Pohyb obyvatelstva - Metodika

I. Základní vymezení (sledovaného odvětví nebo statistické oblasti) 

Statistika pohybu obyvatel sleduje demografické události, které působí na změnu stavu či struktury obyvatel. Těmito událostmi jsou narození dítěte, úmrtí osoby, uzavření manželství, rozvod manželství a změna trvalého (v případě cizích státních příslušníků i přechodného) bydliště. Pro tvorbu výstupů demografické statistiky jsou relevantní pouze ty události, jejichž nositeli jsou občané České republiky a cizinci s trvalým pobytem v České republice, občané třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinní příslušníci s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinci s mezinárodní ochranou v České republice; od roku 2022 také osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v Česku (viz Počet obyvatel - Metodika | Statistika).
 

II. Zdroje dat

1.     Statistická zjišťování

• Hlášení Obyv 1-12 Hlášení o uzavření manželství – od roku 2024 pouze pro události, kdy alespoň jeden ze snoubenců je cizinec; zpravodajskou jednotkou je matriční úřad příslušný místu uzavření manželství
• Hlášení Obyv 2-12 Hlášení o narození – zpravodajskou jednotkou je matriční úřad příslušný místu narození
• Hlášení Obyv 3-12 Hlášení o úmrtí – od roku 2024 pouze pro úmrtí cizinců; zpravodajskou jednotkou je matriční úřad příslušný místu úmrtí
• Hlášení Obyv 4-12 Hlášení o rozvodu – zpravodajskou jednotkou je soud projednávající příslušné řízení o rozvodu manželství; ČSÚ předávána prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR

2.     Administrativní zdroje dat, přebírané údaje

• Základní registr obyvatel a jeho editační agendový informační systém evidence obyvatel (AISEO) a informační systém cizinců (AISC) prostřednictvím Cenzového informačního systému (spravovaný ČSÚ) – od roku 2024 pro údaje o uzavření manželství dvou českých státních občanů a o úmrtí českých občanů
• Informační systém evidence obyvatel (ISEO) – pro stěhování občanů Česka
• Cizinecký informační systém (CIS) – pro stěhování cizinců s platným trvalým nebo přechodným pobytem
• List o prohlídce zemřelého (LPZ), resp. jeho příslušná část, vymezená vyhláškou č. 297/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů – pro statistiku příčin smrti
   

III. Tvorba základního a výběrového souboru, dopočty a odhady nešetřené části souboru

Vzhledem k zákonem stanovené povinnosti hlášení matričních a ostatních evidenčních událostí (zpravodajská jednotka má povinnost zaregistrovat do příslušných informačních systémů všechny události, které se staly na území jejího správního obvodu či v jejich působnosti) jsou soubory jednotlivých demografických událostí považovány za základní (úplné, vyčerpávající). Do demografické statistiky jsou však zahrnovány pouze údaje o obyvatelích České republiky (viz část VI).

Kromě událostí, ke kterým dojde na území ČR, jsou do statistiky zařazovány i sňatky, narození a úmrtí obyvatel Česka, ke kterým došlo v zahraničí, avšak pouze pokud se týkají českých občanů (u sňatku je českým občanem alespoň jeden ze snoubenců, u narozených je českým občanem alespoň jeden z rodičů dítěte) s trvalým pobytem na území České republiky a byly zaregistrovány v České republice v termínu, který umožnil jejich zařazení do statistiky.

Údaje o narození, úmrtí a sňatku jsou časově tříděny podle data události, rozvody podle data nabytí právní moci. V případě dat o stěhování je rozhodným časovým okamžikem datum nahlášení změny adresy pobytu příslušnému úřadu. 

Věkem osoby v době události se rozumí tzv. věk dokončený, tedy věk při posledních narozeninách. V případě stáří zemřelých kojenců jde o věk v dokončených dnech.

