Ceny a příjmy v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa v roce 2005 - ceny

Ve skupině pekárenských výrobků a obilovin se výrazně nejlevněji nakupovaly výrobky v české části euroregionu. Na německé straně byly ceny těchto výrobků nejvyšší, s výjimkou pšeničné mouky, která měla nejvyšší cenu v Polsku. Zjištěné ceny ukázaly například na skutečnost, že chléb je v Spolkovém státu Sasko více než třikrát a v Polsku přibližně 1,3krát dražší než v České republice.

Naopak ve skupině masa a masných výrobků dosahovaly nejnižších cen výrobky v Polsku, na české straně byly ceny o něco vyšší a na německé straně byly ceny masných výrobků vyšší dokonce o 60 až 95 %. Nejvýraznější rozdíl mezi cenou v Spolkové zemi Sasko a v Polsku se projevil u vepřové šunky, cenový rozdíl činil přibližně 170 %.

Z vybraných šesti výrobků ze skupiny mléka, sýrů a vajec bylo zjištěno relativně nejvíce nejnižších cen v Polsku (4 ceny), po jedné na české a německé straně euroregionu. Nejvíce peněz museli spotřebitelé zaplatit za 3 výrobky z této skupiny ve Spolkovém státě Sasku, za 2 v České republice a za jeden v Polsku. Relativně nejznatelnější cenový rozdíl se projevil u kondenzovaného mléka, které bylo v německé části euroregionu téměř dvakrát dražší než v části polské.

Ve skupině oleje a tuky kolísal relativní rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou zjištěnou u 4 výrobků na všech třech stranách hranice mezi 12,5 % (máslo čerstvé) a 52,5 % (rostlinné máslo). Výraznější cenové rozdíly nevykázaly výrobky ve skupině cukr a cukrovinky, kde se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou pohyboval v intervalu 3,1 % – 37,2 %.

Ve skupině pochutiny a koření, do které se řadí alkoholické nápoje, černý porcovaný čaj, kakao a mletá káva, dosahovalo zboží nejvyšších cen zpravidla v Polsku. Výjimku tvořila mletá káva, která byla nejdražší ve Spolkovém státě Sasko a šumivé polosladké víno, jehož nejvyšší cenu zjistili pracovníci cenové statistiky v České republice. Spotřebitelé ze všech tří stran hranice zaplatili nejnižší cenu v rámci této skupiny výrobků za kakao, lahvové světlé pivo a za whisky na německé straně euroregionu, na české straně za brandy, černý porcovaný čaj a červené jakostní víno a na polské straně za šumivé polosladké víno. Nejvýraznější cenový rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou se projevil u kakaového prášku, který byl téměř 2,2krát dražší v Polsku než ve Spolkovém státě Sasko. Více než 100 % cenový rozdíl mezi Polskem a Českou republikou bylo možné pozorovat v porovnání cen brandy a červeného jakostního vína. Nejnižší cenový rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou vyplynul ze srovnání cen lahvového světlého piva (20,8 %), šumivého polosladkého vína (41,2 %) a černého porcovaného čaje (44,5 %).

V rámci skupiny nealkoholických nápojů byly porovnávány ceny 4 výrobků. Toto poměřování ukázalo nejnižší cenový rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou u jablečného a pomerančového džusu (9,1 %, respektive 9,3 %). Za jablečný džus museli spotřebitelé zaplatit nejvyšší cenu v německé části euroregionu a za pomerančový v části polské. Výraznější cenové rozdíly byly v rámci této skupiny zaznamenány u coca-coly, která zákazníky v Polsku stála o téměř 70 % více než v České republice. Cena stolní pitné vody v německé části euroregionu převyšovala cenu v české části dokonce o více než 120 %.

Ovoce a ovocné produkty bylo možné nejlevněji nakoupit v České republice s výjimkou jablek a hrušek, jejichž ceny byly nejnižší na polské straně. Nejvyšší ceny ovocných produktů byly pracovníky cenové statistiky zjištěny zpravidla na německé straně. Za jeden kilogram banánů však museli spotřebitelé zaplatit nejvíce peněz v Polsku. Cenový rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou zjištěnou za jednotlivé vybrané zboží v této skupině výrobků se pohyboval mezi 13,4 % u hroznového vína a 35,2 % u grapefruitů. Výraznější cenové rozdíly se pak projevily u citrónů (63,4 %), pomerančů (63,6 %). U jablek činil zjištěný cenový rozdíl dokonce 193,3  %, cena jablek byla tedy ve Spolkovém státě Sasko téměř třikrát vyšší než v Polsku.

Ceny zeleniny a zeleninových produktů se na české i polské straně pohybovaly na podobné úrovni, na německé straně byly ceny výrazně vyšší. I v této kategorii se však projevila výjimka – nejvyšší cenu za sterilizované okurky museli spotřebitelé zaplatit v Polsku. Rozdíly mezi nejvyšší a nejnižší cenou za jednotlivé zboží v této skupině mezi třemi porovnávanými územními celky však byly výrazné. Například : zjištěná cena cibule v německé části byla dokonce téměř čtyřikrát vyšší než v české části euroregionu.

Porovnání cen vybraného nepotravinářského zboží

Ve skupině oděvy byly porovnávány ceny čtyř druhů zboží. Ty dosáhly nejvyšší úrovně ve Spolkovém státě Sasko, ve třech případech byla zjištěna nejnižší cena v Polsku a v jednom případě, u dámských punčochových kalhot, v České republice. Nejnižší cenový rozdíl mezi obchody na sledovaných třech stranách hranice byl zaznamenán u pánských jeansů – cena v německé části euroregionu byla pouze o 39,5 % vyšší než v části polské. Nejvyšší cenový rozdíl pak bylo možné pozorovat u pánských bavlněných ponožek, jejichž cena byla na německé straně pětkrát vyšší než na straně polské.

