Komentář

Komentář

V 1. až 3. čtvrtletí roku 2006 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulých let se ukazatele populačního vývoje poněkud zlepšily. Jde totiž o nejnižší úbytek počtu obyvatel od roku 2001 (s výjimkou roku 2003). Počet narozených dětí se sice snížil oproti stejnému období minulého roku (o 12 dětí), avšak i tak vysoce převýšil počty narozených v letech předchozích. Zajímavým faktem je nejvyšší počet dětí narozených mimo manželství za celé sledované období (od roku 2001). Neméně zajímavé pak je, že se za celé toto období narodilo více dětí jako druhé v pořadí než první (každoročně cca o 200 dětí). Celkový počet zemřelých poklesl na nejnižší úroveň za tři čtvrtletí od roku 2001. Nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy (častěji u žen než u mužů) následované zhoubnými novotvary (zde naopak převládají muži). Saldo přirozené měny obyvatelstva se snížilo a ubylo tak tímto způsobem pouze 18 obyvatel (vloni to bylo 375 obyvatel a v předchozích letech byla situace ještě horší). Počet přistěhovalých do kraje byl takřka stejný jako ve srovnávaném období předchozího roku (na rozdíl od vyšších počtů v letech 2003 a 2004) a opět nepřevýšil počet vystěhovalých, kterých však bylo nejméně od stejného období roku 2001. Migrační saldo tak opět dosáhlo záporné hodnoty nižší než před rokem. Svou výší (pod tisíc obyvatel) tak dosáhlo nejlepší hodnoty od roku 2001 s výjimkou roku 2003, kdy díky vysoké migraci do kraje bylo toto saldo dokonce kladné. Do našeho kraje se stěhovali z 55,1 % obyvatelé ostatních krajů ČR (ostatní jsou ze zahraničí, odkud se sem stěhují převážně muži), zatímco z kraje se do zahraničí stěhuje pouze 9,6 % vystěhovalých, v nichž ale mají muži jen mírnou převahu. Celkový populační přírůstek (úbytek) se zmírnil na nejnižší hodnotu od roku 2001 (opět kromě roku 2003). Počet obyvatel kraje tak poklesl o 991 obyvatele, což je nejhorší výsledek mezi všemi kraji v celé České republice. Snížení počtu obyvatel postihlo kromě našeho kraje pouze kraj Zlínský (ubylo zde 167 obyvatel). Nejvíce obyvatel přibylo v kraji Středočeském.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obdobný jako v minulých letech. Přirozeným přírůstkem přibylo obyvatel v okresech Nový Jičín (83), Opava (93) a Ostrava – město (96 obyvatel), stěhováním pak v okresech Frýdek-Místek (484), Nový Jičín (2) a Opava (52 obyvatel). Největší úbytek přirozenou měnou zaznamenal okres Karviná (213 obyvatel), migrací pak okresy Bruntál (306), Karviná (567) a Ostrava – město (638 obyvatel). Celkem pak přibylo obyvatel v okresech Frýdek-Místek (441), Nový Jičín (85) a Opava (145 obyvatel). Největší úbytek obyvatelstva zaznamenal okres Karviná.

Ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím předchozích let se zvýšil počet sňatků (poprve překročil za 3 čtvrtletí pět tisíc) zatímco počet rozvodů vykázal mírný nárůst po loňské rekordně nízké úrovni. Potratů ve srovnání se stejným obdobím minulého roku sice přibylo, avšak je jich stále méně než v předchozích letech.

K 30. 9. 2006 měl kraj 1 249 788 obyvatel, z toho 611 271 mužů a 638 507 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. až 3. čtvrtletí 2006 přes 319,5 tis. osob (fyz.), což bylo o 1,6 % (5 033 osob) více než ve stejném období minulého roku. To je poprvé od roku 2001, kdy vzrostl počet zaměstnanců oproti stejnému období předchozího roku. Nejvíce vzrostl počet zaměstnanců v oblasti Výroba kancelářských strojů a počítačů (téměř 6krát), nejvyšší absolutní nárůst zaznamenala oblast Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu a převážně pro domácnost (o 1 968 zaměstnanců).

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2006 proti srovnatelnému období předchozího roku o 6,5 % (1 103 Kč) a činila na fyzické osoby 18 079 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 18 523 Kč (nárůst o 6,5 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval obor Činnosti v oblasti výpočetní techniky (přes 29 tis. Kč), nejvíce však vzrostly mzdy v oboru Výroba kancelářských strojů a počítačů (o 18,4 %), nejvyšší absolutní nárůst pak zaznamenal obor Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování (přes 3 tis. Kč).

