Komentář

Komentář

OBYVATELSTVO

V roce 2005 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulých let je sice pokles počtu obyvatel nižší (druhý nejnižší od roku 2001), nicméně opět v kraji ubylo téměř 2 a půl tisíce obyvatel. Počet narozených dětí se zvýšil a poprvé od roku 2001 překročil 12 tisíc, což znamená již skoro 10 narozených na každých 1 000 obyvatel. Celkový počet zemřelých poklesl a poprvé od roku 2001 nedosáhl 13 tisíc. Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva snížilo a přirozený úbytek obyvatel byl letos poprvé pod jeden tisíc osob. Počet přistěhovalých do kraje byl stejně jako ve všech předchozích letech nižší než počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo opět záporné hodnoty, ovšem výrazně vyšší než před rokem a dosáhlo úrovně roku 2002. Nepřesáhlo však „rekordní“ rok 2001. Celkový populační úbytek se zvýšil, avšak nedosáhl vysokých hodnot z let 2001 a 2002. Počet obyvatel kraje tak poklesl o 2 488 obyvatel.

Jako obvykle přibylo obyvatel v okrese Frýdek-Místek a jako obvykle byl přírůstek způsoben migrací (přirozenou měnou obyvatel ubylo). Přírůstek letos zaznamenal i okres Nový Jičín, kde sice přibyli obyvatelé oběma způsoby, ale přírůstek 55 obyvatel není nijak vysoký. V ostatních okresech obyvatel ubylo. Nejméně v okrese Opava (hlavně stěhováním), více v okrese Bruntál (taktéž díky stěhování), ještě více v Karviné (zde je vliv obou složek na pokles počtu obyvatel vyrovnaný) a největší úbytek má okres Ostrava – město (přes 1,3 tisíce obyvatel, z toho rovných 1 200 stěhováním).

Počet sňatků se oproti předchozím letům příliš nezměnil (z tohoto pohledu „vyčnívá“ pouze rok 2001 s více než 6 000 sňatky), zatímco počet rozvodů vykázal pokles pod 4 tisíce (poprvé od roku 2001). Pozitivním jevem je dlouhodobý úbytek potratů, kterých každoročně ubývá.

K 31. 12. 2005 měl kraj 1 250 769 obyvatel, z toho 611 295 mužů a 639 474 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v roce 2005 celkem 314 tis. osob (fyz.), což bylo o 0,1 % (cca 300 osob) méně než ve stejném období minulého roku. Celkový úbytek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech se projevil ve všech okresech kraje s výjimkou okresů Frýdek-Místek a Opava. V okrese Frýdek-Místek roste počet zaměstnanců ve výše uvedených subjektech trvale od roku 2002. Okres Opava se takto projevil poprvé od roku 2001 a také poprvé nevzrostl počet zaměstnanců v okrese Karviná.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2005 proti srovnatelnému období předchozího roku o 4,3 % (727 Kč) a činila na fyzické osoby 17 636 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 18 067 Kč (nárůst o 4,4 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval okres Ostrava – město (tento okres má trvale jednu z nejvyšších průměrných mezd v ČR, hned za Prahou, Mladou Boleslaví a Plzní – městem), nejnižší okres Bruntál (ten zaujímá v meziokresní tabulce (včetně 15 pražských obvodů) opačnou pozici – je na 83. pozici z 91 (poslední je okres Jeseník). Porovnáním v čase lze zjistit, že zatímco okres Ostrava – město svou pozici nemění, okres Bruntál trvale stoupá v pomyslném žebříčku okresů. V roce 2001 byl na 90. místě, pak dva roky 87., vloni 85. Okres Frýdek-Místek si sice letos pohoršil (vloni byl 36.), ale obsadil tak svou „obvyklou“, tedy 38., pozici. Karviná si také pohoršila, klesla o 11 míst, čímž se dostala na úroveň roku 2002, v letech 2001 a 2003 však na tom byla ještě hůř. Dalším okresem s rostoucí úrovní mezd je kromě okresu Bruntál i okres Nový Jičín, kde mzdy (s výjimkou loňského roku) trvale rostou rychleji než jinde. Okres Opava si proti loňsku sice polepšil, ale na pozici z roku 2003 se nedotáhl, drží tak úroveň let 2001 a 2002. Celkově si kraj drží svou 4. příčku za Prahou, Středočeským a Plzeňským krajem.

