Regionální účty v Plzeňském kraji v roce 2023
Ačkoliv česká ekonomika v roce 2023 spíše stagnovala, v Plzeňském kraji hrubý domácí produkt ve srovnatelných cenách vzrostl a tento nárůst byl čtvrtý nejvyšší mezi regiony. HDP na 1 obyvatele máme v rámci Česka šestý nejvyšší, o jednu příčku níž nás posunul Kraj Vysočina. Míra investic zde sice v posledních dvou letech překročila hranici 25 %, ale stále patří mezi šest nejnižších v republice.
Hrubý domácí produkt (HDP)
Po roce 2020, kdy došlo v důsledku pandemie koronaviru ke snížení hrubého domácího produktu na regionální i celorepublikové úrovni, potvrzují ekonomické výsledky v Plzeňském kraji hospodářský růst. V roce 2023 HDP ve srovnatelných cenách v kraji vzrostl o 2,3 % a vzhledem k předchozímu roku tempo růstu zrychlilo. Nejlepších výsledků v roce 2023 dosahovaly kraje Královéhradecký (nárůst o 3,4 %), Vysočina (o 3,0 %) a Liberecký (o 2,7 %), další v pořadí by následoval náš region. Ačkoliv HDP ve srovnatelných cenách vzrostl v deseti krajích, česká ekonomika poklesla o 0,1 %. Zásluhu na tom mělo především Hl. město Praha, kde se HDP reálně snížil o 2,3 %. Nedařilo se ani regionálním ekonomikám v Ústeckém (pokles o 1,8 %), Moravskoslezském (o 1,3 %) a Jihočeském kraji (o 0,1 %).
Regionální hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl v roce 2023 v Plzeňském kraji 367,3 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 11,5 %, což je po Kraji Vysočina (o 12,7 %) druhý nejvyšší nárůst v Česku. K nominálnímu růstu došlo ve všech krajích, dvouciferný byl ještě v Královéhradeckém (o 11,4 %), Karlovarském (o 10,7 %), Jihočeském (o 10,5 %) a Libereckém kraji (o 10,2 %). Dlouhodobě se podíl HDP kraje na republikovém úhrnu výrazně nemění a pohybuje se lehce pod hranicí 5 %. Mezi regiony to představuje od roku 2019, kdy nás o jednu příčku dolů posunuli Jihočeši, sedmý nejvyšší podíl. Nejvyšší příspěvek do národního objemu HDP přináší tradičně regiony s nejvyšším počtem obyvatel, tedy Hl. město Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele umožňuje navzájem porovnávat ekonomickou výkonnost jednotlivých krajů. Hodnotou 601,9 tis. Kč v roce 2023 obsadil Plzeňský kraj šesté místo a zařadil se tak za kraje Hl. město Praha, Jihomoravský, Středočeský, Královéhradecký a Vysočina. Plzeňský region se dlouhodobě nacházel na 3. nebo 4. pozici, ale od roku 2019 je hodnota HDP na 1 obyvatele vyšší než u nás v Královéhradeckém kraji a v roce 2023 i na Vysočině.
Do roku 2018, s mírnými výkyvy v letech 2007–2009 a 2012, přesahoval vytvořený HDP na 1 obyvatele v Plzeňském kraji 90 % republikového průměru. Posledních pět let však tento podíl postupně klesal a v roce 2023 činil 85,9 %. Je třeba ale dodat, že průměr HDP na 1 obyvatele v Česku je zásadně ovlivněn výší tohoto ukazatele v Hl. městě Praze a celorepublikové hodnoty nedosahuje kromě naší metropole žádný jiný kraj. Praha patří v rámci EU k regionům s výkonnější ekonomikou, na které se podílí nejen pracovní síla s vyšší kvalifikací, ale i obyvatelstvo z ostatních krajů, které do hlavního města dojíždí za prací. Pokud do republikového průměru HDP na 1 obyvatele nezahrneme Prahu, překračoval Plzeňský kraj tuto hodnotu v některých letech i o 10 %. Poslední dobou je ale toto procento podstatně nižší, v roce 2022 byla plzeňská ekonomika výkonnější o 1,8 %, v roce 2023 o 2,8 % než průměr v Česku bez hlavního města.