Nárůst počtu zaměstnanců byl nad průměrem celé ČR (tam činil pouze 1,3 %), což znamenalo pátý nejvyšší nárůst ze všech krajů. Mzdy zaměstnanců naproti tomu rostly méně než celorepublikový průměr (celkově šesté místo ze všech krajů), je však třeba podotknout, že průměr mezd je sice v našem kraji pod celorepublikovým průměrem, ale vyšší mzdy jsou pouze v Praze, Středočeském a Plzeňském kraji.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 3. čtvrtletí 2006 přes 540 tis. osob, z toho bylo téměř 308 tis. mužů (57,0 %) a 232,5 tis. žen (43,0 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji jen mírně nižší, rozdíl činil pouze 0,1 %. Ve srovnání obou pohlaví opět klesl podíl zaměstnaných žen - tentokrát činil úbytek meziročně 1,6 %.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 10,3 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 3,8 tis. osob (27,0 %). Z počtu 29,3 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 80,5 % žen, což znamená opětovný nárůst tohoto typu úvazku a opětovný nárůst podílu žen, které institut zkráceného úvazku využívají. Meziročně opět poklesl počet obvykle odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnání, tentokrát o 1,5 %. Náš kraj tak opět vykázal nejnižší počet takto odpracovaných hodin mezi všemi kraji v ČR. Nejméně odpracovali zaměstnanci (39,4 hodiny), nejvíce odpracovaných hodin pak vykázali podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci (v průměru 47,7 hodiny týdně).

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) opět meziročně poklesla na 57,2 % celkem (vloni 58,8 %), přičemž větší pokles zaznamenaly ženy (z loňských 51,9 % na letošních 49,1 %). Moravskoslezský kraj tak zaznamenal nejnižší míru ekonomické aktivity ze všech krajů ČR (2,1 procentního bodu pod celorepulikovým průměrem).

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 3. čtvrtletí 2006 celkem 68,8 tis. osob (z toho 36,4 tis., tj. 52,9 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 17,4 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 2,4 bodu na 11,3 %. Tímto se Moravskoslezský kraj odpoutal od nejhoršího kraje (Ústeckého), když rozdíl obecných měr nezaměstnanosti činí již 1,6 bodu, zatímco vloni to bylo pouze 0,1 bodu.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 9. 2006 přes 88 tis. osob (z toho téměř 47 tis., tj. 53,1 % tvoří ženy) a proti stejnému období roku 2005 se snížil o více než 8 tis. osob. Největší pokles zaznamenal okres Nový Jičín (skoro 15 %), nejmenší pak okresy Karviná a Opava (oba necelých 5 %). Stejnou měrou poklesl i počet dosažitelných uchazečů. Méně pozitivní vývoj pak u uchazečů o zaměstnání, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, zde jejich počet klesl o více než 10 % pouze v okrese Nový Jičín a v okrese Karviná dokonce vzrostl.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 13,03 %, tj. o 1,24 bodu méně než před rokem. Nejlepší zprávou je fakt, že v okrese Nový Jičín klesla míra registrované nezaměstnanosti pod 10 %, což je poprvé od roku 1998. V ostatních okresech kraje se situace také zlepšuje. Méně pozitivní však je srovnání s ostatními kraji v ČR. „Premiant kraje“ – Nový Jičín je na 55. místě v porovnání okresů, oproti minulému roku si tak polepšil o 3 místa a předstihl tak Opavu. Ta si oproti loňsku pohoršila, byla 57., nyní je 61. Za ní se umístil Frýdek-Místek (polepšil si o 4 pozice). V obou těchto okresech je míra registrované nezaměstnanosti pod 11 %. Polepšil si i okres Bruntál (vloni 73., letos 70.), který předstihl okres Ostrava – město. Ten naopak spadl o 2 příčky na 74. místo. Poslední z okresů kraje je okres Karviná. Ten je trvale na 76. ze 77 možných pozic. Zajímavý je fakt, že jak okres Ostrava – město, tak i Karviná mají více nezaměstnaných než celé Hlavní město Praha (což je kraj s více než milionem obyvatel).