Vývoj mezd v jednotlivých odvětvích je uveden v tabulkovém přehledu. Nejvyšší úrovně mezd dosahuje odvětví Činnosti v oblasti výpočetní techniky (téměř 29 tisíc korun). Nejnižší mzdovou úroveň mají odvětví Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin a Ostatní činnosti z oblasti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (těsně přes 10 tisíc korun). Největší změnu k lepšímu pak zaznamenal obor Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (nárůst mezd o 33,8 %), pokles naopak zaznamenaly obory Výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených, Recyklace druhotných surovin a Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezkém kraji v roce 2005 540,4 tis. osob, z toho bylo 304,0 tis. mužů (60,3 %) a 236,4 tis. žen (39,7 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 12,8 tis. osob, tj. 2,4 %, vyšší a dosáhla tak úrovně 4. čtvrtletí roku 2002. Zaměstnanost žen je dokonce nejvyšší od roku 2001.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 15,1 tis. osob. Po několikaletém poklesu tak došlo k nárůstu četnosti této kategorie na nejvyšší úroveň od roku 2001, když se jejich počet meziročně zvýšil o 4,8 tis. osob (46,6 %). Počet osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu dosáhl 30,2 tis. (nárůst oproti 4. čtvrtletí minulého roku činí 6,2 tis. osob, tj. 25,8 %), což je nejvíce od roku 2001, z nich pak je podíl žen 79,5 %.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 58,4 % a proti 4. čtvrtletí 2004 se zvýšila o 0,5 bodu. Výraznější nárůst zaznamenaly ženy (0,8 bodu) než muži (pouze 0,2 bodu).

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 4. čtvrtletí 2005 celkem 82,5 tis. osob (z toho 44,6 tis., tj. 54,1 %, byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o cca 5 tis. osob. To znamená nejnižší počet nezaměstnaných od roku 2002. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 1,0 bodu na 13,2 % (opět nejnižší od roku 2002).

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 12. 2005 celkem 96,5 tis. osob (z toho přes 49 tis., tj. 50,9 % žen) a poklesl tak na nejnižší úroveň od roku 2001 (tehdy byl ještě o 2 tisíce nižší).

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 14,23 %, tj. nejméně od počátku roku (od 1. čtvrtletí klesla o 1,25 procentního bodu). Porovnáním s ostatními kraji je vidět, že Moravskoslezský kraj má nejvíce nezaměstnaných (18,9 % všech uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce pocházelo z našeho kraje) a druhou nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti (zde je Moravskoslezský kraj předstižen krajem Ústeckým, ten však má o 26 tisíc registrovaných uchazečů o práci méně). K poklesu míry registrované nezaměstnanosti došlo ve všech okresech kraje, nejvíce v okrese Frýdek-Místek (o více než 2 procentní body), nejméně v okrese Opava (0,22 procentního bodu). Nejvyšší nezaměstnanost je tradičně v okrese Karviná, nejnižší v okrese Nový Jičín. Porovnáním mezi okresy celé ČR je vidět, že nejhorší okres, tedy Karviná, je stabilně na 76. ze 77 míst (poslední je okres Most, také trvale), lépe je na tom okres Bruntál na 73. místě (osciluje mezi 70. a 74. místem). Pak následuje Ostrava – město (69., nejlépe od roku 2001), Frýdek-Místek (62., taktéž nejlepší umístění od roku 2001) a Opava (57., zde druhé nejhorší umístění). Nejúspěšnějším okresem je Nový Jičín, který si od roku 2001 „pomohl“ o 8 míst (je 55.) a předstihl tak Opavu.

Z počtu neumístěných uchazečů o práci trvale roste podíl žen (jen od počátku roku se zvýšil o 1,9 procentního bodu). Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 19,7 % z celkového počtu neumístěných, což je o 1,4 procentního bodu méně než v prvním čtvrtletí.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 3 306, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 29,2 uchazečů, pro občany se změněnou pracovní schopností bylo 44 volných míst (téměř dvojnásobek počtu z konce prvního čtvrtletí).

