Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. až 2. čtvrtletí 2016

V 1. až 2. čtvrtletí roku 2016 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 25 629 Kč, což představuje oproti 1. až 2. čtvrtletí 2015 zvýšení o 951 Kč, tj. o 3,9 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 3,5 %.

Na základě předběžných výsledků se Plzeňský kraj v 1. až 2. čtvrtletí 2016 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (34 824 Kč), Středočeský (27 146 Kč) a Jihomoravský kraj (25 756 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 22 782 Kč, což je o 4 116 Kč méně, než je celorepublikový průměr (26 898 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Zlínském a Vysočina (shodně o 4,6 %) a v Královéhradeckém a Karlovarském kraji (shodně o 4,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 0,4 % a reálná mzda tak vzrostla ve všech čtrnácti krajích ČR. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda v 1. až 2. čtvrtletí 2016 vzrostla o 4,2 % a reálně se zvýšila o 3,8 %. Medián mezd činil 23 047 Kč.

Počet zaměstnanců² se v kraji zvýšil o 1,9 % na 210,0 tisíc. K nárůstu jejich počtu došlo i ve všech ostatních krajích, nejvíce v Hl. městě Praze (o 3,1 %) a ve Středočeském kraji (o 2,7 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 75,5 tisíc zaměstnanců, tj. o 2,0 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).