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 7,3 % a počet občanů se změněnou pracovní schopností o 2,4 %. Největší pokles nastal meziročně opět v Novém Jičíně, nejméně se situace zlepšila v Opavě. V okrese Karviná dokonce přibylo nezaměstnaných se zdravotním postižením. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 9. 2006 přes 6,5 tisíce, což bylo o 817 osob (11,1 %) méně než před rokem.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 8 502 (více než dvojnásobek loňské cifry), což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 10,4 uchazečů (loni 24,0). Okresy Nový jičín a Ostrava – město se tak dostávají do situace srovnatelné s ostatními kraji (něco přes 5 uchazečů na jedno volné místo). Nejvíce si však polepšil okres Karviná, kde počet uchazečů klesl z více než 70 na méně než 30 uchazečů na jedno volné místo. Proti stavu před rokem se počet volných míst pro občany se zdravotním postižením zvýšil trojnásobně.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 9. 2006 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 230 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 2 080 (tj. o 0,9 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (více než 170 tis. subjektů, tj. 73,8 % z celkového počtu), druhou nejčastěji zastoupenou skupinou byly Společnosti s ručením omezeným, kterých bylo 17 207 (tj. 7,5 %). Následují fyzické osoby ostatní nezapsané v obchodním rejstříku s 13 105 subjekty (5,7 %). Všechny ostatní skupiny nepřesahují svou četností 3 %. Meziročně došlo k největšímu nárůstu u právní formy Společnosti s ručením omezeným, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 715 subjektů (tj. o 4,3 %). Zajímavý je úbytek Samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku (úbytek 328 subjektů, tj. 4,83 %), který není kompenzován přeregistrací na Zemědělské podnikatele - fyzické osoby (těch přibylo pouze 90).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, jichž je v registru přes 51 tisíc (69,2 %), přičemž od stejného období minulého roku přibylo 1 288 subjektů (tj. 2,6 %). Relativně největší přírůstek zaznamenaly subjekty v odvětví výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, jichž meziročně přibylo 39,9 %, což znamená nárůst o 253 subjektů. Největší pokles naopak zaznamenaly firmy v odvětví činnosti v oblasti výpočetní techniky, jichž meziročně ubylo 11,1 % (tj. 341 subjektů).

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců jasně převládají kategorie neuvedeno a bez zaměstnanců, které dohromady tvoří 87,6 % všech subjektů. Do kategorie 1 - 5 zaměstnanců se zařadilo 8,6 % subjektů a počet 6 - 9 zaměstnanců uvedlo 1,2 %, stejně jako následující kategorie (10 - 19 zaměstnanců).

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2005 téměř 8,5 tisíce stavebních povolení (v orientační hodnotě přes 20, 6 mld. Kč b.c.), tj. o 101 povolení (1,2 %) méně než před rokem. Největší podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 61,5 %, u nich pak převládala změna dokončených bytových staveb (2 355 stavebních povolení, tj. 27,8 %), následovaná ostatními stavbami (2 102 povolení, tj. 24,8 %), změnou dokončených nebytových staveb (1 199 povolení, tj. 14,2 %). Následují stavby k ochraně životního prostředí 13,7 % a pak nová výstavba staveb bytových (12,8 %) a nebytových (6,7 % vydaných stavebních povolení).

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek (jako každoročně), bytových staveb však hodlají postavit nejvíce v okrese Opava a staveb na ochranu životního prostředí opět v okrese Frýdek-Místek, kde hodlají postavit i nejvíce staveb ostatních. Nárůst počtu stavebních povolení pak je pouze v těchto dvou okresech. Největší pokles počtu vydaných stavebních povolení pak je v okrese Bruntál (o 50 povolení, tj. o 6,3 %).

Orientační hodnota staveb, na něž byla vydána stavební povolení vzrostla oproti stejnému období minulého roku o 17,4 %, největší nárůst zaznamenal okres Ostrava – město (o 55,2 %), pokles zaznamenaly naopak okresy Karviná a Opava.

Pokles počtu vydaných povolení v našem kraji koresponduje s poklesem v celé ČR (zde o 7,1 %), přičemž nárůst počtu stavebních povolení zaznamenal pouze kraj Jihočeský.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 3. čtvrtletí roku 2006 vyšší než před rokem v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v rodinných domech o 20,6 % a především v důsledku nárůstu u domů bytových (jich se začíná stavět 5,5krát více než ve stejném období minulého roku). Opět se začínají stavět domy s pečovatelskou službou (vloni žádný byt, letos 78 v kraji). Přibylo i modernizací bytů (o 6,1 %). Opačný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde došlo k poklesu prakticky v celé struktuře s výjimkou nebytových staveb a stavebně upravených nebytových prostor. Situace je tak zcela opačná než ve stejném období minulého roku (kdy klesl meziročně počet zahájených bytů a počet bytů dokončených naopak vzrostl). Počet rozestavěných bytů byl k 30. 9. 2006 vyšší než před rokem.