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 31. 12. 2005 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 229 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o téměř dva tisíce (tj. o 0,8 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na Fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 170 tis. subjektů, tj. 74,1 % z celkového počtu), je však třeba dodat, že tato kategorie poprvé od roku 2001 zaznamenala pokles, dále pokračoval převod kategorie Samostatně hospodařících rolníků na Zemědělské podnikatele - fyzické osoby. Opět narostly počty jednotek v kategoriích Společnost s ručením omezeným (o 4,2 %, tj. o 673 subjektů), Akciová společnost (o 2,0 %, tj. o 25 subjektů), Společenství vlastníků jednotek (o 17,0 %, tj. o 416 subjektů), Družstvo (o 6,5 %, tj. o 77 subjektů), Zahraniční osoba (o 12,0 %, tj. o 383 subjektů), Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.), zde byl nárůst o 1,3 %, tj. o 60 subjektů a Organizační jednotka sdružení (o 7,3 %, tj. o 191 subjektů). Pokles naopak zaznamenaly kategorie (kromě zmiňovaných fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku) Fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku (o 3,4 %, tj. o 42 subjektů), Veřejná obchodní společnost (o 2,5 %, tj. o 17 subjektů), Příspěvková organizace (o 1,6 %, tj. o 18 subjektů) a Církevní organizace (o 3,8 %, tj. o 19 subjektů). Z dlouhodobého pohledu lze říci, že v registru organizací přibývají Zahraniční osoby, Akciové společnosti a Společnosti s ručením omezeným.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce. Je však třeba poznamenat, že počet subjektů této kategorie trvale klesá (pokles od roku 2001 o 3 332 subjektů, tj. o 6,3 %).

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců přes 60 % subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo, takže tato kategorie letos poprvé překonala kategorii bez zaměstnanců. Žádného zaměstnance neuvádělo 28,5 % subjektů. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 7,7 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2005 celkem 11 733 stavebních povolení (v orientační hodnotě 23 762 mil. Kč b.c.), což bylo méně než v roce 2004, ale zde je třeba upozornit na to, že území kraje se k 1. 1. 2005 zmenšilo přechodem 3 obcí do Olomouckého kraje. V okrese Ostrava – město vzrostl počet vydaných stavebních povolení o 2,0 %. Sporný je výsledek v okrese Bruntál postiženém územní změnou. Ostatní okresy kraje zaznamenaly pokles, který s výjimkou okresu Frýdek-Místek přesáhl 10 %. Porovnáme-li počet vydaných stavebních povolení se středním stavem obyvatelstva, můžeme říci, že nejvíce se staví v okresech Nový Jičín, Opava (přes 12 vydaných povolení na 1 000 obyvatel), dále Frýdek-Místek (těsně pod 12 povolení), Bruntál skoro 11 povolení a Karviná s Ostravou – městem pouze přes 6 vydaných stavebních povolení na 1 000 obyvatel.

Více než polovina stavebních povolení byla vydána na stavby – budovy (to platí o kraji celkem i všech okresech vyjma okresu Bruntál). Okres Bruntál má největší podíl staveb na ochranu životního prostředí. Okres Opava má v rámci kraje nejvíce vydaných stavební povolení na tuto oblast. Z porovnání s počtem obyvatel pak vyplyne, že nejvíce pro ochranu životního prostředí budou stavět v okresech Opava a Bruntál, nejméně v Karviné a Ostravě – městě.

Tak jako v minulém roce i letos bylo vydáno více stavebních povolení na změny dokončených staveb než na novou výstavbu (opět asi dvě třetiny změn a jedna třetina nová výstavba). Nejvíce nových bytových staveb se bude stavět v okrese Frýdek-Místek, při porovnání na počet obyvatel bude nejvíce bytových staveb opět v okrese Frýdek-Místek, nejméně pak v okrese Ostrava – město. Změn dokončených staveb je nejvíce v Ostravě – městě, Novém Jičíně a Opavě (absolutně), ale na počet obyvatel jsou nejaktivnější druhé dva okresy. Nebytových staveb se bude stavět nejvíc v okresech Opava a Ostrava – město.

