K 31. 12. 2016 tvořili cizinci v Plzeňském kraji 5,1 % celkového počtu obyvatel, což představuje za posledních pět let nárůst téměř o jeden procentní bod a jedná se tak o třetí největší podíl mezi kraji ČR. Největší zastoupení cizinců bylo mapováno v Hl. městě Praze a Karlovarském kraji. V současné době žije v Plzeňském kraji téměř 29,5 tis. cizinců, z nichž 53,9 % má zde trvalý pobyt. Polovina všech cizinců se koncentruje v okrese Plzeň-město. Nejpočetnější skupinu tvořili Slováci (25,6 %), Ukrajinci (21,1 %) a Vietnamci (18,6 %).
Podle předběžných výsledků Ředitelství služby cizinecké policie má počet cizinců v Plzeňském kraji rostoucí tendenci. V období po roce 2008 docházelo z důvodu ekonomické krize k výraznějšímu poklesu počtu cizinců. Tento pokles však v letech 2011 až 2012 začal stagnovat a následně až do současnosti počet cizinců opět narůstá. K 31. 12. 2016 tvořili cizinci v Plzeňském kraji 5,1 % celkového počtu obyvatel, což představuje za posledních pět let nárůst téměř o jeden procentní bod. V absolutních hodnotách se tento nárůst projevil v navýšení počtu cizinců mezi lety 2011 až 2016 o 5 531 osob, a to až na aktuální hodnotu 29 415 osob. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo právě mezi lety 2015 a 2016, kdy se počet cizinců zvýšil o 2 111, tj. o 7,7 %.
Většina cizinců (53,9 %) má v kraji trvalý pobyt, ve srovnání s rokem 2005 byl patrný nárůst v této kategorii pobytu o 11,7 procentních bodů.
Největší počet cizinců se obecně koncentruje do větších center osídlení, která nabízí přístup k pracovním příležitostem. V prostorovém rozmístění cizinců ovšem hraje roli také konkrétní národnost cizinců a s tím související jejich preference, ekonomická aktivita nebo lokace spřízněných cizineckých komunit nabízejících určité bezpečí a pomoc pro snazší integraci v novém prostředí. Koncem roku 2016 žila polovina všech cizinců Plzeňského kraje v okrese Plzeň-město, který disponuje velkým množstvím pracovních pozic ve výrobě např. automobilových dílů, klimatizací, televizí apod. i pro méně kvalifikované zaměstnance. Počet cizinců se v tomto městském regionu meziročně zvýšil o 8,7 %. Ve srovnání s rokem 2005, kdy v okrese žilo jen 5 357 cizinců, počet do současnosti narostl až na hodnotu 14 834.
Druhá největší koncentrace cizinců v kraji byla mapována v okrese Tachov, kde jich bylo evidováno přes 3,5 tis., což je 12,0 % všech cizinců v rámci Plzeňského kraje. Tento okres je pro cizince atraktivní nejen díky procházející dálnici D5 a na ní navazující lokaci velkého množství firem nabízejících cizincům práci (např. CTPark Bor, Panattoni park poblíž Ostrova u Stříbra), ale také z důvodu polohy okresu v bezprostředním kontaktu s německým pohraničím. Naopak nejmenší počet cizinců, a to jen 5,9 %, žije v okrese Rokycany.
Celkem bylo v roce 2016 evidováno v České republice 496 413 cizinců, přičemž 5,9 % z nich žilo právě v Plzeňském kraji. Ve srovnání s ostatními kraji byl v Plzeňském regionu zaznamenán třetí největší podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel (5,1 %). Největší zastoupení cizinců bylo mapováno v Hl. městě Praze, kde podíl dosáhl hodnoty 14,5 %, na druhé pozici s hodnotou podílu 6,5 % se poté umístil Karlovarský kraj, který je typický výrazným zastoupením obyvatelstva ruské národnosti. Naopak nejmenší koncentrace cizinců byla patrná ve Zlínském kraji, kde podíl cizinců na místním obyvatelstvu dosáhl hodnoty pouze 1,5 %. Z hlediska meziročního nárůstu počtu cizinců byla nejvyšší hodnota zaznamenána v Pardubickém kraji, kde se počet cizinců ve srovnání s rokem 2015 zvýšil o 11,5 %, tj. o 1 378 osob.
Nejpočetnější skupinu cizinců v Plzeňském kraji tvořily osoby slovenské národnosti, kterých bylo na základě předběžných údajů k 31. 12. 2016 celkem 7 516, což je 25,6 % všech cizinců v regionu. Mezi další nejvíce zastoupené národnostní skupiny cizinců patřily osoby z Ukrajiny (21,1 %) a Vietnamu (18,6 %). Geografická blízkost s Německem poté do kraje přivedla přes 2,3 tis. Němců, kteří zde tvoří 11,0 % všech cizinců německé národnosti v České republice. K dalším národnostem, které do Plzeňského kraje směřují zejména za prací, patří také Bulhaři a Rumuni.
Z porovnání let 2005 a 2016 z hlediska národnostní struktury cizinců je zřejmé, že v kraji došlo za posledních deset let k určité obměně. Výrazněji v kraji narostl počet cizinců ze Slovenska, kteří se nyní podílí na celkovém počtu cizinců o 10,3 procentních bodů více, než tomu bylo v roce 2005. Tento nárůst byl naopak kompenzován klesajícím podílem osob ukrajinské a vietnamské národnosti, u nichž sice v obou případech docházelo k růstu absolutního počtu, ale s ohledem na rostoucí celkový počet cizinců v kraji a národnostní rozmanitost se jejich relativní podíl snížil.