Bytová výstavba je nejaktivnější v okrese Frýdek-Místek (kde však došlo k druhému nejvyššímu poklesu počtu dokončených bytů v kraji) a okresech Ostrava – město (nárůst zahájených bytů 2,5krát, u dokončených naopak pokles) a Karviná (stejná situace). Nejvíce bytů v rodinných domech se začíná stavět v okresech Frýdek-Místek a Opava, bytovým domům dávají přednost v okresech Ostrava – město a (opět) Frýdek-Místek. U dokončených bytů jasně vede okres Frýdek-Místek v bytech v rodinných domech, byty v domech bytových se dokončily pouze v okresech Bruntál a Nový Jičín.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2006 bylo v kraji prodáno přes 171 tis. tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela např. pšenice 62,5 % a ječmen 30,1 %. Zemědělství nikdy nebylo silnou stránkou našeho kraje, takže nepřekvapí, že zemědělská produkce v poměru k ostatním krajům je malá. U obilovin je podíl na prodaném množství od 1,6 % (žito) po 5,2 % (pšenice). Obdobná sitace je u luštěnin, brambor a řepky. Výjimkou naopak jsou prodeje zeleniny (podíl na veškeré prodané komoditě je 12,3 %) a technické cukrovky (zde je podíl kraje dokonce 14,7 %).

Výroba masa dosáhla přes 22 tis. tun, z toho připadalo téměř 20 tis. tun na maso vepřové a přes 2 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2005 se výroba masa celkem a i ve všech základních druzích v kraji snížila (výjimkou je maso skopové, jehož však bylo vyprodukováno méně než půl tuny). Obdobná situace je i v celé ČR, byť pokles není tak výrazný.

PRŮMYSL

V lednu až září roku 2005 pracovalo v kraji 210 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2005 vzrostl o 1,3 % (o 1 571 osob). Nejvyšší nárůst zaznamenalo odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, kde vzrostl počet zaměstnanců téměř o polovinu (přes tisíc zaměstnanců). Největší pokles zaznamenalo odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde počet zaměstnanců klesl o 7,8 % (tj. o 601 zaměstnance). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 5,6 % a dosáhla tak 20 544 Kč. Nejvíc si polepšili zaměstnanci v odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků, jimž se meziročně zvýšila mzda o 9,6 %. Hůře jsou na tom naopak zaměstnanci odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, jimž průměrná mzda klesla o 0,6 % (tj. o 91 Kč). Ve shodě s celou ČR se v našem kraji zvedl počet zaměstnanců (jen o 0,1 bodu méně než v celé ČR), zatímco vývoj mezd zůstal pozadu za průměrem ČR o celý procentní bod.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2006 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 10,2 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 10,6 %. Nejúspěšnější bylo v obou případech odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, kde tržby vzrostly více než 3krát. Přitom téměř polovina odvětví zaznamenala pokles tržeb. To se projevilo i v tom, že náš kraj v porovnání s ČR dosáhl o jeden procentní bod nižšího nárůstu tržeb (u tržeb z průmyslové produkce dokonce o 1,3 bodu).

STAVEBNICTVÍ

V 1. až 3. čtvrtletí 2006 vzrostl v 276 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 8,8 %. V tuzemsku bylo provedeno 96,3 % z celkového objemu “S“ (tj. o 2 procentní body méně než ve stejném období roku 2005), z toho nejvíce na pozemním stavitelství při nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích. V porovnání s údaji za ČR rostly objemy stavebních prací v našem kraji o něco rychleji, především dky stavebním pracím v zahraničí (jejich objem vzrostl skoro dvaapůlkrát). Ve srovnání okresů nejvyšší růst zaznamenal okres Bruntál (především díky pracem v zahraničí a okres Frýdek-Místek (shodný růst objemů doma i v zahraničí). Pokles zaznamenal jediný okres, Ostrava – město.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2006 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo ještě vyšší než u „S“ a dosáhlo dokonce 15,9 % (za celou ČR pak pouze 9,1 %), čímž se náš kraj zařadil mezi nejlepší v republice. Růst objemu ZSV se projevil ve všech okresech kraje, nejvíce rostl v okrese Bruntál, nejméně pak v Karviné.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 6,3 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce z „S“ o 0,6 bodu a ze ZSV o 9,6 bodů. Produktivita práce ze ZSV vzrostla nejvíce v okrese Bruntál (o 39,4 %), naopak poklesla v okrese Karviná (o 4,0 %).

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 504 325 hostů, z čehož bylo 92 733 nerezidentů. Zatímco rezidenti se ubytovávali v hotelích v necelé polovině případů (48 %), u nerezidentů to bylo plných 71,8 %. Z hlediska rezidentů byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (36,7 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 16,2 % případů. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že celá třetina příjezdů se týká Prahy, druhý pak je kraj Jihočeský s 9,5 %. Podíl našeho kraje pak činí 4,8 % z celé ČR.