Zpracování statistiky jednotlivých demografických událostí probíhá na úrovni obcí, pouze v hlavním městě Praze až do detailu jednotlivých základních sídelních jednotek. S ohledem na ochranu individuálních dat se však podrobnost zveřejňovaných výstupů pro jednotlivé územní celky liší (např. počet sňatků v jednotlivých obcích není tříděn až do jednotek věku apod.).

Sňatky
Sleduje se počet zákonně uzavřených manželství obyvatel České republiky (obyvatelem ČR je alespoň jeden ze snoubenců). Do počtu sňatků jsou zahrnuty jak občanské, tak (před rokem 1950 a od 1. 7. 1992) církevní sňatky.

Demografická statistika využívá tyto zjišťované/referenční údaje o uzavřeném manželství: datum sňatku, místo uzavření manželství, datum narození ženicha/nevěsty, rodinný stav ženicha/nevěsty, adresu registrovaného pobytu ženicha/nevěsty, státní občanství ženicha/nevěsty, vzdělání ženicha/nevěsty, pořadí uzavíraného manželství ženicha/nevěsty a datum předchozího rozvodu či ovdovění ženicha/nevěsty. Z uvedených údajů ČSÚ dopočítává věk ženicha/nevěsty v době sňatku a v případě sňatků vyššího než prvního pořadí dobu uplynulou od rozvodu/ovdovění.

Ve výstupech jsou sňatky v případě územního členění tříděny standardně podle místa pobytu ženicha (není-li uvedeno jinak).

Rozvody
Sleduje se počet právních zániků manželství obyvatel České republiky (obyvatelem ČR je alespoň jeden z manželů) rozvodem, za které zaslala zpravodajská jednotka (okresní soud, v Praze obvodní soud, pro okres Brno-město Městský soud v Brně; prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR) údaje ze statistického hlášení o rozvodu.

Rozvodová statistika v rámci demografické statistiky sleduje: datum právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství, datum uzavření manželství, datum narození muže/ženy, adresu posledního společného bydliště, od roku 2022 také adresu bydliště muže/ženy, vzdělání muže/ženy, státní občanství muže/ženy, od roku 2022 stát narození muže/ženy, počet společných (žijících) nezletilých dětí, navrhovatele rozvodu, výsledek řízení o rozvodu (od roku 2007 přebírány údaje pouze o řízeních, která skončila rozhodnutím o rozvodu manželství), pořadí rozvodu muže/ženy a příčinu rozvratu na straně muže a ženy (pokud se zjišťovala). Z uvedených údajů ČSÚ dopočítává věk muže/ženy při rozvodu a délku trvání manželství při jeho ukončení rozvodem.

V případě územního členění výstupů jsou rozvody tříděny podle posledního společného bydliště manželů, od roku 2022 je k dispozici třídění také zvlášť podle bydliště muže či ženy.

Narození
Sleduje se počet všech narozených dětí, živě i mrtvě, obyvatel České republiky (obyvatelem ČR je alespoň jeden z rodičů), za něž obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matričního úřadu) hlášení o narození. Počet narozených dětí nezahrnuje děti, jejichž matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem (podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 422/2004 Sb.), a nalezené děti (jejichž matka má neznámou totožnost).

Pro demografickou statistiku se z hlášení využívají tyto údaje: datum narození, pohlaví, vitalita, porodní hmotnost a porodní délka narozeného dítěte, týden těhotenství, pořadí dítěte (celkem a v nynějším manželství z pohledu matky), datum narození předchozího dítěte matce, rodinný stav matky, adresa registrovaného pobytu matky, datum narození, vzdělání, státní občanství a (od roku 2012) stát narození obou rodičů a datum sňatku rodičů (v případě vdaných matek). U dítěte narozeného nevdané ženě nemusí být údaje o otci vyplněné. Z údajů uvedených na hlášení ČSÚ dopočítává věk matky a otce při narození dítěte, u dětí vyššího než prvního pořadí dobu uplynulou od narození předchozího dítěte, u dětí vdaných matek dobu uplynulou od uzavření manželství a na základě údajů o státním občanství rodičů ČSÚ odvozuje státní občanství dítěte (a to tak, že pokud má alespoň jeden z rodičů státní občanství České republiky, pak je dítěti přiřazeno občanství ČR, pokud jsou oba rodiče cizí státní občané, pak je dítěti přiřazeno občanství matky).

