Lesnictví v Plzeňském kraji v roce 2024
Plzeňský kraj má v mezikrajském porovnání druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v Česku. Více než čtyři pětiny plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, u jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.
K 31. 12. 2024 lesní pozemky v Plzeňském kraji zaujímaly rozlohu 309,5 tis. ha, tj. 40,5 % z celkové rozlohy kraje. Významný podíl na ploše lesních pozemků v kraji má díky pohoří Šumava okres Klatovy, kde se jich nachází 27,3 %. Větší podíl na zalesněnosti regionu mají také okresy Tachov (19,5 %) a Plzeň-sever (16,8 %). Na Rokycansku tvoří lesní pozemky téměř polovinu plochy okresu (Křivoklátsko a Brdy). Z dlouhodobého pohledu má výměra lesních ploch mírně rostoucí trend s výjimkou významnějšího meziročního nárůstu mezi lety 2015 a 2016, který souvisel se zrušením vojenského újezdu Brdy. Jeho části, které jsou převážně zalesněné, byly ze Středočeského kraje přičleněny k okresu Rokycany a Plzeň-jih. Na celkové výměře lesů v Česku se Plzeňský kraj podílel 11,5 %, což je druhý největší podíl v mezikrajském porovnání po Jihočeském kraji (14,2 %), třetí byl kraj Středočeský s podílem 11,2 %. Ostatní regiony se pohybovaly v rozmezí 5,0–7,8 % kromě Prahy, kde byl podíl samozřejmě nejnižší.
V Plzeňském kraji bylo v roce 2024 zalesněno celkem 3 291 ha, což je o 189 ha méně než v předchozím roce, kdy se jednalo o nejvyšší hodnotu od roku 2000. Při zalesňování, tedy vytváření lesa umělou cestou, převažovaly v regionu jehličnaté dřeviny v rozsahu 2 077 ha. Konkrétně šlo nejčastěji o smrky (1 133 ha), které jsou z pohledu ekonomické rentability nejefektivnější díky rychlému růstu, ale zároveň jsou také dřevinou nejvíce náchylnou na klimatické změny. Zbytek zalesňování tvořily dřeviny listnaté (1 213 ha), převažovaly duby (475 ha) a buky (393 ha). Ačkoli se intenzita zalesňování zvyšuje mimo jiné i kvůli zalesňování holin vzniklých po kůrovcové kalamitě, je potřeba se vyvarovat vytváření jehličnatých smrkových monokultur. Spíše než na kvantitu by měl být větší důraz kladen na druhovou pestrost. Přestože je v průběhu vývoje zřejmé snižování plochy jehličnatých dřevin ve prospěch těch listnatých, jedná se o pomalý proces a stále tak plochy jehličnatých dřevin tvoří v Plzeňském kraji 81,9 % (tj. 245,5 tis. ha).
Kromě zalesňování zahrnovala péče o lesní porosty v kraji v roce 2024 také prořezávky (výchovný zásah v mladých porostech, snížení hustoty porostu a jeho zdravotní úprava) provedené na 5 238 ha a probírky (výchovný zásah u starších porostů, zvýšení jejich stability a kvality) na 9 848 ha. Přirozenou obnovou, tedy samovolným vytvářením nového lesa z náletu a opadu semen z mateřských stromů, prošlo 651 ha lesa, což je o 79 ha více než v roce předešlém.
Těžba dřeva dosáhla v Plzeňském regionu v roce 2024 výše 2,3 mil. m3 b. k. (bez kůry), což znamenalo po výraznějším propadu mezi roky 2022 a 2023 mírný meziroční nárůst (o 2,9 %). Těžba jehličnatých dřevin představovala více než 95 %, zbytek objemu tvořily dřeviny listnaté (100 106 m3). Plzeňský kraj se podílel na celkové těžbě dřeva v Česku 12,6 %, což po Jihočeském regionu (14,9 %) znamenalo druhou nejvyšší těžbu v mezikrajském porovnání. Třetí pozici opět obsadil Středočeský kraj společně s Prahou, nejméně dřeva se pak vytěžilo na Ústecku a Liberecku.
Těžba nahodilá, která vzniká za účelem zpracování stromů poškozených v důsledku působení škodlivých činitelů (vítr, sníh, námraza, hmyzí škůdci, houbové choroby apod.), se na celkové těžbě dřeva v Plzeňském kraji podílela 43,5 %. V průběhu vývoje je vidět několik výkyvů, kdy dochází k výraznému zvyšování nahodilé těžby. Jeden nastal v roce 2007, kdy došlo k rozšíření kůrovce a zároveň orkán Kyrill poničil lesy na Šumavě. Další výkyv je možné spatřovat kolem roku 2020, kdy suché roky podpořily další vlnu kůrovcové kalamity. Meziroční snížení nahodilé těžby mezi lety 2023 a 2024 představovalo 28,5 %. Z celkového objemu nahodilé těžby se v roce 2024 jednalo ze 43,4 % o těžbu živelní a ze 45,1 % o těžbu způsobenou hmyzími škůdci na porostech. Od roku 2021 je patrné výrazné snižování nahodilé hmyzové těžby, což poukazuje na zpomalení rozšiřování kůrovce mimo jiné i z důvodu příznivějšího počasí. Přesto měl Plzeňský region nejvyšší podíl hmyzové těžby ze zpracované nahodilé těžby dřeva celkem mezi všemi 14 kraji a téměř pětinově se podílel na celkové hodnotě za Česko. Naopak u živelní těžby jsme se zařadili až na deváté místo.
Kontakt:
Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz
