Volby do zastupitelstev obcí a Senátu Parlamentu ČR 2018 v Plzeňském kraji

V České republice se ve dnech 5. a 6. září 2018 uskutečnily na základě rozhodnutí prezidenta řádné volby do zastupitelstev obcí, městysů a měst a do městských obvodů a městských částí statutárních měst. Ve stejném datu byla volena také jedna třetina Senátu Parlamentu České republiky. 

Volby do zastupitelstev obcí

V rámci Plzeňského kraje byly ve volbách do zastupitelstev obcí rozlišovány dva základní typy zastupitelstev, za které jsou výsledky zpracovávány. Konkrétně se jedná o zastupitelstvo obcí zahrnující zastupitelstva všech obcí v kraji, které nejsou městem, zastupitelstva měst a městysů a zastupitelstva statutárních měst (v případě Plzeňského kraje se jedná pouze o statutární město Plzeň) a druhým typem, kterým je zastupitelstvo městských obvodů (v případě Plzeňského kraje se jedná o 10 městských obvodů Plzně).

V Plzeňském kraji se nachází celkem 501 obcí, přičemž volby do zastupitelstev obcí se uskutečnily pouze ve 498 z nich. V Plzeňském kraji se volby nekonaly ve třech obcích, a to v obci Němčovice a Skomelno v okrese Rokycany a obci Horšice v okrese Plzeň-jih. 

Volby se uskutečnily také ve všech 10 městských obvodech statutárního města Plzeň (Plzeň 1, Plzeň 2-Slovany, Plzeň 3, Plzeň 4, Plzeň 5-Křimice, Plzeň 6-Litice, Plzeň 7-Radčice, Plzeň 8-Černice, Plzeň 9-Malesice, Plzeň 10-Lhota).

Zastupitelstvo bylo zvoleno ve všech 498 obcích a 10 městských obvodech, kde se volby konaly.

Každá obec je tvořena 1 i více volebními okrsky. V Plzeňském kraji bylo vymezeno celkem 1 087 volebních okrsků, volby se však uskutečnily pouze v 1 083 z nich. Volby proběhly také ve všech 184 volebních okrscích městských obvodů Plzně.

Počet mandátů přerozdělovaných v rámci voleb do zastupitelstev se odvíjí od počtu obyvatel v obcích a pohybuje se v Plzeňském kraji od 5 do 47 mandátů. V Plzeňském kraji bylo v obcích, kde se volby uskutečnily, přerozdělováno celkem 4 643 mandátů, z toho 168 mandátů bylo rozdáno v zastupitelstvech městských obvodů Plzně.

V Plzeňském kraji do zastupitelstev obcí (bez městských obvodů Plzně) kandidovalo celkem 11 783 kandidátů, což je o 1 001 kandidátů méně než v předcházejících volbách konaných na podzim 2014. Z celkového počtu kandidátů bylo registrováno 68,4 % mužů a 31,6 % žen. Průměrný věk kandidátů v kraji činil 47,5 let. Mezi nejstarší patřil muž, kterému bylo 91 let, a kandidoval v okrese Rokycany. Ve věku 18 let, což je hranice pro kandidaturu, se do voleb v kraji registrovalo 21 kandidátů. Převážně se jednalo o studenty a to nejčastěji v okrese Plzeň-jih.

V rámci všech 10 městských obvodů Plzně kandidovalo do zastupitelstva 1 654 kandidátů, z nichž 34,5 % tvořily ženy. Nejstarší kandidáti byli registrováni v obvodu Plzeň 4 a Plzeň 2-Slovany, shodně ve věku 89 let, naopak nejmladší ve věku 18 let byli v Plzni evidováni čtyři.

Výsledky voleb v datech 

Volby do zastupitelstev obcí městysů a měst (bez městských obvodů)

Voleb do zastupitelstev obcí, městysů a měst se v Plzeňském kraji mohlo zúčastnit 453 856 voličů. Svého práva volit však využilo pouze 47,8 % z nich (216 937 voličů). Svými 4 140 184 platnými hlasy zvolili obyvatelé Plzeňského kraje celkem 4 475 zastupitelů ve 498 obcích. Mezi oblasti, kde bylo dosaženo nejvyšší volební účasti, patřily obce Domoraz (95,7 %) a Kovčín (90,1 %) na Klatovsku a obec Mešno (90,1 %) v okrese Rokycany. Naopak nejnižší účast voličů byla zaznamenána v obci Ves Touškov v okrese Plzeň-jih, kde hodnota dosahovala pouze 28,1 %. Po srovnání s předcházejícími komunálními volbami konanými na podzim roku 2014, bylo pozorováno mírné navýšení participace na volbě místních zastupitelstev nejen v nadpoloviční většině obcí Plzeňského kraje, ale také i ve všech krajích České republiky (nejvíce v Hl. městě Praze o 8,72 procentního bodu). K největšímu navýšení došlo u obce Chomle na Rokycansku, a to o 47,7 procentního bodu. Opakem je obec Zvíkovec, kde se volební účast od předcházejících voleb snížila o 36,6 procentního bodu. Průměrně došlo v Plzeňském kraji ke snížení účasti o 2,1 procentního bodu. Příčiny změn mohou mít demografický, ale i sociální nebo politický charakter. Může se jednat, mimo jiné, o důsledek obměny věkové struktury obyvatel obcí s čímž souvisí měnící se zájem o politické dění na komunální úrovni. V negativním smyslu je klesající zájem spojený například s určitou nedůvěrou, skepsí k volbě zastupitelů, na druhou stranu se může v obcích projevit i zvyšující se snaha prosadit pasivně i aktivně své zájmy a situaci změnit.

Z hlediska výsledků byly hodnoceny jen vybrané politické strany, hnutí či sdružení v pořadí vycházejícím z registru politických subjektů, a to: Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL), Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Občanská demokratická strana (ODS), Nezávislí kandidáti (NK), Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) a v neposlední řadě ANO 2011 a Piráti.

V rámci kandidátních listin KDU-ČSL se v kraji objevilo 334 obyvatel, z nichž 62 získalo mandát. Obecně lze říci, že voliči KDU-ČSL jsou v ohledu celé republiky lokalizováni spíše na Moravě, kde je zaznamenáván i nejvyšší podíl věřících obyvatel v ČR.

ČSSD se s podílem 5,7 % hlasů umístila na 5. místě v Plzeňském kraji. Z celkového počtu kandidátů (590) jich 91 získalo mandát.

KSČM dominovala v Plzeňském kraji zejména v okrese Tachov (11,1 % z celkového počtu hlasů), kde se nachází obce, ve kterých získala největší procento hlasů (př. Kostelec). V rámci České republiky je nejvíce patrný vliv KSČM v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

ODS získala v Plzeňském kraji druhý nejvyšší podíl hlasů, konkrétně 15,9 %. V okrese Plzeň-město dosahoval tento podíl dokonce hodnoty 21,4 %.

Nezávislí kandidáti byly naopak doménou zejména menších obcí, kde nebylo vytvořeno jejich sdružení (SNK). NK získali stoprocentní podíl hlasů v 59 obcích Plzeňského kraje a jejich největší zastoupení bylo mapováno na Klatovsku a Domažlicku.

Ve volbách do zastupitelstev obcí, městysů a měst v Plzeňském kraji dominovala s počtem 865 031 hlasů Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem (dále SNK), která získala 20,9 % veškerých voličských hlasů a celkem obsadila 3 088 zastupitelských postů, což představuje 69,0 % ze všech zvolených zastupitelů v kraji. Ve 280 obcích Plzeňského kraje získala SNK dokonce 100 % možných hlasů a tím pádem i všechny mandáty, nejčastěji z důvodu, že v těchto obcích jiné volební strany ani sdružení nekandidovaly.

V rámci politického hnutí ANO 2011, které získalo v kraji 14,5 % hlasů, se do zastupitelstev dostalo 74 kandidátů. Největší zastoupení měli kandidáti v okrese Tachov, kde jich mandát získalo 24 a zároveň získali 13,0 % hlasů. Větší podíl hlasů získalo hnutí v okrese Plzeň-město (21,3 %), kde však výsledek představoval zisk pouze 13 mandátů.

Atraktivní Česká pirátská strana, která vznikla v roce 2009, se v komunálních volbách do obcí městysů a měst zásadně projevila až nyní. V roce 2014 získala podíl hlasů 0,15 % a v rámci kraje jediný mandát na rozdíl od aktuálních voleb, kde podíl hlasů pro tuto stranu představoval již 7,2 %.