Statistické výstupy jsou z valné většiny zpracovávány (jen) za živě narozené děti, které jsou jednou ze složek přirozené měny populace. Pro rozlišení živě a mrtvě narozených dětí ČSÚ vychází z toho, co je uvedeno v položce vitalita na hlášení o narození, dodržení definice se (stejně jako u ostatních hlášení demografických událostí) předpokládá. V současné době je v české legislativě definice vitality narozeného dítěte uvedena, spolu se všemi případy potratu, v pokynech k vyplnění Listu o prohlídce zemřelého (ve vyhlášce č. 297/2012 Sb., o Listu o prohlídce zemřelého, ve znění pozdějších předpisů), a to pro potřeby vyplnění tohoto listu. Definice živě a mrtvě narozeného dítěte jsou rovněž uvedeny v legislativě EU – živě narozené dítě v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice, mrtvě narozené dítě v nařízení Komise (EU) č. 328/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti, a to pro účely těchto nařízení.

Územně jsou narozené děti tříděny podle místa pobytu matky v době porodu (v případě, že matka nemá v Česku registrovaný pobyt, tak podle místa pobytu otce v době narození dítěte).

Zemřelí
Sleduje se počet všech zemřelých obyvatel České republiky. Počet zemřelých nezahrnuje osoby nezjištěné totožnosti.

Ze zjišťovaných/referenčních údajů o úmrtí demografická statistika využívá tyto údaje: datum úmrtí, místo úmrtí, datum narození, pohlaví, rodinný stav, adresa (registrovaného) pobytu, vzdělání, státní občanství a (od roku 2012) stát narození zemřelého, v případě zemřelé osoby rodinného stavu ženatý/vdaná také datum narození pozůstalého. Z Listu o prohlídce zemřelého je pro statistiku ČSÚ přebírána kategorie místa úmrtí (v letech 2007–2012 bylo součástí statistického hlášení). Ze zjišťovaných údajů ČSÚ dopočítává věk zemřelého, příp. věk pozůstalého.

Zemřelí podle příčin smrti
Pro zpracování statistik o příčinách smrti předává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) ČSÚ vybrané položky příslušné části Listu o prohlídce zemřelého (LPZ), která obsahuje příčiny smrti a s nimi související lékařské charakteristiky. Před rokem 2013 byly příčiny smrti Českým statistickým úřadem sbírány prostřednictvím matričních úřadů společně s dalšími údaji o zemřelé osobě přímo na statistickém hlášení o úmrtí.

Příčiny smrti jsou kódovány dle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN) ve znění decenálních revizí platných v ČR v jednotlivých letech (viz část IX). Od roku 2009 jsou v ČR implementovány rovněž aktualizace 10. revize vydávané Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Překlad klasifikace a jejích aktualizací do češtiny a následná implementace  je v ČR v kompetenci ÚZIS ČR.

Ve statistických výstupech jsou data tabelována podle základní příčiny smrti, která je WHO definována jako (a) onemocnění nebo zranění, které iniciovalo řetězec chorobných stavů přímo vedoucích ke smrti, nebo (b) okolnosti nehody či násilí, jež způsobily smrtelné poranění. Od roku 2011 provádí ČSÚ výběr základní příčiny smrti automatizovaně, pomocí programu (software IRIS).

Stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí)
Stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště osoby, u cizinců s přechodným pobytem delším jak 90 dnů i změna místa přechodného pobytu, za hranice určité územní jednotky. Statistika zpracovávaná ČSÚ je založena na změně obce pobytu, data o pohybu v rámci území jedné obce jsou dostupná pouze v případě hlavního města Prahy, pro které se běžně zveřejňuje stěhování do úrovně městských částí. Rozlišuje se stěhování vnitřní, tj. v rámci území ČR, a zahraniční.

Pro účely zpracování demografické statistiky jsou o stěhující se osobě přebírány z administrativních zdrojů údaje o datu narození, pohlaví, rodinném stavu a státním občanství, samotná migrace je charakterizována datem změny registrovaného pobytu a obcí předchozího a nového bydliště (v případě adresy na území ČR, v případě stěhování z/do zahraničí není konkrétní obec v zahraničí, ani zdrojová či cílová země sledována).

Upozornění: Úplnost a kvalita statistiky migrace je odvislá od úplnosti hlášení změn adresy místa pobytu obyvateli ČR. Například pokud osoba při vystěhování do zahraničí nenahlásí příslušným úřadům ukončení svého pobytu v Česku, nedostane se tato událost do administrativních zdrojů dat, a tudíž ani do statistiky stěhování a následné bilance obyvatel (ve skutečnosti vystěhovalá osoba tak zůstává v každoročních počtech obyvatel získaných bilancí, nadhodnocuje je, až do nového sčítání, při kterém se již nesečte, v případě cizinců popř. do ukončení platnosti pobytového oprávnění).
 

IV. Přehled základních publikovaných ukazatelů

Ukazatele se používají jak na republikové úrovni, tak (většina z nich) i na úrovni regionální, a za různá časová období. Vypovídací hodnota ukazatele za malé územní/časové jednotky však může být ovlivněna nízkými počty událostí, resp. obyvatel dané jednotky. Základní časovou jednotkou je v demografické statistice jeden kalendářní rok.

Přirozený přírůstek
Rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých obyvatel ve stejném období.

Přírůstek stěhováním (saldo migrace)
Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve stejném období do/z dané územní jednotky.

Celkový přírůstek
Součet přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním ve stejném období.

Hrubé míry (sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti, úmrtnosti, migrace)
Vyjadřují počet příslušných demografických událostí na celkový počet obyvatel středního stavu (tj. ke středu období). Uvádí se zpravidla v promile, resp. v přepočtu na 1 000 obyvatel v daném čase.

Míry (sňatečnosti, rozvodovosti, plodnosti, úmrtnosti, migrace) podle pohlaví a věku
Počet příslušných demografických událostí osob v určitém věku (věkovém intervalu) na počet obyvatel stejného pohlaví a věku (věkového intervalu) středního stavu (nejčastěji na 1 000 obyvatel).

Tabulková prvosňatečnost
Podíl osob (mužů, resp. žen), které by uzavřely první sňatek před dosažením 50 let věku za předpokladu, že by míry sňatečnosti, úmrtnosti a migrace svobodných zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly neměnné. Je výsledným ukazatelem jednovýchodných tabulek sňatečnosti svobodných (blíže v části IX). Ukazatel je dostupný pouze na celorepublikové úrovni.

Průměrný věk při sňatku může být založen na rozložení měr sňatečnosti podle věku, nebo vycházet z rozložení absolutních počtů sňatků podle věku ženicha/nevěsty (konkrétní způsob výpočtu uveden v metodice jednotlivých publikací). V ročních časových řadách na celorepublikové úrovni průměrný věk muže/ženy při prvním sňatku vychází z rozložení tabulkového počtu prvních sňatků podle věku v jednovýchodných tabulkách sňatečnosti svobodných.

Úhrnná rozvodovost
Podíl manželství, která by skončila rozvodem za předpokladu, že by intenzity rozvodovosti podle délky trvání manželství zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly neměnné.

Míry rozvodovosti podle délky trvání manželství vyjadřují počet rozvodů v dané délce trvání manželství na počet manželství uzavřených před příslušným počtem let. Z rozložení měr rozvodovosti podle délky trvání manželství vychází průměrná délka trvání manželství při rozvodu.

