Přejít k menu Přejít k obsahu

Porážka hospodářských zvířat a výroba masa v Plzeňském kraji v roce 2024

V Plzeňském kraji bylo v roce 2024 poraženo více kusů prasat i skotu než v předchozím roce. Porážka skotu byla třetí nejvyšší mezi kraji. V případě výroby jatečné drůbeže šlo o meziroční pokles. Nejvyšší regionální produkce masa bez drůbežího v roce 2024 byla zaznamenána v měsíci listopadu.

V průběhu roku 2024 bylo v Plzeňském kraji poraženo 30 631 kusů skotu, což bylo o 247 kusů (o 0,8 %) více než v roce 2023. Největší početní nárůst je patrný u krav (o 828 kusů) a u jalovic (o 141 kusů), naopak u býků došlo k výraznému meziročnímu poklesu (o 563 kusů). Celkem bylo v regionu vyrobeno 22,7 tis. tun jatečné hmotnosti masa bez drůbežího, z toho 9,4 tis. tun tvořilo hovězí maso včetně telecího a 13,3 tis. tun maso vepřové.

Na první místo v počtu poražených kusů skotu se zařadil Pardubický kraj s 54,0 tisíci a na místo druhé Vysočina (47,6 tisíc kusů). Třetí příčku obsadil Plzeňský kraj, který se na celkovém počtu poražených zvířat v Česku podílel 13,7 %. Během roku 2024 byla zjištěna v rámci regionu nejvyšší porážka skotu v měsíci říjnu a naopak nejnižší v červnu. Průměrná živá hmotnost skotu zde činila 580,0 kg na kus, což bylo v průměru o 3,1 kg na kus více v porovnání s republikovou hodnotou. Naopak tomu bylo u živé hmotnosti býků, kde byl průměr v Česku o 9,0 kg vyšší než v Plzeňském kraji.

Graf: Porážka hospodářských zvířat a výroba masa v Plzeňském kraji

V případě porážky prasat v Plzeňském kraji byl zaznamenán výrazný meziroční nárůst o 15 119 kusů, což bylo o 12,0 % více než v období ledna až prosince předchozího roku. Nejvíce prasat v regionu v průběhu roku porazili v měsíci listopadu a nejméně v lednu. V souvislosti s nárůstem poražených kusů v Plzeňském kraji se zde zásadně zvýšila také výroba vepřového masa, a to o 1 291 tun jatečné hmotnosti. Průměrná živá hmotnost prasat (bez prasnic) byla ze zjištěných hodnot nejvyšší mezi kraji, činila 121,5 kg a převýšila hodnotu průměru Česka o 3,0 kg/ks.

Mezikrajské srovnání také ukázalo, že největší počet poražených prasat byl evidován v Jihočeském kraji (582,0 tisíce kusů). Plzeňský region se se 140,6 tisíci kusy zařadil na sedmé místo. Nejvíce vepřového masa bylo tedy vyrobeno v Jihočeském kraji (54,3 tis. tun jatečné hmotnosti) a jeho podíl tvořil zhruba čtvrtinu celkové republikové produkce vepřového masa.

Kartogram: Výroba masa (bez drůbežího) podle krajů v roce 2024

V Plzeňském kraji byl zaznamenán v období ledna až prosince 2024 v porovnání se stejným obdobím roku 2023 nižší počet porážek u ovcí včetně jehňat, hodnota poražených kusů u samotných ovcí klesla o 11,4 %, v případě jehňat došlo ke snížení o 19,0 %. V průběhu roku 2024 bylo celkem poraženo 592 ovcí, z toho 444 jehňat, nejvyšší porážka byla v březnu a nejnižší v dubnu. Region se zařadil na čtvrté místo mezi zveřejněnými údaji za kraje, nejvyšší porážka u tohoto druhu zvířat byla evidována ve Středočeském kraji včetně Prahy (celkem 1 793 ks) a na Pardubicku (824 ks).

Výroba skopového a zároveň jehněčího masa v kraji jen mírně klesla na současnou hodnotu 10 tun jatečné hmotnosti a podílela se 9,0 % na celkové výrobě tohoto druhu masa v Česku. Největším producentem skopového a jehněčího masa byla Praha a Středočeský kraj, kde bylo dohromady vyrobeno 27,4 % z celorepublikové produkce.

Výroba jatečné drůbeže v roce 2024 činila v Plzeňském kraji 27 128 tun živé hmotnosti, meziroční pokles činil 0,9 %. V produkci jatečné drůbeže se tak kraj umístil na pátém místě a regionální hodnota tohoto ukazatele tvořila 10,2 % celkového objemu výroby v Česku. Nejvyšší objem produkce jatečné drůbeže byl dosažen v krajích Jihomoravském (58 631 tun živé hmotnosti) a Středočeském včetně Prahy (55 674 tun živé hmotnosti), naopak nejnižší byl v regionech Karlovarském (553 tun živé hmotnosti) a Libereckém (2 066 tun živé hmotnosti).

Graf: Výroba jatečného skotu, prasat a drůbeže v Plzeňském kraji

Růst nebo pokles zemědělské produkce ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z nich je cenový vývoj na světových trzích, který se řídí poptávkou a nabídkou. Ceny placené producentům často nestačí pokrýt náklady vynaložené do zemědělské výroby. V současné době se na růstu cen zemědělské produkce podílejí stoupající ceny energií, krmiva, v neposlední řadě přispívá k nepříznivé situaci i změna klimatu, a proto záleží i na výši dotací, které stát může poskytnout zemědělcům k udržení objemu jejich výroby.

 

Kontakt:
Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: 
tereza.mildorfova@csu.gov.cz