V kraji bylo během roku 2005 vydáno 119 rozhodnutí o zrušených budovách a 181 rozhodnutí o zrušených bytech. Nejvíce budov se rušilo v okrese Karviná, Ostrava – město a Frýdek-Místek, nejméně v Bruntále. O nejvíce bytů přišel okres Karviná (71 byt). Nejméně bytů ubylo v okrese Bruntál (pouhých 5 bytů).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci roku 2005 nižší než před rokem. Na poklesu se podílely okresy Frýdek-Místek, Opava a Ostrava – město. Zatímco okresy Ostrava – město a Opava obvykle kolísají (vloni vykazovaly nárůst, předloni pokles), okres Frýdek-Místek vykazuje pokles poprvé od roku 2002. Naopak rekordní nárůst zaznamenává okres Bruntál. Přes 240 zahájených bytů je rekord od roku 2001. Hůř je na tom okres Karviná, kde se na 1 000 obyvatel začíná stavět pouze 0,83 bytu. Nejméně se ve srovnání s počtem obyvatel staví v Ostravě – městě (0,62 zahájených bytů). Průměr kraje je 1,6 bytu, kromě jmenovaných dvou okresů všude zahajují více než 2 byty na 1 000 obyvatel.

Ve výstavbě převládají rodinné domy (a nástavby, vestavby a přístavby k nim), bytové domy se staví pouze v okresech Bruntál, Ostrava – město a Frýdek-Místek. Domy s pečovatelskou službou se již nezačínají stavět vůbec.

Dokončených bytů v kraji také ubylo, pokles však nezaznamenaly okresy Frýdek-Místek a Ostrava – město. V kraji bylo dokončeno 1,54 bytu na 1 000 obyvatel, nejméně v okresech Ostrava – město (0,88 bytu) a Karviná (0,86 bytu). Nejvíce bytů (relativně i absolutně) bylo dokončeno ve Frýdku-Místku (třetina všech dokončených bytů v kraji). Opět se nejvíce dokončovaly rodinné domy a nástavby, vestavby a přístavby k nim (dohromady 77,7 % dokončených bytů).

Rozestavěných bytů bylo k 31. 12. 2005 celkem 10 509 v celém kraji, nejvíce ve Frýdku-Místku, Novém Jičíně a Opavě. V porovnání s počtem obyvatel je největší rozestavěnost opět v okresech Frýdek-Místek a hlavně Nový Jičín (přes 18 bytů na 1 000 obyvatel).

Z tohoto srovnání vychází, že nejaktivnější je bytová výstavba v okrese Frýdek-Místek, nejvíce zaostávají okresy Karviná a Ostrava – město.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Výroba masa dosáhla 33,5 tis. tun, z toho připadalo 30,2 tis. tun na maso vepřové a 3,3 tis. tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2004 se výroba masa celkem i obou hlavních druhů v kraji snížila. To odpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde ale vyrobené objemy poklesly více než v našem kraji. Nárůst zaznamenala naopak produkce masa skopového, jehněčího i koňského, byť je její podíl na celkové produkci mizivý (0,07 %). I zde byl Moravskoslezský kraj úspěšnější, než průměr ČR. Je však třeba poznamenat, že náš kraj je v oblasti produkce masa výrazně podprůměrný (necelých 8 % celkové produkce ČR, u telecího masa dokonce pouze 2,5 %).

V průběhu roku 2005 bylo v kraji prodáno přes 318 tis. tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 56,2 % a ječmen 30,3 %. Z porovnání s ostatními kraji vyplývá, že nejlepších výsledků dosáhl náš kraj v prodeji technické cukrovky, kde se dostal na 7,8 % prodeje v ČR. Podíl na prodeji ječmene a kukuřice na zrno přesáhl 6 % úrovně ČR, více než 5 % se prodalo řepky a obilovin celkem. Podíly prodejů ostatních plodin jsou zanedbatelné.

Celková sklizeň byla v roce 2005 v porovnání s produkcí roku 2004 nižší i přesto, že u některých plodin vzrostly celkové sklizňové plochy. Výnosy (s výjimkou kukuřice na zrno i siláž a pícnin na orné půdě) se pohybovaly mezi 70 a 90 % výnosů loňských, ty ovšem byly enormní, výnosy let 2001 až 2003 jsou výrazně nižší. Výměry vzrostly u obilovin celkem (o 1,3 %), především u ozimého ječmene (17,7 %), žita (7,9 %) a ozimé pšenice (1,2 %), výměry jařin naopak poklesly. Vzrostla i výměra triticale a kukuřice na zrno.