Průměrný věk při rozvodu může být založen na rozložení měr rozvodovosti podle věku, nebo vycházet z rozložení absolutních počtů rozvodů podle věku muže/ženy (konkrétní způsob výpočtu uveden v metodice jednotlivých publikací).

Sekundární index maskulinity
Poměr počtu živě narozených chlapců k počtu živě narozených dívek (obvykle na 100 dívek) v daném období.

Úhrnná plodnost
Průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné.

Míra plodnosti podle věku
Počet živě narozených dětí ženám v určitém věku (věkové skupině) na 1 000 žen středního stavu v daném věku (věkové skupině).

Průměrný věk žen při narození dítěte může být založen na rozložení měr plodnosti podle věku, nebo vycházet z rozložení absolutních počtů narozených dětí podle věku ženy (konkrétní způsob výpočtu uveden v metodice jednotlivých publikací).

Hrubá míra reprodukce
Průměrný počet živě narozených dcer, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné.

Čistá míra reprodukce
Průměrný počet živě narozených dcer, které by se narodily jedné ženě a dožily se věku své matky v době porodu za předpokladu, že by intenzity plodnosti a úmrtnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné. (Pravděpodobnost dožití se věku matky vychází z úmrtnostních tabulek.)

Mrtvorozenost
Podíl mrtvě narozených dětí ze všech narozených dětí v daném období (obvykle na 1 000 narozených).

Kojenecká úmrtnost
Poměr počtu dětí zemřelých před dosažením věku 1 roku k počtu živě narozených dětí ve stejném období (obvykle na 1 000 živě narozených).

Novorozenecká úmrtnost
Poměr počtu zemřelých před dosažením věku 28 dnů k počtu živě narozených dětí ve stejném období (obvykle na 1 000 živě narozených).

Perinatální úmrtnost
Poměr počtu mrtvě narozených dětí a dětí zemřelých před dosažením věku 7 dnů k počtu všech narozených dětí ve stejném období (obvykle na 1 000 narozených).

Naděje dožití (neboli střední délka života)
Průměrný počet let, který prožije právě x-letá osoba při zachování úmrtnostních poměrů v jednotlivých věcích daného roku (období). Je výsledným ukazatelem úmrtnostních tabulek (blíže v části IX). Vzhledem k diferenciaci úmrtnosti obou pohlaví je naděje dožití počítána zvlášť za muže a ženy.

Obrat zahraničního stěhování
Součet přistěhovalých ze zahraničí a vystěhovalých do zahraničí za dané období.

Objem vnitřního stěhování
Počet všech zaznamenaných případů vnitřního stěhování v dané územní jednotce za dané období. Objem stěhování za vyšší územní jednotku je definován jako součet objemu stěhování za nižší územní celky plus stěhování mezi nižšími územními celky.
 

V. Zpětné opravy, revize, postup zpřesnění odhadů

Údaje zveřejněné jako předběžné se v průběhu roku revidují, a to tak, že jednou za tři měsíce se při vydání nových předběžných údajů za poslední čtvrtletí (v rámci Rychlé informace Pohyb obyvatelstva, publikace Stav a pohyb obyvatelstva a měsíčních časových řad Obyvatelstvo) zároveň revidují veškeré měsíční údaje o počtu událostí od počátku roku. Údaje za daný rok jsou považovány za definitivní po vydání (obvykle v květnu následujícího roku) definitivních dat o počtu obyvatel v obcích a o věkovém složení obyvatel ČR v daném roce (vyjma příčin smrti, které jsou dostupné později, viz termín vydání publikace Zemřelí podle zkráceného seznamu příčin smrti v ČR, krajích a okresech uvedený v Katalogu produktů). Ke zpětné revizi již definitivních výsledků demografické statistiky ČSÚ nepřistupuje.