Dalším významným indikátorem ekonomického rozvoje je produktivita práce měřená podílem HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště včetně sebezaměstnaných). Hodnota tohoto ukazatele v Plzeňském kraji v roce 2023 dosáhla 1 254,5 tis. Kč. Od roku 2013 produktivita práce v regionu neustále rostla, dokonce i v covidovém roce 2020 (o 0,8 %). V roce 2022 se zvýšila o 7,7 %, v roce 2023 dokonce o 11,4 %, což je nejvyšší nárůst od roku 1997 a zároveň třetí nejvyšší nárůst mezi kraji. Plzeňský HDP na 1 zaměstnaného je v rámci Česka sedmý nejvyšší, největší produktivitu práce mají v Praze, ve Středočeském a Jihomoravském kraji, nejmenší pak v Karlovarském a Olomouckém. Aby produktivita práce i nadále rostla, je potřeba zajistit efektivnost realizovaných investic, zároveň podporovat výzkum a vývoj a investovat do inovací.
Hrubá přidaná hodnota (HPH)
Hrubá přidaná hodnota, která je základem pro výpočet hrubého domácího produktu a představuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou, činila v roce 2023 v Plzeňském kraji 337,2 mld. Kč v běžných cenách, což byla sedmá nejvyšší dosažená hodnota mezi regiony. Vzhledem k předchozímu roku se její hodnota zvýšila o 12,4 %, což je nejvyšší nárůst za posledních 27 let a zároveň druhý nejvyšší nárůst mezi kraji. Přidaná hodnota vzrostla ve většině odvětví, největším tahounem byla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde se přidaná hodnota zvýšila o 61,4 %, a velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, kde nárůst dosáhl 23,1 %. Meziroční pokles vykázala pouze odvětví těžba a dobývání (o 12,8 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (o 9,2 %).
Od roku 2013 se regionální hrubá přidaná hodnota v běžných cenách neustále zvyšovala, výjimkou byl pouze covidový rok 2020, kdy přidaná hodnota poklesla o 0,2 %. V průběhu posledních deseti let sledujeme ve struktuře přidané hodnoty vzestup služeb (o 4,3 procentního bodu) na úkor zemědělství, lesnictví a rybářství, ale především na úkor průmyslu, jehož podíl se snížil o 3,2 procentního bodu, u zpracovatelského průmyslu byl tento pokles dokonce ještě výraznější.
Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) na hrubé přidané hodnotě dlouhodobě klesá, od roku 1995, kdy dosahovalo 6,7 %, se snížilo na 2,8 % v roce 2023. I tak je toto procento šesté nejvyšší v republice. Větší podíly primárního sektoru na hrubé přidané hodnotě mají tradiční zemědělské regiony Vysočina a Jihočeský kraj.
Sekundární sektor, který zahrnuje veškerý průmysl včetně stavebnictví, překročil podíl 45 % na hrubé přidané hodnotě v letech 2014 a 2015 a od této doby jeho význam v regionu klesá. Výjimkou byl jen poslední rok 2023, kdy podíl sekundárního sektoru meziročně vzrostl o 1,9 procentního bodu. S podílem 40,0 % se řadíme na osmé místo mezi kraji, nejvyšších podílů dosahují Ústecký a Zlínský kraj, nejnižších naopak Hl. město Praha a Jihomoravský kraj.
Na tvorbě přidané hodnoty se rozhodující měrou podílí terciární sektor, tedy tržní a netržní služby. V letech 2014 a 2015 se tento podíl v Plzeňském kraji pohyboval lehce nad 50 %, ale od té doby jeho hodnota roste. Pouze v posledním roce 2023 se podíl sektoru služeb snížil o 1,2 procentního bodu na 57,1 %, což je sedmé nejnižší procento v rámci Česka. Největší zastoupení terciární sféry má Hl. město Praha a Jihomoravský kraj, nejmenší zase Vysočina, Ústecký a Zlínský region. Poprvé v roce 2020 vytvořil právě sektor služeb více než 50 % přidané hodnoty ve všech krajích Česka.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)
Vývoj investiční aktivity (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla v Plzeňském kraji v roce 2023 hodnoty 93,5 mld. Kč v běžných cenách a meziročně se tak zvýšila o 6,2 %. Poslední tři roky se kraj na celorepublikové hodnotě podílel 4,5 %, což představuje osmou nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání. Z odvětvového pohledu bylo v roce 2023 v kraji nejvíce investováno do činností v oblasti nemovitostí (27,4 % objemu THFK), do průmyslu (26,6 %) a do obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (16,4 %). Ve srovnání s republikovou strukturou THFK vkládáme více peněz do průmyslu nebo do činností v oblasti nemovitostí, naopak méně do informačních a komunikačních činností nebo do profesních, vědeckých, technických a administrativních činností.