Cenové rozdíly ve skupině obuv, v rámci které byly hodnoceny ceny dámských a pánských celoročních polobotek, nebyly výrazné. Oba dva druhy bot nakupovali spotřebitelé za nejvyšší cenu ve Spolkovém státě Sasko, za nejnižší v Polsku. Cena dámských polobotek byla v německé části o 35,3 % vyšší a v české části o 24,8 % vyšší než v polské části euroregionu. Pánské polobotky pak byly ve Spolkovém státě Sasko dražší o 57,2 % a v České republice o 43,7% než v Polsku.

Z výrobků denní potřeby byly pro cenové srovnání vybrány čtyři druhy zboží. Za nejvyšší ceny bylo toto vybrané zboží opět k prodeji na německé straně, za nejnižší ceny pak ve dvou případech na polské a na české straně.

V rámci čtyř druhů zboží ve skupině léků nabízí velmi zajímavé srovnání cena aspirinu. Jeho cena byla ve Spolkovém státě Sasko téměř 4,5krát vyšší a v Polsku přibližně jen 1,4krát vyšší než v České republice. Kontaktní čočky pak mohli spotřebitelé zakoupit na všech třech stranách hranice za podobnou cenu.

Cenové srovnání ve skupině časopisy a psací potřeby opět ukázalo, že ceny v české a v polské části se nachází na přibližně podobné úrovni. Ceny v německé části euroregionu jsou výrazně vyšší. Jedno vydání regionálních novin zakoupil čtenář ve Spolkovém státě Sasko za třikrát vyšší cenu než čtenář v České republice. Cena v Polsku pak převyšovala cenu v České republice pouze o 16 %. Ještě výraznější rozdíl v cenové úrovni se projevil u pohlednic, které byly k dostání na německé straně za přibližně 5krát vyšší cenu něž na straně české.

Z vybraných šesti výrobků ze skupiny výrobky pro osobní hygienu bylo zjištěno relativně nejvíce nejvyšších cen ve Spolkovém státě Sasko (4 ceny), po jedné na české a polské straně euroregionu. Tři výrobky z této skupiny byly nejlevnější v České republice a tři v Polsku. Relativně nejznatelnější cenový rozdíl se projevil u toaletního papíru, který byl v německé části euroregionu 3,5krát dražší a v české části více než dvakrát dražší než v části polské.

Ceny pohonných hmot – benzínu a nafty – jsou na všech třech stranách hranice ovlivňovány především cenou ropy na světovém trhu. Proto rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou zjištěnou pracovníky cenové statistiky se pohyboval pouze mezi 20,9 % – 31,9 %. Nejvyšší částku museli motoristé zaplatit u čerpacích stanic ve Spolkové zemi Sasko.

Porovnání cen vybraných služeb

Cena nájemného byla zjištěna pouze v polské a německé části euroregionu. Měsíční nájemné za jeden m2 v německé části bylo přibližně dvakrát vyšší než v části polské. Ve skupině komunálních služeb byla cena vodného nejnižší v polské části. V české části pak byla cena vodného ve srovnání s polskou stranou vyšší o 43,1 % a v německé části až 4,5krát vyšší. Cena stočného byla pracovníky cenové statistiky zjištěna pouze na české a polské straně euroregionu a dosahovala velmi podobné cenové úrovně.

Ve skupině služeb spojených s přenocováním byla zaznamenána nejnižší cena za přenocování ve dvoulůžkovém pokoji tříhvězdičkového hotelu v polské části euroregionu. V české části byla cena noclehu oproti Polsku o 53,9 % vyšší a na německé straně o 77,6 % vyšší. Podobné cenové rozdíly byly zaznamenány i u ceny za přenocování ve dvoulůžkovém pokoji v hotelu Garni.

Porovnání cen sociálních služeb ukázalo na skutečnost, že cena za ubytování jedné osoby v domově důchodců je ve Spolkovém státě Sasko téměř šestkrát a v Polsku téměř dvakrát vyšší než v České republice. Poplatek za umístění dítěte v mateřské školce byl pak v německé části euroregionu čtyřikrát vyšší a v polské více než 2,5krát vyšší než v části české.

Ve skupině gastronomických služeb bylo porovnáváno pět různých druhů občerstvení. V případě ceny za hamburger BIG MAC nebylo úplné srovnání možné, protože v německé části euroregionu nemohla být cena zjištěna. Z porovnání cen ostatních čtyř produktů, zjištěných v gastronomických zařízeních, vychází nejlépe česká strana a nejhůře strana německá. Například: coca–cola byla ve Spolkovém státě Sasko více než 3krát dražší, šálek kávy téměř 3krát dražší a hranolky dokonce více než 3,5krát dražší než v České republice. Cena za tyto tři produkty byla v Polsku vyšší v předchozím uvedeném pořadí o 17,7 %, 92,3 % a o 16,7 % než v České republice.

Ve skupině ostatních služeb byly porovnávány velmi rozdílné druhy služeb, například: poplatek za kabelový televizní příjem, cena jízdného v městské hromadné dopravě, ostříhání u pánského kadeřníka či výměna patníku u dámských bot. Všechny tyto služby byly opět výrazně dražší na německé straně euroregionu, nejnižší částky zaplatili za tyto služby zákazníci v České republice. Rozdíl mezi cenou za tyto služby v české a polské části pak s výjimkou ceny jízdného v městské hromadné dopravě nebyl nijak výrazný. Její cena na německé straně byla více než pětkrát vyšší a na polské straně o 76,0 % vyšší než v České republice.