VI. Srovnatelnost

1. Srovnatelnost v čase

Od 1. května 2004 se veškeré údaje týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice; od roku 2022 také osob s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v Česku.

Do roku 2000 se sledovaly události pouze obyvatel s trvalým bydlištěm v České republice (bez ohledu na jejich státní občanství), od roku 2001 v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2001 nově i cizinců s vízy k pobytu nad 90 dnů a cizinců s azylem.

Členění výsledků demografické statistiky pro daný rok do územních celků vychází z příslušné legislativy platné k 1. lednu daného roku. Pokud dojde k územní změně v průběhu roku (k jinému datu než k 1. 1.), promítne se tato změna ve statistice až v dalším roce. Časová řada dat za vybranou územní jednotku tak v případě územních změn nemusí být plně srovnatelná. Časovou řadu údajů o počtu a pohybu obyvatel jednotlivých územních celků, která pro všechny roky odpovídá jednotné územní struktuře, lze najít v demografických ročenkách nižších územních celků (Demografická ročenka krajů, Demografická ročenka okresů, Demografická ročenka měst, Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností a Demografická ročenka správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem). 

Údaje o demografických událostech vždy respektují legislativu platnou v daném roce události, přičemž definice jednotlivých událostí se v čase měnily (viz níže a v části IX).

Sňatky
Státní občanství ženicha/nevěsty je uváděno od roku 1995, do roku 1994 byla zjišťována národnost.

Vzdělání je dobrovolně poskytovaným údajem (samostatná kategorie „nezjištěno“ se vyskytuje v datech počínaje rokem 2008). Od roku 2015 jsou zjišťované úrovně nejvyššího dokončeného vzdělání ženicha/nevěsty rozšířeny o samostatnou kategorii pro absolventy vyšší odborné školy a konzervatoře (ukončené absolutoriem).

Od roku 2013, v důsledku úpravy Dotazníku k uzavření manželství (matriční dokument sloužící mj. pro vyplnění statistického hlášení o uzavření manželství), zůstává část údajů o přesném pořadí sňatku rozvedených či ovdovělých snoubenců a část údajů o datu posledního rozvodu či ovdovění na statistickém hlášení nezjištěna.

Rozvody
Do roku 2006 rozvody tříděny do kalendářních měsíců podle data odeslání hlášení o rozvodu, od roku 2007 je pro časové třídění událostí určující měsíc nabytí právní moci rozvodu manželství. Na těchto časových údajích o rozvodu v kombinaci s datem uzavření manželství byl, resp. je, založen i výpočet délky trvání manželství při rozvodu.

Státní občanství je uváděno od roku 1995, do roku 1994 byla zjišťována národnost.

Vzdělání je dobrovolně poskytovaným údajem (samostatná kategorie „nezjištěno“ se vyskytuje v datech počínaje rokem 2007). Od roku 2022 jsou zjišťované úrovně nejvyššího dokončeného vzdělání muže/ženy rozšířeny o samostatnou kategorii pro absolventy vyšší odborné školy a konzervatoře (ukončené absolutoriem).

Společný návrh na rozvod manželství je možné podávat (podle §755–758 nového občanského zákoníku) od 1. 1. 2014, statisticky je však toto třídění zachyceno až od roku 2015.

Narození
V letech 1949, 1953, 1965, 1988 a 2012 došlo ke změně definice živě/mrtvě narozeného dítěte (blíže viz část IX).

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice došlo v roce 2014 ke změně metodiky vykazovaného pořadí dítěte. Do roku 2013 (včetně) pořadí dítěte reflektovalo všechny děti ženě dříve narozené, tj. včetně mrtvě narozených, od roku 2014 je pořadí zjišťováno pouze ze živě narozených dětí a pouze u živě narozených dětí.

Vzdělání je od roku 2007 dobrovolně poskytovaným údajem (v datech se od tohoto roku vyskytuje samostatná kategorie „nezjištěno“). Od roku 2015 jsou zjišťované úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání matky/otce dítěte rozšířeny o samostatnou kategorii pro absolventy vyšší odborné školy a konzervatoře (ukončené absolutoriem).

