Komentář

Komentář

OBYVATELSTVO

V 1. až 3. čtvrtletí roku 2005 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulých let se ukazatele populačního vývoje poněkud zlepšily. Situace sice není tak dobrá jako v roce 2003, kdy byl celkový pokles počtu obyvatel pod 1 tisíc, ale i tak je to druhý nejlepší výsledek za uplynulých pět let. V ostatních letech přesahoval pokles počtu obyvatel za 3 čtvrtletí více než 2 tisíce obyvatel. Počet narozených dětí se opět zvýšil a dosáhl tak opět rekordu. Celkový počet zemřelých sice oproti roku 2004 vzrostl, nicméně rekord roku 2003 zůstal nepřekonán. Díky tomu byl přirozený úbytek obyvatel nejnižší za uplynulých 5 let (od roku 2001). Počet vystěhovalých z kraje stejně jako ve srovnávaném období většiny předchozích let převýšil počet přistěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo opět záporné hodnoty, byť nižší než před rokem. Celkový populační úbytek je druhý nejnižší od roku 2001. Počet obyvatel kraje tak poklesl o 1 544 obyvatel.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obdobný jako v roce 2003. Přibylo obyvatel v okresech Frýdek-Místek (zde jde přírůstek čistě na vrub migrace, přirozenou měnou zde obyvatel trvale ubývá) a Nový Jičín, kde přibyli obyvatelé oběma způsoby. Přirozený přírůstek vykázal i okres Opava, zde ale ubylo více obyvatel stěhováním. Nejvíce ubylo obyvatel v okrese Ostrava – město, kde byl zase minimální úbytek obyvatel přirozenou měnou

Ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2004 se mírně snížil počet sňatků (v časové řadě se počet sňatků příliš nemění), zatímco počet rozvodů vykázal výrazný pokles na nejnižší úroveň za uplynulých 5 let. Pozitivním jevem je dlouhodobý úbytek potratů, kterých meziročně ubylo dalších 4,3 %. Úbytek od roku 2001 činí 745 potratů za 3 čtvrtletí, tj. úbytek o 17,8 %.

K 30. 9. 2005 měl kraj 1 251 713 obyvatel, z toho 611 726 mužů a 639 987 žen. Od 3. čtvrtletí 2001 tak ubylo 23 544 obyvatel.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. až 3. čtvrtletí 2005 celkem téměř 314 tis. osob (fyz.), což bylo stejné jako ve shodném období minulého roku. Celkový úbytek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech se tak zastavil. Nejvíce lidí zaměstnávala Výroba základních kovů a hutních výrobků (téměř 29 tisíc), nejvíce zaměstnanců však přijímaly (v poměru ke stávajícímu počtu) Spoje. Naopak relativně nejvíce se propouštělo v odvětví Výroba kancelářských strojů a počítačů. V jednotlivých okresech je situace různá. Trvalý pokles počtu zaměstnanců vykazují okresy Bruntál a Ostrava – město. V Karviné počet zaměstnanců poklesl po dvouletém nárůstu. Nárůst počtu zaměstnanců vykazují okresy Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava (zde již podruhé od roku 2001).

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2005 proti srovnatelnému období předchozího roku o 4,4 % (715 Kč) a činila na fyzické osoby 16 982 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 17 397 Kč (nárůst o 4,5 %). Ve srovnání mezi kraji je tak Moravskoslezský kraj na 4. místě za Prahou, Sředočeským a Plzeňským krajem. Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval okres Ostrava - město, nejvyšší nárůst (o 6,2 %) však byl v okrese Nový Jičín. Nejnižší mzda je standardně v okrese Bruntál, nejnižší nárůst (pouze 2,9 %) v okrese Frýdek-Místek. Mezi okresy tak je Ostrava – město na 21. místě, Nový Jičín je 38., Frýdek Místek 43., Karviná 48., Opava 65. a Bruntál 84. z 91 hodnocených. Vloni za stejné období bylo pořadí podobné, Ostrava – město pozici nezměnila, okresy Nový Jičín, Frýdek-Místek a Karviná si oproti loňsku pohoršily, Opava a Bruntál polepšily.

Vývoj mezd v jednotlivých odvětvích je uveden v tabulkovém přehledu. Nejvyšší úrovně mezd dosahují odvětví Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení (téměř 36 tis. Kč v přepočtu na plně zaměstnané). Nejnižší mzdovou úroveň mají odvětví Ubytování a stravování a Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (obě pod 11 tisíc Kč). Nejdynamičtější růst je v odvětví Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů o 36,6 %, pokles zaznamenalo 7 odvětví, největší pak Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (6,4 %).

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 3. čtvrtletí 2005 téměř 541 tis. osob, z toho bylo 304,7 tis. mužů (56,3 %) a 236,2 tis. žen (43,7 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 10 tis. osob, tj. 2,0 %, vyšší. Vzrostl především počet zaměstnaných žen, a to o 7,7 tis. osob (3,4 %).

