokončených staveb).

Nárůst počtu stavebních povolení je v Moravskoslezském kraji výrazně nad úrovní celé ČR (6,6 %), vyšší nárůst zaznamenaly pouze tři kraje – Plzeňský, Liberecký a Vysočina.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 3. čtvrtletí roku 2008 vyšší než před rokem. Více než polovina zahájených bytů byly byty v rodinných domech, nově ale téměř třetina připadla na byty v domech bytových. Velmi výrazně také vzrostl počet modernizovaných bytů. Nejaktivnější byl (jako obvykle) okres Frýdek-Místek, kde byla zahájena téměř třetina všech bytů, těsně následován okresem Ostrava – město. Nejméně aktivní je okres Bruntál. Zajímavý je trend v okrese Karviná, kde byla zahájena modernizace třetiny všech modernizovaných bytů v kraji. Ve stejném období minulého roku byla obdobná situace, jenže tehdy šlo o okres Opava.

Naprosto shodný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů celkem, kde ještě akceleroval příznivý vývoj z minulého roku. Shoduje se i trend u rodinných domů, zatímco na druhou pozici se dostávají nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům. I zde byl vysoký počet modernizovaných bytů, polovina z nich však byla v okrese Frýdek-Místek. Meziročně také vzrostl počet rozestavěných bytů.

Mezi kraji pak byl kraj Moravskoslezský mezi těmi nejúspěšnějšími a to jak v absolutním počtu zahájených i dokončených bytů, tak i v meziročním nárůstu. Shoda panuje i v celorepublikovém příklonu k rodinným domům (výjimkou je Hl. m. Praha).

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2008 bylo v kraji prodáno 171,9 tis. tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela např. pšenice 57,8 % a ječmen 30,7 %. Prodeje obilovin i přes svůj meziroční nárůst však tvořily podíl pouze kolem 5 % na prodejích celé České republiky. Nejvýznamnější (45,8%-ní) podíl tvořil prodej technické cukrovky, který se oproti stejnému období minulého roku zečtyřnásobil.

Výroba masa dosáhla 21 tis. tun, z toho připadalo 19,7 tis. tun na maso vepřové a 1,4 tis. tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2007 výroba masa celkem i ve většině základních druhů v kraji poklesla, což odpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku. Jedinou výjimkou je mírný nárůst objemů u masa hovězího a telecího v celé ČR, zatímco Moravskoslezský kraj vykázal výraznější pokles.

PRŮMYSL

V lednu až září roku 2008 pracovalo v kraji 236 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2007 vzrostl o 3,7 % (o 4,5 tis. osob), přičemž k největšímu zvýšení počtu zaměstnanců došlo v průmyslovém odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (o 27,9 %, což znamená 940 zaměstnanců), dále těžba ostatních nerostných surovin (o 17,5 %, což ale je pouhých 67 zaměstnanců). Nejvyšší absolutní nárůst počtu zaměstnanců vykázalo odvětví výroba dopravních prostředků a zařízení, kde meziročně přibylo 2 094 zaměstnanců (11,0 %). Naopak v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody se počet zaměstnanců snížil o 1 113 (tj. o 16,8 %). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 10,1 %, tj. o více než 2 tis. Kč. Nejvyšší nárůsty zaznamenalo odvětví těžba nerostných surovin (přes 20 %). Zajímavé je to, že v žádném odvětví nedošlo k poklesu průměrných mezd. Z mezikrajového srovnání vyplývá, že Moravskoslezský kraj vykázal nejvíce zaměstnanců výše definovaných podniků a nadprůměrný meziroční nárůst jejich počtu. Výší mezd je kraj na třetím místě za Hl. m. Prahou a Středočeským krajem, meziročním nárůstem pak na místě čtvrtém.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2008 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 11,7 %. Při tom tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy vzrostly o 10,2 %. Nejvíce se na nárůstu obou položek podílelo odvětví těžba nerostných surovin s nárůstem přes 30 %. Zajímavé je postavení odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde sice meziročně vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem, ale tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy naopak poklesly. Přesně naopak dopadlo srovnání mezikrajové. Moravskoslezský kraj dosáhl pouze podprůměrného růstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb celkem (zde byl skoro dvojnásobný nárůst u Hl. m. Prahy), ale v oblasti tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhl nadprůměrné úrovně.

STAVEBNICTVÍ

V 1. až 3. čtvrtletí 2008 vzrostl v 282 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 9,1 %. V tuzemsku bylo provedeno 94,8 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích. Významný byl i podíl pozemního a především inženýrského stavitelství. Největší objemy těchto stavebních prací byly realizovány firmami sídlícími v Ostravě – městě, nejvyšší nárůsty však zaznamenaly firmy sídlící v okresech Frýdek-Místek a Karviná.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2008 proti shodnému období předchozího roku zvýšil tempo růstu bylo vyšší než u „S“, což platilo i pro jednotlivé okresy kraje.

V období hodnoceného čtvrtletí se zastavil ve stavebnictví pokles zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda však byla proti mzdě před rokem o 12,1 % vyšší a její nárůst překonal růst produktivity práce z „S“ o 3,0 bodu a ze ZSV o 2,3 bodu. Mzdy vzrostly především v okresech Bruntál a Ostrava – město, zatímco ve Frýdku-Místku (což je okres s vysokými meziročními nárůsty produktivity obou typů) vzrostly průměrné mzdy nejméně (pouze o 5,2 %).

U meziokresního srovnání je vidět, že Moravskoslezský kraj se vyznačoval nadprůměrným růstem produktivity a podprůměrným růstem mezd.

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 518 081 hostů, z čehož bylo 113 175 nerezidentů. Zatímco rezidenti se ubytovávali v hotelích v přibližně polovině případů (59,4 %), u nerezidentů to bylo plných 81,2 %. Z hlediska rezidentů byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (28,3 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 10,3 % případů. Z porovnání s počtem přenocování vyplývá, že zatímco průměrný host přespával třikrát, nerezident pouze dvakrát. Z toho lze dovodit, že delší dobu (dovolenou, prázdniny) trávili v ubytovacích zařízeních na území kraje spíše tuzemci. Že se jedná o specifikum kraje, je vidět při porovnání s údaji za celou republiku, případně za Hl. m. Prahu.

Nejčastějšími nerezidenty byli občané Slovenska (18,6 %), Polska (15,7 %), Německa (13,5 %) a Ruska (12,9 %). Občané ostatních států nebyli zastoupeni větším podílem než 3 %.