PRŮMYSL

V roce 2005 působilo v kraji 202 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2004 poklesl o 2,6 % (o 3 217 osob), což je téměř totožné s poklesem v předchozím roce. Méně ubylo zaměstnanců jen v roce 2001. Nejvýraznější pokles zaznamenalo odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (23,1 %, tj. 1 333 osob), ostatní obory zaznamenaly pokles nižší než 10 %. Nárůst naopak zaznamenalo 5 odvětví: Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru o 4,9 % (tj. o 122 osob), Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. o 7,1 % (907 osob), Výroba pryžových a plastových výrobků o 11,4 % (o 498 osob), Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken o 17,0 % (o 485 osob) a Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení o 24,3 % (tj. o 473 osob). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 4,6 % (tj. o 884 Kč), což je nejméně od roku 2001. V odvětví Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken mzda dokonce o desetinu procentního bodu poklesla. Největší nárůst mezd naopak zaznamenalo odvětví Výroba dopravních prostředků a zařízení o 8,3 %, tj. o 1 547 Kč.

Ze srovnání s ostatními kraji vyplývá, že náš kraj má nejvíce zaměstnanců v průmyslu (13,5 % všech zaměstnanců průmyslových podniků v celé ČR) a také že snižoval jejich stavy nejvíc ze všech krajů (absolutně, v relativním vyjádření poklesl počet zaměstnanců výrazněji v Jihočeském kraji). Počty zaměstnanců poklesly i v dalších sedmi krajích. Ve zbývajících pěti krajích počty zaměstnanců naopak vzrostly, nejvíc v kraji Středočeském (o 7,4 %, tj. o 6 843 osob).

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem lze posoudit pouze mezi kraji navzájem, protože došlo ke změně výkaznictví a údaje tak nejsou meziročně srovnatelné. Z mezikrajského srovnání vyplývá, že nejvýkonnějším krajem je kraj Středočeský (18,7 % tržeb celkem, tržeb z průmyslové činnosti dokonce 19,1 %), hned za ním však je náš kraj se 14,0%, resp. 14,1% podílem na tržbách v ČR. Porovnáme-li tržby s počty zaměstnanců, je na tom náš kraj o něco hůře – zaujímá celkově 5. místo za krajem Středočeským, Ústeckým, Prahou a krajem Pardubickým.

STAVEBNICTVÍ

V roce 2005 vzrostl v 269 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 8,9 %, což znamená podstatně nižší růst než v loňském roce. Největší nárůst byl v okrese Nový Jičín (21,5 %), objem těchto stavebních prací vzrostl i v okresech Karviná (16,3 %), Ostrava – město (12,2 %) a Frýdek-Místek (3,2 %). Pokles naopak zaznamenaly okresy Bruntál (5,0 %) a Opava (10,1 %). V tuzemsku bylo provedeno 98,4 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (jako každoročně). V zahraničí stavěly nejvíce firmy z okresů Karviná a Ostrava – město. Ve všech okresech kraje převládlo pozemní stavitelství nad inženýrským. Výjimkou byl okres Ostrava – město, jehož stavebními podniky bylo provedeno 92,0 % všech prací inženýrského stavitelství v kraji.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2005 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo vyšší než u „S“ o 6,8 %. Největší nárůst zaznamenaly okresy Nový Jičín, Ostrava – město a Karviná, okres Bruntál zaznamenal naopak pokles.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let, tentokrát ve všech okresech kraje. Nejvíce vzrostl počet zaměstnanců podniků ve Frýdku-Místku, nejméně v Ostravě – městě. Produktivita práce z ZSV zaznamenala příznivý vývoj v kraji celkem, což bylo způsobeno nárůstem v okresech Ostrava – město, Nový Jičín a Karviná, ostatní zaznamenaly pokles. Narostla také produktivita práce z „S“ (nárůst v kraji o 3,4 %), zde se za vedoucí Nový Jičín (nárůst 24,0 %) zařadil Frýdek-Místek (11,5 %), pokles zaznamenaly okresy Bruntál a Opava. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 2,3 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce z „S“ o 1,1 bodů a ze ZSV o 8,3 bodů. Mzdy rostly ve všech okresech kraje, výjimečný byl pouze okres Bruntál s poklesem 2,9 %.

Z porovnání mezi kraji plyne, že nárůstem ZSV se náš kraj řadí na 5. místo v ČR, objemem pak na místo 3., stejně jako počtem zaměstnanců. Výší mezd pak je až na 11. místě a nárůstem produktivity ze ZSV dokonce na 5. místě.