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 14,1 tis. osob. Po několikaletém poklesu četnosti této kategorie pracujících tak došlo k prudkému nárůstu, když se jejich počet meziročně zvýšil o 2,9 tis. osob (25,9 %). Z počtu 28,8 tis.osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu (nárůst oproti 3. čtvrtletí loňského roku o 31,5 %) je 81,3 % žen, přičemž jejich podíl roste.

Nejvíce obyvatel je v našem kraji zaměstnáno v průmyslu (34,2 %), především pak v průmyslu zpracovatelském (28,1 % všech zaměstnaných).

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 58,8 % a proti 3. čtvrtletí 2004 se zvýšila o 0,7 bodu. Je ovšem třeba říci, že ve stejném období let 2001 a 2002 byla přes 60 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 3. čtvrtletí 2005 celkem 86,2 tis. osob (z toho 49 tis., tj. 56,8 %, byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se zvýšil o cca 200 osob. Zvýšení počtu nezaměstnaných jde čistě na vrub mužům, počet nezaměstnaných žen totiž poklesl. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně již podruhé snížila, tentotkrát o 0,3 bodu na 13,7 %, což je nejméně od roku 2001.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 9. 2005 více než 96 tis. osob (z toho přes 50,5 tis., tj. 52,5 %, žen) a proti stejnému období roku 2004 se snížil o 7 436 osob.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 14,27 %, tj. o 0,85 bodu méně než před rokem. K jejímu zvýšení došlo pouze v okrese Opava (kde byla trvale nejnižší v kraji), v ostatních okresech se snížila. Nejvyšší trvale zůstává i přes výrazný pokles v okrese Karviná, výrazně klesla i v Ostravě – městě, nejnižší je (trvale) v okrese Opava, který však byl téměř dostižen okresem Nový Jičín. I přes nesporně příznivé výsledky je Moravskoslezský kraj na předposledním místě mezi kraji v ČR podle míry nezaměstnanosti. Hůř je na tom jen kraj Ústecký, kde je však nezaměstnaných o třetinu méně. Ani porovnání podle okresů není příznivé. Nejlépe je na tom okres Opava (ten je na 57. ze 77 míst a o 2 místa si oproti loňsku pohoršil). Hned za ním je okres Nový Jičín (zlepšení o 4 místa), pak Frýdek-Místek (66., zlepšení také o 2 místa), Ostrava – město si polepšila také o 2 místa a odsunula tak Bruntál na 73. pozici. Poslední z okresů kraje, okres Karviná, skončil na 76. místě ze 77 možných (shoda s loňskem).

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 3,8 %, a počet občanů se změněnou pracovní schopností klesl o 3 osoby. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 9. 2005 celkem 7 333, což bylo o 1 875 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 18,2 % z celkového počtu neumístěných, což je o 7,3 procentního bodu méně než ve stejném měsíci 2004.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 4 021, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 24 uchazečů (loni 34,9). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 1 146 (35,2 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 11 více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 9. 2005 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 228 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 1 771 (tj. o 0,8 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 170 tis. subjektů, tj. 74,2 % z celkového počtu), dále bylo 6 796 samostatně hospodařících rolníků (3,0 %) a 1 714 zemědělských podnikatelů – fyzických osob (0,8 %), 12 859 osob ve svobodném povolání (5,6 %), 16 492 společností s ručením omezeným (7,2 %), 1 321 akciových společností (0,6 %), 1 233 družstev (0,5 %), 68 státních podniků a 3 390 zahraničních osob (1,5 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právních forem Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku a Zemědělský podnikatel - fyzická osoba, kde se ovšem jedná pouze o přeregistraci z první formy na druhou z důvodu změny zákona. Takto se přeregistrovalo přes 1 600 osob. Obdobně se přeregistrovávají Fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku na Fyzické osoby v OR nezapsané (přes 200 osob). Dále přibylo Společností s ručením omezeným (nárůst o 655, tj. o 4,1 %) a Společenství vlastníků jednotek (nárůst o 420 jednotek, tj. o 17,6 %). Taktéž přibyly necelé dvě stovky Zahraničních osob. Na druhou stranu ubylo Příspěvkových a Církevních organizací.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců téměř 60 % subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo. Více než čtvrtina subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,4 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se navzájem přehodily podíly u kategorií s neuvedeným počtem zaměstnanců a bez zaměstnanců.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2005 přes 8,5 tisíce stavebních povolení (v orientační hodnotě přes 17,5 mld. Kč b.c.), tj. o 838 povolení (8,9 %) méně než před rokem. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 59 %, stavby k ochraně životního prostředí 17 % a ostatní stavby 24 %. Na celkovém počtu stavebních povolení převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou o 15,5 bodu u staveb bytových a o 8 procentních bodů u staveb nebytových. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku poklesl nejvíc počet povolení na stavby na ochranu životního prostředí (téměř o čtvrtinu), nejmenší pokles vykazují modernizace bytového fondu a změny dokončených nebytových staveb.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okresech Frýdek-Místek a Opava (jako obvykle), nejméně v okrese Bruntál . Bytových staveb hodlají postavit nejvíce v okresech Opava a Ostrava - město a staveb na ochranu životního prostředí v okrese Opava, tak jako v předchozích letech.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 3. čtvrtletí roku 2005 nižší než před rokem v důsledku poklesu počtu zahájených bytů v bytových domech o 12,7 %, a rodinných domů o 7,1 %. Výrazně také poklesl počet zahájených bytů v nebytových stavbách. Výrazně naopak vzrostl počet bytů v nástavbách, vestavbách a přístavbách k bytovým domům, ve stavebně upravených nebytových prostorech a narostl i počet modernizovaných bytů. Počet zahájených bytů vzrostl v okresech Bruntál (výrazně) a Nový Jičín. Největší pokles naopak zaznamenal okres Ostrava – město.