Státní občanství je uváděno od roku 1995, přičemž v letech 1995–2011 pouze u dítěte, od roku 2012 se zjišťuje státní občanství matky a otce a pro dítě se odvozuje (viz část III). Do roku 1994 byla zjišťována národnost otce a matky dítěte.

Údaje o otcích dětí narozených mimo manželství nebyly až do roku 2007 ve statistice sledovány.

Zemřelí
Státní občanství zemřelé osoby je uváděno od roku 1995, do roku 1994 byla zjišťována národnost.

Vzdělání je od roku 2007 dobrovolně poskytovaným údajem (v datech se od tohoto roku vyskytuje samostatná kategorie „nezjištěno“). Od roku 2013 jsou kategorie rodinného stavu a vzdělání zemřelého do hlášení o úmrtí převzaty z Listu o prohlídce zemřelého; stejné kategorie jsou přebírány (od roku 2024) ze základního registru obyvatel.

Stěhování
Srovnatelnost údajů o (zejména zahraničním) stěhování v čase je z části ovlivněna i změnami datových zdrojů. Do roku 2000 (včetně) byla statistika kompletně založena na sběru dat prostřednictvím statistických hlášení (Obyv 5-12 Hlášení o stěhování). V letech 2001–2004 zůstalo hlášení zdrojem dat o stěhování českých občanů (zpravodajskou jednotkou byly ohlašovny pobytu), údaje o stěhování cizinců byly již přebírány od Ředitelství služby cizinecké policie z jejich informačního systému. Od roku 2005 byla veškerá hlášení o stěhování nahrazena administrativními daty ze zdrojů Ministerstva vnitra ČR. Informační systém evidence obyvatel je zdrojem dat pro stěhování občanů ČR a v období 2008 až červen 2012 byl zdrojem dat pro veškerou migrační statistiku včetně stěhování cizinců. Cizinecký informační systém je zdrojem dat pro stěhování cizinců (přes hranice i uvnitř republiky), s výjimkou zmíněného období od počátku roku 2008 do poloviny roku 2012.

Státní občanství stěhující se osoby je uváděno od roku 1995, do roku 1994 byla zjišťována národnost.

Do roku 2004 byl zjišťován také důvod migrace a vzdělání stěhující se osoby, ukončení sledování těchto charakteristik souviselo se změnou zdroje dat o stěhování.

Potraty
Do demografické statistiky se dlouhodobě zařazovaly i údaje o potratech, jejichž sběr zajišťuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Do údajů za rok 2023 ÚZIS ČR Českému statistickému úřadu předával údaje o nahlášených potratech formou souboru individuálních záznamů o jednotlivých potratech obyvatelek ČR, ke kterým došlo na území Česka. Data byla ČSÚ následně publikována beze změn, tj. včetně daného třídění sledovaných charakteristik (oproti standardnímu třídění v demografické statistice ČSÚ používá ÚZIS ČR např. podrobnější číselník rodinného stavu a vzdělání ženy). Ve výstupech ČSÚ byly potraty členěny podle data potratu, druhu potratu a stáří plodu, věku, rodinného stavu, státního občanství a vzdělání ženy, počtu dosavadních potratů a živě narozených dětí ženě, územně pak podle místa pobytu ženy. Všechny definice případů potratu jsou uvedeny v pokynech k vyplnění Listu o prohlídce zemřelého (ve vyhlášce č. 297/2012 Sb., o Listu o prohlídce zemřelého, ve znění pozdějších předpisů).

Od roku 2024 je zveřejňování (a poskytování) údajů o potratech ponecháno pouze na ÚZIS ČR.

Statistika potratů je v ČR vedena od roku 1953, podrobná statistika podle všech druhů potratu od roku 1958 v souvislosti s účinností zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství.

