ŽP7 Změna výměry ploch s převážně pozitivním a převážně negativním vlivem na životní prostředí v letech 1994 – 2005

Původním ukazatelem, který měl být součástí předkládané analýzy, byl ukazatel označený jako "Zóny s nejdynamičtější proměnou využití půdy v letech 1994 – 2005". V rámci tohoto ukazatele byly označeny katastry obcí, ve kterých v daném období došlo k nejvýznamnější změně využití pozemků. Změna využití půdy byla definována jako součet rozdílů (v absolutní hodnotě) v zastoupení jednotlivých typů pozemků (zemědělská půda, lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy, ostatní plochy) na celkové výměře katastru obce v letech 1994 – 2005 ve vztahu k celkové výměře obce v roce 2005.

Nedostatkem tohoto ukazatele je skutečnost, že vyjadřuje pouze dynamiku změn ve využití půdy. Z takto vymezené změny nebylo možné zhodnotit, zda je změna pro životní prostředí pozitivní nebo negativní. Záleží totiž na tom, které složky land-use se na změně nejvíce podílely.

Vzhledem k výše zmíněným skutečnostem byl ukazatel nahrazen ukazatelem "Změna výměry ploch s převážně pozitivním a převážně negativním vlivem na životní prostředí v letech 1994 – 2005", který lépe vypovídá o vlivu změn v oblasti půdního fondu na životní prostředí.

I přesto, že ukazatel Zóny s nejdynamičtější proměnou využití půdy v letech 1994 – 2005 nevstupuje do bodového ani analytického hodnocení, výsledné hodnoty jsou zveřejněny alespoň v podobě kartogramu.

Nově zařazený ukazatel porovnává přírůstky a úbytky jednotlivých druhů pozemků, ke kterým došlo mezi roky1994 a 2005, a posuzuje jejich vlivu na životní prostředí. Prvním krokem bylo rozdělení pozemků resp. změn jejich výměry do dvou skupin – změny výměry půdy s převážně pozitivním vlivem (dále jen pozitivní plochy) a změny výměry půdy s převážně negativním vlivem (dále jen negativní plochy) na životní prostředí.

Přesnější hodnocení pozitivních a negativních vlivů na životní prostředí by samozřejmě přinesla spíše konfrontace "kvality s kvalitou", tj. např. přírůstek lesů porovnat s podílem poškozených lesů, přírůstek orné půdy s její úrodností apod. S ohledem na zdroje a podrobnost našich dat je ovšem tento způsob hodnocení nemožný.

Velmi obecně lze za pozitivní změny v land-use považovat přírůstky těchto druhů pozemků:

sady, zahrady, vinice, chmelnice, trvalé travní porosty (složky zemědělské půdy),
lesy,
vodní plochy,
části ostatních ploch (zeleň, sportoviště a rekreační plochy, hřbitovy, kulturní a osvětové plochy).

Mezi negativní změny v land-use pak můžeme zařadit přírůstky následujících druhů pozemků:

orná půda (složka zemědělské půdy),
zastavěné plochy,
části ostatních ploch (pro dopravu, manipulační plochy, sklady, skládky, dobývací prostory, neplodná půda).

I zde se však vyskytl problém související s nedostatečně podrobnými informacemi, a to u pozemků spadajících do skupiny ostatní plochy a vztahujících se k roku 1994. Hodnocení tak bylo provedeno bez zahrnutí vlivu těchto druhů pozemků a bude tudíž do jisté míry zkreslené.

Přestože orná půda byla v prvotním rozdělení zařazena mezi plochy s převážně negativním vlivem na životní prostředí, v dalším kroku byla konfrontována s průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.

O tom, do jaké skupiny bude orná půda spadat, nakonec rozhodovala průměrná úřední cena zemědělské půdy v každé obci a skutečnost, zda se výměra orné půdy v obci zvyšovala nebo naopak snižovala.

Mezi pozitivní změny byla zahrnuta orná půda, která:

buď zvyšovala svou výměru v obcích, ve kterých je průměrná cena zemědělské půdy alespoň o 10 % vyšší než je její hodnota v Libereckém kraji (ta dle našich výpočtů činí 3,68 Kč/m²),
nebo snižovala svou výměru v obcích, ve kterých je průměrná cena zemědělské půdy nižší než její hodnota v kraji, nebo je vyšší maximálně o 10 %.

V ostatních případech byl přírůstek nebo úbytek orné půdy považován za negativní změnu.

Po zjištění změn výměry jednotlivých druhů pozemků za sledované období jsme tyto změny sečetli, a to jak ve skupině pozitivních ploch, tak ve skupině negativních ploch. Celkovou změnu výměry pozemků dosaženou v obou skupinách jsme pak vzájemně porovnali a výsledkem bylo celkem 6 možných kombinací, ke kterým mohlo v obcích dojít a které byly následně rozděleny do 6 intervalů s odpovídajícím přiděleným bodovým ziskem (6 bodů = optimální situace, 1 bod = antioptimum).

Interval I.:	růst výměry pozitivních ploch a zároveň pokles výměry negativních ploch (6 bodů)
Interval II.:	růst výměry jak pozitivních, tak negativních ploch, přičemž přírůstek pozitivních ploch je větší než přírůstek negativních ploch (5 bodů)
Interval III.:	pokles výměry jak pozitivních, tak negativních ploch, přičemž pokles pozitivních ploch je menší než pokles negativních ploch (4 body)
Interval IV.:	růst výměry jak pozitivních, tak negativních ploch, přičemž přírůstek pozitivních ploch je menší než přírůstek negativních ploch (3 body)
Interval V.:	pokles výměry jak pozitivních, tak negativních ploch, přičemž pokles pozitivních ploch je větší než pokles negativních ploch (2 body)
Interval VI.:	pokles výměry pozitivních ploch a zároveň růst výměry negativních ploch (1 bod)

Optimum: interval I.