Rozdílný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se zachoval příznivý vývoj z minulého roku a jejichž počet se zvýšil prakticky v celé struktuře s výjimkou bytových domů a jejich nástaveb a vestaveb a rovněž domů s pečovatelskou službou. Největší nárůst zaznamenaly okresy Opava a Frýdek-Místek, počet dokončených bytů nejvíce poklesl v okrese Bruntál (na polovinu stejného období minulého roku).

Počet rozestavěných bytů byl k 30. 9. 2005 nižší než před rokem. Nárůst je u stejných kategorií jako v případě bytů dokončených, projevuje se zde ale pokles počtu rozestavěných bytů v bytových domech na polovinu loňského počtu. Počet rozestavěných bytů tak klesl prakticky v celém kraji s výjimkou okresu Frýdek-Místek.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2005 bylo v kraji prodáno přes 240 tisíc tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 58,9 % a ječmen 33,8 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej technické cukrovky, které bylo prodáno 44 509 tun, což představovalo 19,4 % z celkového prodeje v republice. Ostatní plodiny kolísají mezi 0,5 a 6,9 % prodejů v ČR. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku narostly objemy prodejů všech plodin s výjimkou luštěnin, sadbových brambor a řepky, která však měla v minulém roce objemy prodejů vysoce nadprůměrné.

Výroba masa dosáhla 25,1 tis. tun, z toho připadalo 22,7 tis. tun na maso vepřové a 2,4 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2004 se výroba masa celkem a i ve všech základních druzích v kraji snížila. Naopak opět narostl podíl masa koňského, skopového a především jehněčího. Obdobná situace je v celé ČR, jediným rozdílem je menší pokles výroby v našem kraji.

PRŮMYSL

V lednu až září 2005 pracovalo v kraji 203 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2004 poklesl o 2,2 % (o 2 724 osob), při čemž nejvýraznější pokles byl v odvětví Výroba potravin. výrobků a nápojů, tabákových výrobků, kde se snížil o 23,2 %, pokles zaznamenala i odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody o 8,8 %, Výroba textilií, textilu a oděvních výrobků o 6,3 % a Těžba nerostných surovin o 6 %. Mírný pokles zaznamenala i další odvětví. Naopak ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo v průmyslu Výroba el. a optic. přístrojů a zařízení o 28 %, Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken o 16,8 % a Výroba pryžových a plastových výrobků o 14,4 %. Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 4,3 %. Vývoj v celé ČR byl poněkud odlišný – v 6 ze 14 krajů totiž počet zaměstnanců v průmyslu vzrostl tak výrazně, že vzrostl i počet zaměstnanců v celé ČR. Nárůst mezd kolísal podstatně méně – pohyboval se mezi 2,9 až 5,6 %, přičemž za celou ČR vzrostly mzdy průměrně o 4,7%.

STAVEBNICTVÍ

V 1. až 3. čtvrtletí 2005 vzrostl v 265 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 5,0 %. V tuzemsku bylo provedeno 98,3 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2005 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo dvojnásobné oproti u „S“.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 2,1 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce z „S“ o 2,9 bodů a ze ZSV dokonce o 7,9 bodů.

Ve srovnání mezi okresy nejvíce rostla ZSV v Novém Jičíně, Ostravě – městě a Karviné (nárůst přes 15 %), pokles zaznamenaly okresy Opava a Bruntál. Stejná situace (byť s menšími nárůsty) je i u „S“. Mzdy rostly nejvíce v okresech Karviná a Nový Jičín.

V porovnání krajů ČR je Moravskoslezský kraj na průměrné úrovni růstu ZSV, „S“ i počtu zaměstnanců, mzdy však rostou polovičním tempem i přesto, že jsou v našem kraji jedny z nejnižších v ČR.