V letech 1965, 1988 a 2012 došlo ke změně definice potratu (blíže viz část IX a na www.uzis.cz).

2. Srovnatelnost s jinými výstupy

Údaje o narozených, zemřelých a potratech publikované Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (www.uzis.cz) mohou vycházet z jiných datových zdrojů (vlastní zdravotnická statistika) a od údajů zveřejňovaných ČSÚ se tak lišit.

3. Mezinárodní srovnatelnost

Údaje o přirozené měně obyvatel jsou poskytovány Eurostatu dle nařízení EU č. 1260/2013 o evropské demografické statistice. Podle něj mají členské země poskytovat údaje o narozených a zemřelých podle jejich obvyklého pobytu v době události. Pokud však nelze místo obvyklého pobytu prokázat, rozumí se místem obvyklého pobytu místo zákonného nebo ohlášeného pobytu (případ ČR). Data o ostatních demografických událostech jsou poskytována Eurostatu na dobrovolné bázi. Podrobnější informace viz Marriages and divorces (europa.eu), Fertility (national level) (demo_fer) (europa.eu),  Mortality (national level) (europa.eu). V případě statistiky mrtvě narozených dětí se údaje zveřejňované ČSÚ a Eurostatem liší z důvodu odlišné definice.

Poskytování dat o zahraniční migraci Eurostatu se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany – podrobněji viz International Migration statistics (europa.eu). Z důvodu odlišné definice se tyto údaje liší od výstupů v rámci demografické statistiky ČSÚ.
 

VII. Sezónní očišťování

Údaje o počtu demografických událostí sezónnímu očišťování nepodléhají.
 

VIII. Zveřejňování údajů

Veškeré výstupy jsou dostupné na webu ČSÚ v Katalogu produktů, většinu výstupů lze najít také ve Veřejné databázi.

Nejaktuálnější údaje o počtu demografických událostí obyvatel České republiky jako celku, jednotlivých regionů soudržnosti, krajů, okresů a SO ORP jsou zveřejňovány – jako předběžné – čtvrtletně, v termínech dle Katalogu produktů, v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR (údaje za Česko jako celek jsou uvedeny rovněž v Rychlé informaci Pohyb obyvatelstva a v měsíčních časových řadách Obyvatelstvo).

Definitivní údaje o počtu jednotlivých demografických událostí a jejich třídění podle nejrůznějších charakteristik jsou zveřejňovány postupně ve Veřejné databázi, jsou rovněž obsahem pramenných děl demografické statistiky, od roku 2005 vydávaných pod názvem Demografická ročenka České republiky. Demografická data v dlouhodobých časových řadách lze najít v publikaci Demografická příručka.

Specificky tříděné údaje o demografických událostech lze případně získat na žádost prostřednictvím Informačních služeb ČSÚ (infoservis@csu.gov.cz).
 

IX. Doplňující metodické informace a externí odkazy

Zprávy o kvalitě

Dostupné na Obyvatelstvo - zprávy o kvalitě | Statistika.

Právní předpisy

Český statistický úřad vykonává státní statistickou službu na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Jeho působnost je definována v § 4, resp. § 7 tohoto zákona.

Územní členění České republiky je založeno na ústavním zákonu č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, v platném znění, zákonu č. 387/2004 Sb. o změnách hranic krajů, v platném znění, a zákonu č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. Dále je využívána klasifikace CZ-NUTS a další územní číselníky pro území České republiky (viz Základní územní číselníky na území ČR a klasifikace CZ-NUTS | Statistika).

Doplňující metodické informace

Metodika jednovýchodných tabulek sňatečnosti svobodných:
pohyb obyvatel_metodika_příloha1_tabsna.pdf

Metodika výpočtu úmrtnostních tabulek:
pohyb obyvatel_metodika_příloha2_umrttab.pdf

Dříve platné definice demografických událostí:
pohyb obyvatel_metodika_příloha3_definice.pdf

Mezinárodní klasifikace nemocí