THFK na 1 obyvatele je v Plzeňském kraji dlouhodobě nižší než celorepublikový průměr, poslední rok skoro o pětinu. Naposledy jsme hodnotu v Česku překročili v roce 2006 a to téměř o 15 %. V roce 2023 činila THFK v přepočtu na 1 obyvatele 153,2 tis. Kč, což byla šestá nejvyšší částka v mezikrajském porovnání. THFK v jednotlivých krajích často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic. Dlouhodobě se však nejvíce investuje v Hl. městě Praze a ve Středočeském kraji, nejméně naopak v Karlovarském, Královéhradeckém a Libereckém kraji.
Míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP se v kraji od roku 2011 pohybuje mezi 20–25 %, pouze v posledních dvou letech bylo toto procento ještě o něco vyšší. Míra investic překročila 30% hranici naposledy v roce 2007, svého minima dosáhla v roce 2017 (20,1 %). V roce 2022 směřovalo do tvorby hrubého fixního kapitálu v Plzeňském regionu 26,7 % HDP, v roce 2023 pak 25,5 % HDP, což je šestá nejnižší míra mezi kraji. Míra investic je nejvyšší ve Středočeském (32,4 %) a Karlovarském kraji (31,1 %), nejnižší zase v Královéhradeckém kraji (23,0 %) a na Vysočině (24,2 %).
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)
Čistý disponibilní důchod domácností se využívá k hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností bydlících v daném regionu a v Plzeňském kraji se vyznačuje trvale rostoucí tendencí, dokonce i v období hospodářské krize či v covidovém roce 2020. V roce 2023 ČDDD vzrostl v kraji meziročně o 8,6 % na 219,4 mld. Kč. Na republikovém objemu se tak podílíme 5,4 %, což je sedmá příčka v mezikrajském srovnání.
V přepočtu ČDDD na 1 obyvatele se Plzeňský kraj dlouhodobě řadil až na výjimky na třetí místo, ale od roku 2019 nás o jednu příčku dolů posunuli Jihomoraváci a od roku 2022 o další dvě příčky Vysočina a Královéhradecký kraj. Od roku 1995 se hodnoty tohoto ukazatele v Plzeňském regionu téměř shodovaly s hodnotami za Česko, ale v posledních dvou letech se rozdíl mezi námi zvětšil v náš neprospěch. ČDDD na 1 obyvatele dosáhl v roce 2023 v kraji 359,6 tis. Kč a vzhledem k předchozímu roku se zvýšil o 6,4 %. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele, které přesáhly hranici 400 tis. Kč, mají kraje Hl. město Praha a Středočeský, nejnižší naopak Karlovarský a Ústecký kraj.
Základní tendence vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů v přepočtu na 1 obyvatele jsou v zásadě stejné v Plzeňském kraji i v Česku. Zatímco dříve jsme se u ukazatele ČDDD drželi celorepublikového průměru, v posledních dvou letech vidíme obdobný trend jako u HDP a THFK, kde se rozdíly mezi krajem a Českem postupně zvětšují. Průměrné hodnoty za republiku podstatně navyšuje Hl. město Praha, nejvýrazněji to vidíme u hrubého domácího produktu, který spoluvytváří pracovní síla dojíždějících z okolních regionů.
_________________________
Pozn.: Aktuální údaje v regionálních účtech zahrnují výsledky mimořádné revize ročních národních účtů v roce 2024, a to v celé časové řadě. Údaje za rok 2023 vycházejí z notifikační verze ročních národních účtů, údaje za rok 2022 z verze semi-definitivní.
Kontakt:
Ing. Lenka Křížová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 249
M: 734 352 264
E: lenka.krizova@csu.gov.cz