Volby do zastupitelstev městských obvodů v Plzni

Vyšší volební účast byla patrná i u voleb do zastupitelstev městských obvodů v Plzni, kde dosáhla hodnoty 39,5 % (51 398 voličů) a na rozdíl od voleb v roce 2014 narostla o 5,7 procentního bodu. Nárůst byl zaznamenán ve všech městských obvodech Plzně, z nichž největší nárůst téměř 11 % byl patrný v obvodu Plzeň 10-Lhota. V letošních volbách bylo nejvyšší účasti dosaženo v obvodu Plzeň 7-Radčice, v němž se voleb zúčastnilo 60,4 % voličů. Nejnižší hodnoty byly naopak zaznamenány v obvodu Plzeň 3, a to 36,2 %. Ve volbách do zastupitelstev městských obvodů bylo zvoleno 168 členů zastupitelstev prostřednictvím 1 252 910 platných hlasů.

Stejná politická seskupení, kromě nezávislých kandidátů (nekandidovali), byla hodnocena i v detailu voleb zastupitelstev městských obvodů Plzně. Nejvyššího podílu hlasů dosáhla ANO 2011 s 21,7 %, dále ODS s 20,3 %, a pomyslné třetí místo obsadili Piráti s 10,4 %. Na rozdíl od voleb do zastupitelstev obcí, městysů a měst zde SNK získala na úrovni kraje pouze 1,0 % hlasů. KDU-ČSL zaznamenala nejvyšší a také jediný podíl hlasů v obvodu Plzeň 9-Malesice (33,1 %), ČSSD v obvodu Plzeň 8-Černice (25,6 %), KSČM v obvodu Plzeň 1 (7,1 %), ODS v obvodu Plzeň 2-Slovany (31,3 %), ANO 2011 v obvodu Plzeň 4 (22,7 %) a Piráti 12,3 % v obvodu Plzeň 3.

Volby do Senátu Parlamentu ČR

V Plzeňském kraji se volby do Senátu Parlamentu České republiky uskutečnily ve dvou volebních obvodech a to ve volebním obvodu č. 8 Rokycany a obvodu č. 11 Domažlice. Součástí volebního obvodu č. 8 Rokycany je 185 obcí, z nichž 68 je přímo z okresu Rokycany, 98 obcí z okresu Plzeň-sever, 3 z okresu Plzeň-město a 16 z okresu Beroun. V rámci tohoto obvodu se do voleb přihlásilo 8 kandidátů (6 mužů a 2 ženy). Součástí obvodu č. 11 Domažlice je 147 obcí a je tvořen celým okresem Domažlice (85 obcí) a částí okresu Klatovy (62 obcí). V tomto volebním obvodu se v letošním roce registrovalo také 8 kandidátů a to všichni muži.

Ve volebním obvodu č. 8 Rokycany se prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR zúčastnilo 43,7 % voličů. Do druhého kola postoupili dva kandidáti s největším počtem hlasů a to Ing. Mgr. Pavel Karpíšek (ODS) s 12 694 platnými hlasy a Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. (ČSSD) se 7 019 hlasy. Ve 2. kole senátních voleb se předpokládala nižší účast, což se potvrdilo, volební účast dosahovala pouhých 14,3 %. Zvoleným kandidátem ve druhém kole voleb se s výrazným náskokem a podílem 68,4 % stal Ing. Mgr. Pavel Karpíšek z ODS, který ve funkci senátora bude chtít využít své zkušenosti nabyté na pozici starosty obce Vejprnice v okrese Plzeň-sever. Zároveň tak kandidát nahradí úřadující senátorku Doc. MUDr. Miladu Emmerovou, CSc., která v aktuálních volbách skončila na druhém místě.

Prvního kola volby senátora se za volební obvod č. 11 Domažlice zúčastnilo 44,5 % voličů (z 102 972 voličů v seznamu). Do druhého kola s nejvyšším počtem hlasů následně postoupili Ing. Vladislav Vilímec (ODS) a Jan Látka (ČSSD). Stejně jako u předcházejícího obvodu došlo ve 2. kole voleb k výraznému poklesu účasti, a to na 17,5 %. Většinový podíl hlasů 52,6 % nakonec získal ve 2. kole Ing. Vladislav Vilímec za ODS a stal se tak novým senátorem, který nahradí úřadujícího a zároveň do druhého kola voleb postupujícího Jana Látku z řad ČSSD.

Kontakt: