Strukturální nezaměstnanost v Plzeňském kraji k 28. 2. 2019

Nízká nezaměstnanost na jedné straně snížila počty nezaměstnaných uchazečů, ale nepomohla vyřešit nedostatek některých chybějících profesí na trhu práce. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj v počtu pracovních míst v evidenci úřadu práce umístil na třetím nejvyšším místě za Hl. městem Prahou a Středočeským krajem.

Nedostatek uchazečů se v Plzeňském regionu projevil především v dělnických oborech, podle
CZ-ISCO (klasifikace zaměstnání) chyběli uchazeči především v profesích Řemeslníci a opraváři a Obsluha strojů a zařízení, montéři. V oborech, které vyžadovaly vyšší odbornou kvalifikaci, byl na trhu práce nedostatek zaměstnanců u Specialistů a Technických a odborných pracovníků.

Zaměstnanci nechyběli v zaměstnaneckých kategoriích Zákonodárci a řídící pracovníci a Úředníci. K 28. 2. 2019 připadli v obou těchto profesích na 1 pracovní místo 2 zaměstnanci, i když i v těchto profesích se v porovnání s předcházejícími obdobími počet uchazečů na 1 pracovní místo snižoval. Významnější pokles uchazečů o zaměstnání byl zaznamenán v kategorii Úředníci, ve které se jejich počet v průběhu dvou let snížil o více než 4 uchazeče.

V porovnání s ČR byl v Plzeňském kraji nižší počet úředníků na 1 pracovní místo o více než 1 uchazeče. Počet uchazečů v kategorii Zákonodárci a řídící pracovníci, který připadl na 1 pracovní místo, byl  v Plzeňském kraji oproti ČR nepatrně vyšší.

V časovém rozmezí let 2015–2019 vzrostl v Plzeňském kraji počet pracovních míst v evidenci úřadu práce více než sedmkrát, zatímco počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce klesl o 57,6 %. V roce 2019 se na celkovém počtu pracovních míst v ČR podílel Plzeňský kraj 10,9 % a v rámci krajů se Plzeňský kraj umístil na třetím místě za Hl. městem Prahou a Středočeským krajem.

V roce 2019 se oproti roku 2015 zvýšil nejvíce počet pracovních míst v Plzeňském kraji v dělnických profesích, v kategorii Obsluha strojů a zařízení o 20 277, Řemeslníci a opraváři o 4 996 a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci o 3 244. Nejvyšší růst v počtu pracovních míst vyžadujících vyšší pracovní kvalifikaci byl zaznamenán v kategorii Specialisté, a to o 399 míst. V profesi Zákonodárci a řídící pracovníci vzrostl počet pracovních míst jen o 11 a toto zvýšení představovalo zároveň nejnižší růst v porovnání s ostatními kategoriemi podle CZ-ISCO. 

V časové řadě 2015–2019 se počty uchazečů o zaměstnání celkem snížily v Plzeňském kraji o 13 076 uchazečů. Nejvyšší pokles uchazečů zaznamenaly především tyto profese: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci o 3 523, Pracovníci ve službách a prodeji o 2 593 a Řemeslníci a opraváři o 1 969 a Obsluha strojů a zařízení, montéři o 1 172. V kategorii zaměstnanců vyžadujících vyšší pracovní kvalifikaci se snížil počet uchazečů nejvíce v profesích Úředníci o 1 515 a Techničtí a odborní pracovníci o 816.

V roce 2019 se v Plzeňském kraji nedostatek uchazečů na 1 pracovní místo projevil především v profesích, které vyžadovaly nižší odborné vzdělání. Nejvyšší nedostatek uchazečů připadl na pracovní místa s kvalifikací základního vzdělání. Naopak nejvyšší počet uchazečů, přibližně 2 na 1 pracovní místo, byl dosažen v kategorii vyučených s maturitou a v úplném středním odborném vzdělání s maturitou. Ve skupině uchazečů s vysokoškolským vzděláním připadl více než 1 uchazeč na 1 pracovní místo. Ačkoli byly počty uchazečů s vyšším vzděláním na 1 pracovní místo vyšší než počty uchazečů s nižší kvalifikací, i v těchto skupinách se oproti předcházejícím letům jejich počty snižovaly. 

V porovnání s ostatními kraji připadl v Plzeňském kraji druhý nejnižší počet uchazečů na 1 pracovní místo na profese bez vzdělání a bez neúplného vzdělání, se základním vzděláním a středním bez maturity. Třetí nejnižší místo patřilo  profesím s ÚSO, ÚSV a VŠ, čtvrté nejnižší místo profesi vyučených bez maturity, páté nejnižší místo profesi vyučených s maturitou a vyšším odborným vzděláním.

Vedle vzdělání ovlivňuje uplatnění uchazečů na trhu práce věková struktura uchazečů. Většímu zájmu se těší uchazeči ve věkových skupinách 25–29 let a 30–34 let Tyto dvě věkové kategorie se týkají mladých uchazečů, kteří získali pracovní zkušenosti a mají zpravidla ukončené vzdělání. V Plzeňském kraji činili k 28. 2. 2019 nezaměstnaní uchazeči ve věkové skupině 25–29 let 9,6 % a ve věkové kategorii 30–34 let 9,7 %. Naopak nejvyšší podíl uchazečů o zaměstnání (15,1 %) byl zastoupen věkovou kategorií 55–59 let a představoval skupinu uchazečů těsně před nárokem odchodu do důchodu.

Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde na trhu práce vzniká nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. K hlavním příčinám, proč strukturální nezaměstnanost vzniká, patří na jedné straně vysoký počet absolventů stejného oboru (např. humanitního zaměření), kteří převyšují nabídku pracovních míst. Na druhé straně se naopak můžeme setkat s nedostatkem absolventů v technických oborech, kteří by na trhu práce našli dostatečný počet pracovních příležitostí. V současné době vzniká velký počet míst pro uchazeče s nízkou kvalifikací, kterých na trhu práce není dostatek. Nedostatek uchazečů na trhu práce zvyšuje cenu práce, rostou mzdy, které přispívají k růstu inflace. Strukturální nezaměstnanost se vyskytuje nejen ve státech s vysokou nezaměstnaností, ale postihuje i země s nízkou nezaměstnaností, mezi které ČR patří.

Pozn.: Všechny údaje o počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, jejich struktuře a pracovních místech v evidenci úřadu práce jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kontakt: